Národní shromáždění republiky Československé 1956.
II. volební období.
108.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé
k projevu souhlasu Smlouva o přátelství mezi Československou republikou
a Mutavakilijským královstvím Jemenem,
podepsaná v Praze dne 5. července 1956.
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění republiky Českosloven-
ské souhlasí se Smlouvou o přátelství mezi
Československou republikou a Mutavakilij-
ským královstvím Jemenem, podepsanou
v Praze dne 5. července 1956.
Důvodová zpráva.
S Jemenem měla ČSR smlouvu o přátelství,
uzavřenou v r. 1938 a ratifikovanou 18. led-
na 1939.
Počátkem t. r. projevili diplomatičtí před-
stavitelé Jemenu v Káhiře zájem o rozšíření
styků s ČSR a navrhli, aby byla uzavřena
nová Smlouva o přátelství. Československá
obchodní delegace, vyslaná koncem února
t. r. do Jemenu, projednala s představiteli
jemenského království podrobnosti a dohodla,
aby jednání byla zahájena v Praze v květnu
t. r. Vláda usnesením č. 1346 ze dne 16. květ-
na 1956 dala souhlas k zahájení jednání.
Z různých příčin se neuskutečnila tato
jednání, jak se předpokládalo, koncem květ-
na. V dalším období došlo k několika udá-
lostem, jež poněkud změnily situaci a způso-
bily, že byl vypracován nový návrh do vlády,
jímž byl pozván jemenský korunní princ
al Sadr k návštěvě ČSR s tím, že jeho dele-
gace povede těž jednání o výše uvedené
smlouvě. Návrh ministra zahraničních věcí na
pozvání jemenského korunního prince k ná-
vštěvě ČSR vláda dne 17. června 1956 schvá-
lila usnesením č. 1743. Současně bylo usne-
sení vlády ze dne 16. května 1956 č. 1346
(souhlas vlády se zahájením obchodně-poli-
tických jednání) patřičně pozměněno a do-
plněno.
Jednání o Smlouvu o přátelství s Jemenem
byla zahájena v Praze ve dnech 2. -5. čer-
vence 1956. Smlouva byla podepsána dne
5. července 1956.
Československou delegaci vedl s. Viliam
Široký, předseda vlády a členy delegace byli:
Karel Poláček, náměstek předsedy vlády
Václav David, ministr zahraničních věcí
Richard Dvořák, ministr zahraničního ob-
chodu
2
Dr. Ladislav Šimovič, náměstek ministra
zahraničních věcí
Ing. Jaroslav Kohout, náměstek ministra
zahraničního obchodu
Dr. František Zachystal, vedoucí odboru
ministerstva zahraničních věcí.
Současně s podepsáním Smlouvy o přátel-
ství byla podepsána i obchodní dohoda a vý-
měnou dopisů mezi předsedy delegací byly
vytvořeny předpoklady technické pomoci
mezi oběma zeměmi.
Smlouva o přátelství je smlouvou obecné
povahy a skládá se ze 7 článků. V preambuli
smlouvy obě smluvní strany slavnostně pro-
hlašují, že sjednají Smlouvu o přátelství
k upevnění vzájemných přátelských styků a
vztahů.
Článek 1. uznává nezávislost Jemenu a ne-
závislost a právní svrchovanost
krále Jemenu Ahmeda.
Článek 2. obsahuje prohlášení o trvání míru
a přátelství mezi oběma zeměmi a
o řešení všech sporů mírovou
cestou.
Článek 3. zavazuje obě strany usnadňovat
výměnu zboží na základě dodržo-
vání mezinárodních pravidel.
Článek 4. upravuje vztah obou států k pří-
slušníkům druhého státu na zá-
kladě vzájemnosti a vytyčuje zá-
sadu, že tito příslušníci budou pod-
léhat zákonům a nařízením státu,
na jehož území se budou zdržovat.
Článek 5. zavazuje obě smluvní strany k na-
vázání diplomatických styků. Usta-
novení tohoto článku se právě
provádí.
Článek 6. upravuje dobu platnosti smlouvy,
která činí pět let se samočinným
prodlužováním na stejné období,
nebude-li 6 měsíců před uplynu-
tím její platnosti vypovězena, ne-
bo změněna. Současně se praví, že
smlouva nabude platnosti dnem
výměny ratifikačních listin.
Článek 7. je závěrečným článkem, v kterém
se říká, že při rozdílném výkladu
smlouvy bude použito arabského
textu.
Smlouva o přátelství byla podepsána za čs.
stranu předsedou delegace s. Viliamem Širo-
kým, předsedou čs. vlády, a za jemenskou
stranu předsedou delegace Mohammad al
Badrem, korunním princem, náměstkem
předsedy vlády a ministrem zahraničních
věcí.
