Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
176.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o umělecké řemeslné práci a o lidové umělecké výrobě.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§1
Úvodní ustanovení
(1) Umělecká řemeslná práce a lidová umě-
lecká výroba tvoři důležitou součást naší so-
cialistické kultury a přispívají ke zvyšování
hmotně a kulturní úrovně našeho pracujícího
lidu. Je proto třeba vytvořit předpoklady pro
jejich zachování a další rozvoj a zajistit jejich
ideové a odborné řízení v duchu týchž socia-
listických zásad, jimiž je určována činnost
v ostatních oborech tvůrčí práce, zvláště těž
v oboru výtvarných umění.
(2) Prostředkem k dosažení tohoto cíle je
především výběr pracovníků, kteří jeví zvlášt-
ní vlohy a způsobilost k práci v těchto od-
větvích, odborné a ideové vedení těchto pra-
covníků a jejich hospodářské zabezpečení,
aby se mohli plně věnovat této činnosti.
Splnění tohoto úkolu se zajišťuje jednotným
ideovým řízením a vybudováním zvláštních
odborných organisacích pro tato odvětví.
2
ČÁST DRUHÁ
§ 2
Ideový dozor
(1) Ideový dozor v odvětví umělecké ře-
meslné práce a lidové umělecké výroby vyko-
nává ministerstvo školství a kultury.
(2) Pro řešení zásadních otázek ideových
zřizuje se při ministerstvu školství a kultury
poradní sbor, jehož členy jmenuje a odvolává
ministr školství a kultury. Členství v porad-
ním sboru je čestnou funkcí. Organisační a
jednací řád poradního sboru vydá minister-
stvo školství a kultury.
Odborně organisace
§ 3
(1) Jako odborná organisace umělecké ře-
meslné práce se zřizuje Ústředí uměleckých
řemesel se sídlem v Praze, jako odborná or-
ganisace lidové umělecké výroby Ústředí li-
dové umělecké výroby se sídlem v Praze.
(2) ústředí uměleckých Řemesel a Ústředí
lidové umělecké výroby jsou právnické osoby
přímo podřízené ministerstvu školství a kul-
tury; zapisují se do podnikového rejstříku.
§ 4
(1) Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí
lidově umělecké výroby užívají odborně způ-
sobilých pracovníků umělecké řemeslně práce
a odborně způsobilých pracovníků lidově
umělecké výroby.
(2) Ministerstvo školství a kultury stanoví
v dohodě s ústředním výborem odborového
svazu podmínky odborné způsobilosti pracov-
níků umělecké řemeslně práce a lidově umě-
lecké výroby, jakož i způsob jejího osvědčení.
ČÁST TŘETÍ
Umělecká řemeslná práce
§ 5
Umělecká řemeslná práce je rukodílné pro-
vádění uměleckých děl výtvarného, dekora-
tivního a stavebního umění pracovníky z po-
volání, kteří tato díla vytvářejí na základě
klasických metod mistrovskými technikami
přímo nebo podle návrhů.
§ 6
Ústředí uměleckých řemesel vytváří pod-
mínky pro zachování a další rozvoj umělecké
řemeslné práce, a to zejména tím, že
3
a) pečuje o správně ideové zaměření a vyso-
kou úroveň umělecké řemeslné práce,
b) provádí výzkum a dokumentaci v odvětví
umělecké řemeslné práce, výsledky této
činnosti odborně zpracovává a provádí
pokusnictví nutné k dalšímu rozvoji umě-
lecké řemeslné práce,
c) vyhledává způsobilý dorost a vytváří pod-
mínky pro zvyšování jeho praktických do-
vedností,
d) provádí díla umělecké řemeslné práce a
zajišťuje jejich odbyt,
e) propaguje uměleckou řemeslnou práci vý-
stavami, zřizováním propagačních, vý-
stavních a zakázkových středisek a publi-
kační činností.
Lidová umělecká výroba
§ 7
Lidová umělecká výroba je zhotovování
užitkových umělecky ztvárněných předmětů,
převážně z přírodního materiálu, pracovníky,
kteří při své tvůrčí práci pokračují v lidové
umělecké tradici a uplatňují při ní zkušenosti
rukodílné výroby minulosti.
