Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
131.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957,
o kárnéra (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku
v socialistickém vlastnictví.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1
Kárné (disciplinární)
provinění
(1) Drobné rozkrádání a jiné úmyslné po-
škozování majetku v socialistickém vlast-
nictví, pokud se ho dopustil na majetku spra-
vovaném podnikem, úřadem, ústavem nebo
jinou organisací socialistického sektoru jejich
zaměstnanec, se stíhá jako kárné (discipli-
nární) provinění (dále jen "kárné provinění"),
zejména týká-li se takový čin věcí, k nimž
má zaměstnanec při výkonu své práce přístup.
(2) Jako kárné provinění nelze stíhat čin
uvedený v odstavci 1, jestliže užití kárných
(disciplinárních) opatření (§ 5 odst. 1) by
zřejmě nepostačilo k výchově zaměstnance,
zejména se zřetelem k způsobu provedeni
činu nebo k okolnosti, že se rozkrádání a po-
škozování majetku v socialistickém vlast-
nictví již několikrát dopustil. Jako kárné pro-
vinění nelze stíhat čin, převyšuje-li škoda
500 Kčs.
2
§ 2
Pravomoc kárných orgánů
(1) O kárném provinění rozhoduje vedoucí
podniku nebo jiné organisace socialistického
sektoru, po případě zaměstnanec jím zmocně-
ny nebo kárný (disciplinární) orgán, je-li po-
dle platných předpisů zřízen (dále jen "kárný
orgán").
(2) Příslušný ministr (vedoucí ústředního
orgánu), po případě příslušná rada krajského
národního výboru mohou stanovit, v kterých
podnicích nebo jiných organisacích socialis-
tického sektoru se kárná provinění nebudou
stíhat podle tohoto zákona. Čin uvedený v § 1
odst. 1 se v těchto případech stíhá jako pře-
stupek.
Postoupení věci
§ 3
(1) Nelze-li čin uvedený v § 1 odst. 1 stíhat
jako kárné provinění, postoupí kárný orgán
věc příslušnému výkonnému orgánu národní-
ho výboru k stíhání pro přestupek.
(2) Výkonnému orgánu národního výboru
postoupí věc kárný orgán též tehdy,
a) jestliže se zaměstnancem byl pracovní po-
měr rozvázán dříve, než o věci kárný or-
gán rozhodl, nebo
b) jestliže kárný orgán nemůže prostředky,
které má po ruce, věc náležitě objasnit,
zejména s hlediska viny zaměstnance.
(3) Vrátí - li výkonný orgán národního vý-
boru věc postoupenou podle odstavce 1, kár-
ný orgán je povinen v řízení pokračovat.
§ 4
(1) Má-li kárný orgán za to, že jde o trest-
ný čin, postoupí věc prokurátoru. To učiní též
tehdy, nařídí - li to prokurátor.
(2) Vrátí - li prokurátor věc postoupenou po-
dle odstavce 1, kárný orgán je povinen v ří-
zení pokračovat.
§ 5
Kárná (disciplinární) opatření
(1) Za kárné provinění (§ 1 odst. 1) se podle
stupně jeho nebezpečnosti uloží některé
z těchto kárných (disciplinárních) opatření:
a) důtka,
b) veřejná důtka,
c) veřejná důtka s pokutou; pokuta se vy-
měří nejméně dvojnásobkem částky způ-
sobené škody a nesmí převyšovat 1000
Kčs.
3
(2) Při výměře kárného (disciplinárního)
opatření se přihlédne zejména k způsobu pro-
vedení a následkům činu, jakož i k poměrům
a osobě zaměstnance a k tomu, zda a do jaké
míry nahradil způsobenou škodu.
Řízení před kárným orgánem
§ 6
Před rozhodnutím o uložení kárného (dis-
ciplinárního) opatření musí být vyslechnut
zaměstnanec a věc projednána se závodním
výborem odborové organisace. Je-li toho tře-
ba, provede kárný orgán i jiná šetření po-
třebná k objasnění věci, zejména přešetří
obhajobu zaměstnance.
§ 7
(1) V nepřítomnosti zaměstnance lze konat
jednání před kárným orgánem, jen jestliže
zaměstnanec bezdůvodně odepře se ho zú-
častnit.
(2) Po skončení jednání kárný orgán zpra-
vidla ihned vyhlásí přítomnému zaměstnanci
své rozhodnutí; pouze
žádá-li o to zaměstna-
nec, doručí se mu opis rozhodnutí. Opis roz-
hodnutí se doručí zaměstnanci též, konalo-li
se jednání v jeho nepřítomnosti.
