Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
163.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Smlouva mezi Československou republikou a Maďarskou
lidovou republikou o úpravě režimu na státních hranicích, podepsaná v Praze
dne 13. října 1956.
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění republiky Českoslo-
venské souhlasí se Smlouvou mezi Českoslo-
venskou republikou a Maďarskou lidovou re-
publikou o úpravě režimu na státních hrani-
cích, podepsanou v Praze dne 13. října 1956.
Důvodová zpráva.
Vláda předkládá Národnímu shromáždění
republiky Československé ke schválení Smlou-
vu mezi Československou republikou a Ma-
ďarskou lidovou republikou o úpravě režimu
na státních hranicích.
Hraniční režim mezi Československou re-
publikou a Maďarskou lidovou republikou byl
až dosud upraven pouze dohodou uzavřenou
mezi ministerstvy vnitra obou států ze dne
9. března 1949, která obsahuje velmi nedo-
statečná ustanovení. Proto vláda Maďarské
lidové republiky předložila návrh, aby hra-
niční režim byl znovu smluvně upraven.
Vláda dala souhlas k uzavření smlouvy
o úpravě režimu na státních hranicích mezi
Československou republikou a Maďarskou li-
dovou republikou usnesením ze dne 7. března
1956 č. 593. K podpisu smlouvy došlo v Praze
dne 13. října 1956. Za československou stra-
nu ji podepsal náměstek ministra vnitra ge-
nerálmajor Ludvík Hlavačka, za maďarskou
stranu první náměstek ministra vnitra Mi-
hály Gábri.
Význam smlouvy spočívá v tom, že provádí
jednak ustanovení mírové smlouvy s Ma-
ďarskem, uzavřené v Paříži dne 10. února
1947, jednak Závěrečný protokol o pracích
Rozhraničovací komise, " utvořené ze zástupců
československé a maďarské vlády ve smyslu
článku 1, odst. 4 písm. d) Pařížské mírově
smlouvy, podepsaný v Bratislavě dne 22. pro-
since 1947, jímž Maďarsko postoupilo Česko-
2
slovenské republice tři obce u Bratislavy, a
Závěrečný protokol o jednáních mezi delegací
vlády Československé republiky a delegací
ministerské rady Maďarské lidové republiky
o úpravě drobnějších poruch českosloven-
sko-maďarských státních hranic, podepsaný
v Bratislavě dne 6. června 1952, jímž byly
provedeny změny hraniční čáry a vzájemné
menší hraniční úpravy na několika místech.
Smlouva dále přesně určuje průběh stát-
ních hranic na suchém i mokrém úseku, sta-
noví povahu pohyblivosti státních hranic
v hraničních tocích, způsob udržování pořád-
ku na státních hranicích a vyznačení hra-
niční čáry, upravuje režim hraničních toků,
železnic a cest, protínajících hraniční čáru a
způsob provádění rybolovu, myslivosti a les-
ního hospodářství v bezprostřední blízkosti
státních hranic. Závěrečný protokol ke
smlouvě doplňuje ustanovení některých je-
jích článků.
Smlouva nabude účinnosti dnem výměny
ratifikačních listin. Byla sjednána na dobu
pěti let s možností automatického prodlužo-
vání vždy o dalších pět let, pokud nebude
některou ze smluvních stran šest měsíců
před uplynutím probíhajícího pětiletého ob-
dobí vypovězena.
V Praze dne 19. června 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr zahraničních věcí:
V. David v. r.
8
SMLOUVA
mezi československou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě režimu na
státních hranicích.
Československá republika a Maďarská lido-
vá republika přejíce si náležitě upravit po-
řádek na hranicích mezi oběma spřátelenými
státy, rozhodly se o tom sjednati smlouvu.
Za tím účelem jmenovaly své zmocněnce,
kteří si vyměnili plné moci, jež byly shledány
v dobré a náležité formě a dohodli se takto:
HLAVA I.
Čára státních hranic a udržování hraničních
znaků.
Článek 1.