§ 8
Ústředí lidové umělecké výroby pečuje
o lidovou uměleckou výrobu tak, aby toto od-
větví plnilo svou kulturní a společenskou
funkci, a to zejména tím, že
a) pečuje o správné ideové zaměření a vyso-
kou úroveň lidové umělecké výroby,
b) provádí výzkum a dokumentaci v oboru
lidové umělecké výroby a výsledky této
činnosti odborně zpracovává,
c) vyhledává lidové umělecké pracovníky,
soustavně sleduje úroveň jejich práce, po-
máhá jim ke zvyšování úrovně práce a pe-
čuje o výchovu dorostu,
d) hmotně zabezpečuje lidové umělecké pra-
covníky, a to především jich zaměstnává-
ním ve vlastních dílnách nebo jako domá-
cích dělníků, po případě výkupem jejich
výrobků,
e) zajišťuje odbyt výrobků lidové umělecké
výroby a výroby doplňkové,
f) propaguje lidovou uměleckou výrobu,
zvláště výstavami a odbornou publikační
činností.
4
Společná ustanovení
§9
(1) V čele Ústředí uměleckých řemesel a
v čele Ústředí umělecké lidové výroby je ře-
ditel, jmenovaný ministrem školství a kultu-
ry. Ředitel odpovídá za provoz organisace po
stránce umělecké i hospodářské.
(2) Pro otázky odborné a umělecké zřizuje
se při Ústředí uměleckých řemesel a při
Ústředí lidové umělecké výroby pro každé
z obou těchto odvětví poradní sbor. Členství
v poradním sboru je čestnou funkcí. Podrob-
nosti stanoví organisační a jednací řády, které
vydají tyto organisace se souhlasem minister-
stva školství a kultury.
§ 10
(1) Organisaci, provoz a zásady hospodařeni
Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí lidové
umělecké výroby upraví statuty, které vydá
ministerstvo školství a kultury v dohodě se
státním úřadem plánovacím, ministerstvem
financí a ústředním výborem odborového
svazu.
(2) Pokud tento zákon nebo statuty těchto
organisací nestanoví jinak, platí pro Ústředí
uměleckých řemesel a pro Ústředí lidové
umělecké výroby obdobně předpisy o národ-
ních podnicích.
§ 11
(1) Ústředí uměleckých řemesel a Ústředí
lidové umělecké výroby spolupracují s orga-
nisacemi výtvarných umělců, s jinými kul-
turními organisacemi, s lidovými družstvy
a jinými výrobními organisacemi, činnými
v oboru umělecké řemeslné práce a v oboru
lidové umělecké výroby, a s vynikajícími od-
borníky.
(2) Vzájemné vztahy Ústředí uměleckých
řemesel a Ústředí lidové umělecké výroby
k podnikům státního socialistického sektoru,
které se zabývají výrobou mající charakter
umělecké řemeslné práce, upraví ministr
školství a kultury v dohodě s ministry, do
jejichž oboru působnosti tyto podniky spa-
dají.
§ 12
Zajišťování odbytu děl umělecké řemeslně
práce a výrobků lidové umělecké výroby
upraví ministerstvo školství a kultury v do-
hode s ministerstvem vnitřního obchodu.
5
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanoveni
§ 13
Opatření učiněná ve shodě s tímto zákonem
před počátkem jeho účinnosti pokládají se za
učiněná podle něho.
§ 14
Předpisy tohoto zákona se - s výjimkou
ustanovení o ideovém dozoru - nevztahuji
na lidová družstva v oboru umělecké řemesl-
né práce a v oboru lidové umělecké výroby.
§ 15
(1) Zrušují se veškerá ustanovení o věcech
upravených tímto zákonem, zejména dekret
č. 110/1945 Sb., o organisaci lidové a umě-
lecké výroby.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy zákona
č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o druž-
stevních organisacích.
§ 16
Ústředí lidové a umělecké výroby, zřízené
dekretem č. 110/1945 Sb., se zrušuje. Jeho
majetek přechází na stát. Závazky zrušené
organisace budou vypořádány do výše hodno-
ty převzatých aktiv podle směrnic, které vydá
ministerstvo školství a kultury v dohodě
s ministerstvem financí.
§ 17
Tento, zákon platí jen v českých krajích a
nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provede
jej ministr školství a kultury v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část obecná
Umělecká řemesla, jejichž vývoj byl vždy
neodlučitelný od celkového kulturního vývoje
příslušně doby, octla se v úpadku v 19. sto-
letí, kdy racionalisovaná a mechanisovaná
výroba kapitalistická způsobila, že umělecká
řemeslná práce klesala na stále nižší stupeň
živnostenského podnikání. Úpadek architek-
tury v této době přinesl další zanedbávání kla-
sické rukodílné práce umělecko - řemeslné.
