Národní shromáždění republiky Československé 1958.
II. volební období.
214
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1958.
kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb.
Národní shromáždění Republiky Československé usneslo se na tomto zákone:
Článek I
Branný zákon č. 92/1949 Sb. se mění a do-
plňuje takto:
1. § 1 odst. 1 zni:
,,(1) K obraně svobody a nezávislosti
Československé republiky, jakož i k ochraně
lidově demokratického zřízení a výstavby
socialismu buduje svrchovaný českosloven-
ský lid ozbrojeně sily, společné Čechům, Slo-
vákům a příslušníkům ostatních národnosti,
jako součást lidově demokratického zřízení a
provádí lidovou obranu vlasti, spočivající na
zásadě, že
Československá republika je pev-
ně zajištěna lidově demokratickým zřízením
a spojeneckými svazky se Svazem sovětských
socialistických republik a s ostatními lidově
demokratickými štáty. "
2. § 3 zní:
,,Organisace ozbrojených sil
(1) Útvary ozbrojených sil se doplňuji
bez rozdílu národnosti. Služebním jazykem je
jazyk český a slovenský; ve styku s muž-
stvem neznalým služebního jazyka lze užit
také jeho mateřského jazyka. K zabezpečení
2
jednotnosti velení, výcviku a bojové činnosti
vydávají se povely, předpisy týkající se bo-
jově přípravy a bojové činnosti vojsk, obhos-
podařování materiálu a vojenské evidence a
utajení a dále základní bojové a operační do-
kumenty v jazyce českém.
(2) Základním principem řízení výcviku
a výchovy i velení vojskům je zásada nedíl-
né velitelské pravomoci a odpovědnosti.
(3) Podrobnosti o právních poměrech
příslušníků ozbrojených sil, plynoucích z je-
jich příslušnosti k nim, zejména z nadříze-
nosti nebo podřízenosti vůči jiným jejich
příslušníkům, o způsobu, jakým se vojenský
výcvik a vojenská služba vůbec vykonávají,
jakož
i o organisaci ozbrojených sil, upraví
v mezích tohoto zákona, popřípadě v mezích
vládních nařízení vydaných k jeho provedení,
v oboru své působnosti ministerstvo národní
obrany a ministerstvo vnitra služebními
předpisy, pokud tato úprava nenáleží presi-
dentu republiky jako vrchnímu veliteli ozbro-
jených sil.
(4) Počty vojska stanoví vláda na návrh
ministra národní obrany, předložený, pokud
jde o vojska ministerstva vnitra, v dohodě
a ministrem vnitra. "
3. K § 5 se připojuje odstavec 4 tohoto
znění:
,,(4) Osoby pravomocně odsouzené ke
ztrátě práva volebního se nepovolávají mimo
dobu trvání mimořádných opatření k vojen-
ské činné službě ani k odvodu po dobu, na
niž byla ztráta práva volebního vyslovena. "
4. § 8 zní:
,,Zhodnocení výkonu branné povinností
(1) Předpokladem zastávání jakýchkoli
veřejných funkcí je řádné plnění veškerých
povinnosti, které dotčeně osobě tento zákon
ukládá.
(2) Tam, kde pro posouzení platových,
mzdových nebo jakýchkoli jiných nároků
plynoucích z pracovního poměru rozhoduje
doba strávená v dotčeném zaměstnání nebo
povolání, započítává se do této doby doba,
po kterou dotčená osoba konala vojenskou
činnou službu (§ 20 odst. 2), při čemž zvlášt-
ní předpisy stanoví podrobnosti; nedotčena
zůstávají ustanovení zvláštních předpisů o za-
počítávání vojenské činně služby pro účely
nemocenského pojištění zaměstnanců, sociál-
ního zabezpečení a placené dovoleně na zota-
venou. "
8
5. § 9 se ruší.
