Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
145.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Protokol, kterým se mění Úmluva o sjednocení
některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě ze dne 12. října 1929,
podepsaný v Haagu dne 28. září 1955.
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění republiky Českoslo-
venské souhlasí s Protokolem, kterým se
mění Úmluva o sjednocení některých pravidel
o mezinárodní letecké dopravě ze dne 12.
října 1929, podepsaným dne 28. září 1955
v Haagu.
Důvodová zpráva
k Protokolu o revisi Varšavské úmluvy o sjednocení některých pravidel o letecké dopravě,
podepsanému v Haagu dne 28. září 1955.
Ve dnech 6. -28. září 1955 se konala z pod-
nětu Mezinárodni organisace pro civilní le-
tectví konference smluvních států Úmluvy
o sjednocení některých pravidel o letecké
dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12. října
1929. Na této konferenci byl sjednán a po-
depsán Protokol ze dne 28. záři 1955, kterým
se mění tato Úmluva, obvykle zvaná Var-
šavská úmluva.
Varšavské úmluvě byla v Československé
republice propůjčena vnitrostátní účinnost
zákonem ze dne 19. prosince 1933 č. 243/1933
Sb. a její francouzské znění spolu s českým
překladem bylo uveřejněno pod č. 15/1935 Sb.
Varšavská úmluva upravuje právní poměr
mezi dopravci a uživateli mezinárodni letecké
dopravy. Obsahuje jednak ustanovení o úpra-
vě dokumentů užívaných v mezinárodní le-
2
tecké dopravě, zejména letenek a leteckých
nákladních listů, jednak o vzájemných prá-
vech a povinnostech dopravců i uživatelů le-
tecké dopravy. Hlavní význam Varšavské
úmluvy tkví v jejích ustanoveních, kterými
se upravuje odpovědnost mezinárodního le-
teckého dopravce vůči cestujícím a odesila-
telům zboží. Tato úprava spočívá na zásadě
presumptivní odpovědnosti dopravce za škody
vzniklé při mezinárodní letecké dopravě, při
čemž se stanoví nejvyšší meze této odpověd-
nosti.
Varšavská úmluva byla ratifikována 45
státy, mezi nimi také SSSR a většinou LDS.
Velký význam této úmluvy pro rozvoj mezi-
národní letecké dopravy se všeobecně uznává.
Avšak některá její ustanovení již zastarala
vzhledem k rychlému rozvoji letecké dopra-
vy. Tak zejména není za soudobého stavu le-
tecké techniky odůvodněno, aby letecký do-
pravce byl zproštěn odpovědnosti, nastala-li
škoda chybou pilotáže, ovládání letadla nebo
navigace, jak je tomu podle dosavadních
ustanovení Varšavské úmluvy. Naproti tomu
se všeobecně pociťovala nutnost zvýšit meze
odpovědnosti dopravce, neboť letecká do-
prava se stává obvyklým dopravním pro-
středkem, a je tudíž třeba přihlížet k tomu,
že u ostatních druhů dopravy je odpovědnost
dopravce zásadně neomezená. Tak je tomu
i v ČSR podle zákona ze dne 11. července
1951 č. 63/1951 Sb. o odpovědnosti za škody
způsobené dopravními prostředky.
Jako na nedostatek Varšavské úmluvy se
poukazovalo rovněž na její příliš podrobná
ustanovení o náležitostech jízdenky a letec-
kého nákladního listu, neboť nejsou-li tyto
náležitosti zachovány, nemůže se dopravce
dovolávat ustanovení
Úmluvy, kterými se
omezuje nebo vylučuje jeho odpovědnost.
Mezinárodní organisace pro civilní letectví
(ICAO) pověřila svůj právní výbor, aby vy-
pracoval návrh změn Varšavské úmluvy, kte-
rými by se zmíněně nedostatky odstranily.
Tento návrh byl po některých úpravách na
konferenci v Haagu jednomyslně přijat, a to
za účasti téměř všech signatářů Varšavské
úmluvy, mezi nimiž byli i nečlenově ICAO,
jako na příklad Sovětský Svaz, Maďarsko, Ru-
munsko a Bulharsko.
Pokud jde o zvýšení meze odpovědnosti do-
pravce, bylo přijato kompromisní řešení, po-
dle kterého se tato mez zvýšila o 100 %, t. j.
ze 125. 000 franků rovnajících se 59. 750 Kčs
na 250. 000 franků rovnajících se 119. 500 Kčs
za každého cestujícího.