1. Státní hranice mezi Československou
republikou a Maďarskou lidovou republikou
stanoví článek 1, odst. 4 písm. b) a č) mí-
rové smlouvy, uzavřené v Paříži dne 10. úno-
ra 1947, závěrečný protokol o pracích Roz-
hraničovací komise, utvořené ze zástupců
československé a maďarské vlády ve smyslu
článku 1, odst. 4 písm. d) Pařížské mírové
smlouvy, podepsaný v Bratislavě dne 22. pro-
since 1947 a závěrečný protokol o jednáních
mezi delegací vlády Československé republi-
ky a delegací ministerské rady Maďarské
lidové republiky o úpravě drobnějších poruch
československo-maďarských státních hranic,
podepsaný v Bratislavě dne 6. června 1952.
2. Čára státních hranic se v této Smlouvě
označuje v dalším slovy "hraniční čára". Hra-
niční čára, vyznačená v mezinárodních smlou-
vách, uvedených v článku 1, tvoří hranice na
povrchu země a ve směru svislém nad zemí
i pod zemí.
Článek 2.
1. Na suchém úseku probíhá hraniční čára
zpravidla čarou přímou od jednoho po druhý
hraniční znak.
2. Na suchém úseku, kde hraniční Čára sle-
duje čáru některého terénního tvaru nebo
předmětu (strž, příkop, rokle, cesta a pod. ),
probíhá hraniční čára zpravidla středem to-
hoto terénního tvaru nebo předmětu, čarou
přímou, lomenou nebo křivou.
3. Na vodním úseku probíhá hraniční čára
středem koryta nesplavných řek, kanálů nebo
potoků, u splavných řek pak sleduje střední
čáru hlavního plavebního koryta za nízké
plavební hladiny.
4. Podrobný průběh hraniční čáry je sta-
noven v hraničních technických dokumen-
tech.
Článek 3.
1. Na vodním úseku se hraniční čára při-
způsobuje změnám střední čáry koryta řek,
potoků nebo kanálů anebo hlavního plaveb-
ního koryta splavných řek, které vznikly při-
rozenou cestou. Jiným změnám polohy hra-
ničního toku se hraniční čára přizpůsobí jen
v tom případě, když o tom strany uzavřou
zvláštní dohodu.
2. Při místním stanovení hraniční čáry,
jdoucí středem nesplavných řek, potoků nebo
kanálů, není třeba přihlížet k zátokám a ra-
menům. Za střed těchto řek, potoků a kanálů
se považuje čára, která je stejně vzdálená od
vyrovnané čáry obou břehů. Nelze-li přesně
stanovit uvedenou čáru břehu, považuje se
za střed hraničního toku, uvedeného v tomto
odstavci, střední čára hladiny za nízkého vod-
ního stavu.
3. Vznik změn, uvedených v odstavci 1,
zjišťují společně příslušné technické orgány
obou stran.
4. Kdyby došlo přirozenou cestou ke změně
polohy koryta, která by měla za následek
změnu státní příslušnosti pozemků, staveb,
technických nebo jiných zařízení, hraniční
čára se nezmění a probíhá nadále korytem,
jímž probíhala před touto změnou. Nedojde-li
mezi stranami k dohodě o přeložení hraniční
čáry do nového koryta, uvede se voda spo-
lečným nákladem znovu do původního koryta,
jestliže o to jedna ze stran požádá do jed-
noho roku od vzniku změny. Do té doby pří-
sluší oběma stranám dosavadní právo na uží-
vání vody z nového řečiště. Způsob výkonu
tohoto práva určí neprodleně příslušné po-
hraniční orgány.
5. Nedojde-li mezi stranami ke zvláštnímu
jednání o přeložení hraniční čáry do nového
koryta a nebude-li voda znovu uvedena do
původního koryta, Smíšená komise stanoví
dosavadní hraniční čáru a vyznačí ji též v hra-
ničních technických dokumentech. Při tom
lze vyrovnat hraniční čáru, sledující dříve
lomenou nebo křivou čáru řeky, potoka nebo
kanálu.
4
6. Změny v průběhu hraniční čáry, uve-
dené v odstavci 1. nezpůsobí změnu státní pří-
slušnosti ostrovů, které jsou v hraničních ře-
kách, leč že by se strany dohodly jinak.
Článek 4.
