Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
148.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne......1957
o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách,
povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Výrobní chmelařské oblasti a chmelařskě
polohy.
(1) Chmelařské výrobní oblasti jsou "Žatec-
ko", "Ústecko" a "Tršicko".
(2) Místa ve chmelařských výrobních oblas-
tech pěstování chmele zvláště vyhovující se
prohlašují za chmelařské polohy. Chmelarský-
mi polohami jsou "Podlesí" a "Údolí Zlatého
potoka" na Žatecku a "Polepská Blata" na
Úštěcku.
(3) Hranice chmelařských výrobních oblastí
a chmelařských poloh stanoví ministersvo ze-
mědělsví a lesního hospodářství v dohodě se
zúčastněnými ministerstvy.
(4) Chmelařské výrobní oblasti a chmelařské
polohy musí tvořit souvislé celky; jejich
názvy jsou pro povinné známkování chmele
závazně.
§ 2.
Povinné známkování chmele.
(1) Veškerý chmel vypěstovaný ve chmelař-
ských výrobních oblastech podléhá povinnému
známkování.
2
(2) Povinným známkováním chmele je:
a) povinně označování chmele podle místního
původu (dále jen "označování chmele") a
b) povinné ověřování místního původu chme-
le (dále jen "ověřování chmele").
(3) Povinnému známkování nepodléhá chmel
brakový, chmel odrůdy "Zeleňák" a chmel
s touto odrůbou smíchaný.
§ 3.
Označování chmele.
(1) Označování chmele provádí Ústřední
kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Pra-
ze - pobočka v Žatci (dále jen "ústav") po-
mocí chmelařských důvěrníků. Pěstitel je po-
vinen chmel vypěstovaný ve chmelařských
výrobních oblastech ohlásit ještě před jeho
sežokováním chmelařskému důvěrníku ve vý-
robní obci k označení.
(2) Označení chmele musí obsahovat tyto
údaje:
a) republika Československá;
b) "Chmel" s udáním ročníku, při čemž
u chmele vypěstovaného v českých chme-
lařských výrobních oblastech se uvede za
slovem "chmel" slovo "český" a u chmele
vypěstovaného v moravské chmelařské
výrobní oblasti slovo "moravský";
c) výrobní oblast;
d) výrobní obec.
(3) U chmele z výrobní obce ležící v některé
z chmelařských poloh je dovoleno použít do-
ložky vyznačující název příslušné chmelařské
polohy.
(4) Chmelařský důvěrník označí chmel kaž-
dého pěstitele zvlášť; po zvážení chmele opatří
obal uzávěrou (plombami) a na každý označe-
ný obal vydá vážní list.
§ 4.
Ověřování chmele.
(1) Ověřování chmele provádí ústav.
(2) Ústav vyloučí z ověření chmel neodpo-
vídající Československé státní normě jakosti,
chmel odrůdy "Zeleňák" a chmel, u něhož není
možno spolehlivě prokázat, že byl vypěstován
ve chmelařských výrobních oblastech.
(3) Ústav vyznačí ověření chmele na jeho
obalu, obal uzavře svými závěrami (plombami
a pečetí) a vydá ověřovací listinu. Ústav může
při ověřování chmele použít kromě místních
označení uvedených v § 3 ods. 2 a 3 ještě dal-
šího bližšího označení původu chmele.
3
(4) Ústav může chmel, který dosud nemohl
řádně ověřit, u něhož však porušení závěry a
přebalení v balírně je nutně, jakož i chmel,
který zbude po přebaleni, ověřit prozatímně;
o tom vydá "prozatímní ověřovací list".
§ 5.
Přebalování chmele a jeho míchání.
(1) Označený chmel, který dosud nebyl vy-
vezen z výrobní obce, smí být přebalen jen
pod kontrolou chmelařského důvěrníka. Jinak
smí být přebalení chmele provedeno pouze pod
kontrolou ústavu. Přebalení chmele se vyzna-
čí na obalu, a ve vážním listu, po případě
v ověřovací listině. Při přebalování chmele ve
výrobní obci je dovoleno použít pouze chme-
le v původním stavu a od téhož pěstitele.
(2) Zakazuje se míchat chmel odpovídající
Československé státní normě jakosti s chme-
lem jí neodpovídajícím, chmel cizozemský
s chmelem domácím, a chmel odrůdy "Červe-
ňák" s chmelem odrůdy "Zeleňák". Míchání
chmele smí být prováděno pouze tehdy, po-
chází-li chmel z těže výrobní oblasti a z téhož
ročníku. Míchání chmele a jeho úprava podlé-
há kontrole ústavu.