(3) Kárný orgán je povinen při vyhlášení
rozhodnutí a v jeho opise poučit zaměstnance
o jeho právu uvedeném v § 8.
(4) O jednání před kárným orgánem se se-
píše stručný zápis, v němž se také uvede roz-
hodnutí kárného orgánu; opis zápisu se zašle
závodnímu výboru odborové organisace.
§ 8
(1) Zaměstnanec má právo písemně prohlá-
sit, že s rozhodnutím kárného orgánu, jímž
mu bylo uloženo kárné (disciplinární) opa-
tření, nesouhlasí. Takové prohlášení nutno
učinit do 3 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí,
a nebyl-li zaměstnanec vyhlášení rozhodnutí
přítomen, do 3 dnů ode dne doručení opisu
rozhodnutí, a to u kárného orgánu.
(2) Včas podaným prohlášením pozbývá
rozhodnutí kárného orgánu účinnosti. Kárný
orgán postoupí věc výkonnému orgánu národ-
ního výboru, jenž pak o činu rozhodne podle
obecných předpisů o přestupcích.
§ 9
Promlčení kárného stíhání
Kárné provinění lze kárné stíhat do 1 roku
od jeho spáchání.
4
§ 10
Zamezení dvojího potrestání
(1) Řízení o kárném provinění kárný orgán
nekoná, jestliže o skutku již rozhodl soud
nebo jiný státní orgán.
(2) Jestliže kárný orgán rozhodl, nemůže
pro týž skutek konat řízení soud nebo jiný
státní orgán, ledaže by šlo o skutek, o němž
kárnému orgánu nepřísluší rozhodovat.
§ 11
Výkon veřejné důtky
Veřejná důtka [§ 5 odst. 1 písm. b) a c)] se
vykoná tak, že se rozhodnutí, kterým byla
uložena, vyvěsí nebo jinak vyhlásí na praco-
višti.
§ 12
Vymáhání pokuty
(1) Pokutu uloženou podle § 5 odst. 1 písm.
c) vymáhá účtárna zaměstnavatele na podkla-
dě pravomocného rozhodnutí o uložení po-
kuty, a to srážkou z platu až do 25 % jeho
výše. Srážky, včetně srážek s předchozím po-
řadím, nesmí však činit více, než kolik do-
volují obecné předpisy o exekuci na plat.
Pokutu lze vymáhat též soudní exekucí.
(2) Vymožená pokuta připadá státu.
§ 13
Stíhání kárného provinění
členů družstev
Usnese-li se na tom družstvo způsobem
předepsaným k přijetí stanov, jsou družstevní
orgány oprávněny stíhat kárná provinění (§ 1
odst. 1), jichž se dopustili na majetku druž-
stva jeho členové. Přitom se postupuje při-
měřeně podle ustanovení tohoto zákona.
Ustanovení závěrečná
§ 14
Ministr spravedlnosti může v dohodě s mi-
nistrem vnitra stanovit podrobnosti k prove-
dení tohoto zákona.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15.
dubna 1957; provedou jej všichni členové
vlády.
5
Důvodová zpráva.
Socialistické vlastnictví je nedotknutelným
zdrojem bohatství a síly naší republiky. Budo-
vatelským úsilím pracujícího lidu při plnění
úkolů pětiletého plánu se toto bohatství zvět-
šuje a umožňuje další zvyšování životní
úrovně všech pracujících.
Požadavek dalšího upevnění socialistické
zákonnosti a zvyšování výchovné úlohy státu
vyslovený celostátní konferencí Komunistic-
ké strany Československa vyžaduje, aby byly
hledány nejvhodnější výchovné methody,
které by vedly pracující k uvědomělému vzta-
hu k socialistickému vlastnictví a k boji proti
jeho rozkrádání a poškozování a tím k zvýšení
a upevnění jeho ochrany. S těchto hledisek
vychází též navrhovaná osnova. Sledovaného
účelu bude docíleno především tím, že roz-
hodování o drobných případech rozkrádání a
úmyslného poškozování majetku v socialis-
tickém vlastnictví se přenáší přímo na pra-
coviště, kde o kárném provinění zaměstnanců
bude rozhodovat vedoucí pracovník, po pří-
padě zaměstnanec jím zmocněný a tam, kde
podle platných předpisů je zřízen kárný (dis-
ciplinární) orgán, jako na příklad u státních
zaměstnanců, tento orgán. Kárná pravomoc
podle tohoto zákona se svěřuje vedoucímu
pracovníku, který již nyní podle pracovních
řádů vykonává kárnou pravomoc, pokud jde
o stíhání poklesků proti pracovní kázni.