1. Průběh hraniční čáry v terénu se vyznačí
těmito hraničními znaky:
a) na styčném bodě hranic Československa-
Maďarska-Rakouska - trojbokou pyra-
midou ze žuly,
na styčném bodě Československa-Maďar-
ska-Svazu sovětských socialistických re-
publik, který je v korytě řeky Tisy -
třemi železobetonovými sloupy;
b) na bodech vymezujících jednotlivé hra-
niční úseky - úsekovými hraničními mez-
níky;
c) na bodech hraniční čáry uvnitř hraničních
úseků podle důležitosti bodu hraniční čáry
- hlavními mezilehlými nebo doplňkový-
mi hraničními mezníky nebo dřevěnými
sloupy umístěnými přímo v hraniční čáře;
d) na hraničních tocích, cestách a příkopech
- hraničními mezníky hlavními, mezileh-
lými nebo doplňkovými, osazenými na po-
čátku a na konci zdvojeně (párovitě) a
v dalším průběhu střídavě po obou bře-
zích hraničních toků, po okrajích cest a
příkopů.
2. Popis hraničních znaků a jejich polohu
vzhledem k hraniční čáře určují hraniční
technické dokumenty.
Článek 5.
1. Udržovat a obnovovat hraniční znaky
a) osazené zdvojeně nebo střídavě podél hra-
ničních toků, cest a příkopů bude strana,
na jejímž území se nacházejí;
b) osazené přímo v hraniční čáře bude
Československá republika v hraničních
úsecích IV, VI, VII, VIII, IX a X;
Maďarská lidová republika v hraničních
úsecích I, XI, XII, XIII, XIV, XV, XVII a
XIX.
2. Trigonometrické a polygonové značky,
umístěné v hraniční čáře, udržují strany po-
dle ustanovení odstavce 1 písm. b). Trigono-
metrické a polygonové značky, umístěné mimo
hraniční čáru a vyznačené v hraničních tech-
nických dokumentech, jakož i nivelační, hyd-
rografické profilové a kilometrové značky,
umístěné podél hraničních toků, udržuje stra-
na, na jejímž území se nacházejí.
3. Značky, uvedené v odstavci 2, mohou
orgány, které provádějí měřičskě a hydro-
technické práce, kdykoliv používat pro své
účely. O provádění, zaměřování je třeba včas
vyrozumět příslušný technický úřad druhé
strany, který je povinen o tom ihned uvědo-
mit příslušný pohraniční orgán.
Článek 6.
Strany se zavazují, že
a) budou udržovat hraniční znaky tak, aby
odpovídaly údajům uvedeným v hraničních
technických dokumentech;
b) očistí podél hraniční čáry, podél okrajů
hraničních cest, příkopů a pod. a kolem
hraničních znaků ležících mimo hraniční
čáru jednometrový pruh od rostlin tak,
aby průběh hraniční čáry byl v terénu
zřetelný; v lese a v sadech se jednometro-
vý pruh rozumí po větve stromů;
c) v hraničním pruhu se nepovolí žádná stav-
ba nebo zařízení, vyjma těch, jež slouží
k střežení státních hranic nebo o nichž se
obě strany dohodnou;
d) příslušné úřady obou stran se vzájemně
vyrozumí o době zahájení a místě čištění
hraničních pruhů aspoň 10 dní předem.
Článek 7.
1.. Příslušné úřady každé strany kontrolují
hraniční znaky a hraniční pruhy samostatně.
Kromě toho příslušné úřady obou stran vy-
konají každý rok kontrolní prohlídku spo-
lečně.
2. Společná kontrolní prohlídka se vykoná
v červnu každého roku. Přesnou dobu zahá-
jení prohlídky stanoví příslušné úřady obou
stran vzájemnou dohodou.
3. Bude-li mít příslušný úřad jedné strany
za to, že je třeba vykonat v témže roce další
společnou kontrolní prohlídku, požádá o to
příslušný úřad druhé strany, který nemůže
zmařit provedení prohlídky. Může však na-
vrhnout jinou dobu prohlídky. K prohlídce
musí dojít do 10 dnů od doručení původního
návrhu.
4. Opravovat nebo doplňovat hraniční tech-
nické dokumenty lze pouze po dohodě mezi
oběma stranami. Listiny o opravě a doplnění
se připojí k hraničním technickým dokumen-
tům.
5. O ujednání, k němuž dojde při společné
kontrolní prohlídce, sepíší zástupci přísluš-
5
ných úřadů obou stran v jazyku českém nebo
slovenském a v maďarském protokoly ve dvou
vyhotoveních. Obě znění jsou stejně platná.
