Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
119.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon správní č. 88/1950 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
(1) Trest veřejného pokárání lze uložit za
kterýkoli přestupek, i když tento trest není
ve zvláštní části trestního zákona správního
výslovně stanoven.
(2) Za přestupek lze uložit jen jeden z tres-
tů hlavních.
Čl. II.
Horní hranice pokut uvedených ve zvláštní
části trestního zákona správního se stanoví
částkou 20. 000 Kčs, byla-li dosud stanovena
částkou 100. 000 Kčs, a 15. 000 Kčs, byla-li do-
sud stanovena částkou 50. 000 Kčs; ostatní
horní hranice pokut se snižují na polovinu.
Čl. III.
Obecná část trestního zákona správního se
mění a doplňuje dále takto:
1. § 12 zní:
"Při výměře trestu se přihlédne k stupni
nebezpečnosti přestupku pro společnost,
zejména s hlediska způsobu provedení
přestupku, jeho následků, míry zavinění,
osoby pachatele, možnosti jeho nápravy a
okolností přitěžujících i polehčujících. "
2
2. § 14 písm. a) zní:
,, a) spáchal přestupek ve stavu zmenšené
příčetnosti, pokud si jej nepřivodil
sám, zejména požitím alkoholického
nápoje, ".
3. § 15 zni:
"Má-li být někdo potrestán současně
pro několik přestupků, uloží se jediný
trest podle toho zákonného ustanoveni,
které se vztahuje na čin z nich nejpřísněji
trestný, k ostatním přestupkům se při-
hlédne jako k okolnosti přitěžující. Usta-
novení o vedlejších trestech se užije i teh-
dy, platí-li jen o některém z přestupků. "
4. § 22 zní:
"(1) Dopustil-li se pachatel přestupku
zneužívaje výkonu činnosti nebo povolání,
lze vyslovit zákaz takové činnosti nebo ta-
kového povolání.
(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 se sta-
noví až na tři léta; doba výkonu trestu od-
nětí svobody se do této doby nezapočí-
tává. "
5. § 25 odst. 1 zní:
(1) Za propadlou lze prohlásit věc,
a) které bylo užito k spáchání přestupku,
b) která byla k spáchání přestupku urče-
na,
c) kterou pachatel získal přestupkem nebo
jako odměnu za něj,
d) kterou pachatel nabyl za věc získanou
přestupkem, nebo
e) kterou pachatel nabyl za věc získanou
jako odměnu za spáchání přestupku. "
Čl. IV.
Zvláštní část trestního zákona správního se
mění a doplňuje dále takto:
1. Za § 35 se vkládá § 35a, který včetně nad-
pisu zní:
"§ 35a
Rozkrádání a poškozování majetku
v socialistickém vlastnictví
Kdo rozkrádá nebo úmyslně poškozuje
majetek, který je v socialistickém vlast-
nictví, a jde o čin malého významu, bude
potrestán pokutou do 5. 000 Kčs nebo ve-
řejným pokáráním nebo odnětím svobody
až na tři měsíce. "
3
2. § 64 zní:
"(1) Kdo jedná proti předpisům o devi-
sovém hospodářství, bude potrestán po-
kutou do 5. 000 Kčs nebo veřejným poká-
ráním.
(2) Kdo způsobí devisovému hospodář-
ství škodu tím, že jedná proti předpisům
o devisovém hospodářství, bude potrestán
pokutou do 15. 000 Kčs nebo veřejným po-
káráním nebo odnětím svobody až na šest
měsíců.
(3) Kdo se dopustí přestupku uvedeného
v odstavci 2 úmyslně, bude potrestán po-
kutou do 20. 000 Kčs nebo veřejným po-
káráním nebo odnětím svobody až na šest
měsíců. "
3. § 87 písm. d) zní:
,, d) kdo z nekalých důvodů zboží hromadí
nebo je jiným nedovoleným způsobem
odnímá výrobě, oběhu nebo spotřebě,
nebo".
4. § 98 písm. b) zní:
,, b) kdo neoprávněn vstoupí na území ne-
bo místa, na nichž mu byl pobyt za-
kázán nebo na něž je vstup úředně za-
kázán. "
5. V § 134 se horní hranice pokuty stanoví
částkou 5. 000 Kčs a horní hranice trestu
odnětí svobody na jeden měsíc.
