Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
156,
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o technické normalisaci.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
Technická normalisace ...
Technickou normalisaci je zjišťování a sta-
novení co možná nejmenšího počtu technic-
kých řešení opakovaného případu, která
jsou
za daných předpokladů pro národní hospo-
dářství ze všech možných nebo užívaných
řešení nejvýhodnější, a to zejména
z hlediska
hospodárnosti, jakosti a bezpečnosti.
§ 2
Technické normy
(1) Výsledek zjišťování a stanovení technic-
kých řešení podle § 1, vyhlášený podle tohoto
zákona, jsou, technické normy.
(2) Technické normy jsou státní, úsekové
a podnikové normy, jakož i technické podmín-
ky. Technickými normami jsou i další druhy
norem, které Státní úřad pro vynálezy a nor-
malizaci (dále jen Úřad) po dohodě se zú-
častněnými ústředními úřady a orgány vyhlásí
za technické normy podle tohoto zákona.
2
(3) Technické normy platí pro každého, je-
hož se týkají; státní normy
platí v rozsahu
celostátním, úsekově v rozsahu působnosti
ústředního úřadu, podnikové v rozsahu pod-
niku; technické podmínky platí pro účastníky,
kteří je ujednali.
§ 3
Závaznost technických norem
(1) Pokud není technická norma označena
jako doporučená, je závazná.
(2) Ze závaznosti technické normy lze po-
volit výjimku v odůvodněných případech.
ČÁST DRUHÁ
Orgány
§ 4
(1) Ústředním orgánem státní správy v obo-
ru technické normalisace je Státní úřad pro
vynálezy a
normalizaci se sídlem v Praze. Úřad
metodicky řídi tvorbu technických norem,
projednává a schvaluje návrhy státních norem
s výjimkou norem uvedených v odstavci 2 a
vyhlašuje všechny státní normy.
(2) Státní výbor pro výstavbu řídi metodicky
a obsahově zpracování norem pro výstavbu
(normy projektové, normy a směrnice pro
územní plánování a ostatní normy pro výstav-
bu, určeně vždy v jednotném státním plánu
normalizačních
prací) a projednává i schva-
luje návrhy těchto norem. Tyto normy vyhla-
šuje Úřad.
(3) Řízení normalizační činnosti v jednotli-
vých odvětvích národního hospodářství pří-
sluší příslušným ústředním úřadům a v oboru
působnosti jednotlivých
organizací vedoucím
těchto organizaci.
(4) Kde se v tomto zákoně uvádí organizace,
rozumí se tím, pokud z povahy věci neplyne
něco jiného, hospodářské
organisace jakož
i organizace rozpočtově.
§ 5
(1) Poradním orgánem předsedy Úřadu je
komise expertů. Její úkoly stanoví předseda
Úřadu.
(2) Členům komise expertů přísluší za pro-
vedené práce odměna podle směrnic, které
vydá předseda Úřadu v dohodě s ministrem
financií.
§6
Organisace jsou povinny vyhovět dožádáni
Úřadu, zúčastnit se na požádání spolupráce
s Úřadem, předložit nebo zapůjčit potřebné
dokumenty, sdělit výsledky zkoušek a jiných
zjištěni.
s
ČÁST TŘETÍ
Tvorba norem
§ 7
Základem normalisační činnosti je jednotný
státní plán normalisačních prací, který stanoví
normalizační úkoly a jejich nositele; plán se-
stavuje Úřad ve spolupráci s ostatními ústřed-
ními úřady a orgány.
§ 8
(1) Návrh technické normy musí být vypra-
cován a projednán v oboru působnosti nositele
úkolu tak, aby odpovídal požadavkům § 1.
(2) Současně s návrhem technické normy
musí být vypracován návrh opatření, jimiž
bude zajištěno zavedení, dodržování nebo po-
užívání normy.
§ 9
Projednanou a schválenou technickou nor-
mu vyhlásí s výjimkou uvedenou v § 4 odst. 1
organizace příslušná ke schválení normy.