Zároveň byl přesněji než dosud určen
pojem hrubě nedbalosti. Rovněž ve prospěch
dopravce byly zjednodušeny náležitosti jíz-
denky a leteckého nákladního listu a bylo zru-
šeno ustanovení, podle kterého se vylučovala
odpovědnost dopravce, nastala-li škoda chy-
bou pilotáže, ovládání letadla nebo navigace.
Kromě toho byly ve Varšavské úmluvě pro-
vedeny některé opravy spíše formálního rázu.
Protokol, kterým se mění Varšavská úmlu-
va, nabude účinnosti teprve tehdy, bude-li ra-
tifikován jejími 30 signatáři, čímž se za-
jišťuje co nejuniversálnější platnost Varšav-
ské úmluvy i v novém znění. Depositářem
Varšavské úmluvy i Protokolu zůstává polská
vláda, přes snahy některých delegaci, aby se
depositářem stal generální sekretář Meziná-
rodní organisace pro civilní letectví.
Protokol byl již na konferenci podepsán So-
větským Svazem, Polskem, Maďarskem, Ru-
munskem, Bulharskem a Československem.
Ratifikovaly jej dosud 4 státy, mezi nimi
Polsko.
Protokol vyžaduje souhlasu Národního
shromáždění, poněvadž se jím mění zákon č.
243/1933 Sb., kterým byla Varšavské úmluvě
propůjčena vnitrostátní účinnost, a mimo to
též ustanovení občanského zákona a zákona
č. 63/1951 Sb.
Protokol vyhovuje potřebám českosloven-
ské civilní letecké dopravy. Znamená zlepšení
dosavadní úpravy právních poměrů v meziná-
rodní letecké dopravě, jejíž význam pro me-
zinárodní styky a pro hospodářství českoslo-
venské i světové stále stoupá. Jest proto
v zájmu Československa, aby bylo účastno na
této nově jednotné úpravě předpisů meziná-
rodního práva v oboru civilní letecké dopravy.
Vláda proto navrhuje, aby Národní shro-
máždění vyslovilo souhlas s Protokolem po-
depsaným dne 28. září 1955 v Haagu, kterým
se mění
Úmluva o sjednocení některých pra-
videl o mezinárodni letecké dopravě, pode-
psaná dne 12. října 1955.
V Praze dne 14. května 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
3
PROTOKOL
kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodni letecké dopravě,
podepsaná ve Varšavě dne 12. října 1929.
Podepsané vlády
považujíce za žádoucí změnit Omluvu
o sjednocení některých pravidel o meziná-
rodní letecké dopravě, podepsanou ve Var-
šavě dne 12. října 1929
dohodly se takto:
Hlava I.
Změny Úmluvy
Článek I.
V článku 1 Úmluvy
a) odstavec 2 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"Mezinárodní dopravou ve smyslu
této Úmluvy je každá doprava, při které po-
dle ujednání stran leží místo odletu a místo
určení, ať již dojde k přerušení dopravy nebo
k překládání či nikoliv, buď na území dvou
Vysokých smluvních stran, nebo na území
pouze jedné Vysoké smluvní strany, je-li sta-
novena zastávka na území jiného státu, i když
tento stát není Vysokou smluvní stranou. Bez
takové zastávky se doprava mezi dvěma
místy území jediné Vysoké smluvní strany
nepovažuje za mezinárodní ve smyslu této
Úmluvy. "
b) odstavec 3 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"3. Doprava, která má být provedena po-
stupně několika leteckými dopravci, považuje
se pro použití této
Úmluvy za jednotnou do-
pravu, byla-li stranami zamýšlena jako jediný
výkon, ať byla sjednána ve formě jediné
smlouvy nebo několika smluv a nepozbývá své
mezinárodní povahy tím, že jediná smlouva
nebo několik smluv má být provedeno zcela
na území téhož státu. "
Článek II.
V článku 2 Úmluvy
odstavec 2 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"2. Tato Úmluva se nevztahuje na dopravu
listovní pošty a poštovních balíků. "
Článek III.