Článek 8.
1. Jestliže dojde k zničení, přemístění, od-
cizení, vyvrácení nebo k poškození hraničních
znaků, provede jejich obnovu nebo opravu
příslušný úřad strany, která má o znak pe-
čovat, jak stanoví článek 5 odst. 1. O zahájení
těchto prací jsou povinny příslušné úřady
strany uvědomit příslušné úřady druhé stra-
ny aspoň 20 dní předem.
2. Při obnově hraničních znaků se má dbát
o to, aby byl umístěn na původní místo. Je
nutno přitom vycházet z hraničního technic-
kého dokumentu a přezkoumat měřením na
místě polohu hraničního znaku. Nové hranič-
ní znaky mají odpovídat vzorům uvedeným
v hraničním technickém dokumentu.
3. Hraniční znaky, které byly zničeny po-
vodní nebo návalem ledů, lze přemístit na
takové místo, kde nebudou ohroženy.
4. Obnovu nebo přemístění hraničních zna-
ků je možno provést jen se souhlasem pří-
slušných úřadů obou stran a za přítomnosti
jejich zástupců. Zástupci příslušných úřadů
obou stran sepíší o obnově nebo přemístění
hraničního znaku souhlasné protokoly v ja-
zyku českém nebo slovenském a maďarském
ve dvou vyhotoveních a připojí k nim situační
náčrt o případné změně polohy hraničního
znaku. Hraniční technické dokumenty se
opraví podle situačního náčrtu.
5. Odstranění závady hraničního znaku,
které nevyžaduje použití hraničního technic-
kého dokumentu (hraniční znaky uvolněné,
nakloněné, otlučené a pod. ), mohou provést
příslušné úřady strany povinné k tomu podle
článku 5 odstavce 1 bez účasti zástupců pří-
slušných úřadů druhé strany. Je však třeba
předem o tom vyrozumět pohraniční orgán
druhé strany.
6. Strany učiní potřebná opatření, aby hra-
niční znaky nebyly poškozovány a budou stí-
hat osoby, které zavinily odcizení, zničení,
přemístění, vyvrácení nebo poškození hranič-
ních znaků. Výdaje na obnovu hraničních
znaků v takových případech hradí strana, na
jejímž území bydlí vinník. Jestliže nelze
zjistit, kdo byl vinníkem, nebo jestliže zni-
čení, vyvrácení nebo poškození znaků je dů-
sledkem přírodních vlivů, hradí výdaje strana
povinná znaky udržovat podle článku 5 odst. 1.
HLAVA II.
Hraniční vody a cesty.
Článek 9.
1. Za hraniční vodu se považuje řeka, potok
nebo kanál, kterými prochází hraniční čára.
2. Strany učiní nutná opatření, aby osoby
bydlící na jejich území zachovávaly při použí-
vání hraničních vod ustanovení této Smlouvy
a respektovaly práva a zájmy druhé strany.
Článek 10.
1. Na hraničních vodách se mohou plavit
lodi obou stran v kteroukoliv dobu nerušené
v plné šíři hlavního plavebního koryta.
2. Služební plavidla obou stran se mohou
plavit v kteroukoli dobu v plné šíři hranič-
ních vod.
3. Jiná plavidla obou stran (čluny, motorové
čluny, plachetnice atd. ) se mohou plavit v hra-
ničních vodách pouze po hraniční čáru a je-
dině ve dne.
4. Plavidla obou stran, plavící se v hranič-
ních vodách, musí zachovávat plavební před-
pisy, vydané v dohodě obou stran.
Článek 11.
1. Plavidla stran mohou přistát na březích
druhé strany pouze v nebezpečí (vichřice,
poškození a pod. ). Osoba odpovědná za pla-
vidla je povinna zpravit o přistání příslušné
pohraniční a celní orgány druhé strany, které
jí poskytnou náležitou pomoc.
2. Přistání plavidel na mezinárodních vod-
ních cestách se řídí zvláštními předpisy.
Článek 12.
Plavidla obou stran, plavící se v hraničních
vodách, musí být opatřena příslušnými znaky
podle platných právních předpisů. O způso-
bech označení plavidel se příslušné úřady
obou stran vzájemně vyrozumí.