(3) U chmele přebaleného nebo smíchaného
může ústav od udání výrobní obce upustit.
V ověřovací listině se v takovém případě místo
výrobní obce uvede "Pod kontrolou přebale-
no".
§ 6.
Cizozemský chmel.
Ministerstvo zemědělství a lesního hospo-
dářství může v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady uložit povinnost označovat
chmel cizozemský, který přichází v tuzemsku
do oběhu, a upravit rozsah a způsob jeho
označování. Přitom nesmí být užíváno názvu a
označení určených pro známkování chmelů
tuzemských nebo názvů a označení jim po-
dobných.
§ 7.
Chmelařský důvěrník.
(1) Chmelařského důvěrníka a jeho zástupce
ustanovuje ústav z pěstitelů chmele příslušně
výrobní obce na návrh rady místního národní-
ho výboru.
(2) Úkoly chmelařských důvěrníků a způsob
jejich odměňování stanoví ministerstvo země-
dělství a lesního hospodářství v dohodě se
zúčastněnými ministerstvy.
4
§ 8.
Evidence chmelnic, jejich obnova, rušeni
a udržování.
Veškeré chmelnice (pozemky osázené
chmelem) podléhají evidenci. Evidenci chmel-
nic, jejich obnovu, rušení a udržování upraví
ministerstvo zemědělství a lesního hospodář-
ství vyhláškou v úředním listě.
Závěrečná ustanovení.
§ 9.
Ministerstvo zemědělství a lesního hospo-
dářství vydá v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady předpisy k provedení tohoto
zákona, zejména předpisy o náhradě výloh
spojených s povinným známkováním chmele a
bližší předpisy o označování a ověřování
chmele, o jeho přebalování, míchání, úpravě a
o manipulaci s ním.
§10.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují
tomuto zákonu; zrušují se zejména zákon
č. 89/1934 Sb., o povinném známkování chme-
le a o úpravě rozsahu pěstování chmele, vlád-
ní nařízení č. 161/1934 Sb., kterým se provádí
zákon č. 89/1934 Sb., ve znění předpisů je po-
změňujících a doplňujících, a vládní nařízení
č. 134/1950 Sb, o registraci chmelnic.
§ 11.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. čer-
vence 1957; provedou jej ministři zemědělství
a lesního hospodářství a potravinářského prů-
myslu a výkupu zemědělských výrobků v do-
hodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Všeobecně.
Povinné známkování chmele je upraveno
zákonem č. 89/1934 Sb. a vládním nařízením
č. 161/1934 Sb. Ustanovení těchto předpisů
jsou zastaralá a většinou překonána. Znám-
kováním chmele byly zmíněnými předpisy po-
věřeny tak zvané známkovny chmele, které
byly zřizovány jako veřejné ústavy za výlučné
účasti příslušných oblastních organisaci pěs-
titelů chmele a organisací obchodníků s chme-
lem. Veřejné známkovny chmele dnes již ne-
existují a ověřování chmele provádí dnes
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zeměděl-
ský v Praze svojí pobočkou v Žatci. V zájmu
zahraničního obchodu s chmelem je třeba za-
chovat instituci povinného známkování chme-
le, a to v takové formě, která odpovídá dneš-
ním výrobním podmínkám. Ustanovení osno-
vy odpovídají nynějšímu faktickému stavu.
K jednotlivým ustanovením.
K§1:
Z dosavadních pěti chmelařských výrobních
oblastí (Žatecko, Ústecko, Dubsko a Tršicko)
zůstávají pouze 3, a to Žatecko, Ústecko a
Tršicko. V oblasti Ústecko se slučují dosa-
vadní oblasti Ústecko a Roudnicko, tak jak
túmu bylo do roku 1921. K rozdělení oblasti
Ústecko došlo z národnostních důvodů v ruče
1921 po vydání zákona č. 297/1921 Sb., a ta
5
tak, že severní část obydlená pěstiteli němec-
ké národnosti zůstala existovat pod názvem
"Ústecko" a jižní část obydlená pěstiteli
české národnosti byla označena "Roudnicko".