6. § 10 odst. 2 zní:
,,(2) Odvodní povinnost obsahuje povin-
nost dostavit se k zápisu a odvodu (§ 15), po
případě k přezkoušení (§ 18), a podrobit se
předepsanému řízení, počítajíc v to potřebné
lékařské, po případě i nemocniční vyšetření,
jakož i vyšetření zvláštních osobních schop-
ností a vlastností dotčené osoby (výběrové
vyšetření). Osoba, která má odvodní povin-
nost, nazývá se branec,. "
7. § 11 odst. 1 zní:
,,(1) Pravidelná odvodní povinnost vzni-
ká s výhradou ustanovení odstavce 4 mužům
1. lednem roku, v němž dovrší 18 let, ne-
jsou-li již vojáky na podkladě mimořádného
nebo dobrovolného odvodu. Pravidelná od-
vodní povinnost trvá, nejde-li o některý
z případů uvedených v odstavci 3 nebo 4
nebo o přezkoušení (§ 18), do konce odvod-
ního řízení, jemuž se osoba této povinnosti
podléhající podrobila v roce, v němž dovršila
20 let, nezanikla-li vydáním konečného od-
vodního rozhodnutí (§ 15 odst. 3) již dříve. "
8. § 15 zní:
,,Zápis a odvody
(1) Zápis je úřední řízení, jehož účelem
je vzít brance do vojenské evidence, zjistit
předběžně jejich způsobilost k vojenské čin-
né službě a učinit opatření k zlepšení zdra-
votní a jiné způsobilosti branců pro výkon
vojenské činné služby.
(2) Odvody jsou pravidelné, mimořádné
nebo dobrovolné. Účelem odvodu je rozhod-
nout o povinnosti branců k vojenské činné
službě podle zjištěné tělesné a duševní způ-
sobilosti branců k této službě. Rozhodnutí, že
branec je povinnen vojenskou činnou službou
(odveden), nazývá se odvedením.
(3) Odvody provádějí okresní odvodní ko-
mise. Odvodní rozhodnutí činí zástupce vo-
jenské správy. Dobrovolné odvody mohou
provádět též vojenské odvodní komise. Proti
odvodnímu rozhodnutí, že branec je nebo
není odveden (konečné odvodni rozhodnutí)
nebo že se má dostavit k odvodu v příštím
roce (odvod odročen), není opravného pro-
středku. Odvod může být odročen ze zdra-
votních nebo jiných důvodů na jeden rok,
nejvýše však po dobu tří let. Po této době
rozhodne komise s konečnou platností
o schopnosti nebo neschopnosti brance k vo-
jenské činné službě. Brancům, kterým byl
4
odročen odvod ze zdravotních důvodů, po-
skytuje se bezplatná léčebná péče ve zdra-
votnických zařízeních státní zdravotní sprá-
vy.
(4) Vláda stanoví nařízením, jak se zři-
zují okresní a krajské odvodní komise, jak
jsou složeny a jak se zápis a odvody prová-
dějí, a upraví jím odvodní řízení. "
9. § 16 odst. 2 zní:
,,(2) Pravidelné odvody se konají jako
hlavní nebo dodatečné. Hlavní odvody se ko-
nají každoročně zpravidla v měsících září a
říjnu, nestanoví-li ministerstvo národní obra-
ny jinak. Dodatečné odvody se konají podle
potřeby. "
10. § 16 odst. 3 se ruší.
11. § 18 odst. 1, 3 a 4 zní:
,,(1) Je-li odůvodněna domněnka, že
konečné odvodní rozhodnutí, podle něhož
branec nebyl odveden, je nesprávné, pře-
zkouší je krajská odvodní komise.
(3) Vláda stanoví nařízením, kdo pře-
zkoušení nařizuje a za jakých podmínek a
jakým způsobem se přezkoušení provádí.
(4) Proti rozhodnutí krajské odvodní
komise není opravného prostředku. "
12. § 19 odst. 1 a 3 zní:
,,(1) Činí-li vzdálenost odvodního místa
od místa brancova pobytu více než 6 km,
hradí stát výdaje za jeho dopravu k zápisu,
odvodu a zpět. Branci se hradí při použití
veřejných hromadných dopravních prostřed-
ků jízdné v nejnižší třídě.