Způsob vyhlašování státních norem stanoví
předseda Úřadu.
§ 10
Návrh na revisi, změnu, přechodná ustano-
vení nebo na zrušení technické normy nebo
jejích částí se projednává stejným způsobem
jako návrh nové normy.
ČÁST ČTVRTÁ
Povinnost organizací a pracujících
§ 11
(1) Pečovat o rozvoj technické normalizace
je záležitostí organizací a pracujících.
(2) Organizace a každý, jehož je to pracov-
ním úkolem, jsou povinni dbát, aby normy
byly bez průtahů projednávány, vyhlašovány,
plánovitě zaváděny tak, aby mohly být vy-
ráběny předměty, na něž se norma vztahuje,
a to od doby její účinnosti, dále aby normy
byly dodržovány a používány.
§ 12
Organizace jsou povinny ve vydávaných
cenících, katalozích a pod. označovat normali-
sované výrobky způsobem stanoveným ve vy-
hlášeně příslušně technické normě.
§ 13.
Normy, jež slouží k účelům obrany státu,
jsou tajné. Mimo to jsou tajné normy, které
v jiném státním zájmu prohlásí za tajně pří-
slušná
organizace.
4
§ 14
(1) Kdo byl pověřen úkoly podle tohoto zá-
kona, nebo se jakkoli účastní na jejich pro-
vádění, je povinen zachovat mlčenlivost o zá-
važných skutečnostech, o nichž se dozvěděl při
výkonu svých povinností.
(2) Povinnost podle předchozího odstavce
nezaniká ukončením činnosti nebo pracovního
poměru.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení zvláštní, přechodná a závěrečná
§ 15
Podrobné předpisy k provedení tohoto zá-
kona, zejména o obsahu a závaznosti norem,
o povolování výjimek ze závaznosti, o tvorbě
a odchylkách v tvorbě norem, o plánování
normalizačních prací, o působnosti orgánů a
o dozoru nad zaváděním, dodržováním a po-
užíváním norem, vydá vláda nařízením.
§ 16
Na technické normy vyhlášené podle dosa-
vadních předpisů se vztahují ustanovení to-
hoto zákona.
§ 17
(1) Zrušují se předpisy, které odporují to-
muto zákonu, zejména vládní nařízení č. 45/
1951 Sb., o technické
normalizaci.
(2) Působnost Státního výboru pro výstav-
bu v oboru technické
normalizace podle usta-
novení § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 1/1956
Sb., o zřízení Státního výboru pro výstavbu,
Ústřední správy pro bytovou a občanskou vý-
stavbu a Oblastní správy pro bytovou a ob-
čanskou výstavbu na Slovensku, zůstává za-
chována.
(3) Pokud jde o ustanovení § 5 zák. č. 35/
1953 Sb., o státním požárním dozoru a po-
žární ochraně, i ustanovení § 15 odst. 1 vlád-
ního nařízení č. 95/1953 Sb., o
organizaci stát-
ního požárního dozoru a požární ochrany, ruší
se pravomoc orgánů ministerstva vnitra
schvalovat a vyhlašovat státní normy.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
1957; provedou jej všichni členové vlády.
5
Důvodová zpráva.
Část všeobecná
Úvod
Nepřetržitý růst výroby a společenské pro-
duktivity práce je základním požadavkem pro
zvyšování efektivnosti národního hospodářství
a předpokladem pro uskutečňování cílů socia-
listického hospodářství. K dosažení uvede-
ných požadavků nutno maximálně využívat
nové techniky. Účinným prostředkem k
zavá-
dění nové techniky do výroby jsou technické
normy.
