Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
143
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů
a o úpravě některých jejich poměrů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Díl první
Volby soudců a soudců z lidu lidových
a krajských soudů
§ 1
Předpoklady pro volbu
(1) Soudcem lidového nebo krajského sou-
du může být zvolen každý občan Českosloven-
ské republiky, který je oddán lidově demo-
kratickému zřízení, je občansky bezúhonný,
má právo volit do národních výborů, má po-
třebně odborně znalosti a v den volby dosáhl
věku 23 let.
(2) Soudcem z lidu lidového nebo krajského
soudu může být zvolen každý občan Česko-
slovenské republiky, který je oddán lidově
demokratickému zřízení, je občansky bez-
úhonný, má právo volit do národních výborů
a v den volby dosáhl věku 23 let.
Volební orgán a funkční období
§ 2
(1) Soudce a soudce z lidu lidového soudu
volí na dobu tří let na návrh rady okresní
národní výbor.
2
(2) Soudce a soudce z lidu krajského soudu
volí na dobu tří let na návrh rady krajský
národní výbor.
§ 3
Doba volby
Dobu, kdy volba soudců a soudců z lidu má
být provedena, stanoví vláda.
Počty soudců a soudců z lidu
§4
(1) Počet soudců, který je třeba pro jed-
notlivé lidové a krajské soudy zvolit, stanoví
ministr spravedlnosti.
(2) Pro každý senát lidového soudu je třeba
zvolit 50 až 60 soudců z lidu.
(3) Počet soudců z lidu, který je třeba zvolit
pro krajský soud, stanoví předseda krajské-
ho soudu.
§ 5
(1) Vztahuje-li se obvod lidového soudu na
územní obvod několika okresních národních
výborů, volí každý ze zúčastněných národ-
ních výborů jen takový počet soudců, který
mu z celkového počtu soudců pro tento lidový
soud vyhradil předseda krajského soudu; při
určení počtu soudců z lidu, který má být jed-
notlivými zúčastněnými národními výbory
zvolen, užije se ustanovení § 4 odst. 2.
(2) Vztahuje-li se obvod krajského soudu
na území několika krajských národních vý-
borů, volí každý ze zúčastněných národních
výborů jen takový počet soudců, který mu
z celkového počtu soudců pro tento krajský
soud vyhradil ministr spravedlnosti, a takový
počet soudců z lidu, který mu z celkového
počtu soudců z lidu pro tento krajský soud
vyhradil předseda krajského soudu.
§ 6
Slib
(1) Soudci a soudci z lidu vykonají po svém
zvolení tento slib: "Slibuji, že budu věren
lidu a republice i jejímu lidově demokratic-
kému zřízení, že budu zachovávat zákony a
nařízení a vykládat je v duchu ústavy a zásad
lidově demokratického zřízení, že budu roz-
hodovat svědomitě a spravedlivě podle svého
nejlepšího přesvědčení a vždy podle zásad
socialistické zákonnosti a že budu přísně za-
chovávat mlčenlivost v úředních věcech. "
(2) Slib vykonají soudci a soudci z lidu do
rukou předsedy národního výboru, který je
zvolil.
3
§ 7
Pověřování funkcemi
(1) Předsedy lidových a krajských soudů a
jejich náměstky ustanovuje ze soudců zvole-
ných pro příslušný soud ministr spravedl-
nosti.
(2) Jednotlivými soudcovskými funkcemi
pověřuje zvoleně soudce v obvodu krajského
soudu jeho předseda.
§ 8
Dočasně povolání k vyššímu
soudu
Soudce lidového nebo krajského soudu
může být k prohloubení zkušeností a odbor-
ných znalostí povolán ministrem spravedl-
nosti na dobu nepřesahující tři měsíce k vý-
konu soudcovské funkce u soudu vyšší stolice.
§ 9
Zastupování
(1) Nemůže-li soudce lidového nebo kraj-
ského soudu dočasně vykonávat funkci, může
ho zastupovat jiný soudce téhož nebo vyššího
soudu. Opatření v tomto směru v obvodu
krajského soudu učiní jeho předseda.
(2) Ustanovení odstavce 1 se užije přimě-
řeně i v případě, když soudce přestal vyko-
návat funkci, do doby, než bude zvolen nový
soudce (§ 13 odst. 3).
