Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
150.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 144)
o kárné odpovědností soudců lidových a krajských soudů.
Ústavně právní výbor, jehož schůzi řídil
předseda výboru posl. dr. Krofta, projednal
dne 4. června 1957 vládní návrh zákona o kár-
né odpovědnosti soudců lidových a krajských
soudů (tisk 144). Zpravodajskou zprávu k to-
muto vládnímu návrhu zákona přednesl posl.
Červený.
Po jeho zprávě provedl ústavně právní vý-
bor o projednávaném vládním návrhu zákona
společně všeobecnou a podrobnou rozpravu,
v níž předložený vládní návrh zákona schválil
s těmito změnami:.
V § 8.
K odstavci 1 tohoto paragrafu byla připo-
jena nová věta tohoto znění: "Osoby povolané
kárným senátem za svědky jsou povinny se
dostavit. " Tímto doplňkem byla povinnost
svědků dostavit se před kárný senát zdůraz-
něna.
V § 13.
Byla opravena tisková chyba na počátku
prvního odstavce, kde bylo doplněno chybě-
jící označení odstavce "(i)". V třetím řádku
od konce tohoto odstavce byla za slova "nebo
jeho zástupce" vložena čárka.
V §19.
Začátek věty byl přestylisován, takže zní:
"Po uplynutí jednoho roku od právní moci
posledního rozhodnutí... ".
S těmito změnami doporučil ústavně právní
výbor projednaný vládní návrh zákona o kár-
né odpovědnosti soudců lidových a krajských
soudů (tisk 144) Národnímu shromáždění ke
schválení.
V Praze dne 4. června 1957.
Dr .Jaroslav Krofta v. r.,
předseda.
Rudolf Červený v. r.,
zpravodaj.
2
Zákon
ze dne 1957
o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl první
Úvodní ustanoveni
§1
Odpovědně úkoly soudů vyžaduji, aby soud-
ci byli vzorem občanské bezúhonnosti a od-
danosti k lidově demokratickému zřízení.
Porušování pracovní kázně, závady v soudcov-
ské práci a chování nedůstojné soudce pod-
rývají autoritu soudů, založenou na důvěře
občanstva, poškozují zájmy státu a mohou
být i na újmu právům občanů. Je proto nutno
stanovit kárnou odpovědnost soudců.
Oddíl druhý
Obecná ustanoveni
§ 2
Kárné provinění
(1) Soudci lidových a krajských soudů (dále
jen "soudci") mohou být kárně stíháni pro
a) porušení pracovní kázně,
b) vážné závady v soudcovské práci způso-
bené úmyslně nebo vzniklé jejich hrubou
nedbalostí,
c) chování nedůstojně soudce.
(2) Pro nepatrné provinění se kárné řízení
nezavede. Takové nepatrné provinění však
soudci vytkne předseda soudu; jde-li o před-
sedu lidového soudu, učiní tak předseda kraj-
ského soudu, jde-li o předsedu krajského
soudu, učiní tak ministr spravedlnosti.
(3) Soudci nemohou být kárně stíháni pro
vlastní rozhodování.
§ 3
Kárné tresty
Kárnými tresty jsou:
a) napomenutí,
b) důtka,
c) přísná důtka.
§4
Kárné senáty
(1) Kárné řízení konají kárné senáty zří-
zené u krajských soudů a u Nejvyššího soudu.
(2) Kárné senáty u krajských soudů se
skládají z předsedy soudu nebo jeho zástupce
a dvou soudců tohoto soudu.
(3) Kárný senát u Nejvyššího soudu se
skládá z předsedy soudu nebo jeho zástupce
a dvou soudců tohoto soudu.
(4) Potřebný počet členů pro obsazování
kárného senátu určuje na celý rok předseda
soudu, u něhož je kárný senát zřízen; pro
jednotlivá zasedání sestaví předseda soudu
kárný senát z takto určených členů.
(5) Členové kárného senátu rozhodují ne-
závisle a jsou vázáni jen právním řádem.
§ 5
Příslušnost kárných senátů
(1) Kárné řízení proti soudcům lidového
soudu provádí kárný senát zřízený u krajské-
ho soudu.
(2) Kárné řízení proti soudcům krajského
soudu provádí kárný senát zřízený u Nejvyš-
šího soudu.
Oddíl třetí
Zahájení kárného řízení
§ 6
Návrh
Kárné řízení se zahajuje usnesením kár-
ného senátu na návrh
a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli
soudci u lidových nebo krajských soudů,
b) předsedy krajského soudu proti kterému-
koli soudci u tohoto soudu nebo u lidových
soudů v jeho obvodu,
c) předsedy lidového soudu proti kterémukoli
soudci u tohoto soudu.