Článek 13.
1. Strany se postarají o náležité udržování
břehů hraničních toků. Učiní též všechna
opatření, aby zabránily úmyslnému poškození
břehů hraničních toků.
2. Poloha koryt hraničních toků musí být
udržována co možná bez změny. Příslušné
úřady obou stran učiní proto potřebná opa-
6
tření k odstranění překážek, které mohou
způsobit změnu koryta hraničních toků, nebo
které ztěžují přirozený odtok vod, chod ledů
a splavenin.
3. Aby se zabránilo změnám polohy koryta
hraničních toků, musí být jejich břehy zpev-
něny na místech, kde to příslušné úřady stran
společně uznají za nutné.
4. Při změně polohy koryta hraničních toků,
vzniklé činnosti vody, strany koryto společně
opraví, uznají-li to za nutné.
5. Společné práce podle tohoto článku se
provádějí podle Dohody mezi Českosloven-
skou republikou a Maďarskou lidovou repu-
blikou o úpravě technických a hospodářských
otázek hraničních toků ze dne 16. dubna 1954.
6. Strana, která poruší závazky stanovené
v tomto článku, je povinna nahradit druhé
straně škodu, která jí z toho vznikla.
Článek 14.
Přirozený odtok hraničních vod na zapla-
vovaném území je možno změnit nebo ztížit
zřizováním vodních nebo pobřežních zařízení
nebo staveb anebo jinými pracemi jen v pří-
padě, že se strany o tom dohodnou.
Článek 15.
1. Koryta hraničních toků je třeba čistit na
těch úsecích, které příslušné úřady stran
společně určí.
2. Při čištění koryt hraničních toků je nut-
no vybrané hmoty rozložit na takovou vzdá-
lenost, aby nemohlo dojít k drolení břehu,
ucpání koryta ani ke snížení odtoku vody.
Článek 16.
1. Obě strany mohou nerušeně plavit dříví
po celé délce hraničních vod, včetně úseků,
kde oba břehy patří k území druhé strany.
2. Příslušné úřady stran stanoví dobu a po-
řadí spouštění dřiví na vodu a jeho plavení,
o čemž se vzájemně vyrozumí aspoň dva mě-
síce předem; zahájení plavení si oznámí aspoň
5 dní předem.
Článek 17.
1. V zájmu zabezpečení plavení dříví pří-
slušné úřady obou stran mohou dát na pod-
kladě vzájemného ujednání souhlas k tomu,
aby mohli vystoupit dělníci na břeh druhé
strany a zařizovat přechodná opatření k pla-
vení, ke spouštění na vodu nebo k očištění
břehů od plaveného dříví.
2. O době a místě vystoupení dělníků na
břeh druhého státu k provedení prací podle
odstavce 1 se zástupci příslušných úřadů obou
stran dohodnou aspoň 5 dnů předem.
3. Osoby plavící dříví a dříví plavené na
hraničních tocích, podléhají celní kontrole.
Článek 18.
1. Každé plavené dříví se zvláštním způ-
sobem označí. Příslušné úřady obou stran
stanoví proto na základě vzájemného ujed-
nání vzory označení a vzájemně si je vymění.
2. Jestliže se stahuje kůra plaveného dříví,
nesmí se dostat do koryt hraničních toků.
Článek 19.
1. Obě strany budou udržovat na hraničních
vodách dosavadní vodní stavby a zařízení
(hráze, jezy a podobně). Odstranit tyto stav-
by nebo tato zařízení anebo provést jejich
přestavbu, které by měly za následek změnu
koryta nebo vodní hladiny na území druhé
strany, lze jen se souhlasem obou stran.
2. Na hraničních vodách lze zřizovat nové
mosty, přívozy, hráze, jezy, stavidla, břehové
úpravy a jiná hydrotechnická zařízení pouze
na základě dohody obou stran.
Článek 20.
1. Mosty vedoucí přes hraniční toky, pří-
kopy a podobně, udržují obě strany společně.
Způsob udržování upravují zvláštní ujednání.
Náklady udržování mostů hradí strany na po-
lovinu, pokud zvláštní ujednání nestanovila
nebo nestanoví jinak.
