Národní shromáždění Republiky československé 1958.
II. volební období.
236.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1958
o některých změnách v sociálním zabezpečení.
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpe-
čení, se mění a doplňuje takto:
1. § 34 odst. 1 zní:
,,(1) Příslušníkům ozbrojených sil, kteří
nejsou účastni důchodového zaopatření podle
zvláštních předpisů a stali se invalidními nebo
částečně invalidními (§ 12 odst. 2) následkem
úrazu nebo onemocnění vzniklých při obraně
Československé republiky, při výkonu jiných
povinností v ozbrojených silách nebo v sou-
vislosti s pobytem na frontě, náleží
a) invalidní nebo částečný invalidní důchod
jako při pracovním úrazu (§§ 16 a 17),
jestliže byli bezprostředně před vstupem
do ozbrojených sil důchodově zabezpečeni
jako zaměstnanci; částečný invalidní dů-
chod činí 45 % průměrného ročního vý-
dělku;
b) invalidní důchod ve výši 65 % nebo čás-
tečný invalidní důchod ve výši 45 %
z částky 12. 000 Kčs ročně, jestliže nebyli
bezprostředně před vstupem do ozbroje-
ných, sil důchodově zabezpečeni jako za-
městnanci. "
2
2. § 35 zní:
,,Příslušníkům ozbrojených sil, kteří nejsou
účastni důchodového zaopatření podle zvlášt-
ních předpisů a stali se v době, kdy vykoná-
vali službu v ozbrojených silách, invalidními
nebo částečně invalidními následkem úrazu
nebo onemocnění vzniklých za jiných okol-
ností, než jak je uvedeno v § 34 odst. 1,
náleží
a) invalidní nebo částečný invalidní důchod
podle § 14, jestliže byli bezprostředně
před vstupem do ozbrojených sil důcho-
dově zabezpečeni jako zaměstnanci; usta-
novení § 34 odst. 2 platí i tu; částečný in-
validní důchod činí 35 % průměrného roč-
ního výdělku;
b) invalidní důchod ve výši 50 % nebo čás-
tečný invalidní důchod ve výši 35 %
z částky 12. 000 Kčs ročně, jestliže nebyli
bezprostředně před vstupem do ozbroje-
ných sil důchodově zabezpečení jako za-
městnanci. "
3. K § 69, jehož dosavadní text se označuje
jako odstavec 1, se připojují nové odstavce 2
až 4 tohoto znění:
,,(2) Okresní a krajské národní výbory volí
jako své výkonné orgány komise sociálního
zabezpečení rad národních výborů. Vláda sta-
noví složení a organisaci těchto komisí.
(3) Komise sociálního zabezpečení rad ná-
rodních výborů rozhodují o dávkách, službách
a ostatních věcech sociálního zabezpečení,
o kterých to stanoví Státní úřad sociálního
zabezpečení v dohodě s Ústřední radou od-
borů vyhláškou v Úředním listě. Vyhláškou
Státního úřadu sociálního zabezpečení vyda-
nou v dohodě s Ústřední radou odborů se též
stanoví způsob jednání komisí sociálního za-
bezpečení.
(4) Vláda může na návrh Ústřední rady od-
borů nebo národních výborů nařízením sta-
novit, jak ještě více přiblížit sociální zabez-
pečení pracujícím a jak zvýšit jejich účast na
provádění a kontrole sociálního zabezpečení. "
4. § 84 odst. 4 zní:
,,(4) Důchody z pensijního nadlepšení se ne-
započítávají do nejvyšší výměry starobního a
invalidního důchodu zaměstnance I. pracovní
kategorie (§ 19 odst. 1). Důchody z pensijního
nadlepšení zaměstnanců II. a III. pracovní ka-
tegorie se snižují o částku, o niž úhrn důcho-
du z důchodového zabezpečeni (pojištění) a
důchodu z pensijního nadlepšení převyšuje
8
85 % průměrného ročního výdělku. Pozůsta-
lým po zaměstnanci, který by měl nárok na
důchod z pensijního nadlepšení snížený podle
předchozí věty, náležejí z pensijního nadlep-
šení důchody pozůstalých vypočtené ze sní-
ženého důchodu; to platí též pro důchody po-
zůstalých po důchodci. "
Čl. II
Ustanovení § 84 odst. 4 zákona o sociálním
zabezpečení ve znění čl. I č. 4 platí i pro ná-
roky vzniklé před počátkem účinnosti tohoto
zákona. Přeplatky na důchodech, které by
vznikly při provádění této úpravy, se nevy-
máhají.
