Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
149.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 143)
o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů
a o úpravě některých jejich poměrů.
Ústavně právní výbor se sešel dne 4. červ-
na 1957 ke své schůzi, kterou řídil předseda
výboru posl. dr Krofta. Projednal vládní návrh
zákona o volbách soudců a soudců z lidu lido-
vých a krajských soudů a o úpravě některých
jejich poměrů (tisk 143). Zpravodajem k to-
muto vládnímu návrhu byl posl. dr Rendek.
Po zpravodajově zprávě provedl výbor
o projednávaném vládním návrhu společně
všeobecnou a podrobnou rozpravu, v níž před-
ložený vládní návrh zákona schválil s těmito
změnami:
V § 6.
Úvodní věta odstavce 1 byla pozměněna a
doplněna tak, že zní: "Soudci a soudci z lidu
jsou způsobilí k výkonu soudcovské funkce,
vykonají-li po svém zvolení tento slib: ". Tato
změna, kterou se složení slibu stanoví jako
podmínka způsobilosti k výkonu soudcovské
funkce, byla provedena s ohledem na § 10
odst. 2 vládního návrhu, kde se stanoví mimo
jiné, že soudce pozbývá své funkce dnem, kdy
odepřel složit slib.
V §14.
Druhá a třetí věta prvního odstavce byla
přestylisována a zvolena přesnější formulace:
"Za účelem výchovného působení na občany
jsou také povinni seznamovat je s vhodnými
před soudem veřejně projednanými případy.
Má-li soudce pochybnosti o vhodnosti těchto
případů, vyžádá si souhlas předsedy soudu. "
Výbor se dále usnesl, aby v celém vládním
návrhu zákona bylo při označování jeho částí
použito místo slova "díl" slova "oddíl".
S těmito změnami doporučil výbor projed-
naný vládní návrh zákona o volbách soudců
a soudců z lidu lidových a krajských soudů
a o úpravě některých jejich poměrů (tisk 143)
Národnímu shromáždění ke schválení.
V Praze dne 4. června 1957.
Dr. Jaroslav Krofta v. r.,
předseda.
Dr. Ignác Rendek v. r.,
zpravodaj.
2
Zákon
ze dne 1957
o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů
a o úpravě některých jejich poměrů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl první
Volby soudců a soudců z lidu lidových
a krajských soudů
§1
Předpoklady pro volbu.
(1) Soudcem lidového nebo krajského sou-
du může být zvolen každý občan Českosloven-
ské republiky, který je oddán lidově demo-
kratickému zřízení, je občansky bezúhonný,
má právo volit do národních výborů, má po-
třebně odborně znalosti a v den volby dosáhl
věku 23 let.
(2) Soudcem z lidu lidového nebo krajského
soudu může být zvolen každý občan Česko-
slovenské republiky, který je oddán lidově
demokratickému zřízení, je občansky bez-
úhonný, má právo volit do národních výborů
a v den volby dosáhl věku 23 let.
Volební orgán a funkční období
§ 2
(1) Soudce a soudce z lidu lidového soudu
volí na dobu tří let na návrh rady okresní
národní výbor.
(2) Soudce a soudce z lidu krajského soudu
volí na dobu tří let na návrh rady krajský
národní výbor.
§ 3
Doba volby
Dobu, kdy volba soudců a soudců z lidu má
být provedena, stanoví vláda.
Počty soudců a soudců z lidu
§ 4
(1) Počet soudců, který je třeba pro jed-
notlivě lidově a krajské soudy zvolit, stanoví
ministr spravedlnosti.
(2) Pro každý senát lidového soudu je třeba
zvolit 50 až 60 soudců z lidu.
(3) Počet soudců z lidu, který je třeba zvolit
pro krajský soud, stanoví předseda krajské-
ho soudu.
§ 5
(1) Vztahuje-li se obvod lidového soudu na
územní obvod několika okresních národních
výborů, volí každý ze zúčastněných národ-
ních výborů jen takový počet soudců, který
mu z celkového počtu soudců pro tento lidový
soud vyhradil předseda krajského soudu; při
určení počtu soudců z lidu, který má být jed-
notlivými zúčastněnými národními výbory
zvolen, užije se ustanovení § 4 odst. 2.
