Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
175.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o divadelní činnosti (divadelní zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první
Úvodní ustanovení
§ 1
Poslání divadelnictví
Posláním československého divadelnictví je
přispívat ke zvyšování kulturní úrovně a roz-
voji umělecké tvořivosti lidu a k socialistické
výchově občanů.
§ 2
Státní péče o divadelnictví
(1) O divadelnictví a jeho rozvoj pečuje
stát. Opírá se přitom o dobrovolné společen-
ské organisace pracujícího lidu.
(2) Stát řídí jednotně veškeré divadelnictví,
ať jde o divadla, na nichž působí umělci z po-
volání, či o ochotnická představení, čítajíc
v to i divadla loutková.
(3) Stát zřizuje a provozuje vlastní divadla
(dále jen "státní divadla") a povoluje zřizo-
vání jiných divadel (dále jen "nestátní di-
vadla").
(4) Stát napomáhá rozvoji původní divadelní
tvorby, pečuje o vzdělání a výchovu divadel-
ních umělců a zaměstnanců a pomáhá i jinak
rozvoji divadelnictví.
2
Část druhá
§ 3
Řízení divadelní činnosti
(1) Činnost státních divadel řídí výkonné
orgány krajských, městských nebo místních
národních výborů.
(2) Ministerstvo školství a kultury přímo
řídí činnost státních divadel, jejichž oblast
působení přesahuje území kraje nebo která
mají význam celostátní.
(3) Na činnost nestátních divadel dohlíží
výkonný orgán okresního národního výboru.
Část třetí
Divadla
A. Státní divadla
§ 4
Zřizování a zrušování
Státní divadla zřizuje a zrušuje minister-
stvo školství a kultury v dohodě se státním
úřadem plánovacím a ministerstvem financí
na návrh rady krajského národního výboru
po vyjádření ústředního výboru odborového
svazu.
§5
Ředitel
(1) V čele státního divadla je ředitel, jme-
novaný z divadelních odborníků.
(2) Ředitel odpovídá za provoz divadla po
stránce umělecké i hospodářské.
(3) O jmenování ředitelů státních divadel
platí zvláštní předpisy.
§6
Umělci a zaměstnanci
Divadelní umělce a ostatní zaměstnance
přijímá po projednání se závodním výborem
odborového svazu a propouští se souhlasem
závodního výboru ředitel.
§ 7
Organisační řády
(1) Organisaci, provoz a zásady hospodaření
státních divadel upravují organisační řády.
(2) Organisační řády jednotlivých státních
divadel vydají orgány, které řídí činnost di-
vadla, podle vzorového organisačního řádu,
který vydá ministerstvo školství a kultury
v dohodě se státním úřadem plánovacím,
s ministerstvem financí a s ústředním výbo-
rem odborového svazu,
3
§ 8
Národní divadlo
(1) Národnímu divadlu pro jeho mimořádný
význam kulturní, národní i politický, který od
původu jako první mezi českými divadly mělo
a který si i do budoucna trvale má zachovat,
připadá ještě zvláštní úkol, aby bylo všem
našim divadlům vzorem, a aby pamětlivo toho,
že bylo vybudováno z nadšení nejširších
vrstev národa, povždy sloužilo pracujícímu
lidu z celého území státu.
(2) Organisaci, provoz a zásady hospodaření
Národního divadla upraví ministerstvo škol-
ství a kultury v dohodě se státním úřa-
dem plánovacím, s ministerstvem financi a
s ústředním výborem odborového svazu sta-
tutem, ve kterém se může i odchýlit od zásad
stanovených v §§ 5, 6, 12 až 15, pokud se to
jeví nutným nebo účelným, aby bylo dosaženo
cíle vytčeného v odstavci 1.
§9
Slovenské národní divadlo
Obdobně postavení, jaké má Národní di-
vadlo, připadá Slovenskému národnímu di-
vadlu vzhledem k jeho národnímu a kultur-
nímu poslání na Slovensku a vzhledem k jeho
celostátnímu významu. Také Slovenské ná-
rodní divadlo má zvláštní úkol, aby nejen jako
první mezi slovenskými divadly bylo ostatním
divadlům vzorem, ale též povždy sloužilo pra-
cujícímu lidu z celého území státu.