Čl. III
Oprava starobních důchodů zaměstnanců,
kteří byli podnikateli.
(1) Komise sociálního zabezpečení rad
okresních národních výborů mohou v jednot-
livých případech rozhodnout, že se sníží sta-
robní důchod osobám, které byly před vstu-
pem do zaměstnaneckého pracovního poměru
osobami samostatně výdělečně činnými, za-
městnávaly cizí pracovní síly a jimž byl při-
znán starobní důchod podle předpisů o ná-
rodním pojištění platných před 1. lednem
1957 za dobu důchodového pojištění kratší
než 20 let. Snížení důchodu se provede tak,
aby důchod činil poměrnou část z 50 % prů-
měrného ročního výdělku, která odpovídá po-
měru doby důchodového pojištění, vypočtené
ke dni vzniku nároku na důchod, k době 20
let; ustanovení § 19 odst. 2 zákona o sociál-
ním zabezpečení platí i tu. Obdobně lze snížit
důchody pozůstalých po těchto osobách.
(2) Snížení důchodu se provede ode dne ná-
sledujícího po dni, jímž uplynulo období, za
které byla již vyplacena splátka důchodu.
Čl. IV
Oprava důchodů osob, které byly význačnými
představiteli dřívějšího politického a hospo-
dářského zřízení.
(1) Komise sociálního zabezpečení rad
okresních národních výborů mohou snížit dů-
chody osob. které byly význačnými předsta-
viteli dřívějšího politického a hospodářského
zřízení, a pozůstalých po těchto osobách až
o
částku, která odpovídá poměru mezi dobou
zaměstnání (pojištěni), po kterou byly tyto
osoby takovými představiteli, a dobou, která
4
byla vzata za základ pro stanovení výše dů-
chodu; ustanovení § 19 odst. 2 zákona o so-
ciálním zabezpečení platí i tu.
(2) O počátku účinnosti snížení důchodu
platí ustanovení čl. III odst. 2.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přimě-
řeně i pro poživatele důchodů ze sociálního
zaopatření příslušníků ozbrojených sil. Mi-
nistři národní obrany a vnitra stanoví podrob-
nosti, zejména stanoví, který orgán provede
opatření podle odstavce 1.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Podle směrnic Ústředního výboru Komu-
nistické strany Československa daných na
podkladě usnesení Celostátní konference KSČ
z června 1956 bylo úkolem nové úpravy so-
ciálního zabezpečení
konstrukcí dávek přispívat k zvyšování
produktivity práce, zejména zdůrazněním
principu pracovních zásluh,
vedle principu zásluhy uplatnit v sociálním
zabezpečení prvky sociální,
preferovat v sociálním zabezpečení ženy se
zvláštním zřetelem k postavení ženy jako
matky,
přispívat dále k rozvoji socialisace vesni-
ce a
zlepšit životní úroveň starodůchodců s níz-
kými a středními zaměstnaneckými důchody.
Tyto úkoly v podstatě splnila nová úprava
sociálního zabezpečení provedená zákonem
č. 55/1956 Sb. Dávky důchodového zabezpe-
čení byly všeobecně zlepšeny. Princip zásluhy
je vyjádřen tím, že výše dávek je přímo zá-
vislá na výdělku, na délce zaměstnání a spo-
lečenském významu práce. Dávky se počítají
přímým procentem z výdělku, při čemž na
rozdíl od zákona o národním pojištění se hledí
i k výdělkům nad 2000 Kčs měsíčně.
Hledisko sociální bylo v nové úpravě uplat-
něno zejména u důchodců s malými příjmy
a u invalidů.
Preference žen je dána snížením věkové
hranice pro přiznání starobního důchodu a
dále tím, že výchova děti je hodnocena jako
pracovní činnost.
Rozvoj socialisace vesnice je podporován
v sociálním zabezpečení preferencí členů JZD
před jednotlivě hospodařícími rolníky.
Životní úroveň starodůchodců byla zlepše-
na zvýšením nízkých a středních důchodů a
dalším prohloubením sociální péče.