(3) Vláda stanoví nařízením, jakým
způsobem se hradí náklady spojené s plně-
ním odvodní povinnosti. "
13. § 23 zní:
,,Vyloučení z vojska
Z vojska se vyloučí osoby, u nichž to
stanoví soud pravomocným rozsudkem. Těm-
to osobám nemůže být povolen dobrovolný
vstup do vojska. "
14. § 25 odst. 3 zní:
,,(3) Vojáky ve výslužbě stávají se vo-
jáci z povolání,
a) kteří byli propuštěni z vojenské činné
služby po dosažení věku 60 let,
5
b) kteří byli přeloženi do zálohy a pobírají
důchod podle předpisů o sociálním zaopa-
tření příslušníků ozbrojených sil, po do-
sažení věku 60 let,
c) kteří byli propuštěni z vojenské činné
služby ze zdravotních důvodů pro trvalou
neschopnost k vojenské činné službě.
Služební povinnost vojáků ve výslužbě trvá,
dokud nebyli propuštěni z vojska. Vláda sta-
noví nařízením, kdy mohou být na přechod-
nou dobu povolání k činné službě. "
15. § 25 odst. 4 se ruší.
16. § 26 zní:
,,Služební povinnost příslušníků Státní
bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti.
(1) Příslušníci Státní bezpečnosti a Ve-
řejné bezpečnosti, kteří vykonali základní
službu, jsou po dobu činné služby v těchto
sborech osvobozeni od služební povinnosti,
kterou by jinak byli povinni.
(2) Osoby propuštěné z činné služby
v těchto sborech mají služební povinnost
jako vojáci v záloze téhož ročníku narození.
Vláda stanoví nařízením a v mezích tohoto
nařízení ministerstvo národní obrany služeb-
ním předpisem, za jakých podmínek lze těm-
to osobám upravit vojenskou hodnost se zře-
telem na hodnost dosaženou v těchto sbo-
rech. "
17. § 29 zní:
,,Určení k náhradní službě ze zákona
K náhradní službě se určí osoby, které
bez vlastní viny byly odvedeny po 31. pro-
sinci roku, v němž dovršily 30 let, nebo bez
vlastní viny nenastoupily základní službu do
31. prosince roku, v němž dovršily 30 let. "
18. § 30 odst. 3 zní:
,,(3) O žádostech za určení k náhradní
službě rozhodují krajské odvodní komise;
proti jejich rozhodnutí není opravného pro-
středku. Řízení o žádostech za určení k ná-
hradní službě upraví vláda nařízením. "
19. K § 31 se připojuje odstavec 3 tohoto
znění:
,,(3) Nejsou-li splněny podmínky § 30
odst. 1, lze odvedence určit k náhradní služ-
bě jen se souhlasem vlády. "
6
20. § 34 odst. 1 zní:
,,(1) Odvedencům, kteří se připravují
na určité povolání, lze na jejich žádost po-
volit odklad základní (náhradní) služby, a to
nejdéle do stanoveného nástupního dne v ro-
ce, v němž dovrší 22 let, výjimečně do sta-
noveného nástupního dne v roce, v němž do-
vrší 24 let, a jde-li o studující vysokých škol,
do ukončení studia, nejdéle však do 28 let.
Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do
nástupního dne v roce, v němž žadatel do-
vršil 22 let, vyžadují-li toho jiné důvody
hodné zvláštního zřetele. "
21. § 35 zní:
,,Prominutí náhradní služby
Osobám, které bez vlastní viny do
31. prosince roku, v němž dovršily 30 let,
nenastoupily náhradní službu, k níž byly
určeny na žádost nebo z moci úřední, jakož
i osobám, určeným k náhradní službě ze zá-
kona, může ministerstvo národní obrany vy-
konání náhradní služby prominout. "
22. § 38 odst. 2 zní:
,,(2) Osoby, kterým byla náhradní služ-
ba prominuta podle ustanovení § 35, zařadí
se do zálohy, a nastoupily-li již náhradní
službu, přeloží se do zálohy dnem, který ná-
sleduje po dni propuštění z této služby. "
23. § 39 odst. 4 zní:
,, (4) Vojáci z povolání, jakož i vojáci,
kteří konali další službu (§ 37), jsou po pře-
ložení do zálohy povinni vojenskými cviče-
ními jako příslušníci téhož ročníku narození. "
24. § 24 zní:
,,Druhy zvláštní služby
Zvláštní službou se rozumí:
a) služba příslušníků veřejných ozbroje-
ných sborů, konaná v ozbrojených silách po-
dle tohoto zákona (§ 46 odst. 2) nebo podle
zvláštních zákonů,
b) služba konaná v ozbrojených silách po-
dle tohoto zákona (§ 46 odst. 2) příslušníky
veřejných ochranných sborů a osobami pod-
léhajícími branné povinnosti, které se podro-
bují branné výchově. "
25. § 44 se ruší.
