Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
133.
Vládní návrh,
Rozpočtový zákon na rok 1957
ze dne 1957.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Cíle státního rozpočtu.
Finanční prostředky jsou stanoveny stát-
ním rozpočtem jako základním finančním
plánem státu a jejich zdrojem je především
socialistická výroba a budovatelské úsilí pra-
cujícího lidu; slouží k hospodárnému splnění
všech úkolů státního plánu rozvoje národního
hospodářství, zejména k urychlení rozvoje
výrobních sil především v těžkém průmyslu,
k podstatnému vzestupu zemědělské výroby
a rozvoje jednotných zemědělských družstev,
k zavádění nové techniky do výroby, k pod-
statnému vzestupu produktivity práce a tím
k trvalému zvyšování hmotné a kulturní
úrovně pracujícího lidu a k podpoře úsilí o za-
chování míru. K dosažení těchto cílů je třeba
ve zvýšené míře rozvinout aktivní účast lidu
při zabezpečování urychleného růstu národ-
ního důchodu a při prosazování hospodár-
nosti.
§ 2.
Stanovení výše státního roz-
počtu.
(1) Celkové příjmy státního rozpočtu se sta-
noví částkou 98. 240, 492. 000 Kčs, celkové vý-
daje částkou 97. 918, 878. 000 Kčs, takže vy-
2
plývá přebytek 321, 614. 000 Kčs; v rámci
státního rozpočtu se stanoví pro rozpočet
Slovenska příjmy částkou 14. 699, 063. 000 Kčs
a výdaje částkou 16. 848, 611. 000 Kčs; Sloven-
ská národní rada může zvýšit příjmy nad sta-
novenou částku a o tutéž částku i výdaje.
(2) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy roz-
počty národních výborů, jejichž příjmy i vý-
daje činí 26. 170, 391. 000 Kčs; kromě toho činí
zůstatek rozpočtových prostředků národních
výborů přecházejících do roku 1958 částku
441, 800. 000 Kčs.
(3) Vláda stanoví k vyrovnání rozpočtů ná-
rodních výborů podíly na státních příjmech.
§ 3.
Hospodaření podle státního
rozpočtu.
(1) Výdaje (investiční i neinvestiční) mo-
hou být uskutečňovány jen do výše částek
stanovených ve státním rozpočtu.
(2) Vláda může povolit uskutečnění nezbyt-
ného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu,
je-li jeho úhrada zajištěna vyššími příjmy
nebo odsunutím jiného, méně naléhavého vý-
daje. Obdobně může vláda povolit snížení ně-
kterého příjmu státního rozpočtu, jestliže
toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu
státního rozpočtu nebo snížením výdajů.
§ 4.
Odpovědnost za hospodaření.
Vláda a každý její člen, Sbor pověřenců a
každý jeho člen, vedoucí ostatních ústřed-
ních úřadů a rady národních výborů, jakož
i vedoucí odborů a správ rad národních vý-
borů jsou odpovědni za to, že v oboru jejich
působnosti budou při hospodaření všechny
plánované úkoly splněny hospodárně, že bu-
dou zjišťovány a využívány reservy, jež vzni-
kají v rozvíjejícím se hospodářství, že pří-
jmových částek státního rozpočtu bude při
nejmenším dosaženo a výdajové částky ne-
budou - s výjimkou případů přípustných
podle tohoto zákona - překročeny.
§ 5.
Časové použití rozpočtových
prostředků.
(1) Rozpočtových prostředků může být po-
užito pouze do konce roku 1957, a to jen
k úhradě výdajů splatných do konce tohoto
roku.
3
(2) Úhrada výdajů, které mají a podle usta-
novení tohoto zákona mohou zatěžovat roz-
počtové prostředky na rok 1957, nesmí být
odsunuta k tíži rozpočtových prostředků pří-
štího roku.
(3) Poukazovat peníze k úhradě závazků, jež
vzniknou po 31. prosinci 1957, nebo tvořit ja-
kýmkoliv jiným způsobem reservy z úspor na
rozpočtových prostředcích není přípustno.
§ 6.
Zjišťování rozpočtových dů-
sledků zákonných a jiných opa-
tření.