2. Příslušné úřady každé ze stran mohou
vykonávat technickou prohlídku i na části
hraničního mostu, která leží na území druhé
strany za přítomnosti zástupců příslušných
úřadů druhé strany. O zamýšlené prohlídce
jsou příslušné úřady strany povinny uvědomit
příslušné úřady druhé strany aspoň 48 hodin
předem.
3. Provozní řád na mostech upravují pří-
slušné úřady stran společnou dohodou.
Článek 21.
1. Strany budou pečovat o udržování dob-
rého stavu silnic a vodních cest vedoucích
přes státní hranice. Strany jsou povinny pro-
vádět jejich opravu až po hraniční čáru svým
nákladem.
7
2. V místech, kde hraniční čára protíná že-
lezniční tratě, silnice nebo řeky, zřídí každá
strana na svém území přiměřená označení
státních hranic nebo závory.
HLAVA III.
Rybolov, myslivost a lesní hospodářství.
Článek 22.
1. Provádět rybolov v hraničních vodách je
dovoleno až k hraniční čáře, pokud se strany
nedohodnou jinak.
2. Při rybolovu v hraničních vodách je za-
kázáno
a) používat výbušnin, jedů a omamných pro-
středků, jež mají za následek hromadné
uhynutí nebo poškození stavu ryb,
b) provádět rybolov v noci, s výjimkou řeky
Dunaje.
3. O době a místě nočního rybolovu na
Dunaji se příslušně pohraniční orgány obou
stran předem vyrozumí.
4. Oprava ochrany a chovu ryb v hranič-
ních vodách, zákaz lovení ryb některého dru-
hu, stanovení doby hájení ryb a úprava jiných
otázek, které souvisí s rybolovem, je vyhra-
zeno zvláštnímu ujednání stran.
5. Osoby provozující rybolov podléhají celní
kontrole. Úlovek rybářů v hraničních vodách
je osvobozen od cla a dávek.
Článek 23.
1. Příslušné úřady obou stran se postarají,
aby v blízkosti hraniční čáry byly zachovávány
předpisy o myslivosti, platné na jejich území.
Budou dbát zejména o to, aby za lovu ne-
bylo stříleno přes státní hranice a aby zvěř
nebyla pronásledována přes státní hranice.
2. Podrobnosti o ochraně zvěře a o sjedno-
cení doby zákazu lovu na jednotlivých úse-
cích státních hranic upravují zvláštní ujed-
nání stran.
Článek 24.
1. Strany zajistí, aby provoz lesního hos-
podářství podél hraniční čáry nezpůsobil ško-
dy lesnímu hospodářství druhé strany a aby
nevznikla překážka odtoku velkých vod.
2. Vypukne-li poblíž hraniční čáry lesní
požár, příslušné úřady strany, na jejímž úze-
mí -požár vznikl, jsou povinny učinit podle
možnosti všechna opatření k jeho uhašení a
k zamezení jeho rozšíření přes státní hranice.
3. Je-li nebezpečí, že by se požár mohl
rozšířit přes státní hranice, strana, z jejíhož
území nebezpečí hrozí, je povinna ihned upo-
zornit druhou stranu, aby mohla učinit opa-
tření proti šíření požáru přes státní hranice.
4. Padne-li vlivem přírodních živlů anebo
za kácení lesa strom přes hraniční čáru, pří-
slušné úřady strany učiní opatření, aby vlast-
ník stromu mohl jej rozřezat a odvézt nej-
kratší cestou na své území. Převážené dříví
je osvobozeno od cla a dávek.
HLAVA IV.
Závěrečná ustanovení.
Článek 25.
Jakmile tato Smlouva nabude účinnosti,
pozbývá platnosti technický návod na vyko-
návání udržovacích prací na státních hrani-
cích československo-maďarských, podepsaný
v Bratislavě dne 9. března 1949.
Článek 26.
Ustanovení Dohody mezi Československou
republikou a Maďarskou lidovou republikou
o úpravě technických a hospodářských otázek
hraničních toků, podepsané v Praze dne
16. dubna 1954, jakož i platná úprava vodo-
hospodářských otázek řeky Slané, zůstávají
nedotčena.
Článek 27.
Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifi-
fikační listiny budou vyměněny v nejkratší
době v Budapešti. Smlouva nabude účinnosti
dnem výměny ratifikačních listin.