7
26. § 46 odst. 1 zní:
,,(1) Dojde-li k událostem ohrožujícím
zvýšenou měrou samostatnost, celistvost a
jednotu státu, ústavu a republikánskou státní
formu a lidově demokratické zřízení (doba
zvýšeného ohrožení státu), může president
republiky nařídit, aby byli povoláni k mimo-
řádné službě na dobu nezbytné potřeby vo-
jáci v záloze, a to v počtu nepřesahujícím
počet vojáků v záloze sedmi nejmladších roč-
níků narození.
27. § 48 odst. 2 a 3 se ruší.
28. § 48 odst. 4 se zařazuje jako odsta-
vec 2 a zní:
,,(2) Za branné pohotovosti státu se
konají jen mimořádné a dobrovolné odvody.
Dobrovolně mohou však v této době vstoupit
do vojska jen osoby, které v době přihlášky
nebyly ještě povolány k mimořádnému odvo-
du. Vojákům v záloze a ve výslužbě, kteří
nebyli povoláni k vojenské činné službě, může
vojenská správa na jejích žádost povolit
dobrovolné konání mimořádné služby. Žádost
za povolení dobrovolného konání mimořádné
služby nelze odvolat. "
29. § 50 zní:
,,Zproštění mimořádné služby
(1) Povinnosti nastoupit mimořádnou
službu lze zprostit osoby, u nichž je v dů-
ležitém zájmu ozbrojených sil nebo v jiném
důležitém obecném zájmu třeba, aby mohly
dále vykonávat své zaměstnání. Vojáci v zá-
loze mladší 35 let mohou být zproštěni jen
v případech hodných zvláštního zřetele.
(2) Zproštění může být omezeno na
určitou dobu. Rozhodnutí, jímž bylo povole-
no zproštění, lze ze služebních důvodů zrušit.
(3) Rozsah zproštění a jeho účinnost
stanoví v podrobnosech vláda. "
30. § 51 zní:
,,Ohlašovací povinnost a vojenská evi-
dence
(1) Branci, vojáci mimo činnou službu
a osoby, jež byly určeny k osobním úkonům
pro potřeby ozbrojených sil nebo k zvláštní
službě a byly o tomto svém určení uvědo-
meny, jsou povinni hlásit skutečnosti důle-
žité pro vojenskou evidenci. Vláda stanoví
nařízením podrobnosti, zejména v jakých
lhůtách, u kterých orgánů a jakým způsobem
se ohlašovací povinnost plní.
8
(2) Vláda stanoví nařízením povinnosti
výkonných orgánů místních národních výbo-
rů, jiných orgánů a organisací k vedení vo-
jenské evidence. "
31. § 54 se ruší.
32. § 76 zní:
,,Příslušnost
(1) Pokud tento zákon nebo předpisy
vydané podle něho nestanoví jinak, jsou
k vydávání rozhodnutí a opatření podle to-
hoto zákona příslušné v I. stolici okresní
(městké, obvodní) vojenské správy a výkon-
né orgány okresních (městských, obvodních)
národních výborů, v II. stolici krajské vojen-
ské správy (městské vojenské správy jim na
roven postavené) a výkonné orgány kraj-
ských (ústředních) národních výborů. Sídla
okresních (městských, obvodních) vojenských
správ a krajských vojenských správ a obvo-
dy jejich působnosti stanoví ministerstvo
národní obrany. Příslušnost vojenských
útvarů ve věcech vojáků v činné službě
upraví ministerstvo národní obrany a minis-
terstvo vnitra služebními předpisy.
(2) Pokud tento zákon nebo předpisy
vydané podle něho nestanoví odchylky od
obecných předpisů o řízení ve věcech správ-
ních, platí tyto předpisy.