(1) U návrhů zákonů, zákonných opatření
předsednictva Národního shromáždění, záko-
nů Slovenské národní rady, vládních nařízení,
vládních usnesení, nařízení Sboru pověřenců,
usnesení Sboru pověřenců, nařízení ministrů,
nařízení pověřenců, vyhlášek a u všech opa-
tření ústředních úřadů, jakož i u návrhů
usnesení národních výborů a
jejich rad musí
být s největší odpovědností zváženy a v ná-
vrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospo-
dářské a finanční. Důsledky těchto opatření
zejména pro výdaje po případě pro příjmy
státního rozpočtu, pro bilanci příjmů a vý-
dajů obyvatelstva nebo pro úvěrový plán je
třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu
opatření. Při každém navrhovaném opatření
musí být zkoumáno, zda jeho povaha připou-
ští zavedení nových příjmů, a v kladném pří-
padě musí být tyto nové příjmy vždy na-
vrženy.
(2) U všech opatření, uvedených v odstavci
1, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují pří-
jmy státního rozpočtu, musí být zároveň sta-
novena úhrada zvýšeného výdaje nebo náhra-
da úbytku příjmů.
§ 7.
Nepřípustnost započtení pohle-
dávek vůči státu.
Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu
uhradit započtením své pohledávky za stá-
tem.
§ 8.
Doplňkové rozpočty národních
výborů.
(1) Jestliže národní výbor dosáhl nebo urči-
tě dosáhne vyšších příjmů, než stanovil jeho
rozpočet, nebo uspoří-li na rozpočtovaných
výdajích, při čemž plnění všech jeho pláno-
vaných úkolů je zajištěno, může sestavit do-
plňkový rozpočet.
4
(2) K získání vyšších příjmů jako zdrojů
pro doplňkové rozpočty rozvíjejí národní vý-
bory především služby a místní výrobu a vy-
tvářejí tak podmínky pro další rozvoj hospo-
dářství a kultury ve svém obvodu a tím k roz-
šíření své hospodářské základny.
(3) Doplňkový rozpočet musí být vyrovnán.
(4) Doplňkový rozpočet národního výboru
nižšího stupně schvaluje rada národního vý-
boru vyššího stupně.
(5) Podrobnosti upraví ministr financí; při
tom též stanoví postup při převodu nevyčer-
paných prostředků doplňkových rozpočtů do
příštího roku.
§ 9.
Zatímní vedení státního hospo-
daření v roce 1958.
Vláda učiní vhodná opatření pro státní hos-
podaření v době od 1. ledna 1958 do vyhlášení
rozpočtového zákona na rok 1958, nebude-li
rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen
před 1. lednem 1958. Pro toto období platí ob-
dobně ustanovení §§ 4, 6, 7 a 10 odst. 1 písm.
b) a odst. 2.
Závěrečná ustanovení.
§ 10.
(1) Vláda se zmocňuje,
a) aby do státního rozpočtu promítla finanč-
ní důsledky úprav státního plánu rozvoje
národního hospodářství;
b) aby k úhradě závazků z let minulých po-
užila finančních přebytků hospodaření let
minulých.
(2) Ministr financí
a) vydá směrnice pro hospodaření podle stát-
ního rozpočtu a jeho kontrolu, a to ze-
jména pokud jde o používání rozpočtových
prostředků, úhradu výdajů na nové úkoly
ukládané národním výborům, vázání roz-
počtových prostředků určených na úhradu
úkolů, které odpadly, a o postup při opa-
třování úhrady výdajů na úkoly, jež ne-
jsou plné rozpočtově zajištěny. Přitom
může ministr financí povolit odchylku od
ustanovení § 5 odst. 1;
b) upraví používání nadplánových zisků a
uhrazování neplánovaných a nadplánových
ztrát hospodářských organisací státního
socialistického sektoru, a to i za dobu před
účinností tohoto zákona;
5
c) je oprávněn stanovit způsob použití pří-
jmů za vyřazené základní prostředky hos-
podářských organisací státního socialistic-
kého sektoru, a to i odchylně od ustano-
vení § 4 odst. 2 věty třetí zákona č. 106/
1951 Sb., o úpravě financování národních
a komunálních podniků.
§ 11.
(1) Státní banka československá sestavuje
návrhy čtvrtletního úvěrového plánu a před-
kládá je ke schválení ministru financí. Tím se
mění § 8 zákona č. 84/1952 Sb., o organisaci
peněžnictví.