S hlediska pěstitelského, kvalitativních znaků
pěstovaného chmele a technologického jeho
použití bylo toto rozdělení násilně, zejména
když v obcích ležících podle hranic nově
utvořených oblastí byl a je pěstován chmel ve
všech znacích naprosto jednotný. V dřívějších
letech, zejména předválečných, nečinilo toto
rozdělení oblasti zahraničnímu obchodu žád-
ných potíží, neboť v oblasti ústecké, odkud
chmel je z důvodů tradičních zvyklostí lépe do
zahraničí prodejný, bylo vždy vypěstováno
dostatečné množství jakostního chmele pro
krytí požadavků zahraničních odběratelů. Si-
tuace se značně změnila po roce 1945, kdy
nastal silný pokles jak plochy chmele v ústec-
ké oblasti, tak i silně poklesly výnosy a jakost
chmele. V roce 1937 byl na příklad v ústecké
oblasti chmel pěstován na ploše 1. 294 ha a
v oblasti roudnické na ploše 910 ha. Dnes je
plocha chmele v ústecké oblasti pouze 537 ha,
z čehož je 80 ha v okrese Lovosice, kde se
před válkou chmel ani nepěstoval. Naproti
tomu roudnická oblast má přibližně stejnou
výměru chmele, a to 902 ha. Tento stav je pří-
činou toho, že v posledních letech nemůže
Koospol uspokojovat požadavky zahraničních
odběratelů požadovým ústeckým chmelem a
tak tyto odběratele postupně ztrácí. Na druhé
straně dochází k tomu, že chmel vyrobený
v roudnické oblasti, vykoupený v prvé nebo
druhé jakostní třídě, svou hodnotou i vnější-
mi znaky se plně vyrovnává chmelu ústecké-
mu, avšak zůstává pro domácí spotřebu, po-
něvadž cizina nemá o něj zájem jen proto, že
nese značku "Roudnicko". Ministerstvo za-
hraničního obchodu z uvedených důvodů na-
vrhovalo původně sloučit oblasti Ústěcko a
Roudnicko v oblast jednu s názvem "Úštěc-
ko-Roudnicko". Po dodatečném projednání
návrhu ministerstvy zahraničního obchodu a
zemědělství a lesního hospodářství spolu se
zemědělskou správou rady krajského národ-
ního výboru v Ústí nad Labem, zemědělskými
odbory rad okresních národních výborů v Li-
toměřicích a Roudnici, místním národním vý-
borem v Úštěku, Ústředním kontrolním a
zkušebním ústavem zemědělským a Výkup-
ním skladem chmele v Žatci bylo rozhodnuto
sloučit zmíněné dvě oblasti v oblast jednu
s názvem "Ústecko" tak, jak tomu bylo do
roku 1921.
Pokud jde o dosavadní chmelařskou výrob-
ní oblast "Dubsko", se připomíná, že v této
výrobní oblasti byl takřka výhradně pěstován
chmel odrůdy "Zeleňák", který svojí vnitřní
hodnotou a vnějšími znaky je zcela odlišný od
jemného českého chmele "Červeňáku". Chmel
"Zeleňák" byl v zahraničí neprodejný a ani
domácí pivovary o něj neprojevovaly zájem.
Jeho pěstování postupně zaniklo, takže oblast
"Dubsko" přestala prakticky existovat.
Pokud jde o upuštění od známkování slo-
venského chmele, se uvádí, že na Slovensku
byl chmel pěstován v nepatrném rozsahu před
rokem 1938 v okresech Nitra, Prievidza a Ga-
lanta. Pěstování chmele i v těchto okresech
v dalších letech zcela zaniklo a v současně
době je chmel pokusně pěstován na několika
arech při zemědělské technické škole v Hur-
banově. V letošním roce bude založeno sice
několik dalších pokusných ploch v různých
částech Slovenska, nelze však počítat s tím,
že na Slovensku se pěstování chmele ve vět-
ším rozsahu zavede a jeho plocha rozšíří na-
tolik, aby jej bylo třeba blíže označovat a
známkovat. Chmel vypěstovaný na pokusných
plochách bude vykupován podle státní jakost-
ní normy jako chmel mimooblastní a s pouhým
označením "Chmel".
K § 8:
ustanovení tohoto paragrafu sleduje zjed-
nodušení evidence chmelnic a odstraňuje zby-
tečně složitě registrace chmelnic podle vlád-
ního nařízení č. 134/1950 Sb., k jehož zrušeni
současně dochází.
Další jednotlivá ustanovení osnovy nevyža-
dují bližšího odůvodňování. Provádění osnovy
nevyžádá si zvýšených nákladů ze státní po-
kladny.
V Praze dne 31. května 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr zemědělství a lesního hospodářství:
v z. Nepomucký v. r.,
I. náměstek ministra.
KNT 01 - 4141-57.