Zbavení a ztráta funkce
§ 10
(1) Soudce a soudce z lidu odvolá z funkce
národní výbor, který je zvolil, jestliže hrubě
porušují své povinnosti. Rovněž je odvolá,
jestliže pozbyli způsobilosti být voleni nebo
jestliže pozbyli fysické způsobilosti funkci
vykonávat. Funkce jsou zbaveni dnem, kdy
jím bylo doručeno rozhodnutí národního vý-
boru o odvolání z funkce.
(2) Soudci a soudci z lidu pozbývají své
funkce také dnem právní moci rozsudku, kte-
rým byl vysloven nepodmíněný trest odnětí
svobody, anebo dnem, kdy odepřeli složit slib.
§ 11
(1) Před rozhodnutím o odvolání z funkce
vyžádá si národní výbor, který soudce nebo
soudce z lidu zvolil, vyjádření ministra spra-
vedlnosti a vyzve též soudce nebo soudce
z lidu, o jehož odvolání jde, aby se k věci
vyjádřil.
(2) Ministr spravedlnosti může pověřit
předsedy krajských soudů, aby podávali vy-
jádření podle odstavce 1 místo něho.
4
§ 12
Vzdání se funkce
(1) Soudce nebo soudce z lidu může se
z důležitých důvodů vzdát funkce. O tom,
zda vzdání se funkce má být přijato, rozhodne
národní výbor, který soudce nebo soudce
z lidu zvolil.
(2) Před rozhodnutím vyžádá si orgán uve-
dený v odstavci 1 vyjádření
a) ministra spravedlnosti, jde-li o předsedy
lidových a krajských soudů,
b) předsedy krajského soudu, jde-li o soudce
a soudce z lidu u krajského soudu a
o soudce u lidových soudů v obvodu kraj-
ského soudu,
c) předsedy lidového soudu, jde-li o soudce
z lidu u lidového soudu.
§ 13
Doplňovací volba
(1) Přestal - li soudce z důvodů uvedených
v §§ 10 a 12 před uplynutím doby, na kterou
byl zvolen, vykonávat funkci nebo zemřel - li,
zvolí se nový soudce; přestalo - li vykonávat
funkci několik soudců z lidu, zvolí se noví
soudci z lidu jen tehdy, jestliže se počet
soudců z lidu zmenšil tak, že soud nemůže
bez volby nových soudců z lidu řádně plnit
své úkoly.
(2) Přestal - li před uplynutím doby, na kte-
rou byl zvolen, vykonávat funkci soudce nebo
soudce z lidu u soudu, jehož obvod se vzta-
huje na území několika okresních nebo kraj-
ských národních výborů (§ 5), zvolí nového
soudce nebo soudce z lidu ten národní výbor,
který zvolil soudce nebo soudce z lidu, jehož
funkce skončila. Přitom se přiměřeně užije
ustanovení odstavce 1.
(3) Volby podle odstavce 1 a 2 se vykonají
jen na zbytek funkčního období, a to nejpoz-
ději do 60 dnů potě, kdy soudci nebo soudci
z lidu přestali vykonávat svou funkci.
Díl druhý
Úprava některých poměrů soudců a soudců
z lidu lidových a krajských soudů
§ 14
Základní povinnosti
(1) Soudci a soudci z lidu lidových a kraj-
ských soudů jsou povinni zachovávat zákony
a nařízení, vykládat je v duchu ústavy a zásad
lidově demokratického zřízení a rozhodovat
spravedlivě; jsou dále povinni seznamovat
občany s právním řádem. Za účelem výchov-
5
ného působení na občany jsou také povinni
seznamovat je s vhodnými u soudu veřejně
projednávanými případy. Má-li soudce po-
chybnosti o tom, zda použitě případy jsou
vhodné, vyžádá si souhlas předsedy soudu.
Jinak jsou soudci a soudci z lidu povinni za-
chovávat mlčenlivost v úředních věcech, a to
i po skončení funkce, ledaže by podle zákona
byli povinni takové věci sdělit nebo byli po-
vinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěni
předsedou soudu, a jde-li o předsedu soudu,
předsedou soudu vyšší stolice. '
(2) Soudci a soudci z lidu lidových a kraj-
ských soudů jsou povinni vykonávat svou
funkci svědomitě a vystříhat se při výkonu
funkce i v občanském životě všeho, co by
mohlo snížit důvěru k soudcovským úkonům
nebo vážnost funkce, kterou vykonávají.