Podobně i vysoká kulturní a užitková hod-
nota výrobků lidové umělecké výroby byla
vlivem kapitalistické industrialisace a ne-
zdravého komerčního zájmu snižována, a ně-
které obory výroby byly vůbec odsouzeny
k zániku.
Výroba strojová, založená na principech
specialisace a mechanisace, přinesla tak ve-
liký prospěch svou rentabilností a možností
uvádět na trh masy levného zboží, že v kapi-
talismu, jehož cílem byl podnikatelský zisk,
byly ostatní formy výroby buď opouštěny
nebo byly v nich uplatňovány principy hro-
madně výroby strojové. Tyto skutečnosti
vedly k hlubokému úpadku obou zmíněných
odvětví a k ochuzení národní kultury o nena-
hraditelné hodnoty.
6
Zachovat uměleckou řemeslnou práci a
uměleckou lidovou výrobu v rozsahu nutném
pro plnění jejich kulturní funkce v socialis-
tickém státě je kulturním úkolem státu, spa-
dajícím do oboru působnosti ministerstva
školství a kultury.
V odvětví umělecké řemeslné práce jde
zejména o tyto obory: umělecké zámečnictví,
kovolijectví, medailérství, pasířství, ciselér-
ství, umělecké zpracování barevných kovů,
umělecké zhotovování osvětlovacích těles,
umělecké truhlářství, umělecké řezbářství,
umělecká intarsie, umělecké čalounictví,
umělecké štukatérství, umělecké malířství
interiérů, umělecké malířství písma, umělecké
lakýrnictví, pozlacovačství, klenotnictví, stří-
brnictví, umělecké knihvazačství, umělecké
sklenářství, umělecké broušení skla, skleně-
ná mosaika, umělecká keramika, gobelinář-
ství, rytectví, rytectví not, umělecký tisk
textilu, umělecké zpracování kůže a ruční
tkaní textilu.
V odvětví lidové umělecké výroby jde ze-
jména o výšivky, krajky, ruční tkaní vlny,
lnu, konopí a bavlny, modrotisk, lidové kroje
a krojové doplňky, lidové řezbářství, sou-
stružnické vylévání, vybíjení a leptání do
dřeva, košikářství z proutí, loubků, slámy a
kukuřičného šustí, keramiku, zpracování kůže
a kožešin, perleťářství, pletařství, zvykoslov-
né předměty (kraslice, tradiční lidové pečivo
a pod. ), malbu na sklo.
A. Dosavadní stav
Vědomí nezbytnosti pečovat o tyto formy
výroby vedlo k vydání dosud platného dekretu
č. 110/1945 Sb., o organisaci lidové a umě-
lecké výroby. Organisováním a řízením lidové
a umělecké výroby, t. j. domácké práce a do-
mácké výroby, umělecko - řemeslné a umělec-
ko-průmyslové výroby bylo pověřeno "Ústře-
dí lidové a umělecké výroby" (ÚLUV), s po-
čátku v resortu ministerstva průmyslu.
V důsledku reorganisace veřejné správy
bylo toto Ústředí postupně převáděno, a to
nejprve do působnosti ministerstva lehkého
průmyslu, pak ministerstva vnitra a dále do
působnosti ministerstva místního hospo-
dářství.
Ústředí lidové a umělecké výroby jako
veřejnoprávní korporace povinně sdružující
jednotlivce (podnikatele), družstva a jiné or-
ganisace zabývající se výrobou lidovou, umě-
lecko-řemeslnou a umělecko - průmyslovou
splnilo úspěšně některé ze svých úkolů. Ne-
mohlo však vyřešit soubor otázek všech těch-
to tří druhů výroby, a to tím méně, že po-
stupným znárodňováním výrobních a distri-
bučních podniků a organisováním výrobních
a distribučních družstev v celostátních a
krajských organisacích (svazech) ztrácelo
členy. Je také na snadě, že ve výrobním re-
sortu nalézalo více pochopení pro úkoly hos-
podářské než pro své vlastní úkoly kulturní.