Význam tohoto řešení spočívá v tom, že
o kárném provinění bude rozhodovat orgán,
který je velmi dobře seznámen s poměry na
pracovišti a který bude proto moci daleko
lépe, než tak mohly dosud činit soudy, volit
vhodná kárná opatření, která budou výchovně
působit nejen na provinilého zaměstnance,
nýbrž i na celý pracovní kolektiv.
Tím, že se zajišťuje součinnost odborové
organisace při rozhodování o kárných provi-
něních, bude zajištěno bezprostřední půso-
bení celého kolektivu pracujících na provini-
lého zaměstnance a bude zvýšena výchova
celého kolektivu k uvědomělému vztahu k so-
cialistickému vlastnictví.
Soudy nemohly při rozhodování drobných
případů rozkrádání a úmyslného poškozování
majetku, který je v socialistickém vlastnictví,
dostatečně účinně bojovat proti jeho příči-
nám, zejména proto, že nemohly zajistit bez-
prostřední potrestání provinilého zaměstnan-
ce. Ve většině případů se ostatní spoluza-
městnanci podniku nebo závodu nedověděli
o tom, jak takový případ byl rozhodnut, nebo
vůbec nevěděli, že se jejich spoluzaměstnanec
takového činu dopustil. Chyběla zde tak síla
morálního odsouzení zaměstnance celým ko-
lektivem. V případech, kde kolektiv zaměst-
nanců se o potrestání vůbec nedověděl, bylo
oslabováno společenské vědomí těchto pra-
covníků o škodlivosti, nebezpečnosti a za-
vržitelnosti takového jednání, poškozujícího
celou společnost.
Dalším významným rysem osnovy je zhos-
podárnění řešení případů drobného rozkrá-
dání a úmyslného poškozování majetku, který
je v socialistickém vlastnictví. Zatím co se
každým takovým případem dosud nákladným
způsobem zabývali bezpečnostní orgány, pro-
kurátoři a soudy, bude řízení podle navrho-
vané osnovy možno provádět rychle a bez-
prostředně přímo na pracovišti. Přitom osno-
va výslovně zajišťuje prokurátoru, jako
strážci socialistické zákonnosti, právo dozírat
na to, aby kárné orgány řešily případy drob-
ného rozkrádání a jiného úmyslného poško-
zování majetku v socialistickém vlastnictví
jen tam, kde použití kárných opatření může
dostatečně přispět k účinné výchově jak pa-
chatele, tak ostatních zaměstnanců.
Navrhovaná osnova, vycházejíc z usnesení
celostátní konference KSČ dovršuje úpravy
trestně právní povahy, provedené v trestním
zákoně a v trestním zákoně správním.
Za kárné provinění považuje osnova drobné
rozkrádání a jiné úmyslné poškozování ma-
jetku v socialistickém vlastnictví, pokud se
ho dopustil na majetku spravovaném podni-
kem, úřadem, ústavem nebo jinou organisací
socialistického sektoru jejich zaměstnanec
(§ 1 odst. 1 osnovy), zejména týká-li se ta-
kový čin věcí, k nimž má zaměstnanec při
výkonu své práce přístup. Kárným orgánům,
vzhledem k tomu, že jako kárné provinění
bude možno stíhat i případy, kdy škoda ne-
převyšuje 500 Kčs, je svěřována rozsáhlá pra-
vomoc. Nebylo by však účelné, aby ve všech
těchto případech nastupovala kárná pravo-
moc. Proto osnova vylučuje kárné stíhání tam,
kde i při škodě nižší by užití kárných opa-
tření zřejmě nepostačilo k výchově pachatele
(§ 1 odst. 2 osnovy). Tak tomu bude zejména,
jestliže se zaměstnanec činu dopustil již ně-
kolikrát a pod. V těchto případech, stejně jako
v případech uvedených v § 3 odst. 2 a v § 4,
postoupí kárný orgán věc výkonnému orgánu
okresního národního výboru nebo prokurá-
toru k stíhání pro přestupek nebo trestný čin.
Vrátí-li výkonný orgán národního výboru
nebo prokurátor věc postoupenou podle § 3
odst. 1 nebo § 4 odst. 1, kárný orgán v řízení
6
pokračuje, při čemž je rozhodnutím těchto
orgánů vázán.