B. Nestátní divadla
§ 10
Provozovací povolení
(1) Zřizovat a provozovat nestátní divadlo
mohou toliko socialistické právnické osoby.
(2) Socialistickým právnickým osobám po-
voluje provozování divadla výkonný orgán
krajského národního výboru; určí zároveň
podmínky a způsob provozování divadla.
C. Společná ustanoveni
§ 11
Dramaturgické plány
(1) Divadla sestavují na každý rok drama-
turgické plány.
(2) Směrnice pro sestavování, projednávání
a schvalování dramaturgických plánů vydá
ministerstvo školství a kultury.
4
§ 12
Způsobilost divadelních
umělců
(1) Divadla jsou povinna zaměstnávat jen
odborně způsobilé umělce.
(2) Ministerstvo školství a kultury stanoví
v dohodě s ústředním výborem odborového
svazu podmínky odborně způsobilosti divadel-
ních umělců a způsob jejího osvědčení.
Představení mimo sídlo nebo oblast působení
§ 13
Divadlo, které pořádá veřejně představení
v určené oblasti působení, ale mimo své sídlo,
je povinno oznámiti to předem výkonnému
orgánu okresního národního výboru.
§ 14
Veřejná představení mimo určenou oblast
působení povoluje státním divadlům výkonný
orgán krajského národního výboru, nestátním
divadlům výkonný orgán okresního národního
výboru.
§ 15
Představení mimo provoz
divadla
(1) Jednotlivá veřejná divadelní představení,
ve kterých účinkují umělci z povoláni, mohou
pořádat jen kulturní a osvětově organisace
a dobrovolně organisace.
(2) Představení toho druhu povoluje výkon-
ný orgán okresního národního výboru.
(3) Podmínky, za kterých mohou v takových
představeních účinkovat umělci z povoláni,
stanoví ministerstvo školství a kultury.
Část čtvrtá
Ochotnické divadelnictví
§16
Poslání ochotnického
divadelnictví
Ochotnické divadelní soubory plní své po-
slání tím, že provozováním hodnotných diva-
delních děl přispívají k výchově občanů,
pěstují ušlechtilou zábavu, šíří zájem o di-
vadlo a porozumění pro ně až do nejodlehlej-
ších míst, touto svou činností vhodně doplňují
činnost divadel, na nichž působí umělci z po-
volání, a po případě jim i přispívají k objevení
uměleckého dorostu.
5
§ 17
Ochotnická představení
(1) Veřejná divadelní představení ochotnic-
ká mohou pořádat jen kulturní a osvětové
organisace, školy a mimoškolní výchovná za-
řízeni, dobrovolně organisace, zařízení zdra-
votnická a jednotná zemědělská družstva.
(2) Veřejná ochotnická divadelní představe-
ni povoluje výkonný orgán okresního národ-
ního výboru.
Část pátá
Konání divadelních představe-
ní a dozor na ně
§ 18
Provozování divadelních děl
(1) Schválení dramaturgického plánu di-
vadla zahrnuje v sobě povolení provozovat
divadelní díla v něm obsažená.
(2) Konají-li se veřejná divadelní předsta-
vení mimo provoz divadla, povoluje provozo-
vání jednotlivých divadelních děl výkonný
orgán okresního národního výboru.
§ 19
Místo provozováni
(1) Veřejná divadelní představení se mohou
konat jen v budovách zvláště k tomu urče-
ných nebo v místech zvláště povolených.
Má-li se veřejně divadelní představení konat
v jiných místech, je k tomu třeba povolení
výkonného orgánu okresního národního vý-
boru.
(2) Předseda Ústřední správy pro bytovou
a občanskou výstavbu, ministři školství a
kultury, vnitra a zdravotnictví vydají v do-
hodě s Ústřední radou odborů předpisy
o stavbě a zařízení divadelních budov, jakož
i o opatřeních, která třeba učinit v budovách,
místnostech a prostorách, v nichž se konají
veřejná divadelní představení, s hlediska ve-
řejně bezpečnosti, zejména stavební, požární
a zdravotní.
§ 20
Dozor nad konáním představeni
(1) Dozor nad konáním veřejných divadel-
ních představení vykonávají výkonné orgány
okresních národních výborů.