Technická normalisace zjišťuje, stanoví a
zavádí ve výrobě co možná nejmenší počet
technických řešení; tím snižuje mnohotvár-
nost výroby a zjednodušuje průběh výrobních
procesů, což se projevuje snížením výrobních
nákladů i vyšší hospodárností a současně
usměrňuje požadavky spotřebitelů. Přihlíží
k maximálnímu uspokojování potřeb pracují-
cích stanovením nejvyšší soudobé dostupné
jakosti výrobků masové spotřeby. Zdůrazňuje
také ochranu zdraví a života pracujícího člo-
věka.
Pro tyto její hlavní vlastnosti bylo uloženo
ÚV KSČ a vládou v Thesích o dalším technic-
kém rozvoji československého průmyslu, aby
byl zajištěn široký rozvoj technické norma-
lisace a aby se
normalisace stala běžnou pra-
covní metodou ve všech odvětvích národního
hospodářství.
Dosavadní výsledky normalisace
Technická normalisace byla až dosud orga-
nizována podle vládního nařízení č. 45/1951
Sb., o technické
normalisaci, podle něhož byl
v roce 1951 zřízen Úřad pro normalizaci.
Teh-
dy existovalo necelých 2000 norem ČSN pře-
vážně nezávazných. Do konce roku 1956 bylo
vydáno 8460 státních norem a v platnosti zů-
stalo 8775 norem. Tento počet stále stoupá.
Usiluje se, aby Československé státní normy
se pokud možno shodovaly s normami států
tábora míru, zejména sovětskými, což upev-
ňuje spolupráci na úseku výroby. Rovněž to
otevírá cestu k správnému dělení výrobních
programů a společnému využívání surovino-
vých zdrojů. K informaci našich výrobních
závodů a navrhovatelů norem bylo obstaráno
přes 80 000 norem zahraničních, z čehož bylo
přes 9000 sovětských standardů přeloženo do
češtiny. Rovněž byly přeloženy do češtiny
normy mezinárodní a naopak byly překládány
- podle potřeby exportních orgánů - nor-
my Československé do žádaných jazyků.
Několik příkladů, jak se v praxi různých
výrobních oborů tato činnost projevila:
Zavedením technických norem ve strojí-
renství byl zmenšen počet šroubů z 2300 na
220 druhů, klíčových otvorů z 50 na 21, roz-
chodů průmyslových drah z 80 na 5, kolejnic
ze 47 na 7.
Normalizaci parametrů elektráren
bylo zlevněno jejich projektování o 80 mil.
Kčs, jejich výstavba o 15 %. Při tom doba
provedení
typizované elektrárny je kratší
o 9 měsíců. Počet ušlechtilých ocelí byl zave-
dením technických norem snížen z 1100 druhů
na 410.
Normalisaci uch nádobí s tepelnou
isolací z plastických hmot bylo ušetřeno za
rok 415000 Kčs.
Normalisaci elektrotopných
tyčí bylo docíleno úspor 514 000 Kčs. Navíc
bylo dosaženo podstatného zkrácení doby vý-
roby, snížení počtu potřebného nářadí a sní-
žení sortimentu materiálu.
Ve slovenských potravinářských závodech
bylo ušetřeno při výrobě chleba 4, 2 mil. Kčs
za současného zlepšení jakosti. Zavedením
technické normy při výseku masa zmenšila se
ztráta výtěžnosti ze 4, 5 % na 0, 5 '%. Stejně
dobrých výsledků bylo dosaženo při výtěžnosti
vepřového sádla, která dosahovala nejvýše 11
až 12 % a zavedením technické normy stoupla
na 16 % a u některých vzorných podniků i na
19%.