(3) Soudy, prokuratura a orgány státní
správy jsou v mezích své působností povin-
ny spolupůsobit při provádění tohoto zákona
a předpisů vydaných podle něho.
(4) Orgány ministerstva vnitra jsou
v mezích své působnosti povinny vyhovět
přímým dožádáním místních vojenských
správ v případech, kdy je nebezpečí v pro-
dlení, zejména ve věcech týkajících se zjiš-
ťování pobytu osob, které se nedostavily
k zápisu nebo k odvodu, vojáků mimo činnou
službu, kteří se nepřihlásili k pobytu, a vo-
jáků, kteří nenastoupili činnou službu. "
33. § 78 se ruší.
34. § 79 se ruší.
35. § 85 zní:
,,Tento zákon nabývá účinnosti dnem
1. října 1949; provedou jej ministři národní
obrany a vnitra v dohodě se zúčastněnými
členy vlády. "
Článek II
1. V branném zákoně nahrazují se slova
,,československá branná moc" slovy
,,ozbrojené síly Československé republiky",
,,branná moc" slovy ,,ozbrojené síly",
,,vojenská osoba" slovem
,,voják",
,,Sbor národní bezpečnosti" slovy ,,Stát-
ní bezpečnost a Veřejná bezpečnost",
,,záložník" slovy ,,voják v záloze",
,,ročník zálohy" slovy "ročník narození".
2. Ustanovení branného zákona o náhradní
záloze, o náhradních záložnících a o vojácích
v záloze s výslužným se zrušují.
3. Kde branný zákon odkazuje na ustano-
vení vojenského trestního zákona rozumějí se
tím obdobná ustanovení trestního zákona
č. 86/1950 Sb. ve znění zákona č. 63/1956 Sb.
Článek III
Vojáci v činné službě, kteří v letech 1951
až 1956 byli na svou žádost (se svým sou-
hlasem) vzděláni a vycvičeni pro službu vo-
jáků z povolání, nebo kteří byli na svou žá-
dost (se svým souhlasem) zdokonaleni nebo
vycvičeni ve zvláštních odvětvích vojenské
služby, jsou povinni další službou. Jejich po-
vinnost k další službě se posuzuje podle
předpisů platných v den počátku účinnosti
tohoto zákona.
Článek IV
Zrušuje se § 12 odst. 2 a 3 a § 13 odst. 2
zákona č. 286/1948 Sb., o národní bezpeč-
nosti.
Článek V
Opatření učiněná přede dnem počátku
účinnosti tohoto zákona ve shodě s ním se
považují za učiněná podle něho.
Článek VI
Ministr národní obrany se zmocňuje, aby
ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění bran-
ného zákona č. 92/1949 Sb., jak vyplývá z poz-
dějších předpisů.
Článek VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej ministři národní obrany a
vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
10
Důvodová zpráva.
Od vydání branného zákona č. 92/1949 Sb.
byla při výstavbě ozbrojených sil Českoslo-
venské republiky učiněna řada významných
opatření, jejichž cílem bylo urychlené pře-
budovaní ozbrojených sil po vzoru sovětských
ozbrojených sil.
Presidentem republiky, jako vrchním ve-
litelem ozbrojených sil, byly v roce 1950 vy-
dány nové základní řády upravující vnitřní
život ozbrojených sil, vojenskou kázeň a vý-
cvik.
Vývoj mezinárodní a vnitropolitické situace
po roce 1948 si vyžádal, aby vedle Českoslo-
venské lidové armády byla vytvořena další
složka ozbrojených sil - vojska minister-
stva vnitra (Pohraniční stráž, Vnitřní stráž a
vojsko civilní obrany). Do vojsk ministerstva
vnitra jsou povoláváni občané na základě
branné povinnosti k výkonu vojenské činné
služby. Těmito opatřeními byl rozšířen ob-
sah pojmu
,,vojsko", stanoveného branným
zákonem, a pojem ,,branná moc" byl nahra-
zen pojmem
,,ozbrojené síly", což také od-
povídá terminologii smlouvy o přátelství mezí
lidově demokratickými státy sjednané ve
Varšavě dne 14. května 1955.