(2) Výkonný orgán okresního národního vý-
boru může tuto působnost přenést na výkon-
ný orgán místního národního výboru.
6
§ 21
Divadelní školy
O veřejných divadelních představeních,
která pořádají divadelní školy, platí obdobně,
jde-li o pravidelná veřejná divadelní před-
stavení, ustanovení o státních divadlech; jde-
li však jen o jednotlivá veřejná divadelní
představení, platí obdobně ustanovení o diva-
delních představeních mimo provoz divadla,
ve kterých účinkují umělci z povolání.
Část šestá
§ 22
Armádní divadelní činnost
(1) Divadelní činnost v Československé li-
dové armádě, a to i činnost ochotnickou, řídí
podle zásad tohoto zákona ministerstvo ná-
rodní obrany.
(2) V zásadních otázkách uměleckých a or-
ganisačních postupuje ministerstvo národní
obrany v dohodě s ministerstvem školství a
kultury.
část sedmá
Ustanovení závěrečná
§ 23
(1) Zrušují se všechna ustanovení o věcech
upravených tímto zákonem a všechna usta-
novení, která tomuto zákonu odporují.
(2) Zrušují se zejména:
zákon č. 83/1929 Sb., o Národním divadle
v Praze,
zákon č. 32/1948 Sb., kterým se vydávají zá-
kladní ustanovení o zřizování divadel a di-
vadelní činnosti (divadelní zákon),
zákon č. 192/1948 Sb., o Státním divadle
v Brně,
zákon č. 193/1948 Sb., o Státním divadle
v Ostravě,
vládní nařízení č. 15/1950 Sb., kterým se pro-
vádějí ustanovení divadelního zákona o zři-
zování loutkových divadel a divadelní čin-
nosti loutkářskě.
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej ministr školství a kul-
tury, ministr-předseda Státního výboru pro
výstavbu, ministři vnitra a zdravotnictví
v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
7
Důvodová zpráva.
A. Obecná část.
Účelem předkládané osnovy je určit poslání
našeho divadelnictví jakožto důležitě části
kulturní nadstavby při budování socialismu
v naší vlasti, vymezit konkrétní úkoly státu
v oboru péče o divadelnictví, zajistit jednot-
né řízení veškeré činností divadelní a vytvořit
všechny podmínky pro její organisaci tak, aby
splnila svůj významný kulturně politický úkol
při šetření zásady hospodárnosti.
V souladu s novým pojetím úkolů divadla
stanoví osnova, že o divadelnictví a jeho roz-
voj pečuje stát; opírá se přitom o dobrovol-
ně společenské organisace pracujícího lidu.
Úkoly státu jsou ve srovnání s dosavadním
stavem formulovány konkrétněji, a státu jsou
ukládány i úkoly nové. Kromě sledování osvě-
tového zaměření a uměleckého provedení di-
vadelního díla je to jednotné řízení veškeré
činnosti divadelní, tedy i divadel nestátních.
Právě u těchto divadel znamená jednotné ří-
zení novou zásadu, která je výrazem péče
státu o to, aby úroveň činnosti veškerých di-
vadel byla co nejvyšší.
Osnova v souhlase se zásadou, že o divadel-
nictví pečuje stát, svěřuje provoz divadel,
v nichž účinkují umělci z povolání, jen státu
a socialistickým právnickým osobám. Úprava
právního postavení divadla, jeho zřizování,
zrušování a péče o ně, znamená podstatnou
změnu proti dosavadní úpravě a opírá se jak
o zkušenosti získané z provozu divadla, ze-
jména v posledních pěti letech, tak i o so-
větský vzor. Při úpravě řízení divadel vychází
osnova z usnesení celostátní konference KSČ,
zejména vytyčeného požadavku decentralisa-
ce kulturního života.
Osnova svěřuje řízení státních divadel vý-
konným orgánům národních výborů. Přímé
řízení ministerstva školství a kultury bude
omezeno jen na divadla nejvýznamnější nebo
taková, jejichž oblast působení přesahuje
území kraje (Národní divadlo, Vesnické di-
vadlo - na Slovensku Slovenské národní di-
vadlo, Dedinské divadlo). Vyplývá z ústavy,
že na Slovensku divadla ústředně řízená řídí
pověřenectvo školství a kultury.
