Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
137.
Zpráva
výboru ústavně - právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 132)
o notářských poplatcích.
Ústavně-právní výbor projednal ve své
schůzi dne 2. dubna 1957 vládní návrh zákona
(tisk 132) o notářských poplatcích.
Po zprávě zpravodaje posl. dr Miroslava
Klingra a po provedení podrobné rozpravy se
ústavně-právní výbor usnesl po opravě ně-
kterých tiskových chyb doporučit tento vlád-
ní návrh zákona Národnímu shromáždění ke
schválení beze změny.
V Praze dne 2. dubna 1957:
Dr. Jaroslav Krofta v. r.,
předseda.
Dr. Miroslav Klinger v. r.
zpravodaj.
2
Zákon
ze dne 1957
o notářských poplatcích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první.
§ 1.
Účel zákona.
Aby byly sjednoceny a zjednodušeny před-
pisy o zpoplatnění dědictví, darování a úplat-
ných převodů nemovitostí a zhospodárněny
administrativní práce při zpoplatňování, za-
vádějí se jednotně notářské poplatky, a to
z dědictví, z darování, z převodu nemovitostí
a za úkony.
Část druhá.
Oddíl první.
Notářský poplatek z dědictví.
§ 2.
Z čeho se poplatek platí.
(1) Poplatek z dědictví se platí z majetku,
a) kterého nabývají dědici, odkazovnici nebo
jiné osoby smrtí zůstavitele,
b) který zůstavitel převedl zcela nebo zčásti
bezplatně za svého života v období tří
měsíců před svou smrtí; zaplacený popla-
tek z darování se přitom započítá.
(2) Majetek uvedený v odstavci 1 se pro
účely poplatku nazývá "dědictví", podíl, kte-
rého nabývá z tohoto majetku dědic nebo jiná
osoba, "dědický podíl".
(3) Pro základ a sazby poplatku a pro roz-
sah platební povinnosti je rozhodující stav
v době smrti zůstavitele. Jestliže si však dě-
dici za projednání dědictví rozdělí majetek
patřící do dědictví a k dohodě je přihlíženo
v potvrzení o nabytí dědictví, má se pro účely
poplatku za to, že stav vytvořený takovou do-
hodou nastal již v době smrti zůstavitele.
(4) Místo poplatku z dědictví platí se po-
platek z převodu nemovitosti, je-li dědictví,
ve kterém je nemovitost, tak zadluženo, že by
poplatek z dědictví byl nižší než poplatek
z převodu nemovitostí.
§ 3.
Kdo poplatek platí.
(1) Poplatek z dědictví platí nabyvatel. Ru-
kou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem
je povinen poplatek zaplatit právní nástupce
ve vlastnictví věci, na níž vázne pro poplatek
zákonně zástavní právo, avšak jen do výše její
ceny.
(2) Jestliže nabývají dvě nebo více osob
majetek společně, jsou povinny zaplatit po-
platek rukou společnou a nerozdílnou. Poplat-
ník není však povinen zaplatit více, než činí
cena dědického podílu jím nabytého. Ve vzá-
jemném poměru je každý nabyvatel zavázán
uhradit část poplatku připadající na jeho dě-
dický podíl.
(3) Za poplatek ručí, kdo odmítl dědictví,
jestliže je z toho důvodu nabyl jeho nezletilý
potomek. To však neplatí, jestliže soud od-
mítnutí dědictví za nezletilého potomka ne-
schválil.
Základ poplatku.
§ 4.
(1) Poplatek z dědictví se vypočítá z obecné
(prodejní) ceny dědického podílu po srážce
odpočitatelných závazků.
(2) Majetek,
a) který měl zůstavitel v době své smrti
v držbě nebo
b) který byl uložen u třetí osoby na jméno
zůstavitele, i když zároveň na jména jiných
osob,
považuje se pro účely poplatku za součást
dědictví, pokud ten, kdo uplatňuje své vlast-
nické právo, toto právo neprokáže.
