Národní shromáždění republiky Československé 1957.

II. volební období.

120.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1957,

kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech,
se mění a doplňuje takto:

1. § 3 zni:

"(1) Národní výbory jsou voleny pracujícím
lidem. Lid vysílá do národních výborů své
nejlepší představitele, kteří jsou hodní toho,
aby se stali zástupci lidu, a kteří dávají zá-
ruku, že budou své úkoly řádně plnit.

(2) Do krajských národních výborů se volí
l člen na 7. 000 obyvatel, při čemž v krajích
s počtem obyvatel do 525. 000 se volí 75 členů.

(3) Do okresních národních výborů se volí
na každých 1. 000 obyvatel 1 člen; v okresech
do 35. 000 obyvatel se volí 35 členů a v okre-
sech nad 60. 000 obyvatel se volí 60 členů.

(4) Do městských národních výborů se volí
l člen nejméně na 100 obyvatel a nejvýše na
500 obyvatel podle velikosti města; v městech
nad 150. 000 obyvatel se voli 300 členů.

(5) Do místních národních výborů a do ob-
vodních národních výborů se voli 1 člen nej-
méně na 50 obyvatel a nejvýše na 200 oby-

2

vatel podle velikosti obce (obvodu); v obcích
do 400 obyvatel se volí 9 nebo 11 členů, v ob-
cích od 400 do 600 obyvatel 12 členů a v ob-
cích (obvodech) nad 40. 000 obyvatel se volí
200 členů.

(6) Do ústředního národního výboru hlav-
ního města Prahy se volí na každých 4. 000
obyvatel 1 člen. Do obvodních národních vý-
borů v hlavním městě Praze se volí na kaž-
dých 500 obyvatel 1 člen; v obvodech do
17. 500 obyvatel se volí 35 členů a v obvodech
nad 75. 000 obyvatel se volí 150 členů.

(7) Do ústředního národního výboru města
Bratislavy se volí na každých 1. 500 obyvatel

1 člen. Do obvodních národních výborů v Bra-
tislavě se volí na každých 500 obyvatel 1 člen;
v obvodech do 25. 000 obyvatel se volí 50
členů.

(8) Podrobnější určení počtu členů národ-
ních výborů a způsob provedení voleb stanoví
zákon o volbách do národních výborů. "

2. § 14 odst. 3 zní:

"(3) Národní výbor zvolí na svém prvém
zasedání předsedy a ostatní členy stálých
komisí; stálé komise jsou nejméně tříčlenné.
Stálá komise může ze svých členů zvolit ta-
jemníka, po případě zástupce předsedy ko-
mise. "

3. K § 14 se připojuje odstavec 4, který
zní:

"(4) Je-li toho třeba v zájmu řádného plnění
úkolů stálé komise národního výboru, může
být jejím členem také osoba, která není čle-
nem národního výboru. "

4. § 23 odst. 1 zní:

"(1) Předseda národního výboru řídí zase-
dání národního výboru, zastupuje národní vý-
bor, pokud podle usnesení rady není zastu-
pováním pověřen jiný člen rady, a podpisuje
spolu s tajemníkem nařízení a jiná rozhodnutí
národního výboru a jeho rady. Zajišťuje řád-
nou činnost rady, zejména svolává a řídí její
schůze a zabezpečuje plnění jejích usnesení. "

5. § 24 zní:

"(1) Rada ústředního národního výboru má
17 členů. Rada obvodních národních výborů
v hlavním městě Praze a v Bratislavě má
15 členů.

(2) Rada krajského národního výboru má
13 členů.

(3) Rada okresního národního výboru má

11 členů.

3

(4) Rada městského národního výboru má
15 členů.