Důležitou změnu přináší osnova do vlastní
organisace státních divadel. Je nutno, aby ve-
dení divadla a jeho zásady byly přizpůsobeny
vedení podnikovému. Osnova proto žádá, aby
v čele divadla byl postaven ředitel jmenovaný
z divadelních odborníků (nemusí být divadel-
ním umělcem) s odpovědnosti za veškerý
umělecký i hospodářský provoz divadla.
V zákoně samém možno ovšem stanovit jen
zásady organisace divadel. Podrobné organi-
sační předpisy nutno vyhradit organisačním
řádům, které vydají provozovatelé divadel na
základě, vzorového organisačního řádu vyda-
ného ministerstvem školství a kultury v do-
hodě se zúčastněnými ústředními úřady a
s odborovým svazem. Význam, tradice a po-
" slaní Národního divadla v Praze odůvodňují
samostatnou úpravu poslání a zásad organi-
sace tohoto divadla statutem, který vydá mi-
nisterstvo školství a kultury obdobným způ-
sobem.
Osnova nezavádí státní divadelní monopol,
nýbrž umožňuje existenci i divadel nestát-
ních. Jak vyplývá z § 2 odst. 3, rozumějí se
nestátními divadly divadla, která zřizuje a
provozuje někdo jiný než stát.
V souladu s požadavkem důsledně vyloučit
při provozu divadel soukromý zisk stanoví
osnova, že nestátní divadla mohou zřizovat
pouze socialistické právnické osoby.
Těmi mohou být zejména dobrovolnické or-
ganisace a lidová družstva.
I divadlo nestátní má však významné po-
stavení mezi kulturními institucemi, a proto
i socialistické právnické osoby mohou divadla
zřizovat a provozovat jen se souhlasem vý-
konného orgánu krajského národního výboru.
Z téhož důvodu, jakož i proto, aby ustano-
vení o zřizování a provozování divadel socia-
listickými právnickými osobami nemohla být
obcházena, stanoví osnova, že povolující
orgán určí zároveň podmínky a způsob pro-
vozování nestátních divadel. Ve stanovených
podmínkách bude zajištěn vliv státu i na
ideové vedení i na osobu odpovědnou za umě-
lecké vedení těchto divadel. Je přirozeným
důsledkem právě zmíněných zásad, že neza-
chová-li provozovatel divadla určené podmín-
ky, bude provozovací povolení odňato. Na to
bude provozovatel upozorněn již v provozo-
vacím povolení.
Naléhavá potřeba vytvořit základnu pro ře-
šení odborných uměleckých otázek vedla ke
zřízení Svazu čs. divadelních umělců po vzoru
ideových organisací spisovatelů, skladatelů a
výtvarníků. Úkolem tohoto svazu bude mimo
jiné i napomáhat při posuzování kvalifikace
divadelních umělců.
Stále rostoucí potřeba uspokojovat kultur-
ní požadavky pracujících vede k tomu, že je
nutno zajistit také náležitou úroveň předsta-
vení pořádaných mimo provoz divadla, ve kte-
rých účinkuji umělci z povoláni. Toho dociluje
8
osnova tím, že omezuje okruh pořadatelů ta-
kových představení a podmiňuje jejich pořá-
dání povolením výkonných orgánů okresních
národních výborů. Účinkování umělců z po-
volání v takových představeních upraví mi-
nisterstvo školství a kultury zvláštními směr-
nicemi.
Důležitě místo mezi divadelními představe-
ními náleží divadelním představením ochot-
nickým. Význam ochotnické divadelní
činnosti, která má u nás velmi starou a
slavnou tradici a tvořila jeden z pilířů našeho
národního obrození, zasluhuje, aby tato čin-
nost byla nejen zachována, ale i podporována
tak, aby plnila v našem lidově demokratickém
státě své osvětové poslání. Osnova nově
upravuje především okruh osob, které mají
být oprávněny pořádat divadelní ochotnická
představení, a to v souladu s novou organisací
lidové tvořivosti. Osnova přiznává právo po-
řádat tato představení kulturním a osvěto-
vým organisacím, jakož i školám a mimoškol-
ním výchovným zařízením, dobrovolným
organisacím, zařízením zdravotnickým a
jednotným zemědělským družstvům. Aby
ochotnická představení skutečně plnila svoje
poslání, dbá povolující orgán, aby ochotnická
představení byla v souladu se zásadami státní
kulturní politiky (zejména aby byly vybírány
hry ideově hodnotné a úměrné možnostem
souboru).