(3) Pohledávka zůstavitele proti dědici nebo
odkazovníku zahrnuje se do dědictví, i když
ji zůstavitel v závěti dlužníkovi prominul.
(4) Je-li nabyvatel dědictví členem jednot-
ného zemědělského družstva, které přijalo
vzorové stanovy, vyloučí se ze základu po-
platku zděděný majetek, který je sdružen
8
v jednotném zemědělském družstvu ke spo-
lečnému hospodaření nebo bude takto sdru-
žen do jednoho roku ode dne smrti zůsta-
vitele. Vstoupí - li nabyvatel do jednoho roku
ode dne smrti zůstavitele do takového druž-
stva, vyloučí se ze základu poplatku zděděný
majetek, který v něm bude v této době sdru-
žen ke společnému hospodaření. Nabyvatel je
však povinen zaplatit (doplatit) poplatek,
jestliže z družstva vystoupil nebo byl z něho
vyloučen před uplynutím pěti let od smrti
zůstavitele.
§ 5.
Odpočitatelnými závazky jsou
a) výdaje za léčení poslední nemoci zůsta-
vitele, pokud do dne jeho smrti nebyly
zaplaceny;
b) náklady zůstavitelova pohřbu stanovené
jednotnou částkou; od jednotně částky
se odečte pohřebné vyplacené podle před-
pisů o nemocenském pojištění zaměst-
nanců nebo podle jiných obdobných před-
pisů anebo jiná úhrada nákladů pohřbu;
c) závazky vůči socialistickým právnickým
osobám, které na dědice přešly smrtí zů-
stavitele; dlužně daně, poplatky, pojistné
placené podle předpisů o nemocenském a
důchodovém pojištění členů jednotných
zemědělských družstev a o důchodovém
pojištění osob samostatně hospodařících,
jakož i jiné dávky (též ošetřovné ve zdra-
votnických zařízeních) se však odečtou
jen tehdy, budou-li zaplaceny ve lhůtě,
kterou s přihlédnutím k okolnostem pří-
padu stanoví státní notářství (dále jen
"notářství").
§ 6.
Sazba poplatku.
Sazba poplatku z dědictví se určuje podle
příbuzenského (osobního) poměru nabyvatele
k zůstaviteli a podle základu poplatku, a to
v prvé skupině od 5 % do 25 %, ve druhé
skupině od 12 % do 30 % a ve třetí skupině
od 20 % do 55 %. Pro majetek v soukromém
vlastnictví je sazba poplatku o 3 % vyšší.
§ 7.
Přiznání dědictví.
(1) Poplatník je povinen přiznat notářství,
které je příslušně k projednání dědictví, nebo
notářství, které určí nařízení vydané podle
§ 27 ,veškerý majetek podrobený poplatku
nejpozději do tří měsíců od smrti zůstavitele.
Doví - li se poplatník o dědictví (jeho části)
později, počíná běžet tříměsíční lhůta ode dne,
kdy se o něm dověděl.
(2) Nebylo - li dědictví (jeho část) přiznáno
nebo nebylo přiznáno včas, zvýší se poplatek
za každý i započatý kalendářní měsíc pro-
dlení o 1 % poplatku z majetku, který nebyl
přiznán nebo byl přiznán opožděně.
Oddíl druhý.
Notářský poplatek z darování.
§ 8.
Z čeho se poplatek platí.
(1) Poplatek z darování se platí z majetku,
který se převádí zcela nebo zčásti bezplatně
do osobního nebo soukromého vlastnictví
jiných osob.
(2) Převádí - li se majetek movitý, jehož cena
beze srážky závazků nepřevyšuje 3000 Kčs,
poplatek se neplatí.
(3) Převádí - li se částečně bezplatně ma-
jetek nemovitý, platí se poplatek z darování
jen tehdy, je-li vyšší než poplatek z převodu
nemovitostí.
(4) Pro poplatnost se sčítá cena majetku
převedeného mezi týmiž osobami v období
dvou let před posledním převodem.