(5) V obcích a městských obvodech s poč-
tem obyvatel nad 20. 000 má rada místního
(obvodního) národního výboru 15 členů, v ob-
cích a městských obvodech od 6. 000 do 20. 000
obyvatel 13 členů, v obcích a městských ob-
vodech od 2. 500 do 6. 000 obyvatel 9 členů a
v obcích a městských obvodech od 900 do
2. 500 obyvatel 7 členů. V obcích od 400 do
900 obyvatel má rada místního národního vý-
boru 5 členů, v obcích do 400 obyvatel 3 nebo
5 členů podle toho, zda má místní národní
výbor 9 nebo 11 členů.

(6) Se souhlasem rady národního výboru
vyššího stupně může být počet členů rady
podle skutečné potřeby zvýšen nebo snížen;
ke zvýšení nebo snížení počtu členů rady
ústředních a krajských národních výborů je
třeba souhlasu vlády. Totéž platí o zvýšení
nebo snížení počtu náměstků předsedy ná-
rodního výboru. "

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem
20. května 1957; provedou jej všichni členové
vlády.

Důvodová zpráva.

Podle zkušenosti z prvního volebního ob-
dobí národních výborů lze říci, že zákon
č. 13/1954 Sb., o národních výborech, zname-
nající novou etapu ve vývoji těchto našich
místních orgánů státní moci, splnil své poslání
a že se v praxi osvědčil.

Určité revise vyžaduje pouze otázka počtu
členů národních výborů a jejich rad, a to ze-
jména u národních výborů nižších stupňů,
především u místních národních výborů v ma-
lých obcích a v obcích střední velikosti. Jde
v podstatě o to, zvýšit počet členů těchto ná-
rodních výborů a jejich rad, aby bylo v sou-
ladu s postupující demokratisací státního
aparátu dále utuženo jejich spojení s lidem,
aby jim bylo usnadněno plnit stále lépe a za
prohloubené účasti občanů své úkoly a aby
tak byl ještě více zdůrazněn jejich charakter
jakožto nejširších a nejmasovějších organi-
sací pracujícího lidu. Rozšíření členské zá-
kladny národních výborů nižších stupňů a
jejich rad vyžaduje si též pokračující decen-
tralisace státní správy a zvýšení pravomoci
a odpovědnosti a rozšíření působnosti výkon-
ných orgánů národních výborů.

V souladu s tím se navrhuje také zvýšení
počtu členů rad městských národních výborů
v krajských městech a obvodních národních
výborů v Praze a v Bratislavě.

Do tohoto rámce zapadá i navržené zvýšení
počtu členů obvodních národních výborů
v krajských městech a počtu členů jejich
rad, jímž se také odstraní dosavadní rozdíly
mezi počtem členů místních národních vý-
borů a obvodních národních výborů v kraj-
ských městech, jakož i mezi počtem členů
rad obou těchto národních výborů, které ne-
jsou odůvodněny, poněvadž tu jde o národní
výbory obdobného typu s obdobnými úkoly.

Konečně je třeba zvýšit dosavadní příliš
nízkou dolní hranici počtu členů krajských
národních výborů (z 50 na 75) a obvodních
národních výborů v Bratislavě (z 35 na 50).

Na druhé straně je zase účelné snížit počet
členů ústředních národních výborů v Praze
a v Bratislavě, které jsou po decentralisaci
působnosti na obvodní národní výbory příliš
rozsáhlé, a to i v poměru k počtu členů kraj-
ských národních výborů, jejichž funkci plní.

4

Dosavadní stav vyhovuje a k zádně změně
proto nedochází u okresních národních vý-
borů, dále v počtu členů městských národ-
ních výborů a obvodních národních výborů
v Praze a konečně v počtu členů rad kraj-
ských národních výborů a ústředních národ-
ních výborů v Praze a v Bratislavě.

Jinak se při této příležitosti provádějí ještě
některé drobné úpravy zákona, které mají
za účel usnadnit, resp. sjednotit jeho prak-
tický výklad a neobsahuji podstatnější věcné
změny.

Při přípravě osnovy se přihlíželo také k po -
žadavkům uplatňovaným se strany národních
výborů a k výsledkům jednání s jejich zá-
stupci.