Iniciativy v reorganisací uměleckých řeme-
sel ujalo se v roce 1952 tehdejší ministerstvo
informací a osvěty a uložilo družstvu "Tvar",
patřícímu do jeho působnosti, aby vytvořilo
samostatnou sekci uměleckých řemesel v ce-
lostátním rámci. Vládním usnesením ze dne
28. srpna 1953 byla vyčleněním sekce umě-
leckých řemesel z družstva "Tvar" a jejím
začleněním do "Družstevní práce" vytvořena
"Družstevní práce - ústřední družstvo umě-
leckých řemesel" s působností celostátní a
vyňata z působnosti Ústřední rady družstev
s tím, že podléhá přímému dozoru a péči
Státního výboru pro věci umění, nyní minis-
terstvu školství a kultury. Organisaci umě-
leckých řemesel bylo uloženo učinit vše k zá-
chraně umělecké řemeslné práce, udržet vy-
sokou úroveň a tradici uměleckých řemesel,
vytvořit předpoklady pro jejich další rozvoj,
jak po stránce ideové, tak i tvůrčí, obstarávat
veškeré práce v oboru umělecko - řemeslných
děl, vychovávat nové kádry a přenášet na ně
zkušenosti převážně přestárlých mistrů.
Tím péče o uměleckou řemeslnou práci,
o niž mělo pečovat Ústředí lidové a umělecké
výroby, byla přenesena na organisaci zvláštní.
Družstevní práce - ústřední družstvo umě-
leckých řemesel podchycuje pracovníky umě-
leckého řemesla, buduje řadu výrobních stře-
disek všech oborů (dosud 60 středisek ze 32
oborů), provádí výzkum, podílí se na prověřo-
vání pracovníků atd. Svou tvůrčí a organi-
sační činností pozdvihla tato organisace umě-
lecká řemesla u nás natolik, že bylo možno
provést umělecké řemeslné práce velkého
kulturního významu a rozsahu (úprava pa-
mátek) a vytvořit jedinečné originály umě-
lecké řemeslné práce.
Zřízením Družstevní práce - ústředního
družstva uměleckých řemesel byl také od-
straněn jeden z hlavních nedostatků v tomto
odvětví, t. j. naprostý nedostatek výchovy
nových mladých kádrů, a to zřízením vlastní
závodní učňovské školy. Tím bylo umožněno
přenášet zkušenosti posledních starých mistrů
jednotlivých oborů na dorost. Na rozdíl od
ostatních učňovských škol jsou již od počátku
učňové vychováváni ve výtvarných discipli-
nách a je zdůrazňována po všech stránkách
estetická výchova.
Péče o lidovou uměleckou výrobu zůstala
svěřena Ústředí lidové a umělecké výroby,
7
které ji však z důvodu výše uvedených a
zvláště po začlenění do oboru působnosti mi-
nisterstva vnitra nemohlo opatřovat, protože
bylo pověřeno úkoly jinými, a tak prakticky
tato péče ustala po roce 1952 vůbec. V dů-
sledku tohoto stavu hrozilo odumření řady
oborů lidové umělecké výroby a další snížení
kulturní úrovně ostatních oborů. Proto bylo
ÚLUV meziresortní dohodou k 1. červenci
1954 převedeno z oboru působnosti minister-
stva místního hospodářství do oboru působ-
nosti ministerstva kultury. Tím byly dány
Ústředí lidové a umělecké výroby předpokla-
dy pro prohloubení a rozšíření činnosti, která
byla přizpůsobena nynějším kulturně politic-
kým potřebám. Od té doby zorganisovalo
Ústředí lidové a umělecké výroby prověření
cca 200 tradičních uměleckých lidových vý-
robců, na 70 jich zapojilo do pracovního po-
měru, od ostatních výrobky vykupuje, se
všemi je v soustavném styku, jímž dociluje
zkvalitňování práce, rozvíjí dosavadní vý-
zkumnou a vývojovou činnost a v dokumen-
taci ukládá cenné poznatky, získané svou od-
bornou kulturní prací. Převzetím několika
prodejen "Krásně jizby" od Družstevní prá-
ce - ústředí uměleckých řemesel opatřilo si
také vlastni distribuční síť.