6. Za § 137 se vkládá § 137a, který včetně
nadpisu zní:
"§ 137a
Poškozování osobního a soukromého
majetku
Kdo na majetku osobním nebo soukro-
mém způsobí škodu tím, že
a) se zmocní věci z takového majetku
v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní,
b) úmyslně nakládá s věcí z takového ma-
jetku, která mu byla svěřena, jako
s vlastní,
c) úmyslně uvede někoho v omyl nebo
využije něčího omylu, nebo
d) úmyslně věc z takového majetku zničí,
poškodí nebo učiní neupotřebitelnou,
a jde o čin malého významu, bude potres-
tán pokutou do 3. 000 Kčs nebo veřejným
pokáráním nebo odnětím svobody až na
jeden měsíc. "
4
7. K § 144 se připojuje odstavec 4, který zní:
"(4) Kdo ve stavu podnapilém nebo opilém
řídí vozidlo, bude potrestán pokutou do
10 000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo
odnětím svobody až na tři měsíce. "
Čl. V.
Trest zákazu činnosti navždy nebo na dobu
převyšující tři léta, uložený za přestupek
před počátkem účinnosti tohoto zákona, se
mění s účinností od právní moci rozsudku
nebo nálezu v trest zákazu činnosti na tři
léta.
Čl. VI.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dub-
na 1957; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
V důsledku některých změn provedených
v trestním zákoně vyskytla se nutnost pro-
vést odpovídající změny též v trestním zá-
koně správním tak, aby přestupek, který je
společensky méně nebezpečný, nemohl být
postižen v podstatě přísněji, než trestný čin.
S těchto hledisek vychází navrhovaná osno-
va, jejímž účelem, stejně jako účelem novely
trestního zákona, je posílení výchovného pů-
sobení na masy pracujících a upevnění socia-
listické zákonnosti.
Zásady, na nichž je předkládaná osnova
budována, docházejí svého výrazu především
v obecných ustanoveních uvedených v čl. I
a II osnovy.
K čl. I a II osnovy:
Posílení výchovného poslání trestního zá-
kona správního znamená úprava, podle níž
bude nadále možno ukládat trest veřejného
pokárání za kterýkoli přestupek (čl. I odst.
1). Užívání trestu veřejného pokárání, který
nebylo dosud možno uložit u řady přestup-
ků, se osvědčilo, zejména v praxi výkonných
orgánů národních výborů. Osnova též v sou-
ladu se základními zásadami socialistického
trestního práva stanoví, že za přestupek lze
uložit jen jeden trest hlavní. Tím je napříště
vyloučena možnost uložit více trestů hlav-
ních za týž přestupek, jak to připouštěl na
př. § 12 odst. 2 a § 87 tr. zák. spr.
Ustanovení čl. II osnovy snižuje dosavadní
horní hranice pokut stanovených za přestup-
ky; dosavadní výše pokut ztratily v nových
podmínkách vývoje naší společnosti své
opodstatnění a za současného stavu jsou brz-
dou výchovného poslání trestního zákona
správního. Jestliže nová úprava trestního zá-
kona snižuje horní hranici peněžitého trestu
ukládaného za trestný čin na 50. 000 Kčs, je
účelné, aby v trestním zákoně správním,
vzhledem k menší společenské nebezpečnosti
přestupků, byly horní hranice pokut uklá-
daných za přestupky též úměrně sníženy.
K čl. III osnovy:
Čl. III osnovy obsahuje další změny a do-
plňky obecné části trestního zákona správ-
ního.
Ustanovení § 12 tr. zák. spr. je formulo-
váno shodně s obdobnou úpravou trestního
zákona tak, aby při posuzování stupně spole-
čenské nebezpečnosti přestupku nebyly okol-
nosti, které tento stupeň určují, stavěny ve-
dle něho jako okolnosti samostatné. Dosa-
vadní ustanovení § 12 odst. 2 připouštělo
možnost uložit za přestupek dva hlavní tresty
zároveň, a to pokutu a trest odnětí svobody;
toto ustanovení je zrušeno čl. II odst. 2 osno-
vy. Ustanovení § 12 odst. 3 a 4 byla zrušena
již § 26 zák. č. 102/1953 Sb. V souvislosti
s novým zněním § 12 nutno pokládat za zru-
šený též § 20 odst. 3, což ostatně vyplývá již
z úpravy provedené § 26 zák. č. 102/1953 Sb.