V podrobnostech se k navrženým úpravám
(čl. I osnovy) ještě podotýká:

K bodu 1:

V dosavadních ustanoveních § 3 dochází
ke změnám v odstavcích 2, 4, 5, 6 a 7; k tomu
se poznamenává:

K odstavci 2:

Nová úprava zvyšující minimální počet
členů krajských národních výborů bude lépe
odpovídat potřebám těchto národních výborů
v krajích, kde je malý počet obyvatelstva a
více obcí. Za dnešního stavu připadá totiž
v takových krajích na jednoho člena krajské-
ho národního výboru neúměrně vysoký počet
obcí, které pak nemůže tak často navštěvovat,
jak by toho bylo třeba.

Podle nové úpravy se zvýší počet členů
krajských národních výborů zejména v kra-
jích Karlovy Vary, Pardubice, Jihlava a
Prešov.

K odstavci 4:

Navrhuje se vypustit dosavadní druhou
větu o počtu členů obvodních národních vý-
borů v krajských městech, poněvadž toto
ustanovení je nahrazeno novým zněním od-
stavce 5.

K odstavci 5:

V tomto ustanovení je těžiště celé nové
úpravy, spočívající především

a) ve zvýšení počtu členů místních národních
výborů v malých obcích a v obcích střední
velikosti až do 2. 400 obyvatel,

b) ve Sjednocení počtu členů obvodních ná-
rodních výborů v krajských městech
s počtem členů místních národních vý-
borů.

Do tohoto ustanovení se promítají změny
navržené v § 47 odst. 2 zákona o volbách do
národních výborů. Tam je také uvedeno po-
drobnější odůvodnění těchto změn (viz důvo-
dovou zprávu k návrhu zákona, kterým se
mění a doplňuje zákon o volbách do národ-
ních výborů).

K odstavci 6:

Ústřední národní výbor hl. m. Prahy má
podle dosavadní úpravy 483 členů. Tento po-
čet je příliš vysoký vzhledem k tomu, že jde

o národní výbor na úrovni krajského národ-
ního výboru. Úměrný by byl asi poloviční
počet členů ústředního národního výboru, jak
se to také navrhuje v nové úpravě, podle níž
by měl ústřední národní výbor kolem 250
členů. Zvětšení volebních obvodů do ústřed-
ního národního výboru ze 2. 000 až na 4. 000
obyvatel je účelně rovněž i z toho důvodu, že
na volební obvody do ústředního národního
výboru jsou organisačně napojeny obvody
řady dalších složek (na př. Národní fronty,
veřejně bezpečnosti, zdravotnických zařízení
a pod. ). Proto by zvýšení jiné než na dvoj-
násobek (na př. pouze na 3. 000 obyvatel) zna-
menalo nejen úplně organisační přebudování
celé struktury volebních obvodů, nýbrž

i struktury všech uvedených složek, což by
působilo velmi značné obtíže.

Beze změny zůstává ustanovení druhé věty
tohoto odstavce o počtu členů obvodních ná-
rodních výborů v hl. m. Praze.

K odstavci 7:

Nová úprava odpovídá změně navržené
v počtu členů ústředního národního výboru
hl. m. Prahy a mluví pro ni obdobné důvody.
Její přijetí podporuje také ta okolnost, že by
jinak vznikl nepoměr mezi úpravou pražskou
a bratislavskou. Podle nové úpravy připad-
nou na jeden volební obvod do ústředního
národního výboru v Bratislavě tři volební ob-
vody do obvodních národních výborů (dosud
připadl buď jeden nebo dva).

K bodům 2 a 3:

U národních výborů se často objevuje po-
třeba, aby členy stálých komisi byli i nečle-
nové národního výboru. Taková praxe se
na př. již dnes vyvinula při stálých komisích
zemědělských místních národních výborů.