B. Navrhovaná úprava
Navrhovaná úprava řeší provádění péče
o uměleckou řemeslnou práci a lidovou umě-
leckou výrobu jednak ideovou péčí o obě od-
větví, ať již činnost do těchto odvětví spa-
dající se vyskytuje v nejrůznějších organi-
sacích (v družstvech, v podnicích komunál-
ního hospodářství a pod. ) a i u jednotlivců,
jednak přímým zapojováním výběrových pra-
covníků, jichž práce je nezbytně nutná
k udržení kulturních hodnot, jež umělecká
řemesla a lidová umělecká výroba pro naši
společnost uchovávají.
Jako orgány pro provádění péče a pro opa-
třování vhodných podmínek pro výběrové vý-
robce a zajištění odbytu výsledků jejich
práce zřizují se dvě samostatné hospodářské
organisace, a to: Ústředí uměleckých řemesel
a Ústředí lidové umělecké výroby, přímo pod-
léhající ministerstvu školství a kultury. Pod-
mínky úspěšné práce v těchto dvou odvětvích
jsou tak odlišně, že vyžadují rozdílnou orga-
nisaci práce. Proto je navrhováno zákonné
zřízení dvou samostatných organisací, jež
mají nyní již své odborné zkušenosti a od-
lišnou tradici a které v současné době jsou
také na rozdílném stupni svého vývoje. Dosa-
vadní výsledky jejich činnosti jako jediných
odborných organisací těchto odvětví dávají
záruku, že obě nově ustavené organisace bu-
dou moci naznačené úkoly řádně plnit.
Jako poradní orgán pro řešení zásadních
ideových problémů v obou těchto odvětvích
zřizuje se při ministerstvu školství a kultury
poradní sbor, který pro řešení určitých pro-
blémů ustaví po př. subkomise. Pro otázky
odborné a umělecké zřizují se poradní sbory
při obou zmíněných organisacích.
Ministerstvo školství a kultury stanoví pod-
mínky odborné způsobilosti pracovníků umě-
lecké řemeslné práce a lidové umělecké vý-
roby a způsob jejího osvědčení. Zamýšlí se
zřídit kvalifikační komise, složené z nejlep-
ších odborníků, kteří prověří pracovníky obou
zmíněných odvětví a prověřeným vydají vy-
svědčení. Bližší podrobnosti určí jednací řády
kvalifikačních komisí, které vydá minister-
stvo školství a kultury.
V odvětví umělecké řemeslné práce jde
o zajištění podmínek pro individuální, pře-
vážně rukodělně, výtvarným citem provázené
mistrovské vyvedení díla na podkladě kla-
sických metod. V odvětví lidové umělecké
výroby pak i o zachování a rozvoj tvůrčí indi-
viduality jednotlivých pracovníků, po případě
místních a krajových skupin, a o pokračování
v čistotě bohaté tradice lidového výtvarného
projevu, při čemž musí být zejména respek-
tován požadavek organického spojení s tra-
dičním místem vzniku; toho se docílí pone-
cháním jednotlivých pracovníků v jejich tra-
dičním venkovském prostředí. Základní pod-
mínkou obou odvětví je uchránit pracovníky
před důsledky specialisace výrobních postupů
a před jejich mechanisaci, které nutně odní-
mají této činnosti tvůrčí charakter a umě-
leckou hodnotu. Kromě toho, zejména v od-
větví lidově umělecké výroby, umožňuje se
také zemědělským pracovníkům, jejichž po-
vaha práce je sezónní, doplňkový výdělek, a
napomáhá se tak setrvání těchto pracovníků
v zemědělství i v odlehlých oblastech.
Péče o obě tato odvětví vyžaduje spolupráci
i s jinými výrobními organisacemi, a naopak
výsledky práce v těchto odvětvích poskytují
tvůrčí podněty i jiným výrobním organisacím
a tím jim umožňují zvyšovat kulturní hodnotu
jejich výroby, organicky navazovat na bohaté
zdroje naší osobité národní kultury a čerpati
z nich.
Pokud se týká výběrových pracovníků, po
případě i kolektivů, pracujících dosud mimo
rámec zřizovaných organisací, je třeba jim
umožnit dobrovolný vstup do Ústředí umě-
leckých řemesel a Ústředí lidové umělecké
výroby v těch případech, kdy se jim v dosa-
8
vadním pracovním začlenění nedostává pod-
mínek nezbytných pro jejich kulturní práci.
Poněvadž některé výrobní obory těchto od-
větví odumírají, je třeba postarat se o dorost.
Prověřeným pracovníkům těchto odvětví
musí být věnována odborná péče v jejich vý-
voji na podkladě výzkumné práce.