Smlouva o přátelství mezi ČSR a Mutava-
kilijským královstvím Jemenem byla schvá-
lena usnesením vlády ze dne 3. října 1956
č. 2383.
Zhodnoceni:
Sjednání a uzavření Smlouvy o přátelství,
která nabude účinnosti dnem výměny ratifi-
kačních listin, je možno považovat, zvláště
za současné politické situace v zemích Blíz-
kého a Středního Východu, kdy dochází k ote-
vřenému boji imperialistů proti národně
osvobozeneckým snahám arabských národů,
za další významný krok naší zahraniční poli-
tiky v navazování přátelských styků s těmito
zeměmi. Je v souladu se základní linií česko-
slovenské zahraniční politiky, spolupracovat
se všemi mírumilovnými státy podle zásady
rovný s rovným.
Politické klady smlouvy jsou především
v tom, že dochází k obnovení politických a
podepsáním obchodní dohody i hospodář-
ských styků s jednou z mála arabských zemi
Blízkého a Středního Východu, s nimiž jsme
navázali styky těsně před začátkem druhé
světové války.
Pro Československo znamená posílení jeho
stále se upevňujících přátelských svazků
s arabskými zeměmi a na druhé straně je
smlouva též politickou posilou Jemenu a ce-
lého národně osvobozeneckého boje národů
Blízkého a Středního Východu, které se stále
více přesvědčují o výhodách jednání se státy
socialistického tábora, podle výše uvedené
zásady.
Uzavření Smlouvy o přátelství mezi ČSR a
Jemenem má proto pro obě země veliký vý-
znam.
V Praze dne 13. prosince 1956.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
3
Opis.
SMLOUVA O PŘÁTELSTVÍ MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A MUTAVAKILIJ-
SKÝM KRÁLOVSTVÍM JEMENEM
President Československé republiky a Jeho
Veličenstvo imam Ahmed král Mutavakilij-
ského království Jemenu,
přejíce si upevnit upřímné a přátelské
styky a vztahy mezi svými zeměmi, rozhodli
se sjednat Smlouvu o přátelství a k tomuto
cíli jmenovali svými zmocněnci:
president Československé republiky:
pana Viliama Širokého, předsedu vlády
Československé republiky,
Jeho Veličenstvo imam Ahmed král Muta-
vakilijského království Jemenu:
Jeho Královskou Výsost prince Mohamma-
da al Badra, korunního prince a ministra za-
hraničních věcí Jemenu,
kteří vyměnivše si své plné moci a shledavše
je v dobré a náležitě formě, dohodli se na
těchto ustanoveních:
Článek 1.
Vláda Československé republiky prohla-
šuje, že uznává plnou a naprostou nezávis-
lost Jemenu a plnou a naprostou nazávislost
a právní svrchovanost Jeho Veličenstva ima-
ma Ahmeda, krále Jemenu.
Článek 2.
Mezi oběma zeměmi bude panovat věčný
mír a trvalé přátelství. Kdyby mezi nimi
vznikl jakýkoli rozpor, urovnají jej mírovou
diplomatickou cestou.
Článek 3.
Obě vysoké smluvní strany se zavazují
usnadňovati výměnu zboží mezi oběma státy
v souhlase s uznávanými mezinárodními pra-
vidly.
Článek 4.
Vztah každého státu k příslušníkům dru-
hého státu bude upraven na základě a zása-
dách vzájemnosti a příslušnici jednoho z obou
států žijící na území druhého státu budou
podléhat zákonům a nařízením toho státu,
ve kterém žijí.
Článek 5.
Obě vysoké smluvní strany navazují diplo-
matické styky mezi svými zeměmi v souhlase
s všeobecně uznávanými pravidly a na zá-
sadě vzájemnosti.
Toto ustanovení se provede zvláštní doho-
dou, která bude sjednána dodatečně.
Článek 6.
Tato Smlouva nabude účinnosti dnem vý-
měny ratifikačních listin, která bude prove-
dena co nejdříve v Káhiře. Zůstane v plat-
nosti po dobu 5 let ode dne výměny ratifi-
kačních listin a bude se mlčky obnovovat
vždy na další stejně období, pokud některá
z vysokých smluvních stran neprojeví 6 mě-
síců před uplynutím doby její platnosti přání
ji změnit nebo zrušit.
Článek 7.
Tato Smlouva byla sepsána ve dvou vyho-
toveních v jazyce českém a arabském. V pří-
padě jejího rozdílného výkladu bude použito
arabského textu.
Dáno v Praze v 20. den měsíce Dhú-al-kaada roku 1375 Hedžry, to jest dne 5. července 1956.
Za presidenta Československé republiky:
V. Široký v. r.
Za Jeho Veličenstvo imama Ahmeda, krále
Mutavakilijského království Jemenu:
Mohammad al Badr v. r.