Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
195.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957,
kterým se mění a doplňuje zákon o hlášení obyvatelstva
a o povolování pobytu cizincům.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatel-
stva a o povolování pobytu cizincům, se mění
a doplňuje takto:
1. Část první zní:
"ČÁST PRVNÍ
Hlášení obyvatelstva
§1
Hlášení pobytu
(1) Podle tohoto zákona je každý povinen
hlásit ohlašovacímu orgánu (dále jen "ohla-
šovna") počátek, změnu a ukončení pobytu
v obci s vedlejšími ohlašovacími údaji, a to
způsobem, s doklady a ve lhůtách stanovených
prováděcími předpisy. Pokud tyto předpisy
nestanoví jinak, děje se toto hlášení na ohla-
šovacích tiskopisech.
(2) Každý je povinen učinit všechna hlášení
úplně a pravdivě.
2
§ 2
Pobyt
Pobytem se podle tohoto zákona rozumí jak
pobyt trvalý (stálé bydliště), tak pobyt pře-
chodný (dočasný pobyt mimo místo stálého
bydliště).
§3
Ohlašovna
(1) Ohlašovnou je výkonný orgán místního
národního výboru.
(2) Vyžaduje-li to zájem řádné evidence
obyvatelstva, mohou prováděcí předpisy určit
za ohlašovnu jiný orgán.
(3) V hlavním městě Praze, v Bratislavě a
v Brně je ohlašovnou příslušný orgán veřejné
bezpečnosti.
§ 4
Ubytovatelé
(1) Ubytovatelem je:
a) vlastník budovy nebo pozemku, pokud
jde o jeho nájemníky nebo jiné osoby, které
ve své budově nebo na svém pozemku uby-
toval;
b) nájemník nebo uživatel bytu nebo jiné
místnosti, pokud jde o jeho podnájemníky
nebo jiné osoby, které ve svém bytě (své
místnosti) ubytoval;
č) provozovatel ubytovacího zařízení, který
je odpovědný za provoz podniku, ústavu nebo
zařízení poskytujícího za plat či bezplatně
ubytování, pokud jde o osoby, které ve svém
ubytovacím zařízení ubytoval.
(2) Prováděcí předpisy stanoví, které jiné
osoby se považují za ubytovatele a kdo plní
povinnosti ubytovatele, který v domě nebydlí.
§ 5
Povinnosti ubytovatelů
(1) Ubytovatel je povinen dbát, aby všechny
osoby, které ubytoval, splnily ve stanovené
lhůtě svou povinnost hlášení pobytu.
Neohlásí-li osoba hlášením povinná svůj
pobyt ve stanovené lhůtě, je ubytovatel po-
vinen oznámit to neprodleně ohlašovně nebo
příslušnému orgánu veřejné bezpečnosti.
(2) Provozovatel ubytovacího, zařízení je
dále povinen:
a) vést domovní knihu a zapisovat do ní ne-
prodleně při ubytování ubytované osoby, když
řádně prokázaly svou totožnost;
3
b) na požádání předkládat domovní knihu
nebo výpisy z ní kontrolním orgánům;
c) neprodleně oznámit příslušnému orgánu
veřejně bezpečnosti osobu, která neprokázala
svou totožnost.
§ 6
Výjimky a úlevy
(1) Ustanovení části první se nevztahuji na
osoby, ubytované podle předpisů o ubytování
vojska.
(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit další
všeobecné výjimky a úlevy. V jednotlivých
případech nebo pro jednotlivé skupiny pří-
padů může povolit výjimky (úlevy) minister-
stvo vnitra nebo orgány jím pověřené.
(3) Pokud jde o hlášení obyvatelstva v po-
hraničním území, může ministerstvo vnitra
stanovit zvláštní úpravu.
§ 7
Zvláštní hlášení
(1) Prováděcí předpisy mohou stanovit, že
určitým dnem pozbudou platnosti všechna
hlášení pobytu nebo hlášení pobytu některých
osob, učiněná podle dosavadních předpisů.
V takovém případě se pro účely tohoto zákona
hledí na osoby, u nichž hlášení pobytu pozbylo
takto stanoveným dnem platnosti, jakoby je-
jich pobyt v obci započal tímto dnem. Pro
hlášení, které je třeba učinit v tomto případě,
mohou prováděcí předpisy určit zvláštní lhůty
a stanovit způsob, údaje, doklady a místo pro
hlášení odchylně od ustanovení tohoto záko-
na a předpisů podle něho vydaných.
(2) Prováděcí předpisy mohou též stanovit
zvláštní hlášení skutečností, jichž je třeba
k účelům vojenské správy. "
2. V § 21 na konci se škrtá část věty za
středníkem.
3. § 22 zní:
"Prováděcí předpisy.
Ministerstvo vnitra vydá v dohodě se zú-
častněnými ústředními úřady vyhláškou
v Úředním listě předpisy k provedení tohoto
zákona. "
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. břez-
na 1958; provede jej ministr vnitra v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.
4
Důvodová zpráva.
Hlášení obyvatelstva (t. j. českosloven-
ských státních občanů i cizinců) je dosud
upraveno v § 1 až 12 a v §§ 20-22 a 24-25
zákona č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva
a o povolování pobytu cizincům; § 23 byl již
dříve zrušen trestním zákonem správním.
Zákon o hlášení obyvatelstva a o povolování
pobytu cizincům ve znění z roku 1949 a pro-
váděcí předpisy k němu vydané v podstatě
splnily úkoly, které si stanovily. Zavedly na
celém území státu jednotně ohlašovací před-
pisy, odstranily duplicity v systému hlášení
a pomohly zavést všestrannou evidenci oby-
vatelstva, která je nezbytná pro náležité plně-
ní hospodářsko-organisátorskě i obranné
funkce státu.