§ 15
Podávání zpráv o činnosti
Soudci jsou povinni podávat národním vý-
borům, které je zvolily, o své činnosti pravi-
delně zprávy.
§ 16
Postavení soudců
(1) Soudci lidových a krajských soudů jsou
volenými funkcionáři. Přísluší jim funkční
plat odstupňovaný podle rozsahu, odpověd-
nosti a významu funkce; podrobnosti stanoví
vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.
(2) Pro soudce lidových a krajských soudů
platí předpisy platné pro zaměstnance stát-
ního aparátu, zejména pokud jde o jejich ne-
mocenské pojištění a důchodově zabezpečení,
o nárok na dovolenou, o pracovní dobu, o ne-
přítomnost v práci, o jejich další povinnosti
a o náhrady cestovních, stěhovacích a jiných
výdajů, pokud tento zákon neupravuje jejich
postavení jinak.
(3) Zvoleným soudcům se zachovává jejich
pracovní poměr; v tomto pracovním poměru
mají však ode dne nástupu do funkce ne-
placené pracovní volno.
§ 17
Soudci z lidu
(1) Soudci z lidu nemohou být výkonem
funkce zkráceni na svých nárocích z nemo-
cenského pojištění a důchodového zabezpe-
čení.
(2) Úraz, který utrpí soudce z lidu při vý-
konu funkce, se považuje vždy za pracovní
úraz.
6
(3) Podrobnosti budou upraveny provádě-
cími předpisy podle zákona o nemocenském
pojištění zaměstnanců a podle zákona o so-
ciálním zabezpečení.
§ 18
Pracovní volno k výkonu funkce
soudce z lidu
Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout
soudcům z lidu neplacené pracovní volno
k výkonu funkce.
§ 19
Trestní stíhání
(1) Trestní stíhání soudců lidových a kraj-
ských soudů pro trestně činy může být za-
hájeno jen se souhlasem generálního proku-
rátora; totéž platí o jejich stíhání pro pře-
stupky před soudem.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i o trestním
stíhání soudců z lidu pro čin spáchaný při
výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce
soudce z lidu.
§ 20
Dočasně zproštění soudce
výkon u funkce
(1) Soudce, ohledně něhož byl podán návrh
na odvolání z funkce (§ 10), nebo který je
trestně stíhán (§ 19), může být až do skončení
řízení o návrhu na odvolání z funkce nebo do
skončení trestního řízení výkonu funkce
zproštěn.
(2) Zproštění výkonu funkce nařizuje mi-
nistr spravedlnosti, a to, je-li soudce trestně
stíhán, na návrh generálního prokurátora;
o zproštění výkonu funkce vyrozumí ministr
spravedlnosti orgán, který soudce zvolil.
§ 21
Přerušení výkonu funkce
soudce z lidu
Soudce z lidu, ohledně něhož byl podán ná-
vrh na odvolání z funkce nebo který je trest-
ně stihán, nebude až do skončení řízení o ná-
vrhu na odvolání z funkce nebo do skončení
trestního řízení k výkonu funkce povoláván.
Díl třetí
Ustanovení závěrečná, přechodná a Zrušovací
§ 22
Dokud nebyly provedeny nové volby, jsou
soudci a soudci z lidu povinni vykonávat
funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvo-
leni, a to až do doby, kdy nastoupí funkci
nově zvolení soudci a soudci z lidu.
7
§ 23
(1) Soudci, kteří byli na svá místa ustano-
veni podle dosavadních předpisů, pokračuji
ve výkonu své funkce až do dne, kdy nastou-
pí do funkce, kterou vykonávají, zvolení
soudci.
(2) Ustanovení odstavce 1 se užije i o soud-
cích z lidu povolaných k výkonu soudcovské
funkce podle dosavadních předpisů.
§ 24
(1) Soudci lidových a krajských soudů, usta-
novení podle dosavadních předpisů, stávají se
dnem, kdy nastoupí do funkce soudci zvolení,
správními zaměstnanci v oboru ministerstva
spravedlnosti.
(2) Ministr spravedlnosti učiní opatřeni, aby
správní zaměstnanci uvedení v odstavci 1,
kteří nebyli zvoleni soudci, byli zařazeni na
místa odpovídající jejich způsobilosti.