Jsou ovšem také příklady nedostatečného
využívání platných norem ve výrobě. Přesto,
že jsou
normalizovány spojovací součásti pro
strojírenství a je tím dán předpoklad hromad-
né výroby s vysokou produktivitou a hospo-
dárností, nelze uvedené součásti obstarat a
strojírny si je musí vyrábět k nutnému kom-
pletování zakázek nevhodně a draho. Na pří-
klad nár. podnik Děčínská strojírna si vyráběl
normalizované čepy nákladem 46, 30 Kčs za
100 kusů, zatím co prodejní ceníková cena je
9, 96 Kčs, národní podnik Buzuluk si vyráběl
100 kusů šroubů za 1400 Kčs, zatím co ce-
níková cena je 328, 40 Kčs atp. Jakých roz-
měrů taková činnost dosahuje, vyplývá ze
zjištění, že jen čistých šroubů a matic se spo-
třebuje v oboru strojírenství 5750 tun za rok
a z toho asi 28 % je vyráběno
nespecializovaně
a draho.
Velký význam má také využívání vynálezů,
zlepšovacích návrhů, výsledků výzkumu a vý-
voje pomocí technických norem. V současně
době probíhá akce Úřadu pro vynálezy a nor-
malizaci za účelem úspory mědi a její náhrady
hliníkem. Patentem Ing. Jareckého byla ob-
jevena slitina hliníku, která umožní postupní
a úspěšně nahradit měď hliníkem v elektro-
6
technickém průmyslu i v oboru spojů, a to
komplexním způsobem. Revisí více jak 100
technických norem bude tato slitina zavedena
všude, kde není použití mědi bezpodmínečně
nutné. Tím se ušetří na roční spotřebě mědi
v tomto roce asi 5000 tun, v roce 1958 asi
12000 tun a v roce 1960 asi 30000 tun. Při
tom váhově bude spotřeba slitiny hliníku
proti
váze mědi asi poloviční.
Nedostatky normalisace
O normalisaci jako oboru lze mluvit až po
prvé světové válce. V posledních letech měla
tak bouřlivý vývoj, že ji nebylo možné ani
pracovně ani methodicky zcela podchytit.
Vládní nařízení č. 45/1951 Sb., o technické
normalisaci dnes již nedává předpoklady pro
takový stupeň rozvoje technické normalisace,
v jakém to vyžaduje naše národní hospodář-
ství (na př. za technické normy nebyly pro-
hlášeny technické podmínky). Vznikla a na-
hromadila se také řada nedostatků, z nichž
aspoň některé uvádíme.
Nebyly ujasněny všestranné možnosti nor-
malisace, její technické poslání, oblast působ-
nosti, jak může sloužit státu a lidu a j.
Plánování normalisačních prací nespočívá
dosud na přísném rozboru technickém a eko-
nomickém, nezachycuje dosud vyčerpávajícím
způsobem vazby pracovní, ani vazby jednotli-
vých druhů norem (státní, úsekové, podnikové
a technické podmínky). Neslaďuje dostatečně
potřeby a možnosti výroby, obchodu a spo-
třeby. Nerozlišuje dosud velké a malé úkoly
(ani pro to nemá kriteria a metody hodnocení).
Není rozpracováno komplexní plánování nor-
malisačních prací.
Návrhy norem Úřadu předkládané mají pře-
vážně nízkou úroveň (nemají progresivní uka-
zatele, schází důležité charakteristiky, usta-
novení nebo i podstatně části norem, přílohy
jako ekonomický rozbor atp. ).
Normy státní nejsou často obsahově vyvá-
žené, vyžaduji zbytečné a nákladné zkoušky
nebo stanoví požadavky podružného rázu,
které komplikují styk odběratele s dodava-
telem a j. Řízení je někdy zdlouhavé a těžko-
pádně.
Normalisace se dosud nestala nezbytným
nástrojem k vyšším formám práce, není do-
sud plnohodnotným pomocníkem při řízení
národního hospodářství, ale je jím do jisté
míry vlečena.
Normalisace není dosud operativní jak to
vyžaduje hospodářský život státu se všemi
svými variantami změn a překvapení, není
dosti pružná, jak to vyžaduje hospodářský
život a normy pak často vadí rychlým zása-
hům.