(2) Zrušují se ustanovení § 4 odst. 3 a § 12
zákona č. 106/1951 Sb., o úpravě financování
národních a komunálních podniků, § 10 vlád-
ního nařízení č. 107/1951 Sb., kterým se pro-
vádí zákon o úpravě financování národních
a komunálních podniků, a § 9 zákona č. 83/
1952 Sb., o rozpočtech národních výborů.
(3) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 1957; provedou jej ministr financí a
ostatní členové vlády.
6
1. příloha zákona č. /1957 Sb.
Celkový přehled státního rozpočtu Československé republiky na rok 1957.
|
Příjmy |
Kčs |
Výdaje |
Kčs |
|
Příjmy, od socialistického sektoru |
85. 092, 113 |
Hospodářství ........ |
53. 154, 425 |
|
Kulturní a sociální opatřeni.. |
31. 932, 000 |
||
|
Daně, dávky a poplatky od oby- |
10. 663, 580 |
Obrana a bezpečnost ..... |
9. 319, 311 |
|
Ostatní příjmy ....... |
2. 464, 799 |
Správa .......... |
3. 513, 142 |
|
Úhrn... |
98. 240, 492 |
Úhrn... |
97. 918, 878 |
Úhrn rozpočtů národních výborů obsažených ve státním rozpočtu.
|
Příjmy |
Kčs |
Výdaje |
Kčs (v tisících) |
|
Příjmy od hospodářských orga- |
2. 648, 191 |
Hospodářství... |
11. 935, 153 |
|
Místní daně a poplatky.... |
732, 259 |
Kulturní a sociální opatřeni.. |
12. 337, 840 |
|
Ostatní příjmy ....... |
1. 309, 563 |
Správa .......... |
1. 897, 398 |
|
Podíly na státních příjmech.. |
3. 549, 822 |
||
|
Příděl z ústředního rozpočtu.. |
17. 930, 556 |
||
|
Úhrn... |
26. 170, 391 |
Úhrn... |
26. 170, 391 |
7
2. příloha zákona č. /1957 Sb.
Přehled příjmů a výdajů jednotlivých krajů
(v tisících Kčs)
|
Kraj |
Vlastni |
Podíly na |
Příděly |
Úhrn příjmů |
Úhrn výdajů |
|
Praha ONV ..... |
504, 898 |
473. 380 |
580. 793 |
1. 559, 071 |
1. 559, 071 |
|
Pražský ...... |
381, 367 |
334. 645 |
1. 450, 134 |
2. 166. 146 |
2. 166, 146 |
|
Českobudějovický.. |
187, 953 |
116. 804 |
917, 229 |
1. 221, 986 |
1. 221, 986 |
|
Plzeňský ...... |
200, 430 |
136. 890 |
890, 352 |
1. 227, 672 |
1. 227, 672 |
|
Karlovarský.... |
134, 541 |
59. 495 |
784, 355 |
978, 391 |
978, 391 |
|
Ústecký ...... |
269, 587 |
135, 741 |
995, 351 |
1. 400, 679 |
1. 400, 679 |
|
Liberecký ..... |
210, 943 |
136, 821 |
722, 327 |
1. 070, 091 |
1. 070, 091 |
|
Hradecký ..... |
197, 940 |
180, 228 |
719, 280 |
1. 097. 448 |
1. 097. 448 |
|
Pardubický ..... |
141, 187 |
115, 450 |
650, 764 |
907, 401 |
907, 401 |
|
Jihlavský ..... |
150, 155 |
128, 196 |
685, 736 |
964, 087 |
964. 087 |
|
Brněnský ..... |
384, 249 |
339, 231 |
1. 064, 396 |
1. 787, 876 |
1. 787. 876 |
|
Olomoucký ..... |
199, 900 |
177, 413 |
820, 574 |
1. 197, 887 |
1. 197. 887 |
|
Gottwaldovský.. |
184, 956 |
170, 637 |
673, 037 |
1. 028. 630 |
1. 028, 630 |
|
Ostravský ..... |
347, 763 |
162, 351 |
1. 286, 142 |
1. 796. 256 |
1. 796, 256 |
|
K. Vary MěNV... |
20. 534 |
9, 864 |
56, 263 |
86, 661 |
86. 661 |
|
M. Lázně MěNV... |
4, 215 |
1, 742 |
21, 397 |
27, 354 |
27, 354 |
|
F. Lázně MěNV... |
618 |
315 |
10, 350 |