§ 9.
Kdo poplatek platí.
(1) Poplatek z darování platí nabyvatel. Ru-
kou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem
je povinen poplatek zaplatit právní nástupce
ve vlastnictví věci, na níž vázne pro poplatek
zákonně zástavní právo, avšak jen do výše
její ceny.
(2) Jestliže nabývají dvě nebo více osob ma-
jetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek
rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník
není však povinen zaplatit více, než činí cena
podílu jím nabytého.
(3) Má-li nabyvatel povinnost plnit ve pro-
spěch třetí osoby, platí poplatek z tohoto
plnění třetí osoba, nabyvatel však ručí za po-
platek z takového plnění; zaplatí - li poplatek
ručitel, může požadovat na třetí osobě (ob-
darovaném) náhradu anebo si částku poplatku
srazit při plnění.
(4) Za poplatek ručí převodce.
4
§10.
Základ a sazba poplatku.
(1) Poplatek z darování se vypočítá z obec-
né (prodejní) ceny převedeného majetku.
Je-li část ceny převedeného majetku kryta
odpočitatelnou úplatou nebo odpočitatelnými
závazky, sníží se základ poplatku o tuto úplatu
a závazky; jaká úplata a které závazky jsou
odpočitatelně, stanoví nařízení vydané podle
§ 27.
(2) Sazba poplatku z darování je stejná jako
sazba poplatku z dědictví.
Oddíl třetí.
Notářský poplatek z převodu nemovitostí.
§ 11.
Z čeho se poplatek platí.
(1) Poplatek z převodu nemovitosti se platí
z nemovitého majetku, který je v osobním
nebo soukromém vlastnictví a úplatně se pře-
vádí do vlastnictví jiných osob nebo přechází
prodejem nebo udělením příklepu v exekuč-
ním řízení, vyvlastněním nebo vydržením.
(2) Je-li úplatou kryta jen část ceny pře-
vedeného nemovitého majetku, platí se po-
platek z převodu nemovitostí, je-li vyšší než
poplatek z darování. Poplatek z převodu ne-
movitostí se platí i tehdy, převádí-li se ne-
movitost z osobního nebo soukromého vlast-
nictví do socialistického vlastnictví převážně
úplatně.
(3) Na převod (přechod) dočasných staveb
a na zřízení a převod (přechod) práva stavby
se hledí jako na převod (přechod) do vlast-
nictví k nemovitosti.
(4) Pro poplatnost se sčítá cena majetku
převedeného mezi týmiž osobami v období
jednoho roku před posledním převodem.
§ 12.
Kdo poplatek platí.
(1) Poplatek z převodu nemovitostí jsou
povinni platit rukou společnou a nerozdílnou
nabyvatel, převodce a nabyvatelův právní ná-
stupce ve vlastnictví převedené věci (její
části). To platí obdobně také, přechází-li ne-
movitost prodejem v exekučním řízení. Při
převodu nemovitosti do socialistického vlast-
nictví platí poplatek převodce.
(2) Přechází-li nemovitost udělením pří-
klepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo
vydržením, platí poplatek nabyvatel a rukou
společnou a nerozdílnou s ním právní nástup-
ce ve vlastnictví převedené věci, pokud naby-
vatelem není socialistická právnická osoba.
(3) Jestliže nabývají nebo převádějí nemo-
vitost dvě nebo více osob společně, jsou
povinny platit poplatek rukou společnou a
nerozdílnou. Poplatník však není povinen za-
platit více, než činí cena podílu jím nabytého
nebo převedeného.
§ 13.
Základ a sazba poplatku.
(1) Poplatek z převodu nemovitostí se vy-
počítá z obecné (prodejní) ceny převedené
nemovitosti a jejího příslušenství (v dalším
jen "nemovitost").
(2) Při směně se poplatek vypočítá z ceny
jedné ze směňovaných nemovitostí; nemají-li
stejnou cenu, vypočítá se poplatek z ceny ne-
movitostí, která má cenu vyšší.