Dosavadní zkušenosti s prováděním zákona
o sociálním zabezpečení a připomínky ze vše-
národní diskuse ukazují, že je třeba provést
na úseku sociálního zabezpečení další demo-
kratisaci a více zdůraznit třídní hledisko. Dále
je třeba přizpůsobit výši částečných invalid-
ních důchodů příslušníků ozbrojených sil,
kteří nejsou účastni sociálního zaopatření,
nové úpravě sociálního zaopatření příslušní-
ků ozbrojených sil z povolání a stanovit horní
hranici důchodů z pensijního nadlepšení tak,
aby spolu s důchody zaměstnanců II. a III.
pracovní kategorie podle zákona o sociálním
zabezpečení nečinily více než 85 % průměr-
ného ročního výdělku.
Tyto úpravy jsou obsahem předkládaného
návrhu.
1. Přiblížení provádění sociálního zabezpe-
čení pracujícím (čl. I č. 3).
Již podle zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním
zabezpečení přísluší provádění části sociální-
ho zabezpečení, tj. sociální péče (ústavní so-
ciální péče, doplňková péče, pracovní rehabi-
litace invalidů a umísťování osob se změně-
nou pracovní schopností) výkonným orgánům
národních výborů. V některých agendách
byla decentralisace provedena až na výkonné
orgány místních národních výborů.
5
V druhé částí sociálního zabezpečeni, tj.
v důchodovém zabezpečení, je opatřování
podkladů o dobách zaměstnání, o příslušnosti
zaměstnanců k pracovní kategorii a o výši
výdělku decentralisováno až na závody. Pro-
vádění pojištění členů JZD a osob samostatně
výdělečně činných je (s výjimkou rozhodování
o dávkách) decentralisováno na okresní ná-
rodní výbory. Tyto národní výbory za součin-
nosti místních národních výborů opatřují též
veškeré podklady a dokumentaci potřebnou
k rozhodování o důchodech. Vlastní rozhodo-
vání o dávkách důchodového zabezpečení pro-
vádí sice podle zákona o sociálním zabezpe-
čení dosud převážně Státní úřad sociálního
zabezpečení (Slovenský úřad sociálního za-
bezpečení), leč i v tomto směru bylo již při-
kročeno k decentralisaci rozhodování o ně-
kterých dávkách důchodového zabezpečení,
pokud se jevila účelnou. Tak bylo decentrali-
sováno na výkonné orgány okresních (v od-
volacím řízení krajských) národních výborů
rozhodování o sociálních důchodech včetně
jejich zvyšování pro bezmocnost a přiznávání
výchovného k těmto důchodům, jakož i roz-
hodování o pohřebném poskytovaném členům
JZD, jednotlivě hospodařícím rolníkům a ji-
ným osobám samostatně hospodařícím.
Předkládaný návrh znamená další krok na
cestě nastoupené zákonem o sociálním za-
bezpečení, neboť dále posiluje pravomoc ná-
rodních výborů a přibližuje vlastní provádění
sociálního zabezpečení pracujícím.
Podle navrhovaného zákona volí okresní a
krajské národní výbory jako své výkonné
orgány komise sociálního zabezpečení rad ná-
rodních výborů: složení a organisaci těchto
komisí stanoví vláda. Tyto komise budou roz-
hodovat o některých dávkách důchodového
zabezpečení, především o těch, jejichž po-
skytnutí a výše závisí od posouzení okolností
hodných zřetele, zejména od potřebnosti ža-
datele (tzv. dávky volné úvahy). Kromě toho
budou tyto komise rozhodovat o některých
dávkách a službách sociální péče, pokud roz-
hodování o nich nebylo decentralisováno na
místní národní výbory. Zvlášť významnou
bude jejich pravomoc rozhodovat o úpravě
starobních důchodů zaměstnanců, kteří byli
dříve osobami samostatně výdělečně činnými
(čl. III), o úpravě nároků na důchod osob,
které byly význačnými představiteli dřívější-
ho politického a hospodářského zřízení (čl.
IV) a o úpravě důchodů osob odsouzených
trestním soudem (zákon o důchodech někte-
rých odsouzených osob). Podle zamýšlené
úpravy budou mimo to komise sociálního za-
bezpečení v řízení o dávkách, o nichž bude
nadále rozhodovat Státní úřad sociálního za-
bezpečení, podávat návrhy na některá opa-
třeni, zejména na odstranění tvrdostí, které
by mohly vzniknout při provádění zákona
o sociálním zabezpečení. I tím budou pracu-
jící z okolí žadatele mít značný vliv na spra-
vedlivé sociální zabezpečení spoluobčanů,
kteří pro stáří nebo invaliditu odcházejí do
důchodu.