Poněvadž osnova svěřuje výkon kárné pra-
vomoci vedoucímu podniku nebo jiné organi-
sace socialistického sektoru je samozřejmě,
že dopustí-li se činu uvedeného v § 1 odst. 1
tento pracovník sám, rozhoduje o tomto jeho
činu výkonný orgán národního výboru jako
o přestupku.
Ustanovením § 1 osnovy není dotčeno usta-
novení § 4 zákona č. 102/1953 Sb., takže pře-
stupek podle § 35a trestního zákona správ-
ního spáchaný osobou podléhající vojenské
kázeňské pravomoci se vyřizuje kázeňsky.
V některých podnicích, zejména s malým
počtem zaměstnanců, by bylo obtížné a ne-
mohlo by splnit výchovné poslání provedení
kárného řízení. Proto osnova zmocňuje pří-
slušné ministry, vedoucí ústředních orgánů
a rady KNV, aby po organisační stránce určili,
v kterých jimi řízených podnicích se kárné
řízení provádět nebude (§ 2 odst. 2 osnovy).
V těchto případech se budou takové činy stí-
hat jako přestupek podle § 35a trestního zá-
kona správního.
V ustanovení § 5 vypočítává osnova, jakých
kárných opatření může kárný orgán vůči pro-
vinilému zaměstnanci užít. Za vážnější pro-
vinění uloží kárný orgán zaměstnanci veřej-
nou důtku s pokutou, jejíž výše musí být nej-
méně dvojnásobkem způsobené škody, nesmí
však převyšovat částku 1000 Kčs. Vedle vy-
měřené pokuty zůstává nárok podniku nebo
jiné organisace socialistického sektoru na ná-
hradu škody nedotčen. Kárná opatření bude
kárný orgán ukládat především s hlediska
výchovného působení na provinilého zaměst-
nance i na celý pracovní kolektiv. Přihlédne
přitom ke způsobu provedení činu a jeho ná-
sledkům, jakož i k tomu, zda provinilý za-
městnanec dobrovolně způsobenou škodu na-
hradil. Přitom musí kárný orgán dodržovat
zásadu, že může za kárné provinění uložit
pouze jedno z kárných opatření uvedených
v § 5 odst. 1 osnovy.
Řízení o kárném provinění upravuje osno-
va tak, aby bylo pružné a bez zbytečných for-
malit. Aby však zaměstnanec nebyl nějakým
způsobem zkracován ve svém právu na obha-
jobu, zejména aby měl možnost se k obvinění
vyslovit a uvést všechny důkazy vyvracející
podezření, že se kárného provinění dopustil,
stanoví osnova výslovně, že před rozhodnu-
tím o uložení kárného opatření musí být vy-
slechnut, a je-li toho třeba, musí být prove-
dena i jiná šetření potřebná k objasnění věci,
zejména přešetření obhajoby zaměstnance.
Aby bylo zajištěno všestranné přezkoumání
rozhodnutí kárného orgánu všude tam, kde
by se dostalo do rozporu se skutečným sta-
vem věci a socialistickou zákonností, dává
osnova v § 8 potrestanému zaměstnanci prá-
vo, aby do 3 dnů od rozhodnutí kárného or-
gánu mohl prohlásit, že s rozhodnutím kár-
ného orgánu nesouhlasí. V tomto případě
rozhodnutí kárného orgánu pozbývá účinnosti
a věc se musí postoupit výkonnému orgánu
rady okresního národního výboru, který pro-
vede nové řízení o činu podle obecných před-
pisů o přestupcích.
Promlčecí doba kárného provinění je ob-
dobně jako u přestupků stanovena lhůtou
l roku.
V § 13 umožňuje osnova provádět kárné
řízení podle tohoto zákona i pokud jde o čle-
ny družstev. Stanoví však podmínku, že kár-
né řízení proti členům družstev může být
prováděno jen tehdy, jestliže se na tom druž-
stvo usneslo způsobem stanoveným pro při-
jetí stanov. Tímto ustanovením je dána druž-
stvům možnost, aby všude tam, kde to od-
povídá poměrům družstva, prováděla kárné
řízení proti svým členům, kteří se drobného
rozkrádání nebo jiného úmyslného poškozo-
vání majetku těchto družstev dopustili. Ne-
rozhodne-li družstvo, že bude používáno to-
hoto zákona na kárná provinění jeho členů,
budou takové činy stíhány jako přestupek.
Provádění tohoto zákona nebude znamenat
nové výdaje pro státní rozpočet.
V Praze dne 1. března 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.
KNT 01 - 3761-67