Technické normy se ještě nestaly věcí všech
pracujících, všech podniků a orgánů a jejich
vedoucích, ani jejich pomocníkem, ale ještě
jsou někdy považovány za postrach výrobců,
nositelů normalisačních úkolů a někdy i pra-
cujících.
Resorty a podniky nevidí v normalisaci
dobrého pomocníka a v normách vzorného
konstruktéra, ale spíše nutné zlo. Nevyužívají
často výhody normalisace a nedbají o její or-
ganisaci. Ani kolegia a technické rady se ne-
zabývají normalisací. Nestaraly se o růst nor-
malisátorú ani o jejich platové zařazení, z če-
hož vznikala nezdravá fluktuace a obsazování
míst normalisátorů pracovníky s nevhodnou
a někdy nedostatečnou kvalifikací.
Úřad nepečoval dostatečně o organisaci
v resortech, neseznamoval vždy vedoucí či-
nitele a pracující s posláním normalisace, ne-
podařilo se mu prosadit, aby normalisace se
stala důležitým nástrojem v hospodářském
životě, nezajistil dozor nad zaváděním a do-
držováním norem, nevedl důsledně sektorovou
normalisaci k správné tvorbě norem, snažil
se napravovat nedostatky sám a nepodařilo se
zpracovat souhrn opatření včetně právních
předpisů pro technickou normalisaci, které by
vytvořily nutné předpoklady pro další rozvoj
normalisace.
Další rozvoj normalisace
Úřad pro vynálezy a normalisaci proto vy-
pracoval návrh zákona, který znamená vytvo-
ření předpokladů pro odstraňování různých
nedostatků a pro další nerušený rozvoj nor-
malisace.
Ve smyslu těchto předpisů Úřad připravuje
nové směrnice pro plánování, pro tvorbu no-
rem a j., aby se odstranilo nerovnoměrné roz-
dělení normalisace, nedostatečná vazba tech-
nická, hospodářská a pracovní mezi normami
a pod. Úřad prostudoval komplexní normali-
saci (v dolech, v rostlinně výrobě, ve výrobě
hliníku a jeho slitin, pro úsporu kovů) a za-
vádí ji do národného hospodářství.
Úřad zahájil dvě veliké akce za vyšší efek-
tivnost československého národního hospo-
dářství ve smyslu resoluce ÚV KSČ ze dne
28. února t. r., a to přechod z mědi na hliník
a úsporu kovů. V prvém případě jde o pře-
pracování 2000 stran norem a předpisů, v dru-
hém případě o prověrku a doplnění 4000 stran
norem, jejímž účelem je snížit váhy, prověřit
koeficient bezpečnosti, vyloučit konstruktér-
7
ské chyby, vypracovat sérii norem pro šetření
kovy atd. Podle výsledků této rozsáhlé a ná-
ročné práce se vypracuje metoda rychlého
zasahování do národního hospodářství pomocí
soustavy pokrokových norem.
Úřad vypracoval nové směrnice pro pra-
covní postup při tvorbě norem a pracuje na
nových směrnicích pro "Opatření k zajištění
normy" (t. j. materiálového zásobování a pro-
vedení jiných potřeb).
Bylo započato s přípravou vzorového nor-
malisačního regulativu, v němž se vyřeší or-
ganisační problémy a normalisační práce v re-
sortech a podnicích a odstraní závažné ne-
dostatky v řízení.
Úřad rozpracovává nové směrnice pro
vlastní i vnitřní činnost Úřadu a pro spolu-
práci Úřadu s resorty a podniky. Doplní me-
todiku a přizpůsobí ji vývoji normalisace. Na
základě nového zákona bude pečovat o pro-
vádění kontroly zavádění a dodržování norem
v resortech a podnicích.
Část zvláštní
K § 1
Toto ustanovení definuje pojem normali-
sační činnosti.