V dalších ustanoveních je nutno vyřešit
především povolování provozování divadel-
ních děl. Nová úprava přihlíží k poslání a
možnostem určitého divadla a k tomu, zda
dílo je v souladu s uměleckým profilem di-
vadla. Toho se dociluje schvalováním drama-
turgického plánu. Příslušnost výkonných or-
gánů okresních národních výborů povolovat
provozování divadelního díla mimo provoz
divadla, zejména ochotníky, je odůvodněna
tím, že tento orgán nejlépe může posoudit
vhodnost uváděného díla se zřetelem na míst-
ní kulturní potřebu a úroveň souboru.
Armádní divadelní činnost podléhá dozoru
ministerstva národní obrany, které však v zá-
sadních otázkách uměleckých a organisač-
ních v zájmu jednotnosti postupuje v dohodě
s ministerstvem školství a kultury.
Vláda předpokládá, že pokud pro zabezpe-
čení plného kulturního rozvoje Slovenska
v oblasti divadelní činnosti bude třeba zvlášt-
ní úpravy, učiní tak zákon Slovenské národní
rady. Pro úpravu zvláštními předpisy sloven-
ských národních orgánů přicházejí v úvahu
zejména otázky organisace, provozu a zásad
hospodaření Slovenského národního divadla.
Decentralisace pravomoci a odpovědnosti
V navrhované úpravě divadelnictví v Čes-
koslovenské republice dochází myšlenka de-
centralisace výrazu zejména v těchto smě-
rech:
1. zřizování státních divadel, které podle
dosavadního zákona je vyhrazeno zákonu
(§ 15 odst. 2 věta první), se přenáší na mi-
nisterstvo školství a kultury v dohodě se
státním úřadem plánovacím a ministerstvem
financí na návrh rady KNV po vyjádření
ústředního výboru odborového svazu (§ 4
osnovy);
2. řízení divadel a dozor na ně přenáší se,
pokud jde o státní divadla (s výjimkou Ná-
rodního divadla a Vesnického divadla - na
Slovensku Slovenského národního divadla a
Dědinského divadla), z ministerstva školství
a kultury na KNV, po případě i na městské
nebo místní národní výbory, a pokud jde o ne-
státní divadla, s KNV na ONV (§ 9 odst. 1 a 3
dosavadního zákona a § 3 osnovy);
3. na jmenování ředitele divadla má dosud
orgán udělující provozovací povolení, tedy
zpravidla ministerstvo školství a kultury, roz-
hodující vliv [§ 18 odst. 3 písm. č)]. Podle
zvláštních předpisů dovolaných v osnově (§ 5
odst. 3) bude ministerstvo školství a kultury
jmenovat jen ředitele divadel přímo řízených
ministerstvem školství a kultury, ředitele
ostatních státních divadel bude jmenovat rada
příslušného národního výboru, i když se při-
tom na správnost výběru ředitele zabezpečí
vliv také ministerstvu školství a kultury; na
jmenování ředitelů nestátních divadel zajistí
si vliv výkonný orgán KNV v podmínkách
provozování divadla (§ 10 odst. 2);
4. dramaturgické plány, které schvalovalo
dosud ministerstvo školství a kultury, budou
podle chystaných směrnic schvalovat - s vý-
jimkou zmíněných již 4 divadel přímo říze-
ných ministerstvem (pověřenectvem) školství
a kultury - výkonné orgány KNV, po př.
s jeho souhlasem výkonný orgán městského
nebo místního národního výboru, který řídí
činnost divadla (§ 11 odst. 2);
5. dozor nad konáním veřejných divadelních
představení, který dosud vykonávají ONV
(§ 23 dosavadního zákona), může výkonný
orgán ONV přenést na výkonný orgán MNV
(§ 20 odst. 2 osnovy).