§ 25
(1) Zrušují se všechny předpisy, které upra-
vují věci, na něž se vztahuje tento zákon;
zejména se zrušují, avšak jen, pokud se vzta-
hují na soudce, po případě na soudce z lidu
lidových a krajských soudů:
1. zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a pla-
tových poměrech soudců z povolání, pro-
kurátorů a soudcovských čekatelů (soud-
covský zákon), s výjimkou ustanovení §§ 17
až 22;
2. ustanovení §§ 1 až 4 a 7 zákonného opa-
tření předsednictva Národního shromáždění
č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soud-
ců, prokurátorů a právních čekatelů (pla-
tový řád) ve znění zákonného opatření
předsednictva Národního shromáždění č.
60/1956 Sb.;
3. ustanovení §§ 10 až 15, 17 a 18 zákona
č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví;
4. ustanovení §§ 29, 34 až 36 zákona č. 66/
1952 Sb., o organisaci soudů, ve znění zá-
kona č. 66/1956 Sb., kterým se mění a do-
plňuje zákon o organisaci soudů.
(2) Předpisů uvedených v odstavci 1 se však
užije u soudců a soudců z lidu lidových a
krajských soudů ustanovených, po případě
povolaných podle dosavadních předpisů až do
dne, kdy nastoupí místo nich do funkce zvo-
lení soudci a soudci z lidu.
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej všichni členové vlády.
9
Důvodová zpráva.
Účast zástupců lidu při soudním rozhodo-
vání byla vyjádřena již v Ústavě 9. května
ustanovením o soudcích z lidu. Tato zásada
byla uskutečněna zákonem o zlidovění soud-
nictví v roce 1948 a byla dále prohloubena
a rozšířena ústavním zákonem o soudech a
prokuratuře, který stanovil, že soudci, vojen-
ští soudci a soudci z lidu u obecných a vo-
jenských soudů jsou voleni; podrobnosti vy-
hradil zvláštnímu zákonu.
Návrh zákona upravuje volby soudců a
soudců z lidu u lidových a krajských soudů.
Vychází při tom ze závěrů celostátní konfe-
rence KSČ, přijatých celou Národní frontou,
a směřuje k dalšímu prohloubení socialistic-
kého demokratismu, k upevnění socialistické
zákonnosti a zvýšení výchovné funkce našeho
lidově demokratického státu.
Provedením voleb u lidových a krajských
soudů bude zajištěno ve větší míře než dosud
spojení našich soudů s občany. Zvýší se též
důvěra pracujících v zlidověné soudnictví a
dále se ještě více zdůrazní postavení národ-
ních výborů jako orgánů státní moci.
Návrh zákona zajišťuje, aby za soudce a
soudce z lidu byli kandidováni občané oddaní
lidově demokratickému zřízení, kteří mají pro
řádný výkon soudcovské funkce nejlepší
předpoklady.
K § 1:
V návrhu zákona se stanoví jako přední
předpoklad oddanost k lidově demokratické-
mu zřízení. Splnění tohoto předpokladu vy-
žaduje, aby soudci a soudci z lidu byli pře-
svědčeni nejen o přednostech lidově demo-
kratického zřízení, nýbrž i sami svojí aktivní
činností napomáhali pří výstavbě socialismu
v naší zemi.
Dalším předpokladem je občanská bezúhon-
nost. Nejde tu jen o pouhou zachovalost zná-
mou v buržoasním řádu. Zvolený soudce musí
mít takové charakterové vlastnosti, aby byl
vzorem pro ostatní občany i ve svém občan-
ském životě.
Jako další předpoklad se stanoví v návrhu
zákona potřebné odborné znalosti. Je tím tře-
ba především rozumět zejména právnické
vzdělání, a to i vzdělání nabyté v uplynulých
letech na právnické škole pracujících a ve
zvláštním právnickém kursu pro soudce
z lidu. Formulace návrhu zákona se však ne-
váže pouze na znalosti získané na školách,
nýbrž umožňuje, aby soudcem mohl být zvo-
len na příklad i soudce z lidu, který po delší
dobu úspěšně plnil tuto funkci a získal tak
bohatě zkušenosti a znalosti.
Věková hranice 23 let je již stanovena pro
soudce z lidu v novele zákona o organisaci
soudů z roku 1956. Návrh zákona proto ob-
dobně stanoví věkovou hranici 23 let též pro
soudce.