(2) Vztahuje-li se obvod krajského soudu
na území několika krajských národních vý-
borů, volí každý ze zúčastněných národních
výborů jen takový počet soudců, který mu
z celkového počtu soudců pro tento krajský
soud vyhradil ministr spravedlnosti, a takový
počet soudců z lidu, který mu z celkového
počtu soudců z lidu pro tento krajský soud
vyhradil předseda krajského soudu.
§ 6
Slib
(1) Soudci a soudci z lidu jsou způsobilí
k výkonu soudcovské funkce, vykonají-li po
svém zvolení tento slib: "Slibuji, že budu vě-
ren lidu a republice i jejímu lidově demokra-
tickému zřízení, že budu zachovávat zákony a
nařízení a vykládat je v duchu ústavy a zásad
lidově demokratického zřízení, že budu roz-
hodovat svědomitě a spravedlivě podle svého
nejlepšího přesvědčení a vždy podle zásad
socialistické zákonnosti a že budu přísně za-
chovávat mlčenlivost v úředních věcech. "
(2) Slib vykonají soudci a soudci z lidu do
rukou předsedy národního výboru, který je
zvolil.
3
§ 7
Pověřování funkcemi
(1) Předsedy lidových a krajských soudů a
jejich náměstky ustanovuje ze soudců zvole-
ných pro příslušný soud ministr spravedl-
nosti.
(2) Jednotlivými soudcovskými funkcemi
pověřuje zvolené soudce v obvodu krajského
soudu jeho předseda.
§ 8
Dočasné povolání k vyššímu
soudu
Soudce lidového nebo krajského soudu
může být k prohloubení zkušeností a odbor-
ných znalostí povolán ministrem spravedl-
nosti na dobu nepřesahující tři měsíce k vý-
konu soudcovské funkce u soudu vyšší stolice.
§ 9
Zastupování
(1) Nemůže-li soudce lidového nebo kraj-
ského soudu dočasně vykonávat funkci, může
ho zastupovat jiný soudce téhož nebo vyššího
soudu. Opatření v tomto směru v obvodu
krajského soudu učiní jeho předseda.
(2) Ustanovení odstavce 1 se užije přimě-
řeně i v případě, když soudce přestal vyko-
návat funkci, do doby, než bude zvolen nový
soudce (§ 13 odst. 3).
Zbavení a ztráta funkce
§ 10
(1) Soudce a soudce z lidu odvolá z funkce
národní výbor, který je zvolil, jestliže hrubé
porušují své povinnosti. Rovněž je odvolá,
jestliže pozbyli způsobilosti být voleni nebo
jestliže pozbyli fysické způsobilosti funkci
vykonávat. Funkce jsou zbaveni dnem, kdy
jim bylo doručeno rozhodnutí národního vý-
boru o odvolání z funkce.
(2) Soudci a soudci z lidu pozbývají své
funkce také dnem právní moci rozsudku, kte-
rým byl vysloven nepodmíněný trest odnětí
svobody, anebo dnem, kdy odepřeli složit slib.
§ 11
(1) Před rozhodnutím o odvolání z funkce
vyžádá si národní výbor, který soudce nebo
soudce z lidu zvolil, vyjádření ministra spra-
vedlnosti a vyzve též soudce nebo soudce
z lidu, o jehož odvolání jde, aby se k věci
vyjádřil.
(2) Ministr spravedlnosti může pověřit
předsedy krajských soudů, aby podávali vy-
jádření podle odstavce 1 místo něho.
§ 12
Vzdání se funkce
(1) Soudce nebo soudce z lidu může se
z důležitých důvodů vzdát funkce. O tom,
zda vzdání se funkce má být přijato, rozhodne
národní výbor, který soudce nebo soudce
z lidu zvolil.
(2) Před rozhodnutím vyžádá si orgán uve-
děný v odstavci 1 vyjádření
a) ministra spravedlnosti, jde-li o předsedy
lidových a krajských soudů,
b) předsedy krajského soudu, jde-li o soudce
a soudce z lidu u krajského soudu a
o soudce u lidových soudů v obvodu kraj-
ského soudu,
c) předsedy lidového soudu, jde-li o soudce
z lidu u lidového soudu.