11, 283 |
11, 283 |
|
České kraje.... |
3. 521, 236 |
2. 679, 203 |
12. 328, 480 |
18. 528, 919 |
18. 528. 919 |
|
Bratislava ONV... |
117, 286 |
93, 830 |
357, 034 l |
568, 150 |
568, 150 |
|
Bratislavský.... |
241, 027 |
203, 088 |
942, 081 |
1. 386, 196 |
1. 386, 196 |
|
Nitranský ..... |
205, 423 |
202, 217 |
1. 007, 347 |
1. 414, 987 |
1. 414, 987 |
|
Banskobystrický... |
142, 392 |
105, 607 |
816. 488 |
1. 064, 487 |
1. 064, 487 |
|
Žilinský ...... |
182. 421 |
84, 220 |
717, 309 |
983. 950 |
983, 950 |
|
Košický ...... |
157, 826 |
98, 173 |
893, 156 |
1. 149, 155 |
1. 149, 155 |
|
Prešovský ..... |
118, 971 |
82, 877 |
832. 467 |
1. 034, 315 |
1. 034, 315 |
|
Vys. Tatry MěNV.. |
3, 431 |
607 |
36, 194 |
40, 232 |
40, 232 |
|
Slovenské kraje... |
1. 168, 777 |
870. 619 |
5. 602, 076 |
7. 641, 472 |
7. 641, 472 |
|
ČSR ....... |
4. 690. 013 |
3. 549, 822 |
17. 930, 556 |
26. 170, 391 |
26. 170, 391 |
8
Důvodová zpráva.
Část všeobecná.
Státní rozpočet na rok 1957 vychází z úkolů
státního plánu rozvoje národního hospodář-
ství na rok 1957 stanovených v rámci úkolů
druhého pětiletého plánu. Státní rozpočet jako
základní finanční plán státu se opírá ve svých
hlavních příjmových i výdajových položkách
o státní plán rozvoje národního hospodářství
a je těsně spjat s výsledky tvůrčího úsilí čes-
koslovenského pracujícího lidu.
Další rozvoj národního hospodářství a
rychlý růst národního důchodu vyžadují, aby
byla ještě více rozvíjena tvůrčí aktivita pra-
cujících na základě jednoty zájmů pracují-
cích, podniků, národních výborů a celého ná-
rodního hospodářství.
Státní rozpočet na rok 1957 zajišťuje po-
třebné finanční prostředky pro další propor-
cionální rozvoj našeho národního hospodář-
ství, zvyšování hmotné a kulturní úrovně pra-
cujících a upevnění hospodářské moci a
obranné síly republiky.
Důležitým znakem našeho národohospodář-
ského plánu a státního rozpočtu je, že pro-
střednictvím národních výborů jsou do jejich
tvoření a uskutečňování zapojeni všichni pra-
cující měst i venkova. Je to velká příležitost
dále prohloubit tvůrčí účast národních výborů
a všech občanů na správě státu a na hospo-
dářské a kulturní výstavbě.
Národní výbory, které v sobě spojují jak
orgány státní moci a správy, tak i nejširší ma-
sovou organisaci občanstva, jsou povolány na
svém úseku denně řídit hospodářskou a kul-
turní výstavbu a zabezpečovat potřeby pra-
cujících.
Pro plnění těchto úkolů jsou národním vý-
borům svěřeny veliké finanční prostředky.
Finanční prostředky na úhradu svých vý-
dajů mají národní výbory zajištěny ve svých
rozpočtech, jež jsou součástí státního roz-
počtu. Rozpočty národních výborů jsou vy-
rovnány systémem podílů na státních pří-
jmech podle ustanovení zákona č. 83/1952 Sb.,
o rozpočtech národních výborů; tím je zaji-
štěna hmotná zainteresovanost národních vý-
borů na řádném a včasném inkasu nejen
vlastních příjmů, ale i státních daní.