Stejně jako v novele trestního zákona byla
provedena změna v § 14 písm. a) tr. zák. spr.
v tom směru, že za polehčující okolnost se
považuje stav zmenšené příčetnosti a nikoli
teprve stav blízký nepříčetnosti.
V zájmu jednotného provádění trestní po-
litiky zakotvuje osnova i v trestním zákoně
správním absorpční zásadu pro ukládání tres-
5
tu při souběhu přestupků (§ 15 tr. zák. spr. );
tato zásada ovládá trestní právo soudní a ne-
ní důvodu, aby pro ukládání trestů za pře-
stupky platila zásada s citací.
Zásadám, na nichž je novela budována, od-
povídá těž důsledně zavedení fakultativnosti
při ukládání trestu zákazu činosti (§ 22 tr.
zák. spr. ) a stanovení doby trvání tohoto tres-
tu nejdéle na tři léta; dosud bylo možno vy-
slovit tento trest dodatečně nebo navždy.
Doba tří let, na niž je možno zákaz činnosti
vyslovit, je úměrná společenské nebezpeč-
nosti přestupku a znamená těž správně od-
lišení od doby stanovené pro trvání trestu
zákazu činnosti u trestných činů. Aby ulože-
ním trestu zákazu činnosti byl splněn též jeho
výchovný účel, stanoví osnova výslovně, že
se do doby, na kterou byl zákaz činnosti vy-
sloven, nezapočítává doba výkonu trestu od-
nětí svobody. Na změnu trestů zákazu čin-
nosti uložených navždy nebo na dobu delší
tří let před účinnosti navrhovaného zákona
pamatuje ustanovení čl. V osnovy.
Podle dosavadního znění § 25 odst. 1 tr:
zák. spr. nebylo možno prohlásit za propad-
lou na př. věc, které bylo užito k spáchání
přestupku, což často znemožňovalo důsledné
postižení pachatele za přestupek; rovněž v ji-
ných směrech byla úprava tohoto ustanovení
odchylná od obdobného ustanovení trestního
zákona. Nová úprava § 25 odst. 1 tyto nedo-
statky odstraňuje.
K čl. IV osnovy:
Některá doplnění a zpřesnění bylo třeba
provést i ve zvláštní části trestního zákona
správního. Jde o úpravy, které vyplývají
z potřeb našeho současného života i praxe při
výkonu trestní pravomoci správní.
Osnova především zavádí jako přestupek
nové ustanovení o stíhání rozkrádání a po-
škozování majetku v socialistickém vlastnic-
tví (§ 35a tr. zák. spr. ). Tím byl vytvořen pře-
stupek obdobný trestným činům podle §§ 245
a 245a trestního zákona. Tato úprava umožní,
aby o těchto drobných případech rozhodovaly
též jiné orgány než soudy, a tím, aby byla
ještě více upevněna výchova pracujících
k uvědomělému vztahu k socialistickému
vlastnictví.
Z § 64 odst. 1 tr. zák. spr. byl vypuštěn do-
savadní kasuistický výpočet případů, který
již neodpovídá novému zákonu o devisovém
hospodářství č. 107/1953 Sb.
Z ustanovní § 87 písm. d) tr. zák. spr. byla
vypuštěna slova "ve větším rozsahu", aby tak
byl odlišen tento přestupek od trestního činu
spekulace.
Znění § 98 písm. b) tr. zák. spr. se zpřes-
ňuje.
Pokud jde o § 134 tr. zák. spr., byla zvýše-
na trestní sazba stanovená za tento přestu-
pek, aby bylo možno účinněji postihnout ně-
které závažnější jevy porušující mravnost,
na př. prostituci.
Zařazení nového ustanovení o poškozová-
ní osobního a soukromého majetku (§ 137a
tr. zák. spr. ) má umožnit pružnější postih
v případech drobných krádeží a jiných méně
významných útoků namířených proti majetku
osobnímu a soukromému.
Účinnější ochranu bezpečnosti osob a ma-
jetku ohrožovanou opilými řidiči, kteří řídí
vozidla v silničním provozu, znamená úprava
§ 144 tr. zák. spr., k němuž byl připojen další
odstavec, který umožní postihnout takové
řidiče přísněji než dosud.
Provádění navrhovaného zákona nebude
znamenat nové výdaje pro státní rozpočet.
V Praze dne 22. února 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Škoda v. r.
KNT 01 - 3664-57