Vybráni pracovníci budou hospodářsky po-
stupně zabezpečováni, zejména pevným pra-
covním poměrem, a při hodnocení jejich práce
musí být především respektována její umě-
lecká hodnota, t. j. kvalita před kvantitou.
U lidové umělecké výroby je možná i forma
domácké práce, v některých případech je
vhodný výkup. Pro plnění všech těchto úkolů
je v návrhu výhledového plánu počítáno s do-
budováním těchto organisací do r. 1960 tak,
že Ústředí uměleckých řemesel by postupně
zvýšilo dosavadní počet pracovníků z 498 na
650 a Ústředí lidové umělecké výroby z 255
na 358.
Materiálně nutno zajistit provádění úkolů
uvedených organisací poskytnutím potřebné-
ho majetku. Ministerstvo školství a kultury,
kterému podléhá Družstevní práce podle
vládního usnesení ze dne 28. 8. 1953, učinilo
již opatření k likvidaci tohoto družstva a
k převodu jeho majetku na Ústředí umělec-
kých řemesel. U Ústředí lidové umělecké vý-
roby, které je veřejnoprávní korporací, je
třeba v osnově pamatovat výslovným ustano-
vením na sukcesi nástupnické organisace
v majetek zrušovaného ÚLUV.
Navrhovaná úprava jako úprava péče o roz-
voj národní kultury na tomto úseku patří,
pokud jde o Slovensko, podle § 3 ústavního
zákona č. 33/1956 Sb., o slovenských národ-
ních orgánech, do zákonodárné pravomoci
SNR. Proto se tato úprava vztahuje jen na
české kraje.
C. Finanční dosah
I. Ústředí uměleckých řemesel
Provedení navrhovaného zákona vyžádá si
toto zvýšení nákladů ročně, počínajíc rokem
1957:
|
t. zv. technický rozvoj, kam |
|
|
ků) o ......... |
150. 000 Kčs |
|
2. vědecko- dokumentační zpra- |
70. 000 Kčs |
|
3. ideové a odborné školení no- |
35. 000 Kčs |
|
4. vyhledávání podkladů a pří- |
|
|
jich dílen o ...... |
30. 000 Kčs |
|
celkem ....... |
285. 000 Kčs |
II. Ústředí lidově umělecké výroby
V souvislosti s prováděním tohoto zákona
v odvětví lidové umělecké výroby nevznik-
nou významnější náklady.
Při přejímání zařízení jednotlivých pracov-
níků a pracovních kolektivů půjde o náhrady
poměrně velmi nepatrné, které jsou již roz-
počtově zajištěny.
Úhrada tohoto nákladu bude opatřena ze
státního rozpočtu - rozpočtové kapitoly mi-
nisterstva školství a kultury na rok 1957 a
léta následující.
Část zvláštní
K § 1: V tomto ustanovení se uvádí účel
osnovy a zdůrazňuje význam umělecké ře-
meslné práce a lidové umělecké výroby v cel-
kovém rámci našeho kulturního života. Nutná
péče o zachování a rozvoj těchto odvětví po-
jímá se jako kulturní úkol socialistického stá-
tu a určují se prostředky a způsob plnění to-
hoto úkolu.
K § 2 odst. 1: Ideový dozor se bude vzta-
hovat na činnost jak organisací zřizovaných
podle osnovy, tak i ostatních organisací sdru-
žujících pracovníky umělecké řemeslné práce
a lidové umělecké výroby.
K § 2 odst. 2: Úkolem poradního sboru je
podávat ministerstvu školství a kultury od-
borné posudky a návrhy k zásadním otázkám
ideového vedení odvětví umělecké řemeslné
práce a odvětví lidové umělecké výroby.
K § 3: Podle povahy nových organisací
upravuje se i jejich název. Jde o organisace,
které již v resortu ministerstva školství a
kultury existují, a osnovou se jim dává jen
právní a organisační základ. Vzhledem k to-
9
mu, že obě zřizované organisace fakticky již
vyvíjejí činnost, prohlašuje se zřízení těchto
organisací ze zákona, a tomu se přizpůsobují
i ustanovení o jejich vzniku nezávisle na zá-
pisu do podnikového rejstříku.