Péče o brance před nástupem základní
služby byla od roku 1952 zlepšena po stránce
zdravotní, vzdělání i předběžného výcviku
novou úpravou odvodního soupisu a prová-
dění odvodu. K zajištění pohotovosti obrany
státu byl zaveden nový způsob evidence jak
branců, tak i vojáků v záloze a upravena
jejich ohlašovací povinnost.
Opatření, kterých si vyžádal rychlý vývoj
výstavby ozbrojených sil, se dotýká i dosa-
vadních právních předpisů. V této souvislosti
bylo uvažováno i o novelisaci celého bran-
ného zákona. Na základě přezkoumání všech
otázek ve světle Celostátní konference Ko-
munistické strany Československa v červnu
1956 bylo však rozhodnuto novelisovat bran-
ný zákon pouze v rozsahu nezbytném vzhle-
dem k současnému stupni vývoje ozbroje-
ných sil.
K jednotlivým ustanovením:
K čl. I
K § 1:
Do nového znění je promítnut současný
stupeň vývoje našeho společenského zřízení.
K § 3:
Obrana státu a jeho lidově demokratického
zřízení je podle § 34 ústavy vrcholnou povin-
ností všech občanů, bez rozdílu národnosti,
náboženského vyznání, vzdělání, sociálního
původu a postavem. V zájmu jednotného ve-
lení, dosažení jednotnosti výcviku a organi-
sace, za účelem vyloučení rozdílného prová-
dění rozkazů je třeba, aby bylo v právním
řádu jednoznačně vyjádřeno, že při vydávání
povelů, předpisů týkajících se bojové pří-
pravy a bojové činnosti vojsk, obhospodařo-
vání materiálu, vojenské evidence a utajení,
a při vydávání základních bojových a ope-
račních dokumentů se užívá jednotného jazy-
ka. Jednoznačný výklad všech rozkazů je tře-
ba zajistit zejména v boji, kdy velení se pro-
vádí převážně spojovacími prostředky, za po-
použití zkratek, hovorových tabulek, při ztí-
žených provozních podmínkách a rušení se
strany nepřítele.
Zásada nedílné velitelské pravomoci je odů-
vodněna požadavkem centralisovaného velení
a záměna na jedné straně soustředění pra-
vomoci do rukou velitele, na druhé straně
však jeho dílnou odpovědnost za výchovu a
výcvik vojáků.
S vytvořením vojsk ministerstva vnitra
souvisí i navrhované rozšíření působnosti
k vydávání předpisů v rozsahu, ke kterému
je dosud zmocněno ministerstvo národní
obrany. V dohodě s ministrem vnitra budou
též předkládány návrhy na stanovení počtu
vojsk ministerstva vnitra.
K § 5:
Jestliže je služba v Československé lidové
armádě pro každého občana nejvyšší ctí (§ 34
ústavy), nebylo by správné, aby tuto službu
konali občané zbavení práva volebního.
K § 8:
Oproti dosavadnímu znění § 8 odst. 2 vy-
pouští se druhá část první věty, která roz-
vádí zásadu vyjádřenou v první části, že to-
tiž doba vojenské činné služby se započítává
do doby rozhodné pro posouzení nároků ply-
noucích z pracovního poměru. Účelem úpra-
vy je odstranit pochybnosti a vyjádřit, že se
započítává jednoznačně vojenská činná služ-
ba podle § 20 zákona, a to nejen u vojáků
základní služby, ale i u ostatních vojáků
v činné službě (v náhradní službě, další služ-
bě, na vojenských cvičeních, ve službě vo-
jáků z povolání, mimořádné službě atd. ), pro-
tože jde o výkon branné povinnosti, která je
11
vrcholnou povinností každého občana, i když
v určitých případech je podmíněna dobro-
volným vstupem do vojska.
Navrhovanou úpravou nemají být dotčena
protifluktuační ustanovení obsažená v záko-
ně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, a v zákoně č. 3/1954 Sb., o pla-
cené dovolené na zotavenou, to znamená, že
vojenská činná služba bude při změně za-
městnání nastoupeného po propuštění z vo-
jenské služby započítávána do nepřerušené-
ho zaměstnání pouze, budou-li splněny pod-
mínky stanovené těmito předpisy.