Nebude tedy již rozhodování o některých
závažných otázkách sociálního zabezpečení
výhradně v rukou vedoucího pracovníka vý-
konného orgánu národního výboru (odboru
sociálního zabezpečení), jehož rozhodování
bylo pod kontrolou rady národního výboru a
Státního úřadu sociálního zabezpečení (Slo-
venského úřadu sociálního zabezpečení),
nýbrž budou to sami pracující, kteří v komisi
budou mít rozhodující vliv na řešení těchto
otázek.
2. Úprava nároků příslušníků ozbrojených
sil, kteří nejsou účastni důchodového za-
opatření příslušníků ozbrojených sil.
(Čl. I č. 1 a 2. )
Podle nové úpravy sociálního zaopatření
příslušníků ozbrojených sil provedené záko-
nem č. 33/1957 Sb., náleží těmto příslušní-
kům ozbrojených sil (z povolání) částečný in-
validní důchod ve výši 45 % důchodového zá-
kladu, došlo-li k částečné invaliditě v přímé
souvislosti s výkonem služby, jinak 35 %
důchodového základu. Posuzují se tedy tito
příslušníci ozbrojených sil stejně, jako se po-
suzují v důchodovém zabezpečení zaměst-
nanci I. pracovní kategorie. Příslušníci
ozbrojených sil, kteří nejsou účastni důcho-
dového zaopatření podle zákona č. 33/1957 Sb.
(tj. zejména vojáci základní služby), mají při
vzniku částečné invalidity nárok na částečný
invalidní důchod jen ve výši platné v důcho-
dovém zabezpečení pro zaměstnance II. pra-
covní kategorie. Tato nesrovnalost se odstra-
ňuje navrhovaným zákonem. Stanou-li se pří-
slušníci ozbrojených sil, kteří nejsou účastni
důchodového zaopatření podle zákona č. 33/
1957 Sb. částečně invalidními následkem úra-
zu nebo onemocnění vzniklých při obraně
Československé republiky, při výkonu jiných
povinností v ozbrojených silách nebo v sou-
vislosti s pobytem na frontě, bude jim podle
navrhovaného zákona poskytován částečný
invalidní důchod ve výši 45 % (dosud 42 %)
průměrného ročního výdělku; stanou-li se
částečně invalidními za jiných okolností, bude
jim poskytován částečný invalidní důchod ve
výši 35 % (dosud 32 %) průměrného ročního
výdělku.
6
3. Pensijní nadlepšení.
(Čl. I č. 4 a čl. II. )
Podle § 84 odst. 1 zákona č. 55/1956 Sb.
se ustanovení tohoto zákona nedotýkají ná-
roků z pensijního nadlepšení, které byly vlád-
ním nařízením č. 18/1954 Sb. převedeny do
důchodového připojištění. Ustanovení § 84
odst. 4 zákona v původním znění vyslovilo zá-
sadu plynoucí z předpisů § 4 odst. 3 cit. vlád-
ního nařízení, podle něhož se k důchodům
z pensijního nadlepšení nehledí při krácení
důchodů z národního pojištění z jakéhokoliv
důvodu.
V důsledku toho, že výměra starobních a
invalidních důchodů podle zákona č. 55/1956
Sb. je podstatně vyšší než výměra důchodů
podle dřívějších předpisů, stává se v někte-
rých ojedinělých případech, že tyto důchody
spolu s důchody z pensijního nadlepšení pod-
statně převyšují 85 % průměrného ročního
výdělku zaměstnance II. nebo III. pracovní
kategorie, z něhož byl vyměřen důchod. Tento
nežádoucí zjev posuzují pracující jako ne-
odůvodněnou výhodu účastníků pensijního
nadlepšení v porovnání s ostatními zaměst-
nanci. K odstranění této nesrovnalosti se na-
vrhuje, aby důchody z pensijního nadlepšení
upravené vládním nařízením č. 18/1954 Sb.
se započítávaly do nejvýše přípustné výměry
důchodů zaměstnanců, kterým náleží starobní
nebo invalidní důchod podle zákona č. 55/
1956 Sb. ze zaměstnání II. nebo III. pracovní
kategorie. Tato zásada se provede tak, že se
starobní a invalidní důchody z pensijního nad-
lepšení sníží zaměstnancům II. a III. pracovní
kategorie o částku, o kterou tyto důchody
spolu s důchodem z důchodového zabezpe-
čení (pojištění) převyšují 85 % průměrného
ročního výdělku. Toto omezení je třeba dů-
sledně vztáhnout i na důchody pozůstalých
po dotčených zaměstnancích odvozené od
jejich důchodů. Dojde-li tedy ke snížení ná-
roku na důchod z pensijního nadlepšení za-
městnance (důchodce), budou se také pozů-
stalým po něm vypočítávat důchody z pen-
sijního nadlepšení podle vládního nařízení
č. 18/1954 Sb. z důchodu takto sníženého.