3
§ 7
Lhůta k podání návrhu
Návrh na zahájení kárného řízení musí být
podán nejpozději do jednoho měsíce ode dne,
kdy se osoba oprávněná podat návrh o kár-
ném provinění soudce dověděla; návrh však
nelze podat, uplynulo - li ode dne spáchání
kárného provinění šest měsíců.
§ 8
Přípravné řízení
(1) Předseda kárného senátu zařídí, aby byly
prozkoumány důvody, pro něž má být soudce
kárné stíhán. Od soudce, proti němuž smě-
řuje návrh na zahájení kárného řízení, je
nutno vyžádat písemné vyjádření. Jestliže je
to třeba, vyslechnou se svědci, po případě
provedou se jiné důkazy. Osoby povolané
kárným senátem za svědky jsou povinny se
dostavit.
(2) Na základě výsledků tohoto přípravného
řízení rozhodne kárný senát usnesením o ná-
vrhu. Usnesení o zahájení kárného řízení, po
případě usnesení o tom, že se kárné řízení
nezahájí, doručí se soudci proti němuž bylo
kárné řízení navrženo, dále orgánu, který
zahájení kárného řízení navrhl, a jestliže za-
hájení kárného řízení nenavrhl ministr spra-
vedlnosti [§ 6 písm. a)], též ministerstvu spra-
vedlnosti.
§ 9
Přerušení kárného řízení
(1) Kárné řízení se usnesením kárného se-
nátu přeruší,
a) bylo-li proti soudci pro týž čin zavedeno
trestní řízení nebo trestní řízení správní,
b) byl-li podán návrh na odvolání soudce.
(2) Usnesení o přerušení kárného řízení se
doručí soudci, proti němuž bylo kárné řízení
zahájeno, dále orgánu, který zahájení kárného
řízení navrhl, a jestliže zahájení kárného
řízení nenavrhl ministr spravedlnosti [§ 6
písm. a)], těž ministerstvu spravedlnosti.
(3) V přerušeném kárném řízení se pokra-
čuje jen, nebyl-li v některém řízení uvede-
ném v odstavci 1 písm. a) pravomocně uložen
trest, anebo nebyl-li soudce odvolán; jinak
se usnesením kárného senátu kárné řízení
zastaví. O doručení tohoto usnesení platí při-
měřeně ustanovení odstavce 2.
§ 10
Vzetí návrhu zpět
Byl-li návrh na zahájení kárného řízení
vzat zpět, kárné řízení se usnesením před-
sedy kárného senátu zastaví; o tom se vy-
rozumí soudce, proti němuž návrh směřoval,
a podal - li návrh na zahájení kárného řízení
předseda soudu, též ministerstvo spravedl-
nosti.
Oddíl čtvrtý
Řízení před kárným senátem
§ 11
Předvolání a upozornění
účastníků
(1) Předseda kárného senátu předvolá k jed-
nání před kárným senátem soudce, proti ně-
muž bylo kárné řízení zahájeno, a vyrozumí
ho, že má možnost nahlédnout do výsledků
předběžného projednání návrhu. Současně mu
sdělí složení kárného senátu, poučí ho o prá-
vu odmítnout členy kárného senátu a o právu
zvolit si obhájce z řad soudců.
(2) Předseda kárného senátu vyrozumí též
orgán, který navrhl zahájení kárného řízení,
o stanoveném jednání před kárným senátem,
pokud sám jako předseda soudu nepodal
návrh podle § 6.
(3) Předvolání je nutno doručit soudci nej-
méně osm dní před jednáním kárného senátu.
(4) Předseda kárného senátu těž vyžádá od
závodního výboru základní organisace Revo-
lučního odborového hnutí na pracovišti ob-
viněného soudce vyjádření ke kárné věci,
která má být projednávána.
§ 12
Odmítnutí členů kárného
senátu
(1) Soudce, proti němuž bylo zahájeno kár-
né řízení, může ze závažných důvodů odmít-
nout kteréhokoli člena kárného senátu, a to
nejpozději před zahájením jednání kárného
senátu.
(2) O důvodnosti odmítnutí rozhodne kárný
senát bez účasti odmítnutého člena, místo
něhož povolá předseda soudu, nebo je-li od-
mítnut, jeho zástupce, jiného soudce, který
je za člena kárného senátu určen. Nemůže-li
kárný senát krajského soudu vzhledem k od-
mítnutí soudců kárnou věc projednat, pro-
jedná ji a rozhodne kárný senát Nejvyššího
soudu nebo určí kárný senát jiného krajské-
ho soudu, aby věc projednal a rozhodl.