Tato smlouva platí po dobu pěti let a pro-
dlužuje se vždy na dobu dalších pěti let, pokud
některá ze smluvních stran Smlouvu šest
měsíců před uplynutím probíhajícího období
pěti let nevypoví.
Článek 28.
Tato smlouva byla sepsána v Praze dne
13. října 1956 ve dvou původních vyhotove-
ních, každé v jazyce českém a maďarském,
při čemž obě znění mají stejnou platnost.
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu
podepsali a opatřili svými pečetěmi.
ZA ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKU:
generál-major L. Hlavačka v. r.
ZA MAĎARSKOU LIDOVOU REPUBLIKU:
Mihály Gábri v. r.
8
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL
Zmocněnci Československé republiky a
Maďarské lidové republiky dohodli se při pod-
pisu Smlouvy o úpravě režimu na státních
hranicích takto:
I.
K článku 1 Smlouvy.
Hraniční dokumenty o vytyčení hraniční
čáry jsou:
1. Závěrečný protokol Komise pro úpravu
hranic, vytvořené na základě článku 1, odst. 4
písm. d) Pařížské mírové smlouvy, jeho pří-
lohy č. 1 a č. 2 a k nim připojený dodatečný
protokol č. 1;
2. hraniční technické dokumenty
a) svazek podrobného popisu československo-
maďarských státních hranic,
b) dílčí mapy státní hraniční čáry mezi Čes-
koslovenskem a Maďarskem v měřítku
1: 2. 880 a l: 5. 000,
c) polní náčrty.
II.
K článku 3 Smlouvy.
1. Zprávy, kterými se strany uvědomují
o změně středu hraničních toků, není třeba
připojovat k hraničním technickým dokumen-
tům.
2. Při změně územní příslušnosti ostrovů
nebo při hraniční demarkaci hraničních vod
se listiny, které o tom vystaví Smíšená ko-
mise, připojí k hraničním technickým doku-
mentům.
III.
K článku 4 Smlouvy.
Označovat hraniční čáru způsobem, kte-
rého dosud nebylo použito k vytyčování stát-
ních hranic, jakož i vyměnit dosavadní hra-
niční znaky za hraniční znaky jiného typu,
lze jen na základě zvláštního ujednání stran.
IV.
K článku 10, 11, 12 a 13 Smlouvy.
Předpisy o Dunaji jako mezinárodní vodní
cestě obsahuje Úmluva o režimu plavby na
Dunaji, podepsaná v Bělehradě dne 18. srpna
1948.
V.
K článku 13, 15, 19 a 20 Smlouvy.
Bude-li potřeba dopravit za společných
prací technické potřeby a materiál na území
strany druhé, lze jej přepravovat přes státní
hranice za celní kontroly bez cel a poplatků.
Pracovní stroje (traktory, scrapery atd. ) třeba
při překročení státních hranic zaznamenat
bez složení jistoty za clo.
IV.
K článku 17 Smlouvy.
Dělníci přecházející na území strany druhé
nesmí si vzít s sebou nic jiného než pracovní
a dopravní prostředky, potraviny, nápoje a
kuřivo nutné na dobu prací. Dočasné celní
osvobození vozidel se řídí platnými předpisy
a dohodami.
VII
K článku 20 Smlouvy.
Zůstává v platnosti zápis o jednání mezi
delegacemi Československé republiky a Ma-
ďarské lidové republiky o otázkách rekon-
strukce, udržování a odstranění maďarsko-
československých pohraničních mostů ze dne
6. prosince 1952.
Udržování a obnovu železničních mostů a
jiných železničních objektů, protínajících
hraniční čáru, upravují zvláštní ujednání
stran.
VIII.
Kde Smlouva mluví o osvobození předmětů
a materiálu od cla a dávek, nepodléhají před-
měty a materiál ani případným hospodář-
ským, dovozním nebo vývozním zákazům a
omezením.
IX.
Platby, které je třeba provádět podle této
Smlouvy, se poukáží podle ustanovení pla-
tební dohody mezi stranami platné v době
provádění platby.
Tento závěrečný protokol tvoří integrující
část současně podepsané Smlouvy.
ZA ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKU
generál-major L. Hlavačka v. r.
ZA MAĎARSKOU LIDOVOU REPUBLIKU:
Mihály Gábri v. r.
KNT 01 - 4227-57