Pokud pak zákon zmocňuje ministerstvo
školství a kultury, aby podrobněji upravilo
některé otázky v zákoně jen rámcově řešené,
na př. podmínky odborné způsobilosti diva-
delních umělců a způsob jejího osvědčení, po-
9
važuje se za samozřejmé, že ve smyslu myš-
lenky decentralisace a v souladu se zásadním
ustanovením § 5 odst. 2 osnovy, že za provoz
divadla odpovídá po stránce umělecké i hos-
podářské ředitel, bude i v těchto otázkách
pravomoc a odpovědnost přenesena zásadně
na ředitele divadel.
Finanční dosah.
Osnova si nevyžádá zvláštních finančních
nákladů. Pokud osnova přinese některé zvý-
šené pracovní úkoly pro ministerstvo školství
a kultury a pro výkonné orgány národních vý-
borů, budou tyto úkoly plněny s dosavadním
počtem pracovníků.
B. Zvláštní část.
Úvodem se podotýká, že osnova nezavádí
nových pojmů, jichž výklad by mohl být zdro-
jem pochybností a potíží, nýbrž přidržuje se
naveskrz pojmů už vžitých, kterých také
užívá jen v obecném smyslu a nikoli snad
v nějakém zvláštním smyslu, určeném jen pro
účely tohoto zákona. Nejeví se tedy potřeba
toho, aby osnova podávala definice základních
pojmů, kterými se obírá, jakými jsou zejmé-
na pojmy divadla, divadelních děl a veřejných
divadelních představení.
K § 3 odst. 1:
Který národní výbor svým výkonným orgá-
nem řídí a kontroluje činnost toho kterého
státního divadla, určuje ministerstvo školství
a kultury zřizovací listinou podle § 4. Nikdy
to však nebude okresní národní výbor.
K § 3 odst. 2:
Viz vysvětlivku k § 4 větu druhou.
K § 4:
Zřizovací listina určuje název, sídlo, oblast
působení, druh činnosti a orgán, který řídí
činnost divadla. Oblastí působení je míněno
území, na němž divadlo je oprávněno a po-
vinno konati pravidelná veřejná představení;
má-li divadlo několik souborů různých druhů,
mohou být pro tyto různé soubory stanoveny
i odlišné oblasti působení.
K § 5 odst. 3:
Zvláštními předpisy se rozumí směrnice
o kádrovém pořádku. Jmenování ředitelů stát-
ních divadel zamýšlí se v této směrnici upra-
vit tak, že ředitele divadel řízených přímo
ministerstvem školství a kultury jmenuje mi-
nistr školství a kultury, ředitele divadel říze-
ných výkonnými orgány krajských, měst-
ských nebo místních národních výborů rada
příslušného národního výboru, při čemž se
však na správnost výběru ředitele zabezpečí
vliv také ministerstvu školství a kultury.
K § 6:
Ustanovení zákona č. 54/1952 Sb., o hlav-
ních (vedoucích) účetních a o organisaci účet-
ní služby, nejsou dotčena.
K § 7:
Organisační řády budou upravovati také
zásady hospodaření státních divadel. Proto
vydá ministerstvo školství a kultury vzorový
organisační řád, podle něhož vydají provozo-
vatelé divadel organisační řády jednotlivých
státních divadel, v dohodě se státním úřadem
plánovacím a s ministerstvem financí.
K § 8:
Zákon č. 83/1929 Sb., o Národním divadle
v Praze, mluví arci o Národním divadle v Pra-
ze. Osnova však úmyslně upouští od toho, aby
do názvu tohoto divadla bylo pojato také jako
sídlo, a to proto, aby název "Národní divadlo"
byl v českých krajích vyhrazen výlučně jen
tomuto divadlu.
Odchylky statutu od jednotlivých ustano-
vení zákona mohou se zejména týkat usta-
novení vedoucích pracovníků Národního di-
vadla, a to v tom smyslu, že mimo ředitele
budou i ostatní vedoucí pracovníci (šéfové
činohry, opery a pod. ) ustanovováni mi-
nistrem školství a kultury.
K § 9:
To, co zákon zvláště ustanovuje 6 Národ-
ním divadle, platí obdobně těž - pokud jde
o Slovensko - o Slovenském národním di-
vadle.
K § 10:
Do pracovních poměrů zaměstnanců ne-
státních divadel osnova nezasahuje zvláštními
ustanoveními, jaká o umělcích a zaměstnan-
cích státních divadel jsou obsažena v § 6.