V článku 3 Úmluvy
a) odst. 1 se zrušuje a nahrazuje tímto usta-
novením:
"1. Při dopravě cestujících musí být vy-
dána jízdenka obsahující:
a) označení míst odletu a určení;
b) leží-li místa odletu a určení na území
jediné Vysoké smluvní strany, předí-
dá-li se jedna nebo několik zastávek na
území jiného státu, označení alespoň
jedné z těchto zastávek;
c) návěští, kterým se upozorňuje, že pro
dopravu cestujících, kteří podnikají ces-
tu, jejíž konečné určení nebo zastávka
leží v jiné zemi, než v zemi odletu,
může platit Varšavská úmluva, která ve
většině případů omezuje odpovědnost
dopravce za usmrcení nebo poškození na
těle, jakož i za ztrátu nebo poškození
zavazadel.
b) odst. 2 se zrušuje a nahrazuje tímto usta-
novením:
"2. Pokud nebude prokázán opak, jízdenka
je důkazem o uzavření a podmínkách do-
pravní smlouvy. Nedostatek, nesprávnost
nebo ztráta jízdenky nemá vliv ani na exi-
stenci, ani na platnost dopravní smlouvy, pro
kterou budou i tu platit předpisy této
Úmlu-
vy. Nastoupí-li však se souhlasem dopravce
cestující do letadla, aniž byla vydána jízden-
ka, anebo neobsahuje-li jízdenka upozornění
předvídané v odst. 1 c) tohoto článku, nebude
dopravce oprávněn dovolávati se ustanoveni
článku 22. "
Článek IV.
V článku 4 Úmluvy
a) odstavce 1, 2 a 3 se zrušuji a nahrazuji
tímto ustanovením:
"1. Při dopravě zapsaných zavazadel musí
být vydána průvodka pro zavazadla, která,
není-li spojena s jízdenkou vyhovující usta-
novení článku 3 odstavce 1 nebo není-li obsa-
žena v jízdence, musí obsahovati:
a) označení míst odletu a určení;
b) leží-li místo odletu a určení na území
jediné Vysoké smluvní strany a před-
vídá-li se jedna nebo několik zastávek
na území jiného státu, označení alespoň
jedné z těchto zastávek;
c) návěští, kterým se upozorňuje, že pro
dopravu, jejíž konečné určení nebo za-
stávka leží v jiné zemi, než v zemi od-
letu, může platit Varšavská úmluva.
4
která ve většině případů omezuje odpo-
vědnost dopravce za ztrátu nebo poško-
zení zavazadel. "
b) odstavec 4 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"2. Průvodka pro zavazadla je, pokud ne-
bude prokázán opak, důkazem o zápisu zava-
zadel a o podmínkách dopravní smlouvy. Ne-
dostatek, nesprávnost nebo ztráta průvodky
nemá vliv ani na existenci, ani na platnost
dopravní smlouvy, pro kterou budou i tu platit
předpisy této
Úmluvy. Přijme-li však do-
pravce zavazadla do úschovy, aniž byla vy-
dána průvodka, nebo, pokud průvodka není
spojena s jízdenkou vyhovující ustanovením
článku 3 odstavec 1 c, anebo není obsažena
v této jízdence, neobsahuje-li upozorněni
předvídaně v článku 1 c) tohoto článku, ne-
bude dopravce oprávněn dovolávati se usta-
novení článku 22 odstavec 2. "
Článek V.
V článku 6 Úmluvy
odstavec 3 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"3. Dopravce musí podepsati dříve, než
bude zboží naloženo do letadla. "
Článek VI.
Článek 8 Úmluvy se zrušuje a nahrazuje
tímto ustanovením:
"Nákladní list letecký musí obsahovat:
a) označení míst odletu a určení
b) leží-li místa odletu a určení na území je-
dině Vysoké smluvní strany a předvidá-li
se jedna nebo několik zastávek na úze-
mí jiného státu, označení alespoň jedné
z těchto zastávek
c) návěští, kterým se odesilatelé upozorňují,
že má-li doprava konečně určení nebo za-
stávku v jiné zemi než v zemi odletu,
může se na ni vztahovat Varšavská úmlu-
va, která ve většině případů omezuje od-
povědnost dopravců za ztrátu nebo poško-
zení zboží. "
Článek VII.
Článek 9 Úmluvy se zrušuje a nahrazuje
tímto ustanovením:
"Je-li za souhlasu dopravce naloženo zboží
do letadla, aniž byl vystaven nákladní letecký
list, nebo neobsahuje-li tento nákladní list
navěsti stanovené v článku 8 odstavec č), ne-
bude dopravce oprávněn dovolávati se usta-
novení článku 22 odstavce 2. "
Článek VIII.
V článku 10 Úmluvy
odstavec 2 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"2. Bude odpovědný za každou škodu, kte-
rou utrpí dopravce nebo kterákoli jiná osoba,
vůči niž je dopravce odpovědný proto, že jeho
údaje a prohlášení byly nesprávné, nepřesné
nebo neúplně. "
Článek IX.