Opakovaným případem, jehož řešením se
technická normalisace zabývá, rozumí se
předměty, práce, činnost, vyjádření pojmu
a pod. Danými předpoklady, ke kterým tech-
nická normalisace přihlíží nebo z nich vy-
chází, rozumějí se politicko-ekonomické zá-
jmy národního hospodářství a směrnice, které
je vyjadřují, schopnost obrany státu, stav
vědy a nejvyšší techniky, hospodářské a
technické možnosti a pod. Předpoklady jsou
vyjádřeny právními předpisy, usneseními
strany a vlády, plánem rozvoje národního hos-
podářství, thesemi o technickém rozvoji, do-
kumenty sektorů a pod. Účelem normalisace
je hospodárnost, jakost a bezpečnost. Tato
hlediska mají dalekosáhlý význam pro ná-
rodní hospodářství. Tak na příklad hospodár-
nost znamená stálý růst společenské produk-
tivity práce, úsporu materiálu, snižování
vlastních nákladů, tvoření předpokladů pro
sériovou nebo masovou výrobu, zavádění nové
techniky do národního hospodářství, využívání
nejnovějších poznatků vědy a praxe, zavádění
progresivních metod do různých prací a do
různých oborů činnosti atp., a tím přispívá
k růstu efektivnosti celého národního hospo-
dářství ve smyslu resoluce ÚV KSČ.
Sledování jakosti znamená zlepšování
funkčních vlastností výrobků a tím zajištění
spolehlivého chodu zařízení, výroben a j.,
zvyšování trvanlivosti výrobků, což znamená
nepřímo zvyšování výrobní kapacity, u hmot
a polotovarů to znamená zajišťování výroby
s malým rozptylem a beze zmetků atp.
Výčet vztahů není úplný proto, že je jich
mnoho, a také proto, že se trvale mění podle
současných potřeb společnosti.
Kromě tří základních rozhodujících hledisek
při tvorbě normy jsou ještě doplňující hle-
diska, která přicházejí v úvahu sporadicky a
nepravidelná. Jsou specifická pro některé pří-
pady řešené normou a nelze jich nedbat při
tvorbě norem. Nejčastěji to bývá hledisko
architektonické, výtvarnické a pod. To platí
i pro výrobky, jestliže se normalisuje ta část,
u které je důležitý vzhled (na př. karoserie).
K § 2
Návrh zákona rozeznává normy státní,
které platí všeobecně, dále normy úsekové,
které platí v rozsahu toho kterého úseku, a
normy podnikové určené pro vlastní potřebu
podniku. K těmto normám řadí návrh zákona
technické podmínky, které jsou smluvními
akty nižšího stupně a zavazují partnery podle
znění dohody. Tato soustava norem vyhovuje
dnešní ekonomice našeho státu. Návrh zákona
předvídá další druhy technických norem,
které by v budoucnu mohly být potřebné (na
příklad normy mezirezortní, pro potřeby vý-
stavby a pod. ).
Přesné vymezení úsekových norem a norem
podnikových i technických podmínek, jakož
i zdůvodnění budou obsažena v prováděcím
nařízení.
K § 3.
Podrobnosti o povolování výjimek budou
upraveny v prováděcím nařízení k tomuto
zákonu.
K § 4
Toto ustanovení vytváří předpoklady pro
decentralisaci ve smyslu usnesení celostátní
konference KSČ z roku 1956 a je výrazem
zvyšování pravomoci nižších hospodářských
vedoucích v oboru technické normalisace.