Aby národní výbory ještě lépe zabezpečo-
valy hospodářskou a kulturní výstavbu ve
svých obvodech, svěřuje se jim péče o další
státní příjmy, kde národní výbory nejvíce
mohou přispět ke splnění plánem stanovených
úkolů, a způsob vyrovnávání rozpočtů národ-
ních výborů se nově upravuje.
K dalšímu zvýšení aktivity národních vý-
borů a účasti občanů na hospodářské a kul-
turní výstavbě byly přeneseny další úkoly
z ústředních úřadů na národní výbory.
Pro zvýšení zainteresovanosti národních
výborů na plnění a překračování úkolů stát-
ního plánu a rozpočtu mají velký význam do-
plňkové rozpočty národních výborů. Doplň-
kový rozpočet může sestavit národní výbor
z nadplánových příjmů a z úspornějšího plně-
ní výdajů. Skutečnost, že národní výbory v po-
slední době častěji využívají možnosti sesta-
vit doplňkově rozpočty, svědčí o dobrých vý-
sledcích odpovědného hospodaření národních
výborů. Národní výbory se podle § 2 odst. 2
ústavního zákona č. 12/1954 Sb., o národních
výborech, soustavně starají, aby byly stále
lépe a plněji uspokojovány rostoucí hmotné
a kulturní potřeby pracujících. V souladu
s tímto úkolem je třeba, aby národní výbory
zvýšily péči o rozvoj služeb pro obyvatelstvo
a místní výroby, aby byly lépe uspokojovány
rostoucí potřeby pracujících a rozmnožena
hospodářská základna národních výborů; tím-
to způsobem dosažených vyšších příjmů mo-
hou pak národní výbory vhodně použít jako
zdroje pro doplňkové rozpočty.
Poznamenává se, že ustanovení dosavadního
rozpočtového zákona na rok 1956 o zatěžo-
vání státních rozpočtů příštích let bylo
z osnovy rozpočtového zákona na rok 1957
vypuštěno, a to proto, že při plánovaném hos-
podářství jsou finanční důsledky všech důle-
žitých úkolů, které mají být uskutečněny buď
v příštím roce nebo v příštích letech, uvažo-
vány již při plánování těchto úkolů v ročních
resp. perspektivních plánech. Zatěžování roz-
počtů jinými opatřeními, jež nejsou předmě-
tem státního plánu, jsou rozsahu malého a
proto je účelno v intencích požadavku na
zjednodušení administrativy od souhlasového
řízení upustit.
Část zvláštní.
K § 2:
Ustanovení odstavce 1 je rozšířeno vzhle-
dem k ústavnímu zákonu č. 33/1956 Sb., o slo-
venských národních orgánech.
K § 3:
Nepřekročitelnost částek stanovených vý-
dajů vyplývá z požadavku vyrovnanosti hos-
podaření podle státního rozpočtu a plynulého
9
plnění státního plánu rozvoje národního hos-
podářství. Zmocnění pro vládu je proti roku
předchozímu rozšířeno, a to v zájmu opera-
tivnosti hospodaření. Vláda může svoje
oprávnění uskutečňovat jednak rozhodnutím
v jednotlivých případech nebo generelním ak-
tem, jako je na př. vládní usnesení č.
1938/1956 o zvýšení pravomoci a odpověd-
nosti ministrů.
K § 4:
Odpovědnost za hospodaření je tímto usta-
novením nově uložena jednak Sboru pověřen-
ců a jednotlivým jeho členům, a to vzhledem
k ustanovením ústavního zákona č. 33/1956
Sb., o slovenských národních orgánech, jed-
nak vedoucím odborů a správ rad národních
výborů. Pod pojmem "s výjimkou případů
přípustných podle tohoto zákona" jsou mí-
něny případy, kdy bude použito ustanovení
§ 3 odst. 2 nebo § 10 odst. 2 písm. a).
K § 5:
Rozpočtových prostředků může být použito
jen v rozpočtovém roce, ale ustanovení § 10
osnovy dáva ministru financí zmocnění po-
volit v odůvodněných případech výjimky.