Článek 15 Úmluvy
se doplňuje tímto odstavcem:
"3. Nic v této Úmluvě nebrání tomu, aby
nebyl vydán převoditelný nákladní list le-
tecký. "
Článek X.
Odstavec 2 Článku 20 Úmluvy se zrušuje.
Článek XI.
Článek 22 Úmluvy se zrušuje a nahrazuje
těmito ustanoveními:
"Článek 22
1. Při dopravě osob je odpovědnost do-
pravce za každého cestujícího omezena na
částku dvou set padesáti tisíc franků. Lze-li
podle právního řádu soudu, na nějž věc byla
vznesena, stanoviti náhradu ve formě dů-
chodu, nesmí jistina důchodu přesáhovati
tuto hranici. Nicméně může cestující stano-
viti zvláštní úmluvou s dopravcem vyšší hra-
nici odpovědnosti.
2. a) Při dopravě zapsaných zavazadel a
zboží je odpovědnost dopravce omezena na
částku dvou set padesáti franků za kilogram,
neučiní-li odesilatel, odevzdávaje zásilku do-
pravci, zvláštní prohlášení o zájmu na dodání
a nezaplatí-li po případě příslušný poplatek.
V tomto případě bude dopravce povinen platit
až do výše udané částky, neprokáže-li, že
tato částka je vyšší než skutečný zájem ode-
silatelův na dodání.
b) Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo
zpoždění části zapsaných zavazadel nebo
zboží, či jakéhokoli předmětu v nich obsaže-
ného, přihlíží se pouze k celkově váze pří-
slušné zásilky při stanovení hranice odpo-
vědnosti dopravce. Je-li však ztrátou, poško-
zením nebo zpožděním části zapsaných za-
vazadel nebo zboží, či obsaženého v nich
předmětu, ovlivněna hodnota jiných zásilek
krytých touž průvodkou pro zavazadla nebo
týmž nákladním listem leteckým, musí se
při stanovení hranice odpovědnosti přihlížet
k celkově váze těchto zásilek.
5
3. Pokud jde o předměty, jež si cestující
opatřuje sám, je odpovědnost dopravce
u každého cestujícího omezena na pět tisíc
franků.
4. Hranice stanovené tímto článkem ne-
brání soudu, aby podle svého právního řádu
přiznal navíc částku odpovídající zcela nebo
zčásti soudním útratám nebo jiným proces-
ním výdajům, vynaloženým se strany žalobce.
Toto ustanovení neplatí, jestliže výše přiznané
náhrady škody, nepočítajíc v to soudní útraty
a jiné procesní výdaje, nepřesahuje částku,
kterou dopravce nabídl písemně žalobci do
šesti měsíců ode dne události, kterou byla
způsobena škoda, anebo před zahájením spo-
ru, došlo - li k němu později.
5. V tomto článku uvedené částky ve fran-
cích jsou vyjádřeny v měnové jednotce, která
se rovná svou hodnotou šedesáti pěti a půl
miligramu zlata o ryzosti devíti set tisícin.
Tyto částky lze převádět na kteroukoli státní
měnu v zaokrouhlených číslech. Nejde-li
o zlaté státní měny, převedou se tyto částky
v případě soudního řízení podle hodnoty
těchto měn ve zlatě v den rozsudku. "
Článek XII.
V článku 23 Úmluvy se dosavadní ustano-
vení stává odstavcem 1 a připojuje se od-
stavec 2 tohoto znění:
"2. Odstavec 1 tohoto článku se nevzta-
huje na doložky týkající se ztráty nebo po-
škození, vyplývající z povahy nebo z vlastní
vady dopravovaného zboží. "
Článek XIII.
V článku 25 Úmluvy
se odstavce a 2 zrušují a nahrazuji tímto
ustanovením:
"Hranice odpovědnosti stanovené v článku
22 neplatí, je-li prokázáno, že škoda vyplývá
z činu nebo z opomenutí dopravce nebo jeho
zaměstnanců, kterého se tito dopustili buď
s úmyslem způsobit škodu nebo nerozvážně
a s vědomím, že škoda pravděpodobně z toho
vznikne, a bude-li, pokud jde o čin nebo opo-
menuti zaměstnanců, rovněž prokázáno, že
tito jednali při výkonu své služby. "
Článek XIV.