(3) Sazba poplatku se určuje od 6 % do
13 % základu poplatku. Pro nabyvatele v blíz-
kém příbuzenském (osobním) poměru k pře-
vodci určuje se sazba poplatku od 1 % do 5 %
základu poplatku. Pro nemovitosti v soukro-
mém vlastnictví je sazba poplatku o 2 %
vyšší.
Oddíl čtvrtý.
Notářské poplatky za úkony.
§ 14.
Za co se poplatky platí.
(1) Poplatky se platí za úkony notářství.
(2) Za provedení úkonu mimo úřadovnu no-
tářství je poplatník také povinen nahradit
skutečně vzešlé výlohy.
§ 15.
Kdo poplatky platí.
(1) Poplatek platí, kdo o úkon žádá.
(2) Je-li poplatníků několik, jsou povinni
zaplatit poplatek rukou společnou a neroz-
dílnou.
§ 16.
Základ a sazba poplatků.
(1) Sazby poplatků za úkony stanoví naří-
zení vydané podíle § 27, a to buď pevnými
částkami za jednotlivé úkony nebo úhrn
úkonů anebo z ceny předmětu úkonu.
5
(2) Notářství může poplatek zvýšit až
o 50 %, jde-li o úkony zvlášť složitě a obtížné
nebo o úkony prováděné mimo úřadovnu no-
tářství; v těchto případech zahrnuje zvýšený
poplatek i drobné hotové výdaje (místní jízd-
né a pod. ).
§ 17.
Následky nesplnění poplat-
kové povinnosti.
Nebyl-li zaplacen poplatek stanovený pev-
nou částkou, neprovede notářství úkon, leč
by tak vyžadoval obecný zájem nebo bylo ne-
bezpečí v prodlení.
Část třetí.
Společná ustanovení.
§ 18.
Registrace převodů majetku.
(1) Právní úkon o převodu majetku, ze kte-
rého se platí poplatek z darování nebo popla-
tek z převodu nemovitostí, vyžaduje k plat-
nosti, aby byl u notářství zapsán do poplat-
kového rejstříku (registrace). Je-li třeba
k převodu majetku přivolení nebo schválení
jiného orgánu, ohlašuje se právní úkon k re-
gistraci až po tomto přivolení nebo schválení.
Právní úkon je platný jen v tom rozsahu a
s tím obsahem, jak byl registrován.
(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká ne-
movitého majetku, který se převádí do so-
cialistického vlastnictví nebo přechází pro-
dejem nebo udělením příklepu v exekučním
řízení anebo vyvlastněním. Takový převod
(přechod) nemovitosti jsou účastníci povinni
do 15 dnů ohlásit u notářství.
(3) Účastníci právního úkonu jsou povinni
předložit originál a opis listiny o převodu ma-
jetku, pokud byla vyhotovena, a jiné pomůcky
potřebné pro posouzení poplatnosti a udat zá-
klad poplatku.
(4) Jestliže účastníci provedli převod ma-
jetku, který nebyl registrován, bude jim vy-
měřen zvláštní poplatek, jako by šlo o převod
registrovaný. Dojde-li k registraci, bude po-
platek vyměřen znovu.
§ 19.
Zajišťovací ustanovení.
(1) Pro poplatky z dědictví, z darování a
z převodu nemovitosti vázne zákonně zástavní
právo na věcech, které jsou podrobeny po-
platku; u nemovitých věcí má zástavní právo
přednost přede všemi zástavními právy váz-
noucími na nemovitosti.
(2) Dokud nabytí dědictví nebylo potvrzeno,
smí být majetek zůstavitele, který je uložen
u jiných osob, před zaplacením nebo zajiště-
ním poplatku z dědictví vydán, vyzvednut
nebo dán do zástavy jen s přivolením no-
tářství.
§ 20.
Vyměření poplatků.
(1) Do výše, kterou stanoví nařízení vydané
podle § 27 vyměří poplatky notářství ústně, a
není-li to možno, písemnou výzvou k zapla-
cení poplatku.