4
§ 13
Průběh jednání před kárným
senátem
(1) Na počátku projednávání věci před kár-
ným senátem přednese člen senátu podaný
návrh na zahájení kárného řízení a usnesení
kárného senátu o něm a podá zprávu o stavu
věci, zejména o výsledcích projednání návrhu
v přípravném řízení (§ 8). Potom se vyslech-
ne soudce, proti němuž bylo kárné řízení za-
hájeno, a udělí se slovo obhájci, kterého si
soudce zvolil. Orgán, který navrhl zahájení
kárného řízení nebo jeho zástupce, má právo
kdykoli se k věci vyjádřit. Podle potřeby pro-
vedou se důkazy.
(2) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda
nález kárného senátu s podstatnými důvody.
(3) o jednání sepíše zapisovatel protokol.
§ 14
Doručení rozhodnutí
Opis nálezu kárného senátu je třeba do-
ručit soudci, proti němuž bylo kárné řízení
vedeno, a orgánu, který návrh na zahájení
kárného řízení podal; podal-li návrh na za-
hájení kárného řízení předseda soudu, zašle
se opis nálezu kárného senátu též minister-
stvu spravedlnosti.
§ 15
Opravný prostředek
(1) Proti nálezu kárného senátu zřízeného
u krajského soudu může se soudce, proti ně-
muž bylo kárné řízení vedeno, jakož i orgán,
který návrh na zahájení kárného řízení podal,
odvolat ke kárnému senátu u Nejvyššího
soudu, a to do 15 dnů ode dne doručení ná-
lezu; jinak proti usnesení kárného senátu
krajského soudu není opravného prostředku.
(2) Odvolání musí být odůvodněno.
(3) Na řízení o odvolání se užije přiměřeně
ustanovení §§ 11 až 14.
(4) Proti nálezu a usnesení kárného senátu
Nejvyššího soudu není opravného prostředku.
Oddíl pátý
Ustanovení společná
§ 16
Jiná opatření kárného senátu
(1) Dojde-li kárný senát v kárném řízení
k názoru, že trest, který lze v kárném řízení
uložit, by byl nedostačující, anebo že soudce
se vzhledem k provinění, pro které bylo za-
hájeno kárné řízení, na svůj úřad nehodí,
předloží věc ministru spravedlnosti k posou-
zení, zda by neměl být učiněn návrh na od-
volání soudce z funkce.
(2) Shledá-li kárný senát v jednání soudce
znaky trestného činu, oznámí to generálnímu
prokurátorovi; současně o tom podá zprávu
ministru spravedlnosti.
(3) Shledá-li kárný senát v jednání soudce
přestupek, učiní příslušně oznámení.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1
až 3 kárný senát řízení usnesením přeruší;
přitom se užije ustanovení § 9 odst. 2 a 3.
§ 17
Zamezení dvojího potrestání
(1) Kárné řízení se neprovede, byl-li soudce
odvolán nebo bylo-li jeho vzdání se funkce
přijato.
(2) Byl-li soudci uložen pravomocně trest
v trestním řízení, nelze mu pro týž čin uložit
kárný trest; totéž platí, byl-li pro týž čin
uložen soudci trest v trestním řízení správ-
ním.
(3) v případech uvedených v odstavcích l
a 2 kárný senát řízení usnesením zastaví.
Usnesení o zastavení kárného řízení se doručí
soudci, proti němuž bylo kárné řízení zahá-
jeno, dále orgánu, který zahájení kárného
řízení navrhl, a jestliže nenavrhl zahájení
kárného řízení ministr spravedlnosti, též mi-
nisterstvu spravedlnosti.
§ 18
výkon trestu
(1) Kárný trest pravomocně uložený vykoná
předseda soudu, u něhož kárně odsouzený
soudce působí; jde-li o předsedu soudu, vy-
koná kárný trest předseda soudu vyšší stolice.
(2) Kárný trest se vykoná doručením pí-
semného opatření do rukou kárně odsouze-
ného soudce.
§ 19
Zahlazení kárného potrestání
Po uplynutí jednoho roku od právní moci
posledního rozhodnutí o kárném potrestání
se hledí na soudce jako by kárně potrestán
nebyl.
6
Oddíl šestý
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 20
Působnost
Ustanovení tohoto zákona platí i pro po-
kračování v řízení ve věcech dosud neskon-
čených.
§ 21
Zrušovací ustanoveni
(1) Platnosti pozbývají, pokud jde o soudce
lidových a krajských soudů, ustanovení §§ 17
až 22 zákona 6. 67/1950 Sb., o pracovních a
platových poměrech soudců z povolání, pro-
kurátorů a soudcovských čekatelů (soudcov-
ského zákona).
(2) V kárném řízení proti soudcům ustano-
veným podle dosavadních předpisů užije se
však až do dne, kdy nastoupí na jejich místo
soudci zvolení, dosavadních ustanovení o kár-
ném řízení.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr spravedlnosti.
KNT 01 - 4147-57