K § 6:
Znění tohoto ustanovení bylo proti roku
předchozímu rozšířeno o druhý odstavec;
v něm je vyjádřen závěr, vyplývající ze smyslu
dosavadního znění tohoto paragrafu a je těž
v souladu s intencemi ostatních ustanovení
zákona, zejména jeho §§ 3 a 4. Stanovení způ-
sobu úhrady nového zatížení státního roz-
počtu bude odlišné podle kvalifikace opa-
tření; u opatření, jež se dějí v rámci kompe-
tence resortu nebo národního výboru, bude
stanovení úhrady spočívat zpravidla v použití
rozpočtových úspor přesunovým řízením nebo
v použití zvýšených po př. nových souvztaž-
ných příjmů.
K § 7:
Podle § 326 občanského zákona mohli by
dlužníci státu vyrovnávat své závazky vůči
němu započtením svých pohledávek za ním.
To by však způsobovalo značné administra-
tivní obtíže, zvláště v případech, kdy by šlo
o závazky a pohledávky státu vzniklé u růz-
ných orgánů státu (tedy i u národních vý-
borů) a narušilo by peněžní kontrolu hospo-
daření státu. Naproti tomu je třeba, aby stát
mohl použít započtení, kdykoliv je to pro něj
ze zvláštních důvodů vhodné, zvláště když je
obava, že pohledávka státu za dlužníkem je
pochybná nebo nedobytná. Proto osnova, ne-
dotýkajíc se oprávnění státu vyrovnávat své
závazky započtením, odnímá toto oprávněni
dlužníkovi, který je zavázán státu.
K § 8:
Instrument doplňkových rozpočtů národ-
ních výborů je dosud zakotven v ustanoveních
§ 9 zákona č. 83/1952 Sb., o rozpočtech ná-
rodních výborů; tato úprava však již nevyho-
vuje žádoucímu oživení zájmu národních vý-
borů o doplňkové rozpočty. Navržená nová
úprava připouští použití doplňkových rozpoč-
tů v širší míře než dosud, zejména i na jiné
účely než na kulturu a na sociální a zdravotní
opatření; kromě toho je přípustno na vrub
doplňkového rozpočtu hospodařit již od za-
čátku rozpočtového roku. Novou úpravou
bude dále zvýšena hmotná zainteresovanost
národních výborů na výsledcích jejich roz-
počtového hospodaření. Poznamenává se, že
doplňkové rozpočty krajských národních vý-
borů schvaluje podle ustanovení § 11 zák. č.
13/1954 Sb., o národních výborech, zasedání
krajského národního výboru a že nebudou
předkládány ke schválení vyšším orgánům.
K § 9:
Z důvodu účelnosti je znění tohoto para-
grafu rozšířeno o ustanovení v poslední větě;
děje se tak v zájmu legislativní přesnosti a
úplnosti.
K §10:
Zmocnění navržené v odstavci 1 písm. a)
je účelné v zájmu zajištění vazby státního
rozpočtu na státní plán rozvoje národního
hospodářství.
Zmocnění v odstavci 1 písm. b) vyplývá
z potřeby, aby státní rozpočet na běžný rok
nebyl nepříznivě ovlivňován mimořádnými vý-
daji, týkajícími se národohospodářsky minu-
lých let, jako je na př. finanční vypořádání
hospodaření hospodářských ministerstev za
minulý rok, úhrada neplánovaných ztrát, ce-
nová vyrovnání. Podle navrženého zmocnění
projdou takové výdaje státním rozpočtem běž-
ného roku, aniž se poruší rovnováha rozpočtu,
neboť též jeho příjmy budou zvýšeny o po-
třebnou částku z přebytků hospodaření let
minulých.
Zmocnění uvedené v odstavci 2 písm. a) vy-
plývá z rámcové povahy rozpočtového zákona;
pod pojem "opatřování úhrady výdajů na úko-
ly, jež nejsou plně rozpočtově zajištěny" spa-
dá jednak přesunové řízení, jednak úhrada
z nových nebo vyšších příjmů, jež jsou s vý-
daji v příčinné souvislosti (t. zv. souvztažné
příjmy).
10
Zmocnění v odst. 2 písm. b) se odůvodňuje
takto:
Podle § 4 odst. 3 zákona č. 106/1951 Sb.,
o úpravě financování národních a komunál-
ních podniků, stanoví vláda, jak se použije zis-
ků, kterých dosáhnou podniky nad. plán a po-
dle § 12 cit. zákona mohou být neplánované
ztráty podniků uhrazeny jen podle zvláštního
rozhodnutí vlády.