V návrhu je též vyřešena kompetence a zá-
kladní náplň působnosti orgánů pro normali-
saci a jejich vzájemný vztah. Zejména důle-
žitý je nově vyřešený vztah mezi Úřadem a
Státním výborem pro výstavbu. Vyřešení je
v souladu s § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 1/
1956 Sb. Hlavní zásady jsou tyto:
a) československou státní normou je pouze
taková norma, kterou vyhlásil Státní úřad
pro vynálezy a normalisaci;
8
b) pro státní normy, úsekové normy, pod-
nikové normy a pro technické podmínky bude
jen jeden "jednotný státní plán normalisač-
ních prací", který sestavuje Úřad ve spolu-
práci se zúčastněnými ústředními úřady a or-
gány;
c) Státní výbor pro výstavbu řídí normali-
saci na úseku výstavby (projednává a schva-
luje normy pro výstavbu, uděluje výjimky
z nich, provádí změny, ruší je nebo jejich
jednotlivá ustanovení atp. );
d) v zájmu jednotnosti norem za formální
úpravu norem schválených Státním výborem
pro výstavbu odpovídá Úřad. Své připomínky
a návrhy na formální úpravu uplatňuje Státní
výbor pro výstavbu normální cestou jako jiné
ústřední úřady;
e) přesná delimitace v oblasti Úřadu a Stát-
ního výboru pro výstavbu je dána vždy plá-
nem normalisačních prací, na kterém se stra-
ny dohodnou.
Z důvodů legislativně technických používá
návrh výrazu "organisace" pro všechny ná-
rodní podniky, podniky místního průmyslu a
komunálního hospodářství, lidová družstva a
družstevní organisace a jiné hospodářské or-
ganisace, dále pro ústřední úřady a orgány a
jiné rozpočtové organisace. Do pojmu orga-
nisace nejsou však zahrnuty dobrovolně orga-
nisace podle zákona č. 68/1951 Sb., o dobro-
volných organisacích a shromážděních.
K § 5
Komise expertů má zejména vypracovávat
objektivní odborně posudky v těch případech,
když se v závěrečném projednávání norem
vyskytnou odchylná stanoviska účastníků
řízení.
K § 6
Toto ustanovení pojednává o spolupráci
ústředních úřadů a orgánů s Úřadem. Obsa-
huje podrobnější rozvedení zásady, vyslovené
již v § 7 odst. 1 poslední věta starého vlád-
ního nařízení č. 45/1951 Sb. Návrh zákona
neomezuje spolupráci jen na projednávání
návrhu norem, nýbrž rozšiřuje tuto spolu-
práci na veškerou působnost Úřadu v oboru
technické normalisace.
Nově zavedené a zvlášť důležité je ustano-
vení o zkouškách, měření, šetření atp., které
jsou povinny provést organisace v rámci mož-
nosti. Zajišťuje se tak plnění významných
plánovaných normalisačních prací nebo ze-
jména prací ukládaných vládním usnesením
a pod.
K § 7
Podrobnosti o jednotném státním plánu
normalisačních prací budou upraveny v pro-
váděcím nařízení.
K § 8
Toto ustanovení zajišťuje jednak, aby již
návrhy norem vyhovovaly požadavkům národ-
ního hospodářství ve smyslu § 1. Při tom se
přihlíží zejména k politicko-ekonomickým zá-
jmům národního hospodářství (sladění potřeb
výroby, obchodu, spotřeby), k požadavkům
obrany státu, k nové technice, jako k vyná-
lezům, zlepšovacím návrhům, výsledkům vý-
zkumu a vývoje, a k poslednímu stavu vědy,
dále ke zkušenostem průmyslu, k normám
československým i cizím, zvláště mezinárod-
ním a k ostatní odborné dokumentaci. Dále
zajišťuje, aby byly učiněny všechny nutné
přípravy a materiálové zabezpečení pro rychlé
zavádění norem, jejich dodržování ve výrobě
a jejich používání. Návrhy na opatření pro
zajištění normy jsou ze sovětské praxe, kde
se velmi osvědčily.
K § 9 a 10
Podrobnosti o řízení obsaženém v těchto
paragrafech budou upraveny v prováděcím
nařízení k tomuto zákonu.
K § 11
V odstavci 1 je vyjádřeno široké posláni
normalisace, což znamená, že normalisace není
záležitosti jen ústředních úřadů a výrobních
podniků nebo dokonce jen odborníků pro nor-
malisaci, ale že je záležitostí všeho pracují-
cího lidu, jehož tvůrčí iniciativa se tak má
projevit v účasti na tvorbě norem, jejich za-
vádění, dodržování a používání.