Naproti tomu není vhodné, aby obdobné
omezení výše úhrnu důchodu podle zákona
č. 55/1956 Sb. a důchodu z pensijního nadlep-
šení bylo stanoveno i pro zaměstnance I. pra-
covní kategorie, neboť tito zaměstnanci do-
sahují zpravidla již v 55 letech nároku na
starobní důchod v nejvyšší přípustné výměře
90 % průměrného ročního výdělku a proto by
jejich nároky získané v pensijním nadlepšení
zpravidla nebyly při vyměření důchodu nikte-
rak zhodnoceny.
Některé nežádoucí zjevy, kterým čelí na-
vrhovaná úprava ustanovení § 84 odst. 4,
vznikly již před počátkem účinnosti navrho-
vaného zákona. Je proto třeba vztáhnout zá-
sadu vyslovenou v novém znění tohoto usta-
novení i na nároky z pensijního nadlepšení
vzniklé v této době. Důchody, na něž vznikl
nárok do počátku účinnosti navrhovaného
zákona, lze ovšem snížit jen na dobu násle-
dující po počátku jeho účinnosti. Aby nedošlo
k tvrdostem v důsledku toho, že snížení ně-
kterých důchodů již vyplácených nebude
možno z administrativních důvodů provést
ihned po účinnosti navrhovaného zákona
(příjemci důchodů z pensijního nadlepšení se
totiž nevedou ve zvláštní evidenci), upouští
se od vymáhání přeplatků, které by mohly
vzniknout z tohoto důvodu.
Nároky z důchodového připojištění prová-
děného u účastníků pensijního nadlepšení,
které byly získány placením pojistného po
30. červnu 1954, nejsou navrhovanou úpravou
dotčeny.
4. Úprava důchodů bývalých podnikatelů.
(Čl. III. )
Podle zákona o národním pojištění bylo
možno získat stejně vysoký starobní důchod
po nejkratší době pojištění potřebné pro ná-
rok na důchod (4 roky) jako po době pojištění
trvající 20 let. Tato úprava platná do 31. pro-
since 1956 umožnila některým bývalým pod-
nikatelům a kulakům, že po znárodnění ma-
jetku vstoupili v pokročilém věku do za-
městnání v pracovním poměru, pobírali v něm
vysoký plat a při dovršení 65 let získali sta-
robní důchod za krátkou dobu zaměstnání
v poměrně značné výši, která není úměrná
jejich pracovním zásluhám.
Za platnosti zákona o sociálním zabezpeče-
ní již nedochází k těmto nežádoucím zjevům,
neboť tento zákon přiznává zaměstnancům,
kteří byli zaměstnáni po dobu kratší než 20 let,
avšak aspoň 5 let, starobní důchod, který činí
jen poměrnou část ze základní výměry dů-
chodu, tj. poměrnou část z 50 % průměrného
ročního výdělku, která odpovídá poměru do-
by zaměstnání k době 20 let (§ 10 odst. 6 zá-
kona o sociálním zabezpečení).
V důsledku této nové úpravy starobního
důchodu vzniká nesrovnalost ve výši důcho-
dů osob dříve samostatně výdělečně čin-
ných, které získaly nárok na starobní důchod
ze zaměstnaneckého poměru před 1. lednem
1957, a těmi, které získaly takový nárok až
po tomto dni. Proto se navrhuje, aby bylo
umožněno vztáhnout zásady nové úpravy sta-
robního důchodu i na ty osoby, kterým se po-
7
dařilo získat výhodnější nároky podle dřívěj-
ších předpisů, aniž jsou výhody takto dosa-
žené nějak odůvodněny pracovní činností
těchto osob.