(2) Poplatky, které převyšují hranici stano-
venou podle odstavce 1, vyměřuje notářství
platebním výměrem. O výši skutečně vzešlých
výloh rozhodne notářství zpravidla platebním
výměrem, kterým vyměří poplatek.
(3) Jestliže poplatky vyměřené podle od-
stavce 1 nebyly včas zaplaceny, vydá na ně
notářství platební výměr.
§ 21.
Splatnost a způsob placení
poplatků.
(1) Poplatky vyměřené ústně nebo písem-
nou výzvou k zaplacení poplatku jsou splatně
takto:
a) poplatek z dědictví do 15 dnů od ústního
vyměření poplatku nebo doručení písemné
výzvy,
b) z darování a z převodu nemovitostí před
registrací,
c) za úkony před provedením úkonu.
(2) Poplatky vyměřené ústně nebo písem-
nou výzvou se platí kolkovými známkami.
(3) Poplatek z převodu nemovitostí, pokud
připadá na kupní cenu určenou v penězích,
jsou poplatníci povinni zaplatit před regis-
trací. Dokud poplatek není zaplacen, může
notářství provedení registrace odepřít.
(4) S výjimkou poplatku splatného podle
odstavce 3 jsou poplatky vyměřeně platebním
výměrem a náhrada výloh splatně do 15 dnů
po doručení výměru. Nařízení vydané podle
§ 27 stanoví, na který účet mají být poplatky
placeny.
(5) Nebyl-li poplatek zaplacen včas, je po-
platník povinen zaplatit za každý i započatý
kalendářní měsíc prodlení penále ve výši 1 %
dlužně částky.
6
§ 22.
Promlčení.
(1) Poplatky nelze vyměřit a vymáhat po
uplynutí tří let od konce kalendářního roku,
ve kterém mohl být poplatek (dodatek) vy-
měřen. Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit
částky, o něž bylo předepsáno méně, protože
poplatek nebyl správně vyměřen.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo
vymáhání poplatku, běží promlčecí doba zno-
vu od konce kalendářního roku, ve kterém
byl poplatník o tomto úkonu uvědomen.
§ 23.
Povinnosti notářství.
Notářství jsou povinna pečovat, aby poplat-
ky byly správně a včas vyměřovány, a pokud
jde o poplatky podle § 20 odst. 1 a § 21 odst. 3,
též správně a včas placeny.
§ 24.
Řízení.
(1) Proti vyměření poplatků lze u notářství,
které poplatky vyměřilo, podat odvolání do
15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(2) o odvolání rozhoduje s konečnou plat-
ností finanční odbor rady krajského národ-
ního výboru, v jehož obvodu je sídlo notář-
ství, které poplatek vyměřilo. Lze - li odvolání
plně vyhovět, rozhodne o něm notářství, proti
jehož rozhodnutí bylo odvolání podáno.
(3) Splatně a nezaplacené poplatky a penále
se vymáhají soudní exekucí.
§ 25.
Dohled.
Orgány justiční správy jsou povinny pečo-
vat, aby poplatky byly včas vymáhány, a kon-
trolují pravidelnými dohlídkami, zda se po-
platky vybírají a vymáhají podle platných
předpisů.
§ 26.
Součinnost a kontrola.
(1) Ministerstvo financí a podle jeho směr-
nic orgány jím pověřené se přesvědčují ob-
časnými kontrolami o způsobu provádění to-
hoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2) Místní orgány státní správy jsou povin-
ny poskytovat účinnou pomoc při provádění
tohoto zákona a předpisů podle něho vyda-
ných.
(3) Při provádění kontroly jsou kontrolní
orgány oprávněny vstupovat do místností,
zařízení nebo na pozemky a provádět přitom
šetření potřebná pro zjištění skutečností,
které jsou rozhodující pro výši poplatků.