V současně době, 8 let od platnosti zákona,
se ukázalo, že je nutně některá ustanovení
dosavadního zákona revidovat. Praxe ukázala,
že některá ustanovení jsou pro účely evido-
vání pobytu osob nadbytečná, jiná je nutno
změnit v souvislosti s vývojem a se změnami
v organisaci státní správy; zejména pak se
zjistilo, že je možno systém hlášení pobytu
čs. občanů zjednodušit.
Aby takové zjednodušení dosavadního způ-
sobu hlášení se mohlo uskutečnit, bylo nutno
přikročit k novelisaci celé první části (§§ 1 až
12) zákona č. 52/1949 Sb.
Zjednodušení hlášení pobytu čs. občanů,
které se provede v prováděcích předpisech
vydaných po schválení této osnovy, bude spo-
čívat zejména na těchto zásadách:
Prodlužují se lhůty k hlášení pobytu a sta-
noví se jednotná Sdenní lhůta, ve které se
bude hlásit počátek i ukončení trvalého po-
bytu i počátek přechodného pobytu. Dosud se
změna u trvalého pobytu musela hlásit do 24
hodin, u přechodného do 48 hodin. Prodlouže-
ním těchto lhůt na 3 dny se občanům umožní,
aby si zařídili jiné naléhavé osobní věci.
Počítá se s tím, že bude zrušena povinnost
hlásit krátkodobý přechodný pobyt v někte-
rých případech, jako při návštěvách, rekreaci
a pod.
Kromě Prahy, Bratislavy a Brna jsou ohla-
šovacími orgány ve všech obcích výkonné
orgány místních národních výborů;
Zrušují se domovní knihy a jejich vedení
se nařizuje pouze v ubytovacích zařízeních a
v obcích v hraničním pásmu.
Umožňuje se, aby jeden člen rodiny hlásil
pobyt i ostatních příslušníků své rodiny, s ni-
miž bydlí ve společné domácnosti.
Zrušuje se hlášení dětí mladších 15 let
k přechodnému pobytu a zjednodušuje se
hlášení těchto dětí k trvalému pobytu.
Zrušuje se odhlašování z přechodného po-
bytu vůbec.
Zrušují se povinnosti občanů hlásit změnu
rodinného stavu a narození či úmrtí dítěte.
Zrušují se povinnosti občanů znova se při-
hlásit k pobytu po změně jména nebo
příjmení.
Zrušuje se povinnost odhlašovat zemřelé
osoby.
Zrušují se hromadná hlášení přechodného
pobytu v nemocnicích a rekreačních zaříze-
ních.
Zrušuji se hlášení v ubytovacích zařízeních
na tak zvaných "hotelových lístcích".
Jiné změny v hlášení pobytu budou spočívat
zejména na těchto zásadách:
Hlášení pobytu občanů je nutno provádět
přesně podle záznamů uvedených v jejich
občanských průkazech.
Ubytovatel odpovídá za hlášení pobytu kaž-
dé ubytované osoby a proto
se stanoví po-
vinnost občana předložit mu svůj občanský
průkaz ke kontrole.
Přesně se vymezuje pojem ubytovatele, při
čemž za řádně hlášení nájemníků se činí od-
povědným vlastník (po případě správce nebo
jiná zmocněná osoba) domu a za hlášení osob
ubytovaných u nájemníků se činí odpověd-
ný nájemník.
Stanoví se povinnost provozovatelů ubyto-
vacích zařízení kontrolovat totožnost ubyto-
vaných občanů a zapisovat je přesně do do-
movní knihy.
Samostatně je upraven způsob hlášení pří-
slušníků ozbrojených sil v činné službě.
Nové znění první části zákona se vztahuje
také na hlášení cizinců k trvalému a přechod-
nému pobytu.
Úlevy a zjednodušení, které budou stano-
veny pro čs. státní občany, se však nebudou
vztahovat na cizince. Proto je nutno stanovit
v zákoně jen nejdůležitější zásady a podrob-
5
nosti ponechat do prováděcích předpisů. Je
to potřebně i proto, že dosud nebyla vypraco-
vána osnova nového zákona o státním občan-
ství, kde bude upraven pojem cizince i t. zv.
bezdomovců.
To je současně též důvod pro to, že se ne-
navrhuje novelisace celého zákona, č. 52/1949
Sb., neboť druhou část zákona (§§ 13-19),
kde je upravena otázka povolování pobytu
cizincům, není nutně a není ani vhodně měnit,
dokud nebude schválen nový zákon o státním
občanství.
Pokud jde o trestní ustanovení, bude po-
rušení povinnosti uložených novelisovaným
zákonem č. 52/1949 Sb. stíháno - pokud ne-
půjde o čin přísněji trestný - jako přestupek
podle § 93 tr. zák. správního. Orgány veřejné
bezpečnosti budou tyto přestupky trestat
pouze pokutami uloženými v blokovém řízení,
jak k tomu byly již zmocněny vyhláškou mi-
nisterstva vnitra č. 273/1956 O. L, o blokovém
řízení.
Oprava podrobností svěřuje se prováděcím
předpisům, které vydá ministerstvo vnitra
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
vyhláškou v Úředním listě.
Provádění návrhu nevyžádá si zvýšení fi-
nančních ani jiných nákladů; naopak projeví
se příznivě v úspoře tiskopisů a ve zjedno-
dušení administrativy spojeně s hlášením po-
bytu, zejména u ohlašovacích orgánů a pří-
slušných složek veřejně bezpečnosti.
V Praze dne 29. listopadu 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr vnitra:
Barák v. r.
KNT 01 - 4814-57