Protože lidová umělecká výroba se děje
v terénu, je účelné, aby Ústředí lidové umě-
lecké výroby mělo oblastní střediska blízká
této výrobě, především ovšem tam, kde se
tato výroba vyskytuje ve větší míře. Taková
oblastní střediska jsou toho času v Brně,
v Uherském Hradišti a v Praze.
K § 4: Zvláštní péče organisace zamýšlené
osnovou má se dostat jen odborně způsobilým
pracovníkům umělecké řemeslné práce a li-
dové umělecké výroby. To však arci nezna-
mená, že by Ústředí uměleckých řemesel a
Ústředí lidové umělecké výroby vůbec ne-
smělo zaměstnávat pracovníky, jejichž od-
borná způsobilost nebyla dosud prověřena, ani
naopak že by snad prověření pracovníci těch-
to odvětví nesměli být zaměstnáváni v jiných
organisacích, zejména v lidových družstvech,
v podnicích komunálního hospodářství a pod.
Pokud jde o podmínky odborné způsobilosti
a způsob jejího osvědčení, viz všeobecnou
část této důvodové zprávy. Kvalifikační řízení
má vymezit okruh pracovníků těchto odvětví
v poměru k výrobě sériové, průmyslové.
V osvědčeních vydávaných kvalifikačními ko-
misemi bude uveden druh, a po případě i stu-
peň kvalifikace. Osvědčení může být odňato,
zjistí-li se, že pracovník nesplňuje již před-
poklady, za kterých mu bylo vydáno.
K § 5: Pro účely osnovy vymezuje se tu
pojem umělecké řemeslné práce a její roz-
lišení od hromadné strojové výroby.
K § 6: Základním úkolem nové organisace
je provádět (zhotovovat) umělecká řemeslná
díla ve vlastních dílnách a výrobních středis-
cích. Dílny a střediska Ústředí uměleckých
řemesel jednak vybuduje, jednak získá pře-
vodem. Ústředí uměleckých řemesel nemá
vlastní distribuční síť, nýbrž odbyt se děje
zakázkovými pracemi (asi 85 % veškeré čin-
nosti), a to vzhledem k tomu, že díla umělec-
ké řemeslné práce nejsou většinou běžnými
spotřebními předměty, nýbrž samostatnými,
často složitými uměleckými díly.
Odborné školení dorostu provádí Ústředí
uměleckých řemesel ve vlastní učňovské
škole.
Aby mohla být vyvíjena účinná péče
o správné ideové zaměření a o vysokou úro-
veň, a aby výsledky práce tohoto odvětví
mohly být zpřístupňovány širokým vrstvám
lidu, bude Ústředí uměleckých řemesel vy-
víjet i činnost odborně publikační, populari-
sační a výstavní.
K § 7: Obdobně jako byl v § 5 vymezen po-
jem umělecké řemeslné práce, vymezuje se
tu pro účely osnovy pojem lidové umělecké
výroby. Jde o rozlišení tohoto odvětví, v němž
převažují úkoly kulturní, od ostatní hromad-
né výroby a od příležitostných amatérských
činností, o něž pečuje Ústředí lidové tvoři-
vosti.
K § 8: Z ustanovení tohoto paragrafu ply-
ne, že základem činnosti Ústředí lidové umě-
lecké výroby je myšlenka jednoty činnosti
ideové (výzkum a vývoj), činnosti výrobní a
činnosti odbytové. Kde je toho pro zachování
lidové umělecké výroby třeba, pečuje Ústředí
lidové umělecké výroby o výchovu nových
kádrů tím, že umožňuje nadaným jednotliv-
cům vyškolení v některém oboru lidové umě-
lecké výroby na svých pracovištích nebo
u začleněných vynikajících odborníků. Způsob
získávání vědomostí obecně technických, ja-
kož i forma závěrečné učňovské zkoušky bude
projednána s příslušným ústředním úřadem.
O získávání vědomostí obecně vzdělávacích
pečuje ministerstvo školství a kultury samo.
Formy zapojení prověřených lidových umě-
leckých výrobců jsou stanoveny tak, aby byly
získány co nejpříznivější podmínky pro jejich
tvůrčí činnost. Spolupráce s odbornými orga-
nisacemi dává širokou možnost přizpůsobit
formu hospodářské péče o tyto pracovníky
potřebám a poměrům jednotlivých případů.
Spolupráce se děje zejména přímým zaměst-
náváním nebo smlouvami o dílo.