Pracovní poměry jejich se řídí obecnými
předpisy platnými pro ostatní námezdně pra-
cující, zejména ustanoveními §§ 13-17 de-
kretu č. 88/1945 Sb., o všeobecně pracovní
povinnosti, a § 22 dekretu č. 104/1945 Sb.,
o závodních a podnikových radách.
K §11:
Směrnice, které ministerstvo školství a
kultury vydá o sestavování, projednávání a
10
schvalování dramaturgických plánů, ustano-
ví, že ministerstvo školství a kultury bude
schvalovat toliko dramaturgické plány divadel
jím přímo řízených, kdežto dramaturgické
plány ostatních divadel bude schvalovat vý-
konný orgán krajského národního výboru, po
případě - s jeho souhlasem - výkonný orgán
městského nebo místního národního výboru,
který řídi činnost divadla.
K § 12 odst. 2: *
Podmínky odborné způsobilosti divadelních
umělců a způsob jejího osvědčení stanoví mi-
nisterstvo školství a kultury, protože jde
o otázku prejudiciální pro pracovní poměr,
v dohodě s odborovým svazem.
K§ 13:
Místní příslušnost výkonných orgánů ná-
rodních výborů se podle obecného ustanovení
§ 10 odst. 1 správního řádu ve věcech, kde
jde o nějakou činnost, řídí místem této čin-
nosti. To platí také o ustanoveních následu-
jícího § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18
odst. 2, § 19 odst. 1 a § 20.
Oznamovací povinnost umožňuje výkonné-
mu orgánu okresního národního výboru, po
př. místního národního výboru vykonávati
dozor nad konáním veřejných divadelních
představení podle § 20.
K § 14:
Výkonný orgán okresního národního vý-
boru, který rozhoduje o povolení veřejného
představení nestátního divadla mimo určenou
oblast působení, vyžádá si předem vyjádření
státního divadla, do jehož oblasti působení se
zájezd koná.
O zájezdech do zahraničí platí zvláštní
předpisy.
K § 15 odst. 1:
Pořádání veřejných divadelních představe-
ní, ve kterých účinkují umělci z povolání,
bude povoleno jen organisacím, které mají
především na mysli zvyšování kulturní úrovně
a nikoli finanční zisky.
K § 15 odst. 3:
Je samozřejmě, že k jakémukoliv účinko-
vání divadelního umělce z povolání mimo
provoz divadla bude především třeba souhlasu
ředitele vlastního divadla.
K§ 17:
Účinkuje-li divadelní umělec z povolání
v ochotnickém představení bezplatně,
nepozbývá tím představení povahy ochotnic-
kého představení, účinkuje-li však v něm
za plat, je třeba představení posuzovat jako
představení, v němž účinkují divadelní umělci
z povolání.
K§ 19:
Ustanovení toho paragrafu jsou převzata
z dosavadního divadelního zákona.
Nemluví se o místnostech, nýbrž o místech,
aby byly postiženy nejen budovy, které ne-
jsou zvlášť určeny k pořádání veřejných di-
vadelních představení, tedy budovy nediva-
delní, pokud se týče jich části (místnosti),
nýbrž i divadla v přírodě.
Nového povolení není arci třeba, mají-li
se veřejná divadelní představení konat v di-
vadelní budově již zřízeně, pokud ovšem tato
budova byla postavena s příslušným schvá-
lením, nebo v místech, pro která bylo už
podle dřívějších předpisů uděleno trvalé po-
voleni.
Poněvadž jde také o zajištění bezpečnosti
práce, povolává se k součinnosti na vydání
předpisů o stavbě a zařízení divadelních bu-
dov, jakož i o opatřeních, která třeba učinit
v budovách, místnostech a prostorách, v nichž
se konají veřejná divadelní představení, také
Ústřední rada odborů.
K § 20:
Dozor nad konáním veřejných divadelních
představení se týká jednak provozovaného
díla, je-li totiž obsaženo ve schváleném dra-
maturgickém plánu divadla, po případě bylo-li
jeho provozování povoleno, jednak zájmů ve-
řejně bezpečnosti, zejména stavební, požární
a zdravotní.
V Praze dne 28. června 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr školství a kultury:
Dr. Kahuda v. r.
KNT 01 - 4335-57