K §9:
Ustanovení vojenského trestního zákona
o zločinech zběhnuti a sebepoškození, u kte-
rých se vyžadoval úmysl trvale se vyhnout
branné povinnosti, jakož i trestní ustanovení
branného zákona (část 4) byla zrušena trest-
ním zákonem č. 86/1950 Sb. a nově upravena
tak, že se vztahují na širší okruh případů,
dokonce i na některé trestně činy z nedba-
losti (§§ 266 a 271 tr. z. ). Z těchto důvodů
navrhuje se dosavadní ustanovení vypustit.
K §§ 10 až 19:
Dosavadní způsob doplňování formou od-
vodního soupisu (§ 51) a odvodu (§ 16) se
neosvědčil. Odvodní soupis se konal bez zjiš-
tění zdravotního stavu. Odvod byl prováděn
6-8 měsíců před nástupem vojenské služby
a výběr branců pro jednotlivé útvary druhů
vojsk a pro vojenské školy se prováděl až
po odvodu. To mělo za následek nemožnost
léčit nemocné brance v době od soupisu do
odvodu. Branci nastupovali k útvarům jed-
notlivě, bez lékařské prohlídky. Do vojenské
služby nastupovala část zdravotně nevyhovu-
jících a pro druhy vojsk a služeb, jakož i do
vojenských útvarů byli mnohdy vybíráni
branci, kteří svými osobními, tělesnými, od-
bornými a politickými hodnotami plně ne-
vyhovovali.
Podle nové úpravy, která se jíž v praxi
osvědčila, se zápis stává součást odvodního
řízení. Jeho účelem je založit evidenci bran-
ců, předběžně je roztřídit na základě zdra-
votního stavu, vzdělání a předvojenské vý-
chovy, provést opatření, aby byl zlepšen je-
jich zdravotní stav, a zajistit jejich další
účast na předvojenské výchově.
Ze skutečnosti, že zápis je součástí od-
vodního řízení, vyplývá i snížení věkové hra-
nice pro vznik odvodní povinnosti na 1. leden
roku, v němž občan dovrší 18 let, t j. věk, ve
kterém mu dosud vznikala povinnost přihlá-
sit se k odvodnímu soupisu (§ 51 dosavad-
ního znění).
Způsob provádění odvodů (§ 15 odst. 3),
které se nyní konají zpravidla měsíc před
předpokládaným nástupem základní služby,
byl změněn ustanovením o odročení odvodu
ze zdravotních i jiných důvodů.
K § 25:
Dosavadní pojmy ,,voják ve výslužbě" a
,,voják v záloze s výslužným" byly převzaty
ze zákona č. 76/1922 Sb., o vojenských po-
žitcích zaopatřovacích, který byl zrušen zá-
konem č. 33/1957 Sb., o důchodovém zaopa-
tření příslušníků ozbrojených sil. Kategorii
vojáků ve výslužbě tvoří po dovršení věku
60 let vojáci, kteří během mnoha let stráve-
vených ve služebním poměru vojáků z povo-
lání získali cenné zkušenosti a vojenské
vzdělání a které by proto bylo případně účel-
né povolat k mimořádné službě v tomto věku.
Do výslužby se dále překládají vojáci z po-
volání, kteří v době vojenské činné služby
ztratili své zdraví a byli pro tuto neschop-
nost propuštění z vojenské činné služby, aby
jim mohl být ponechán charakter vojáka a
vojenská hodnost. Pro zachování vojenské
hodnosti těmto osobám stanoví se pro ně
právní domněnka pokračování v branné po-
vinnosti (§ 22 odst. 3).
K §§ 29, 34 a 35:
Navrhované snížení věkových hranic pro
určení k náhradní službě ze zákona (§ 29) na
30 let, pro povolování odkladů na žádost na
22, nejvýše 28 let (§ 34) a pro prominuti
náhradní služby na 30 let (§ 35), je odůvod-
něno požadavkem, aby občané vykonávali zá-
kladní službu ve věku, kdy mají k tomu opti-
mální předpoklady po stránce fysické i du-
ševní, a aby neodkládali nástup základní
služby až do doby, kdy již mají obvykle ro-
dinné příslušníky odkázané na ně výživou.