§ 13
Doplňovací volba
(1) Přestal-li soudce z důvodů uvedených
v §§ 10 a 12 před uplynutím doby, na kterou
byl zvolen, vykonávat funkci nebo zemřel-li,
zvolí se nový soudce; přestalo-li vykonávat
funkci několik soudců z lidu, zvolí se noví
soudci z lidu jen tehdy, jestliže se počet
soudců z lidu zmenšil tak, že soud nemůže
bez volby nových soudců z lidu řádně plnit
své úkoly.
(2) Přestal-li před uplynutím doby, na kte-
rou byl zvolen, vykonávat funkci soudce nebo
soudce z lidu u soudu, jehož obvod se vzta-
huje na území několika okresních nebo kraj-
ských národních výborů (§ 5), zvolí nového
soudce nebo soudce z lidu ten národní výbor,
který zvolil soudce nebo soudce z lidu, jehož
funkce skončila. Přitom se přiměřeně užije
ustanovení odstavce 1.
(3) Volby podle odstavce 1 a 2 se vykonají
jen na zbytek funkčního období, a to nejpoz-
ději do 60 dnů potě, kdy soudci nebo soudci
z lidu přestali vykonávat svou funkci.
4
Oddíl druhý
Úprava některých poměrů soudců a soudců
z lidu lidových a krajských soudů
§ 14
Základní povinnosti
(1) Soudci a soudci z lidu lidových a kraj-
ských soudů jsou povinni zachovávat zákony
a nařízeni, vykládat je v duchu ústavy a zásad
lidově demokratického zřízení a rozhodovat
spravedlivě; jsou dále povinni seznamovat
občany s právním řádem. Za účelem výchov-
ného působení na občany jsou také povinni
seznamovat je s vhodnými před soudem ve-
řejně projednanými případy. Má-li soudce
pochybnosti o vhodnosti těchto případů, vy-
žádá si souhlas předsedy soudu. Jinak jsou
soudci a soudci z lidu povinni zachovávat
mlčenlivost v úředních věcech, a to i po skon-
čení funkce, ledaže by podle zákona byli po-
vinni takové věci sdělit nebo byli povinnosti
zachovávat mlčenlivost zproštěni předsedou
soudu, a jde-li o předsedu soudu, předsedou
soudu vyšší stolice.
(2) Soudci a soudci z lidu lidových a kraj-
ských soudů jsou povinni vykonávat svou
funkci svědomitě a vystříhat se při výkonu
funkce i v občanském životě všeho, co by
mohlo snížit důvěru k soudcovským úkonům
nebo vážnost funkce, kterou vykonávají.
§ 15
Podávání zpráv o činnosti
Soudci jsou povinni podávat národním vý-
borům, které je zvolily, o své činnosti pravi-
delně zprávy.
§ 16
Postavení soudců
(1) Soudci lidových a krajských soudů jsou
volenými funkcionáři. Přísluší jím funkční
plat odstupňovaný podle rozsahu, odpověd-
nosti a významu funkce; podrobnosti stanoví
vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.
(2) Pro soudce lidových a krajských soudů
platí předpisy platné pro zaměstnance stát-
ního aparátu, zejména pokud jde o jejich ne-
mocenské pojištění a důchodově zabezpečení,
o nárok na dovolenou, o pracovní dobu, o ne-
přítomnost v práci, o jejich další povinnosti
a o náhrady cestovních, stěhovacích a jiných
výdajů, pokud tento zákon neupravuje jejich
postavení jinak.
(3) Zvoleným soudcům se zachovává jejich
pracovní poměr; v tomto pracovním poměru
mají však ode dne nástupu do funkce ne-
placené pracovní volno.
§ 17
Soudci z lidu
(1) Soudci z lidu nemohou být výkonem
funkce zkráceni na svých nárocích z nemo-
cenského pojištění a důchodového zabezpe-
čení.
(2) Úraz, který utrpí soudce z lidu při vý-
konu funkce, se považuje vždy za pracovní
úraz.
(3) Podrobnosti budou upraveny provádě-
cími předpisy podle zákona o nemocenském
pojištění zaměstnanců a podle zákona o so-
ciálním zabezpečení.