K § 2:
Kandidáty na funkce soudců a soudců z lidu
budou navrhovat příslušným národním výbo-
rům jejich rady. Je samozřejmé, že příprava
návrhu bude provedena výkonným orgánem
v úzké spolupráci s orgány justiční správy.
Podle příslušných ustanovení rozumí se
okresním národním výborem v krajských
městech městský národní výbor, v Praze a
v Bratislavě obvodní národní výbory; kraj-
ským národním výborem se rozumí v Praze
a Bratislavě též ústřední národní výbor.
Funkční období volených soudců lidových
a krajských soudů bude tříleté obdobně jako
u volených členů národních výborů.
K § 4:
Ministr spravedlnosti stanoví počet soudců,
které je třeba pro jednotlivé soudy zvolit.
Učiní tak podle skutečných potřeb s přihléd-
nutím k místním poměrům tak, aby bylo za-
jištěno plynulé rozhodování soudů a jejich
výchovné působení.
Počet soudců z lidu u lidových soudů, kde
je těžiště rozhodovací činnosti, je navrhova-
ným zákonem stanoven přímo pro každý se-
nát. U krajských soudů ponechává se podle
návrhu určení počtu soudců z lidu předse-
dům krajských soudů podle skutečných po-
třeb.
K § 5:
Pamatuje se na případy, kde na př. lidový
soud vykonává působnost na území dvou
okresních národních výborů, jako je tomu ve
všech krajských městech. Totéž platí o Praze
a Bratislavě, kde obvod krajského soudu se
vztahuje na územní obvod krajského i ústřed-
ního národního výboru.
K § 6:
Zvolení soudci jsou oprávněni k výkonu
soudcovské funkce pouze tehdy, když složili
slib do rukou předsedy orgánu, který je zvolil.
Odepření slibu má za následek pozbytí funkce
voleného soudce (§ 10 odst. 2).
9
K § 7:
Návrh zákona dává zde ministru spravedl-
nosti zmocnění, aby mohl rychle a operativně
administrativní cestou pověřovat zvolené
soudce těmito funkcemi. Na Slovensku bude
činit obdobné opatření pověřenec spravedl-
nosti podle ústavního zákona č. 33/1956 Sb.
Samozřejmě muže ministr spravedlnosti, po
případě pověřenec spravedlnosti, pověřit
funkcí předsedy nebo náměstka pouze toho
soudce, který je pro příslušný soud zvolen.
K § 8:
Zákonem je třeba zajistit, aby jednotliví
soudci mohli být povoláni za účelem prohlou-
bení zkušeností a znalostí k výkonu funkce
u vyššího soudu.
Přechodná povaha takového opatření odů-
vodňuje, že se takové opatření provádí pouze
administrativní cestou.
K § 9:
Úkoly soudnictví je třeba plnit plynule. To
vyžaduje, aby návrh zákona pamatoval na
případy, kdy soudce dočasně přestal vykoná-
vat svoji funkci. V těchto případech bude po-
věřen zastupováním soudce, který na příklad
onemocněl, soudce téhož soudu nebo soudu
vyšší stolice. Vychází se zde ze zásady, že
působnost soudu vyšší stolice se vztahuje na
obvody nižších soudů.
Obdobně opatření je třeba učinit v případě,
kdy zvolený soudce přestal vykonávat svou
funkci, po dobu, než bude zvolen nový soudce.
K § 10:
Důsledné provedení volební zásady vyža-
duje, aby orgán státní moci, který soudce
zvolil, měl možnost jej odvolat. Důvody, pro
které musí být zvolený soudce orgánem, který
jej zvolil, odvolán, jsou stanoveny v § 10
odst. 1 návrhu. Půjde o případy, kdy soudce
nebo soudce z lidu hrubě porušuje své po-
vinnosti nebo nemá jinak předpoklady; které
jsou podmínkou pro zvolení. Obdobně bude
postupovat i v případech, kdy soudce pozbyl
fysické způsobilosti vykonávat funkci.
Vedle toho pozbývá soudce nebo soudce
z lidu funkce přímo ze zákona tehdy, byl-li
odsouzen pravomocným trestním rozsudkem
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
K §11:
Ministr spravedlnosti je ústavně odpověd-
ný za výkon soudnictví. Proto mu zde dává
návrh zákona možnost, aby se před rozhod-
nutím o odvolání soudce z funkce vyjádřil.