K § 38:
Ze zákona se vypouští ustanovení o ná-
hradní záloze jako překonaně a nahrazuje se
ustanovením o zařazení do zálohy osob, které
sice mají brannou povinnost, avšak kterým
byla prominuta náhradní služba podle § 35.
K § 39:
Odstavec 4 se upravuje se zřetelem na do-
savadní praxi, která neužívá pojmu
,,ročník
zálohy".
12
K §§ 26, 41 a 44:
Podle dosavadní úpravy nepodléhali pří-
slušníci Státní bezpečnosti a Veřejné bez-
pečnosti služební povinnosti s výjimkou po-
volání k mimořádně službě. Podle navrhované
úpravy budou příslušnici Státní bezpečnosti
a Veřejné bezpečnosti osvobozeni od služební
povinnosti i v době branné pohotovosti státu.
K §§ 46 a 50:
Ustanovení o mimořádných opatřeních
upravují se tak, aby zahrnovala všechna-opa-
tření přicházející v úvahu v době zvýšeného
ohrožení státu.
K § 51:
K získání přehledu o vojácích v záloze je
nezbytné uložit jim povinnost plnit předpisy
o vojenské evidenci. Její důležitost se pro-
jeví nejen v míru, ale zejména v mobilisaci
a za války.
Vedle základní vojenské evidence, kterou
vedou místní vojenské správy za součinnosti
výkonných orgánů národních výborů, je tře-
ba, aby podniky, úřady, ústavy a jiné orgány
zřídily a vedly pro potřebu národního hos-
podářství v mobilisaci a za války pomocnou
evidenci vojáků v záloze, kteří jsou u nich
zaměstnáni, a oznamovaly okresní vojenské
správě nastalé změny.
K § 54:
Dosavadní ustanovení již neodpovídá vý-
voji našeho společenského zřízení.
K § 76:
Ustanovení o příslušnosti orgánů státní
správy se upravují v souladu se změnami
nastalými od roku 1949.
K §§ 78 a 79:
Zrušují se ustanovení přechodné povahy,
která již nejsou praktická.
K § 85:
Provedení branného zákona se vedle mi-
nistra národní obrany svěřuje, pokud jde
o vojska ministerstva vnitra, výslovně též
ministru vnitra. Ustanovení dosavadního od-
stavce 1 bylo ustanovením přechodným a
ustanovení dosavadního odstavce 2 o odvod-
ních třídách pozbylo významu vzhledem ke
zrušení § 16 odst. 3.
K čl. II
Navrhované úpravy v terminologii jsou
odůvodněny vývojem od doby vydání bran-
ného zákona.
K čl. III
Současná situace v ozbrojených silách vy-
žaduje, aby povinnost k další službě byla
upravena jednotně i pro absolventy učilišť a
akademií z dřívějších let, kdy nebyl stanoven
rozsah povinnosti k další službě, a to v roz-
sahu, stanoveném předpisy ministerstva ná-
rodní obrany platnými v den počátku účin-
nosti tohoto zákona.
K čl. IV
Zrušení § 12 odst. 2 a 3 a g 13 zákona
č. 286/1948 Sb. vyplývá z úpravy branného
poměru příslušníků Státní bezpečnosti a Ve-
řejné bezpečnosti v branném zákoně.
K čl. V
Sanační klausulí budou uvedena v soulad
se zákonem opatření, provedená před schvá-
lením navržených změn zákona, např. nový
způsob odvodního řízení.
K čl. VI
Při republikaci branného zákona bude nut-
né přihlédnout zejména k ustanovením trest-
ního zákona č. 86/1950 Sb. ve znění zákona
č. 63/1956 Sb. a k ustanovením trestního zá-
kona správního č. 88/1950 Sb. a předpisů jej
měnících a doplňujících, kterými byla zrušena
část 4 obsahující trestní ustanovení (§§ 57
až 74).
Rovněž ostatní ustanovení opírající se
o vojenský třestní zákon, pokud nejsou vý-
slovně novelisována, bude třeba upravit podle
platného trestního zákona,
Finanční zabezpečení.
Provedení zákona nevyžádá si zvýšených
finančních nákladů.
V Praze dne 14. února 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr národní obrany:
generálplukovník Lomský v. r.
KNT 01 - 3071-58