Za článkem 25 Úmluvy se vkládá tento
článek:
"Článek 25 A
1. Je-li podána žaloba proti dopravcovu za-
městnanci pro škodu, na kterou se vztahuje
tato Úmluva, bude moci tento zaměstnanec,
prokáže - li, že jednal při výkonu své služby,
uplatňovati hranice odpovědnosti, jichž se
může dovolávati sám dopravce podle článku
22.
2. Celková výše náhrady škody, kterou lze
takto obdržet od dopravce a od jeho zaměst-
nanců, nesmí překročit zmíněné hranice.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku
neplatí, je-li prokázáno, že škoda vznikla
v důsledku činu nebo opomenutí zaměst-
nance, jichž se tento dopustil buď s úmyslem
způsobit škodu nebo nerozvážně a s vědomím,
že škoda pravděpodobně z toho vznikne. "
Článek XV.
V článku 26 Úmluvy
odstavec 2 se zrušuje a nahrazuje tímto
ustanovením:
"2. Při poškození má příjemce zaslati do-
pravci ohrazení ihned, jakmile bylo poškození
shledáno a to nejpozději ve lhůtě sedmi dnů,
jde-li o zavazadla, a ve lhůtě čtrnácti dnů,
jde-li o zboží, počítajíc od jejich přijetí. Při
zpoždění má být ohrazení učiněno nejpozději
do jednadvaceti dnů ode dne, kdy zavazadlo
nebo zboží bylo mu dáno k volnému naklá-
dání. "
Článek XVI.
Článek 34 Úmluvy se zrušuje a nahrazuje
tímto ustanovením:
"Ustanovení článků 3 až 9 o dopravních
listinách se nevztahují na dopravu, která se
provádí za mimořádných okolností mimo rá-
mec veškeré normální činnosti leteckého pro-
vozu. "
Článek XVII.
Za článkem 40 Úmluvy se vkládá tento
článek:
"Článek 40 A
1. V článku 37 odstavci 2 a v článku 40
odstavci 1 výraz Vysoká smluvní
strana znamená stát. Ve všech ostat-
ních případech výraz Vysoká smluvní
strana znamená stát, jehož ratifikace nebo
přístup k Úmluvě nabyly účinnosti a jehož
výpověď nenabyla účinnosti.
2. Pro účely Úmluvy slovo území zna-
mená nejen mateřské území státu, avšak také
veškerá území, jež tento stát zastupuje v za-
hraničních stycích. "
6
H l a v a II.
Rozsah platnosti změněně úmluvy.
Článek XVIII.
Úmluva změněná tímto Protokolem se
vztahuje na mezinárodní dopravu vymezenou
v článku l
Úmluvy, leží-li místa odletu
a určení buď na území dvou států, které jsou
stranami tohoto Protokolu, nebo na území je-
diného státu, který je stranou tohoto Proto -
kolu, je-li stanovena zastávka na území ji-
ného státu.
H l a v a III.
Závěrečná ustanoveni.
Článek XIX.
Mezi stranami tohoto Protokolu se Úmluva
a Protokol uvažují a vykládají jako jediný
Instrument a budou se nazývat Varšav-
ská úmluva změněná v Haagu roku
1955.
Článek XX.
Až do dne, kdy nabude účinnosti podle
ustanovení článku XXII. odstavce 1, zůstane
tento Protokol otevřen k podpisu pro každý
stát, který do té doby ratifikuje
Úmluvu,
nebo k ní přistoupí, jakož i pro každý stát,
který se účastnil konference, na níž byl tento
Protokol přijat.
Článek XXI.
1. Tento Protokol bude předložen k ratifi-
kaci států, které jej podepsaly.
2. Bude-li tento Protokol ratifikován stá-
tem, který není stranou Úmluvy, přistoupí
tím tento stát k Úmluvě změněné tímto Pro-
tokolem.
3. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády
Lidové republiky Polské.
Článek XXII.
1. Jakmile tento Protokol bude ratifikován
třiceti státy, které jej podepsaly, nabude
mezi nimi účinnosti devadesátého dne po ulo-
žení třicáté ratifikační listiny. Vůči každému
státu, který jej ratifikuje později, nabude
účinnosti devadesátého dne po uložení jeho
ratifikační listiny.
2. Jakmile tento Protokol nabude účinnosti,
bude vládou Lidové republiky Polské zanesen
do rejstříku u Organisace Spojených národů.
Článek XXIII.
1. Po nabytí účinnosti zůstane tento Pro-
tokol otevřen přístupu každého státu, který
jej nepodepsal.