Zajišťování odbytu se vztahuje nejen na
výrobky vlastní lidové umělecké výroby, ale
i na výrobky t. zv. doplňkové výroby, t. j. vý-
roby, která souvisí s lidovou uměleckou vý-
robou a která její výrobky včleňuje do okru-
hu spotřebních předmětů dnešní společnosti.
K § 10: Důležité a zásadní je ustanoveni
odstavce 2 tohoto paragrafu. Má zabránit po-
chybnostem o struktuře, hospodaření, finan-
cování i plánování těchto organisací.
K § 11: Při organisaci uměleckých řemesel
má být odčiněn jeden z největších nedostatků
tohoto sektoru: odtržení pracovníka umělecké
řemeslné práce od výtvarného umělce a jeho
nivelizace na výrobce dekorativních šablon.
Proto osnova jako výslovný úkol Ústředí
uměleckých řemesel stanoví spolupráci s vý-
tvarnými a jinými kulturními pracovníky a
organisacemi. Spolupráce s kulturními pra-
10
covníky a organisacemi jest ovšem třeba také
na poli lidové umělecké výroby. Aby však ne-
docházelo na duplicitu práce na těchto úse-
cích, jeví se žádoucí i spolupráce s lidovými
výrobními družstvy a s jinými organisacemi,
specialisovanými ve zmíněných oborech. Z té-
hož důvodu obsahuje zákon také zmocnění
ministra školství a kultury, aby v dohodě
s příslušnými výrobními ministry upravil
vzájemné vztahy zřizovaných organisací
k podnikům výrobních ministerstev, které se
zabývají výrobou, jež má charakter umělecké
řemeslné práce.
K § 12: Jak umělecká řemeslná práce, tak
lidová umělecká výroba vyžadují podle po-
vahy věci a vzhledem k svému poslání zvlášt-
ní formy distribuce, neboť jde nejen o to,
aby jejich hodnotná díla a výrobky byly za-
členěny do okruhu spotřebních předmětů
dnešní společnosti a tak účinně uplatněny, ale
též o výchovné působení na spotřebitele a ko-
nečně i o plnění úkolů státní representace.
Proto se ukládá ministerstvu školství a kul-
tury, aby upravilo způsob zajišťování odbytu
těchto děl a výrobků, a to (zvláště pokud jde
o zřizování vlastních prodejen) v dohodě
s ministerstvem vnitřního obchodu.
K § 13: Toto ustanovení má zejména sank-
cionovat dohodu mezi ministerstvy místního
hospodářství a kultury o delimitaci prostřed-
ků Ústředí lidové a umělecké výroby z roku
1954.
K § 14: Ministerstvo školství a kultury
vykonává všeobecně ideový dozor v odvětví
umělecké řemeslně práce a lidově umělecké
výroby (§ 2 odst. 1). Jinak se však osnova
týká jen vlastního oboru působnosti minister-
stva školství a kultury. Umělecká řemeslná
práce a lidová umělecká výroba na úseku vý-
robních družstev je organisována a řízena
Ústředním svazem výrobních družstev podle
předpisů zákona č. 53/1954 Sb., o lidových
družstvech a o družstevních organisacích, a
podle družstevních stanov. Je proto žádoucí,
aby zajištěna byla spolupráce s výrobním
družstevnictvím.
K § 15: Poněvadž se obě odvětví nově orga-
nisují, je třeba zrušit dosavadní právní pod-
klad úpravy v těchto odvětvích. Pokud jde
o zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech
a o družstevních organisacích, viz vysvětlivku
k § 14.
K § 16: Vzhledem k účelu osnovou sledo-
vanému je třeba zrušit Ústředí lidově a umě-
lecké výroby, zřízené dekretem č. 110/1945
Sb.
Aby zřizovaná organisace mohla plnit své
úkoly, musí na ni být převeden majetek, který
byl dosud určen pro plnění úkolů v oboru
péče o lidovou a uměleckou výrobu.
Při vypořádání závazků třeba sledovat cíl,
aby organisace zřizované podle osnovy neza-
hajovaly činnost s pasivy. Proto se již v zá-
koně pamatuje na eventuální krácení závazků,
aby prováděcí směrnice mohly vůči třetím
osobám vycházet z této zásady. Jinak budou
tyto směrnice dbát obecných zásad, používa-
ných při zániku nebo likvidaci podobných
organisací.
V Praze dne 28. června 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 01 - 4398-57