Komisím sociálního zabezpečení rad okres-
ních národních výborů dává se proto možnost,
aby se zřetelem k okolnostem jednotlivých
případů rozhodly, že se sníží starobní důchod
těm osobám, které před vstupem do zaměst-
nání v pracovním poměru byly samostatně
výdělečně činné, zaměstnávaly cizí pracovní
síly a jimž byl přiznán starobní důchod podle
předpisů o národním pojištění platných před
1. lednem 1957 za kratší dobu důchodového
pojištění než 20 let. Rozhodnutí o snížení sta-
robního důchodu je dáno do volné úvahy ko-
misí, ježto mají možnost získat si spolehlivý
podklad pro rozhodnutí a posoudit se zřete-
lem k výši důchodu, zda jde v konkrétním
případě o osobu, která si nezaslouží získanou
výhodu, či zda jde o drobného živnostníka,
pracujícího jen za pomoci členů rodiny nebo
učně, anebo o malého rolníka, v jejichž vstu-
pu do zaměstnání po zanechání samostatné
výdělečné činnosti nelze spatřovat spekulaci
ani získání neúměrného důchodu.
Výše důchodu takto sníženého se určuje
podle zásady stanovené v § 10 odst. 6 zákona
o sociálním zabezpečení; důsledně platí i zde
ustanovení § 19 odst. 2 téhož zákona o nej-
nižší přípustné výměře starobního důchodu
poměrně sníženého. Poněvadž jde o změnu
výše důchodů právem vyměřených v dosa-
vadní výši a k snížení dochází v důsledku
změny právních předpisů, nelze provádět sní-
žení důchodu se zpětnou účinností, nýbrž jen
s účinností ode dne následujícího po dni, jímž
uplynulo období, za které byla již vyplacena
splátka důchodu.
5. Úprava důchodů význačných představi-
telů dřívějšího politického a hospodář-
ského zřízení.
(Čl. IV. )
Snížení nebo odnětí důchodu význačným
představitelům kapitalistického zřízení umož-
nilo poprvé vládní nařízení č. 22/1953 Sb.,
o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení
a zaopatření osob nepřátelských lidově de-
mokratickému zřízení. Podle tohoto nařízení
bylo přezkoumáno okrouhle 10. 000 případů,
z nichž ve 2000 případech navrhly národní
výbory, aby důchod byl snížen nebo odňat. Po
skončeném opravném řízení zůstala v plat-
nosti celkem 471 úprava důchodů těchto osob.
Od roku 1954 se toto nařízení prakticky ne-
provádělo a bylo proto zákonem č. 55/1956
Sb., o sociálním zabezpečení [§ 91 odst. 1
písm. i)], výslovně zrušeno.
Nová úprava ponechává nově zřízeným ko-
misím sociálního zabezpečení, aby samy po
zvážení všech okolností případu rozhodly
o snížení důchodu představitelů kapitalistic-
kého zřízení z doby před osvobozením. Půjde
tu o bývalé ministry, význačné reakční po-
litiky, ředitele, členy správních rad a jiné
vysoké funkcionáře bank a velkých průmys-
lových a obchodních podniků, o vysokou by-
rokracii apod.
Důchodci, který byl představitelem kapi-
talistického zřízení, může komise sociálního
zabezpečení snížit důchod až o částku, která
odpovídá poměru mezi dobou výkonu funkce
představitele kapitalistického zřízení a do-
bou, podle níž byl stanoven důchod.
Ustanovením odstavce 3 se umožňuje, aby
obdobná úprava důchodu byla provedena též
u představitelů kapitalistického zřízení, kteří
jsou poživateli důchodu ze sociálního zaopa-
tření příslušníků ozbrojených sil.
Finanční náklad.
Z provedení navrhovaných opatření vzejdou
na jedné straně nové výdaje, a to jednak na
zvýšení dávek příslušníkům ozbrojených sil,
kteří nejsou účastni důchodového zaopatření
podle zákona č. 33/1957 Sb., a dále ze zřízení
a činnosti komisí sociálního zabezpečení. Na
druhé straně z ostatních navrhovaných opa-
tření (úprava důchodů z pensijního nadlepše-
ní, úprava důchodů býv. podnikatelů a před-
stavitelů kapitalistického zřízení) vzejdou
úspory.
Protože nejsou ještě k disposici potřebné
podklady, nelze finanční dosah navrhovaných
úprav spolehlivě vyčíslit. Lze však očekávat,
že zvýšení výdajů na důchody příslušníků
ozbrojených sil nepřevýší ročně částku
180. 000 Kčs; naproti tomu samotné úspory
vzniklé novou úpravou výše nároků z pensij-
ního nadlepšení lze odhadnout nejméně část-
kou 200. 000 Kčs ročně. Je tedy jisté, že cel-
kové úspory vzniklé z provádění nové úpra-
vy zákona o sociálním zabezpečení převýší
zvýšení výdajů, takže pro státní rozpočet ne-
vznikne z tohoto titulu nové zatížení.
V Praze dne 6. června 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.