2. Přístup k tomuto Protokolu státem, který
není stranou Úmluvy, se považuje za přístup
k
Úmluvě zmíněné tímto Protokolem.
3. Přístup se provede uložením listiny
o přístupu u vlády Lidové republiky Polské
a nabude účinnosti devadesátého dne po
tomto uložení.
Článek XXIV.
1. Každá strana může vypovědět tento Pro-
tokol oznámením, zaslaným vládě Lidově re-
publiky Polské.
2. Výpověď nabude účinnosti šest měsíců
poté, kdy vláda Lidové republiky Polské ob-
drží oznámení výpovědi.
3. Mezi stranami tohoto Protokolu se vý-
pověď Úmluvy jednou z nich podle článku 39
nebude vykládat jako výpověď
Úmluvy změ-
něné tímto Protokolem.
Článek XXV.
1. Tento Protokol se vztahuje na veškerá
území, jež stát, který je stranou tohoto Pro-
tokolu, zastupuje v zahraničních stycích,
vyjma území, o nichž bylo učiněno prohlášeni
podle odstavce 2 tohoto článku.
2. Každý stát, ukládaje svou ratifikační
nebo přístupní listinu, může prohlásit, že se
jeho přijetí tohoto Protokolu netýká jednoho
nebo několika území, jež zastupuje v zahra-
ničních stycích.
3. Každý stát může později oznámit vládě
Lidové republiky Polské, že se tento Protokol
bude vztahovat na jedno nebo několik území,
jež byla předmětem prohlášení učiněného po-
dle odstavce 2 tohoto článku. Toto oznámení
nabude účinnosti devadesátého dne po jeho
obdržení touto vládou.
4. Každý stát, který je stranou tohoto Pro-
tokolu, může v souhlase s ustanovením člán-
ku XXIV. odstavce 1 vypověděti Protokol od-
děleně pro kterékoli území, jež zastupuje
v zahraničních stycích.
Článek XXVI.
Tento Protokol nemůže být předmětem
výhrad, avšak každý stát může kdykoli pro-
hlásit oznámením učiněným vládě Lidové re-
publiky Polské, že se
Úmluva změněná tímto
Protokolem nebude vztahovat na dopravu
osob, zboží a zavazadel, vykonávanou pro
jeho vojenské úřady letadly zapsanými do
jeho rejstříku, je-li celá kapacita těchto le-
tadel vyhrazena pro tyto úřady nebo na jejich
účet.
7
Článek XXVII.
Vláda Lidové republiky Polské oznámí ihned
vládám všech států, které podepsaly Úmluvu
nebo tento Protokol, dále všech států, které
jsou stranami
Úmluvy nebo tohoto Protokolu
a všech členských států Mezinárodní organi-
sace pro civilní letectví nebo Organisace Spo-
jených národů, jakož i Mezinárodní organi-
saci pro civilní letectví:
a) každý podpis tohoto Protokolu a den pod-
pisu;
b) uložení každé ratifikační nebo přístupní
listiny tohoto Protokolu a den, kdy se tak
stalo;
c) den, kterým tento Protokol nabývá účin-
nosti podle odstavce 1 článku XXII;
d) každé oznámení výpovědi a den jeho při-
jetí;
e) každé prohlášení nebo oznámení učiněné
podle článku XXV a den jeho přijetí;
f) každé oznámení učiněné podle článku
XXVI a den jeho přijetí.
TOMU NA DŮKAZ podepsaní zmoc-
něnci, řádně oprávnění podepsali tento Pro-
tokol.
SEPSÁNO v Haagu dvacátého osmého
dne měsíce září roku tisícího devítistého pa-
desátého pátého ve třech hodnověrných
zněních v jazyce francouzském, anglickém
a španělském. Nebudou-li se tato znění sho-
dovat, bude rozhodné znění v jazyce fran-
couzském, v němž byla sepsána
Úmluva.
Tento Protokol bude uložen u vlády Lidové
republiky Polské, u které podle ustanovení
článku XX. zůstane otevřen k podpisu a tato
vláda odevzdá ověřené opisy tohoto Proto-
kolu vládám všech států, které podepsaly
Úmluvu nebo tento Protokol, dále všech stá-
tů, které jsou stranami
Úmluvy nebo tohoto
Protokolu a všech států, které jsou členy Me-
zinárodní organisace pro civilní letectví nebo
Organisace Spojených národů, jakož i mezi-
národní organisaci pro civilní letectví.
KNT 01 - 4111-57