Usnesením z 24. července 1956 č. 1938 však
vláda
a) přenesla na ministry oprávnění uhrazovat
podnikům během roku neplánované ztráty
z některých zdrojů a mimo jiné též z nad-
plánovaného zisku ostatních podniků mi-
nisterstva,
b) zmocnila ministra financí rozhodovat při
vypořádání hospodářských výsledků mini-
sterstev o způsobu použití nadplánového
zisku a o způsobu úhrady neplánovaných
ztrát, jakož i rozhodovat o způsobu úhrady
neplánovaných ztrát podniků, pokud je ne-
může podle bodu A) e/1 vl. usnesení uhra-
dit příslušný ministr,
c) uložila ministrům přenést na ředitele pod-
niků oprávnění provádět drobnou inves-
tiční výstavbu z podílů na nadplánovém
zisku podle pokynů ministerstva financi a
státního úřadu plánovacího.
Vzhledem k uvedeným opatřením vlády se
navrhuje, aby ustanovení § 4 odst. 3 a § 12
zákona č. 106/1951 Sb. byla zrušena (viz § 11
osnovy) a aby ustanovením § 10 odst. 2 písm.
b) tohoto rozpočtového zákona byl ministr fi-
nancí zmocněn upravit používání nadpláno-
vých zisků a uhrazování neplánovaných a nad-
plánových ztrát hospodářských organisací
státního socialistického sektoru.
Ke zmocnění v odstavci 2 písm. č) se uvádí,
že podle ustanovení § 4 odst. 2 věty třetí
zák.
č. 106/1951 Sb. jsou příjmy za vyřazené zá-
kladní prostředky určeny k financování plá-
novaných investic a generálních oprav a pře-
bytek se odvádí do státního rozpočtu. Prak-
tické provádění tohoto ustanovení ukázalo, že
nemobilisuje pracující k tomu, aby výtěžek
z likvidace byl co největší a mimo to působí
nežádoucí komplikaci v účetní evidenci.
K §11:
K ustanovení odstavce 1 se uvádí:
V rámci opatření ke zvýšení pravomoci a
odpovědnosti ministrů přenesla vláda usne-
sením ze dne 24. července 1956 č. 1938 na mi-
nistra financí pravomoc schvalovat čtvrtletní
plány krátkodobých úvěrů. Ježto podle § 8 zá-
kona č. 84/1952 Sb., o organisaci peněžnictví,
úvěrové plány sestavené Státní bankou česko-
slovenskou schvaluje vláda, navrhuje se změ-
na tohoto ustanovení, aby bylo vyhověno usne-
sení celostátní konference KSČ z června 1956.
V působnosti vlády zůstává nadále schvalo-
vání ročních plánů dlouhodobých úvěrů podle
zvláštních předpisů (§§ 16 a 17 vládní vyhláš-
ky č. 245/1955 Ú. L).
Důvody k ustanovení odstavce 2 jsou
tyto:
Pokud jde o zrušení § 4 odst. 3 a § 12 zá-
kona č. 106/1951 Sb., poukazuje se na důvo-
dovou zprávu k § 10 odst. 2 písm. b).
Podle § 10 vládního nařízení č. 107/1951
Sb., kterým se provádí zákon o úpravě finan-
cování národních a komunálních podniků,
předkládají ministerstva vládě výkaz o vý-
sledcích finančního hospodaření svých hlav-
ních správ a podniků za minulý rok a mini-
sterstvo financí a státní úřad plánovací před-
kládají vládě vyjádření o výsledku hospoda-
ření ministerstev s návrhem příslušných opa-
tření. Vládním usnesením z 24. července 1956
č. 1938 byl však ministr financí zmocněn
schvalovat vypořádání hospodářských výsled-
ků ministerstev počínajíc výsledky hospoda-
ření za rok 1955. Proto se stalo ustanovení
§ 10 vládního nařízení č. 107/1951 Sb. bez-
předmětným a navrhuje se jeho zrušení.
V Praze dne 13. března 1957.
První náměstek předsedy vlády:
Dr. Dolanský v. r.
Ministr financí:
v z.: Ing. Sucharda v. r.
první náměstek ministra.
KNT 01 - 3787-57