Takové vyjádření přispěje k objasnění pří-
padu. Na Slovensku bude vyžádáno stanovisko
pověřence spravedlnosti.
K § 12:
Vzdá-li se soudce nebo soudce z lidu své
funkce, je třeba, aby orgán, který jej zvolil,
rozhodl, zda vzdání se funkce přijímá. I zde
si vyžádá volební orgán vyjádření příslušného
orgánu justiční správy, který má možnost po-
soudit závažnost důvodů, které soudce uvedl.
K §13:
Návrh zde pamatuje na případy, kdy zvo-
lený soudce nebo soudce z lidu přestane před
uplynutím funkčního období vykonávat funkci
buď proto, že byl odvolán, že pozbyl funkce
nebo že se jí vzdal, po případě, že zemřel.
V těchto případech bude třeba provést do-
plňovací volbu soudce.
Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně po-
užije i na doplňovací volby soudců z lidu. Pro-
tože návrh zákona stanoví rozpětí počtu
soudců z lidu pro jednotlivé senáty, je tím
dána možnost, aby nebylo třeba provádět
doplňovací volby soudců z lidu v každém
případě. K doplňovacím volbám se přistoupí
jen tehdy, když se sníženým počtem soudců
z lidu nemůže soud zajistit výchovné půso-
bení soudu. Zvláště během posledního roku
funkčního období bude zpravidla možno vy-
stačit s menším počtem soudců z lidu, aniž
by bylo třeba doplnit počet soudců z lidu na
nejmenší stav, který je pro lidové soudy sta-
noven v § 4.
K §14:
Zde se vymezují povinnosti soudců a soud-
ců z lidu. Za účelem zvyšování právního vě-
domí pracujících a výchovy k dodržování so-
cialistické zákonnosti jsou soudci a soudci
z lidu povinni seznamovat občany s právním
řádem naší republiky a také s vhodnými ve-
řejně projednávanými soudními případy. Vy-
chází se zde z toho, že až na výjimky povolené
zákonem je soudní jednání přístupně veřej-
nosti.
K§ 15:
Úspěšné plnění soudcovských úkolů vyža-
duje, aby soudce byl ve styku s orgánem,
který ho zvolil. Z tohoto požadavku vyplývá
ustanovení, že soudci podávají pravidelně
zprávy příslušnému národnímu výboru.
10
K §16:
Podle návrhu zákona je pojato postaveni
voleného soudce zcela odchylně od dosavadní
úpravy. Vychází se z toho, že voleným soud-
cům bude zachován jejich pracovní poměr,
v němž jsou v době, kdy nastoupí do funkce,
pro kterou byli zvoleni. V tomto pracovním
poměru jim bude poskytnuto jejich zaměst-
navatelem neplacené pracovní volno. To platí
především o soudcích lidových a krajských
soudů, kteří jsou ustanoveni podle dosavad-
ních předpisů. Podle ustanovení § 24 návrhu
stanou se tito dosavadní soudci správními za-
městnanci v oboru ministerstva spravedlnosti.
Ti z nich, kteří budou zvoleni soudci, budou
považováni po dobu výkonu funkce za za-
městnance, jimž bylo poskytnuto neplacené
pracovní volno. Přitom budou mít postavení
volených funkcionářů obdobně jako volení
funkcionáři národních výborů. Podle návrhu
stanoví u nich zákon hlavní zásady pro jejich
nároky na odměnu. V dalším pak poukazuje
zákon všeobecně na předpisy platné pro
správní zaměstnance, pokud jde o nemocen-
ské pojištění, důchodové zabezpečení, o ná-
rok na dovolenou a pod. Použití těchto před-
pisů je ovšem vyloučeno tam, kde zákon upra-
vuje po některých stránkách postavení vo-
lených soudců jinak.