(4) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při
kontrole spolupůsobit, poskytnout kontrol-
ním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky,
předložit písemnosti a pomůcky, týkající se
skutečností rozhodných pro vyměření poplat-
ků a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení
kontroly potřebné.
§ 27.
Zmocnění.
(1) Ministr financí vydá v dohodě s minis-
trem spravedlnosti nařízením předpisy k pro-
vedení tohoto zákona, zejména
a) předpisy o poplatnosti v poměru k cizině,
b) blíže vymezí základ poplatků a stanoví po-
drobně sazby poplatků,
c) určí podmínky pro použití sazby poplatků
platně pro osobní majetek,
d) stanoví osvobození od poplatků a úlevy a
e) vydá předpisy o řízení.
(2) Ministerstvo financí může
a) stanovit pro účely poplatků přepočítací
kursy cizozemských hodnot na koruny
československé a určit hodnotu cenných
papírů;
b) přiznat osvobození nebo povolit úlevy pro
určitě druhy majetku nebo skupinám osob
nebo jednotlivým osobám; ministerstvo
financí může pověřit jiné orgány, aby po-
volovaly úlevy jednotlivým osobám;
c) stanovit odchylky ze zákona za účelem
zjednodušení administrativních prací, vy-
varování se dvojího zdanění nebo zacho-
vání vzájemně stejného postupu s cizinou
anebo provádění práva odvetného;
d) učinit opatření k zamezení nesrovnalostí
nebo tvrdostí, jež by mohly vzniknout
z provádění zákona.
(3) Zmocnění podle odstavce 2 písm. b) a c)
použije se také na dávky, které budou vy-
brány podle dřívějších předpisů (§ 28 odst. 1),
ministerstvo financí může zejména také sta-
novit, že zaniká odklad placení daně z oboha-
cení a s ní souvisícího nemovitostního poplat-
ku, které se podle dřívějších předpisů platily
po zániku práva požívání, práva užívám
k vlastní potřebě nebo práva na opětující se
plnění.
7
§ 28.
Ustanovení přechodná
a závěrečná.
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na
dědictví, zemřel-li zůstavitel za účinnosti
tohoto zákona, a na převody majetku, které
byly za této účinnosti uskutečněny (dovrše-
ny); došlo-li k těmto skutečnostem do dne
účinnosti tohoto zákona, použije se dřívějších
předpisů.
(2) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti,
zrušují se všechny předpisy, které mu odpo-
rují nebo upravují věci, na něž se tento zákon
a předpisy podle něho vydané vztahují; ze-
jména se zrušují
1. prozatímní zákon č. 50/1850 ř. z., o po-
platcích z právních jednání, listin, písem-
ností a úředních úkonů;
2. zákon č. 74/1901 ř. z., o poplatcích z pře-
vodu jmění;
3. nařízení č. 278/1915 ř. z., o poplatcích
z bezúplatných majetkových převodů;
4. zákonný článek XI/1918;
5. zákon č. 337/1921 Sb., o dani z obohacení;
6. zákon č. 65/1933 Sb., o změně a doplnění
některých právních ustanovení o poplat-
cích a jiných dávkách;
7. zákon č. 178/1937 Sb., o změně a doplněni
některých právních ustanovení o poplat-
cích a jiných dávkách;
8. zákon č. 13/1947 Sb., o úlevách v oboru
daně z obohacení a poplatků pro pozůsta-
losti po účastnících národního boje za
osvobození a po obětech nepřátelské per-
sekuce a války, jakož i pro některá vě-
nování;
9. zákon č. 178/1947 Sb., o částečně změně
sazby daně z obohacení;
10. § 5 odst. 2 zákona č. 82/195, 2 Sb., o míst-
ních poplatcích;
11. § 11 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se roz-
šiřuje působnost státního notářství;
12. nařízení ministra financí č. 4/1955 Sb.,
o notářských poplatcích.
§ 29.
Účinnost.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který
stanoví nařízením ministr financi v dohodě
s ministrem spravedlnosti; provede jej mi-
nistr financí v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
KNT 01 - 3879-57