Účelem odstavce 2 je, aby se co nejlépe a
nejrychleji využívalo všech výhod, které mo-
hou normy dát národnímu hospodářství a aby
se péče o soustavnou normalisaci stala důle-
žitou činností všech vedoucích pracovníků
národního hospodářství, obdobně jako ostatní
významné úkoly technického rozvoje.
Toto ustanovení posiluje ochranu spotře-
bitele, t. j. dbá o to, aby se důsledně vyrábělo
to, na co je státní norma.
K § 12
Ustanovení tohoto paragrafu se nikterak
nedotýká všeobecné povinnosti označování
výrobků, která je předepsána jinými před-
pisy (vyhláškou č. 381/1953 Ú. l). Číslo tech-
nické normy se uvádí v katalogu, ceníku
a pod. proto, aby bylo jasné, čemu musí před-
9
met vyhovovat. Tím je tedy zaručena speci-
fikace předmětu, jeho jakost, důležité tech-
nické údaje a pod. Další velikou předností
tohoto opatření je, že bude neustálý přehled
o celkovém rozsahu normalisace výroby, což
bude neocenitelnou pomůckou při řešení růz-
ných celostátních úkolů, jako šetření deficit-
ního materiálu, zavádění nové techniky, dále
pro komplexní normalisaci, automatisaci, me-
chanisaci, kooperaci, specialisaci a pod.
K § 13 a 14
Účelem těchto paragrafů je, aby se zabrá-
nilo poškozování zájmu státu a národního hos-
podářství prozrazováním nebo zveřejněním
skutečností, jež musí být utajeny.
K § 16
Je třeba pamatovat na to, aby závaznost
norem, vydaných podle zákona č. 84/1948 Sb.,
o závaznosti hospodářských a technických no-
rem, a závaznost státních norem, vydaných
podle vládního nařízení č. 45/1951 Sb., o tech-
nické normalisaci, nejen zůstalo v platnosti,
ale aby šlo i o závaznost podle § 3 tohoto
zákona.
K § 17
Tímto zákonem se zrušují všechny před-
pisy, které mu odporují, především vládní na-
řízení č. 45/1951 Sb., o technické normalisaci.
Ustanovení § 5 zákona č. 35/1953 Sb., o stát-
ním požárním dozoru a požární ochraně, a
ustanovení § 15 odstavec 1 vládního nařízení
č. 95/1953 Sb., o organisaci státního požár-
ního dozoru a požární ochrany, je upraveno
v tom smyslu, aby se vyloučila možnost vý-
kladu, že ministerstvo vnitra může schvalovat
a vyhlašovat statni normy s uvedeným obsa-
hem. Praxe se také tak ustálila.
Finanční dosah návrhu
Vpředu jsou uvedeny příklady, z nichž vy-
plývá vysoká rentabilita normalisace. Podle
zjištění národního podniku Kovotechna ze
sektoru ministerstva automobilového prů-
myslu a zemědělských strojů činí náklady na
normalisaci asi 3% z úspor. Finanční dosah
výdajů ve Státním úřadě pro vynálezy a nor-
malisaci bude se dotýkat jen růstu nákladů
na práci s experty a výdajů s Komisí expertů
(§ 5). Pro rok 1957 je nutno vystačit se schvá-
leným neosobním fondem. Pro příští léta je
nutno počítat s rozpočtováním zvýšených ná-
kladů, jež pro dosavadní minimální rozsah
expertní spolupráce v oboru normalisace nelze
číselně vyjádřit.
Změna v příjmech Úřadu bude malá, pro-
tože tržba za normy se pravděpodobně mírně
zvýší.
Zvýšení finančních nákladů na normali-
sační činnost v ostatních organisacích se
v tomto roce neprojeví.
V Praze dne 12. června 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 01 - 4186-57