K § 17:
Vyslovuje se všeobecná zásada, že soudci
z lidu nemohou být výkonem své funkce
zkráceni na svých nárocích z nemocenského
pojištění a na dávkách důchodového zabez-
pečení. Znamená to, že se doba výkonu funkce
považuje za dobu zaměstnání, a to v kategorii,
ve které je soudce z lidu zaměstnán. Náhrada
ušlé mzdy se považuje u soudců z lidu za
součást pracovního výdělku. Podle všeobec-
ných předpisů se doba výkonu funkce zapo-
čítává do odpracované doby při určení nároku
na rodinné přídavky. Při zjišťování čisté
denní mzdy pro výpočet peněžitých dávek
započítává se do výdělku za rozhodně období
i náhrada ušlé mzdy poskytovaná zaměstna-
vatelem. Pokud jde o úraz, který utrpěl
soudce z lidu při výkonu funkce, jde o zajiš-
tění potřebných dávek pro ty, kteří nejsou již
podle zákona o sociálním zabezpečení a pří-
slušných prováděcích předpisů chráněni.
K §18:
Náhrada mzdy, která soudcům z lidu ušla
výkonem jejich funkce, je upravena ustano-
veními § 30 zákona č. 66/1952 Sb., o organi-
saci soudů, a vládním nařízením č. 93/1952
Sb., které bylo vydáno k provedení citova-
ného zákonného ustanovení.
K §19:
Stanoví se zde další záruka soudcovské ne-
závislosti. Souhlas generálního prokurátora
zajišťuje, že nemůže dojít k trestnímu stíhání
soudce bezdůvodně.
K§ 20:
S předchozím ustanovením souvisí předpis
o tom, za jakých podmínek a jakým způso-
bem může být soudce dočasně zproštěn funk-
ce, je-li proti němu v běhu řízení o odvolání
z funkce, nebo je-li trestně stíhán. I zde pří-
sluší, pokud jde o soudce u soudů na Slo-
vensku, pravomoc pověřenci spravedlnosti.
K § 21:
U soudců z lidu není zapotřebí zvláštního
zproštění výkonu funkce, nýbrž postačí ad-
ministrativní opatření, aby soudce z lidu ne-
byl po dobu řízení o odvolání z funkce nebo
po dobu trestního řízení povolán k výkonu
funkce.
K § 22:
Jde o ustanovení, které umožňuje hladký
přechod z jednoho funkčního období do dal-
šího funkčního období.
K § 23:
Také toto ustanovení zajišťuje hladký pře-
chod z dosavadní soustavy ustanovovaných
soudců k soustavě volených soudců a soudců
z lidu.
K § 24:
Protože provedením voleb zanikají soud-
covská pracovní místa, řeší návrh vznikající
problém tím, že soudci ustanovení podle do-
savadních předpisů u lidových a krajských
soudů stávají se správními zaměstnanci. Ti
z nich, kteří budou zvoleni soudci, budou po
dobu funkčního období posuzováni podle
ustanovení § 16. Ti, kteří soudci zvoleni ne-
budou, budou v rámci svého trvajícího pra-
covního poměru zařazeni na funkční místa
odpovídající jejich způsobilosti. Jejich práv-
ní postavení se bude nadále řídit ve všech
směrech předpisy platnými pro zaměstnance
státního aparátu.
11
K § 25:
Ustanovení předpisů, které jsou zde uve-
deny, se zrušují jen, pokud jde o soudce
a soudce z lidu u lidových a krajských soudů.
Ustanovení §§ 17 až 22 zákona č. 67/1950 Sb.,
upravující dosud kárné řízení proti soudcům,
bude zrušeno zákonem o kárné odpovědnosti
soudců.
Ustanovení odstavce 2 je nutné, aby i za
účinnosti nového zákona právní postavení do-
savadních ustanovených soudců se řídilo do-
savadními pro ně platnými předpisy až do
doby, kdy na jejich místo nastoupí zvolení
soudci.
Prováděním voleb nevzniknou zvláštní ná-
klady, neboť potřebné práce spojené s voleb-
ními úkony budou provedeny v oboru národ-
ních výborů a v oboru ministerstva spravedl-
nosti v rámci normálních úkolů dosavadními
pracovníky.
Toliko popularisační a propagační činnost,
která bude před volbami rozvinuta mezi pra-
cujícími k vysvětlování podstaty a významu
voleb soudců a soudců z lidu, vyžádá si před-
pokládaný jednorázový náklad 290. 000 Kčs.
který je v návrhu státního rozpočtu na rok
1957 v kapitole ministerstva spravedlnosti
zajištěn.
Jinak z provádění tohoto zákona nevzejdou
pro státní rozpočet žádné nové náklady.
V Praze dne 24. dubna 1957
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.
KNT 01 - 4004-57