§ 18
Pracovní volno k výkonu funkce
soudce z lidu
Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout
soudcům z lidu neplacené pracovní volno
k výkonu funkce.
§ 19
Trestní stíhání
(1) Trestní stíhání soudců lidových a kraj-
ských soudů pro trestné činy může být za-
hájeno jen se souhlasem generálního proku-
rátora; totéž platí o jejich stihání pro pře-
stupky před soudem.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i o trestním
stíhaní soudců z lidu pro čin spáchaný při
výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce
soudce z lidu.
§ 20
Dočasné zproštění soudce
výkonu funkce
(1) Soudce, ohledně něhož byl podán návrh
na odvolání z funkce (§ 10), nebo který je
trestně stíhán (§ 19), může být až do skončení
řízení o návrhu na odvolání z funkce nebo do
skončení trestního řízení výkonu funkce
zproštěn.
(2) Zproštění výkonu funkce nařizuje mi-
nistr spravedlnosti, a to, je-li soudce trestně
stíhán, na návrh generálního prokurátora;
o zproštění výkonu funkce vyrozumí ministr
spravedlnosti orgán, který soudce zvolil.
5
§ 21
Přerušení výkonu funkce
soudce z lidu
Soudce z lidu, ohledně něhož byl podán ná-
vrh na odvolání z funkce nebo který je trest-
ně stíhán, nebude až do skončení řízení o ná-
vrhu na odvolání z funkce nebo do skončení
trestního řízení k výkonu funkce povoláván.
Oddíl třetí
Ustanovení závěrečná, přechodná a Zrušovací
§ 22
Dokud nebyly provedeny nové volby, jsou
soudci a soudci z lidu povinni vykonávat
funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvo-
leni, a to až do doby, kdy nastoupí funkci
nově zvolení soudci a soudci z lidu.
§ 23
(1) Soudci, kteří byli na svá místa ustano-
veni podle dosavadních předpisů, pokračují
ve výkonu své funkce až do dne, kdy nastou-
pí do funkce, kterou vykonávají, zvolení
soudci.
(2) Ustanovení odstavce 1 se užije i o soud-
cích z lidu povolaných k výkonu soudcovské
funkce podle dosavadních předpisů.
§ 24
(1) Soudci lidových a krajských soudů, usta-
novení podle dosavadních předpisů, stávají se
dnem, kdy nastoupí do funkce soudci zvolení,
správními zaměstnanci v oboru ministerstva
spravedlnosti.
(2) Ministr spravedlnosti učiní opatření, aby
správní zaměstnanci uvedení v odstavci 1,
kteří nebyli zvoleni soudci, byli zařazeni na
místa odpovídající jejich způsobilosti.
§ 25
(1) Zrušují se všechny předpisy, které upra-
vují věci, na něž se vztahuje tento zákon;
zejména se zrušují, avšak jen, pokud se vzta-
hují na soudce, po případě na soudce z lidu
lidových a krajských soudů:
1. zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a pla-
tových poměrech soudců z povolání, pro-
kurátorů a soudcovských čekatelů (soud-
covský zákon), s výjimkou ustanovení §§ 17
až 22;
2. ustanovení §§ 1 až 4 a 7 zákonného opa-
tření předsednictva Národního shromáždění
č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soud-
ců, prokurátorů a právních čekatelů (pla-
tový řád) ve znění zákonného opatření
předsednictva Národního shromáždění č.
60/1956 Sb.;
3. ustanovení §§ 10 až 15, 17 a 18 zákona
č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví;
4. ustanovení §§ 29, 34 až 36 zákona č. 66/
1952 Sb., o organisaci soudů, ve znění zá-
kona č. 66/1956 Sb., kterým se, mění a do-
plňuje zákon o organisaci soudů.
(2) Předpisů uvedených v odstavci 1 se však
užije u soudců a soudců z lidu lidových a
krajských soudů ustanovených, po případě
povolaných podle dosavadních předpisů až do
dne, kdy nastoupí místo nich do funkce zvo-
lení soudci a soudci z lidu.
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej všichni členové vlády.
KNT 01 - 4116-57