Proto se ustanovení o stálých komisích do-
plňuje v tom smyslu, že stálá komise má být
nejméně tříčlenná a připouští se, aby členy
stálé komise byli i nečlenové národního vý-
boru s plnými právy, jako ostatní členové

5

stálých komisí. Tímto opatřením vycházejí-
cím ze zásady socialistického demokratismu
se také dosáhne zapojení dalších občanů do
práce národního výboru a přispěje se i k vý-
chově nových kádrů.

K bodu 4:

Jde pouze o zpřesnění dosavadní formulace,
která působila někdy při výkladu v praxi
obtíže.

K bodu 5:

Rady místních národních výborů v obcích
až do 1. 000 obyvatel byly dosud pouze tří-
členné. Tento stav se ukázal jako nedosta-
čující a všeobecně bylo - zejména se strany
národních výborů - požadováno jeho zvýšení.
To se navrhovanou úpravou provádí (za sou-
časného zvýšení počtu členů těchto místních
národních výborů), a to tak, že zákon zavádí
již u místních národních výborů v obcích se
400 až 900 obyvateli pětičlennou radu a že
umožňuje vytvoření pětičlenné rady i v men-
ších ještě obcích, má-li jejich místní národní
výbor 11 členů.

Vzhledem k tomuto opatření zvyšuje se
úměrně počet členů rad i u dalších kategorií
místních národních výborů, u městských ná-
rodních výborů a u obvodních národních vý-
borů včetně obvodních národních výborů
v Praze a v Bratislavě.

Lze očekávat, že zvýšení počtu členů rad
povede k celkovému zlepšení práce národních
výborů. Nelze také přehlédnout, že tím bude
upevněno kolektivní rozhodování rady, neboť
při vyšším počtu členů rad sníží se vliv uvol-
něných funkcionářů (předseda, náměstek,
tajemník).

Zároveň se v tomto ustanovení (v § 24
odst. 6) také decentralisuje působnost při
zvýšení nebo snížení počtu náměstků před-
sedy národního výboru, a to shodně s úpravou

platnou pro zvyšování (snižování) počtu ostat-
ních členů rady. V obou případech postačí
tedy ke změně tohoto počtu souhlas rady
národního výboru vyššího stupně a souhlasu
vlády bude třeba jen u krajských (ústřed-
ních) národních výborů. Při tom je předpo-
kladem, že při změnách nebude překročen
rámec stanovených kvot odměn funkcionářů.

Provádění tohoto zákona nebude znamenat
zvýšení rozpočtových výdajů. To vyplývá pře-
devším z té okolnosti, že navržené rozmno-
žení počtu členů národních výborů a jejich
rad nemá samo o sobě vlivu na objem úkolů
národních výborů v tom smyslu, že by se tyto
úkoly stupňovaly a že by s jejich plněním
byly spojeny zvýšené výdaje (zejména ces-
tovné, diety a pod. ). Při tom hraje významnou
roli i ta okolnost, že se navrhuje v první řadě
zvýšení počtu členů místních národních vý-
borů a jejich rad v malých a středních obcích,
kde jsou tito členové pravidelně v obci také
usídleni i zaměstnáni; tito členově také budou
plnit úkoly mimo území obce jen výjimečně
a nikoli ve větším rozsahu než dosud.

Zvětšením počtu členů a funkcionářů ná-
rodních výborů nebude ani nepříznivě ovliv-
něna výroba v jednotlivých hospodářských
odvětvích, z nichž budou tito členové a funk-
cionáři voleni. Rozšířením členské základny
bude totiž umožněno zlepšit vnitřní organi-
saci a dělbu práce u národních výborů tak,
aby jednotlivé úkoly mohly být plněny zcela
nebo převážně mimo pracovní dobu členů a
funkcionářů národních výborů na jejich pra-
covišti.

Bez významu není konečně ani ta okolnost,
že u některých národních výborů má podle
návrhu dojít naopak ke snížení počtu jejich
členů.

S prováděním navrhovaného zákona nebude
ani spojeno pracovní zatížení, které by vyža-
dovalo zvětšeného počtu pracovníků.

V Praze dne 22. února 1957.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.

KNT 01 -3665-57