13
kých, osobních a majetkových práv a zájmů
občanů proti jejich nezákonnému omezování..
Podle § 30 ústavy je každý občan povinen
zachovávat ústavu i zákony. Z této povinnosti
není v našem lidově demokratickém státě vý-
jimky: proto se prokurátorovi v § 5 osnovy
ukládá nejen činit opatření k odstranění po-
rušení socialistické zákonnosti bez ohledu na
to, kdo ji porušil, nýbrž také dbát, aby byl
volán k odpovědnosti každý, kdo její porušení
zavinil.
Ustanovení § 6 zákona č. 65/1952 Sb.,
o prokuratuře, opravňovalo prokurátory
účastnit se zasedání národních výborů, jejich
orgánů a jiných orgánů státní správy. Účast
generálního prokurátora ve vládě a sboru po-
věřenců se omezovala jen na zasedání, v nichž
se jednalo o protestu. Osnova stanoví povin-
nou účast generálního prokurátora na zase-
dání vlády a sboru pověřenců. Účastí se umož-
ňuje generálnímu prokurátorovi uplatnit po-
radní hlas přímo ve vládě a ve sboru pově-
řenců. Účast při zasedání vlády a sboru po-
věřenců poskytne generálnímu prokurátorovi
současně dokonalou znalost politické i hos-
podářské situace a tím možnost lépe zaměřit
prokurátorský dozor na úseky, kde je toho
v souladu s politikou vlády právě nejvíce za-
potřebí.
Oprávnění prokurátorů podle § 6 odstav-
ce 2 osnovy se týkají zasedání všech orgánů;
vojenští prokurátoři se mohou účastnit i za-
sedání vojenských rad, velitelských a jiných
shromáždění, zejména je-li na pořadu hod-
nocení kázně v ozbrojených sborech.
K §§ 7 a 8:
Při výkonu prokurátorského dozoru je nut-
ná úzká součinnost s jinými orgány a s obča-
ny. K odhalení porušení zákona a k prosazení
socialistické zákonnosti je nezbytně, aby se
prokurátor mohl seznámit se všemi skuteč-
nostmi rozhodnými pro posouzení věci. Tuto
nezbytnou součinnost zajišťují ustanoveni
§§ 7 a 8.
Aby byl prokurátorský dozor účinný, je
nutné, aby prokurátorům byly sdělovány
i skutečnosti, které mají povahu státního,
hospodářského nebo služebního tajemství.
Prokurátor je ovšem
povinen nakládat se
sdělenými utajovanými skutečnostmi podle
předpisů o tom platných.
Je samozřejmě, že ustanovení § 3 písm. h)
zákona č. 170/1950 Sb., o zdravotnických po-
voláních, a § 17 zák. č. 114/1951 Sb., o advo-
kacii, zůstávají nedotčena: i prokurátoři musí
v těchto případech- na příklad i při vyža-
dování spisů - respektovat zákonem uzna-
nou povinnost mlčenlivosti. Osnova dále
umožňuje, aby občan v některých případech
mohl odepřít podání vysvětlení (§ 8 odst. 2).
Z povinnosti podávat prokurátorovi na vý-
zvu vysvětlení nemá občanům vzniknout ma-
jetková újma; proto osnova stanoví, že kdo
se dostavil na výzvu prokurátora k podání
vysvětlení, má nárok na náhradu nutných vý-
dajů a ušlé odměny za práci, jestliže tento
nárok uplatnil do tří dnů. Tento nárok ovšem
nemá stěžovatel, kterého prokurátor předvo-
lal v jeho vlastním zájmu.
K §§ 9 až 13:
V těchto ustanoveních jsou zakotveny zá-
sady všeobecného dozoru prokuratury, jehož
obsah je vytyčen v § 9 odst. 1. Prokurátor
je povinen nejen dozírat na zákonnost vyda-
ných rozhodnutí, nýbrž také zakročovat proti
takovému porušování socialistické zákonnos-
ti, které spočívá v nezákonném odpírání roz-
hodování. Správným používáním zákonů a ji-
ných právních předpisů je totiž také jejich
uplatňování všude tam, kde mají být uplat-
něny.
V souladu se zásadou, že je nutno chránit
politická, osobní a majetková práva pracují-
cích proti jakémukoliv nezákonnému zkraco-
vání, zdůrazňuje se v § 9 odst. 1 písm. b) do-
zor nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně ome-
zován ve svých právech.
Aby prokurátor mohl svůj dozor účinně vy-
konávat, musí mu být poskytnuta potřebná
práva, která mu umožňují odhalení a prově-
ření porušení zákonnosti a jeho příčin a zjiš-
tění osob, které za toto porušení odpovídají.
Tato práva poskytuje prokurátorovi ustano-
veni § 9 odst. 2. Jim odpovídá všeobecná po-
vinnost národních výborů, úřadů, organisaci,
institucí a jednotlivců vyhovovat s urychle-
ním všem dožádáním prokurátora (§§ 7, 8).
Uvedená oprávnění prokurátora se ovšem ne-
mohou vztahovat na věci operační a mobili-
sační povahy (§ 9 odst. 3).
Zněním § 10 odst. 1 jsou odstraněny jaké-
koliv pochybnosti o rozsahu prokurátorova
práva přezkoumávání správních aktů. Proku-
rátor má právo přezkoumávat s hlediska zá-
konnosti nejen všechna rozhodnutí a opatřeni
učiněná v jednotlivých konkrétních přípa-
dech, ale i zákonnost všech právních předpi-
sů s výjimkou těch, na jejichž ústavnost a zá-
konnost dozírá podle ustanovení § 65 ústa-
vy předsednictvo Národního shromáždění. Tím
je vytvořen ucelený systém dozoru nad ústav-
nosti a zákonností všech právních norem tvo-
14
řicích právní řád republiky Československé.
Prokurátorskému dozoru jsou takto podro-
beny zejména i vyhlášky ministrů a pověřen-
ců uveřejňované v úředním listu, i správní
akty ministrů a pověřenců.
Proti nezákonným rozhodnutím podává pro-
kurátor protest, a to podle okolností případu
buď u orgánu, který nezákonné rozhodnutí
vydal nebo učinil nezákonně opatření, anebo
u orgánu mu nadřízeného nebo na něj dohlí-
žejícího.
K vyřízení protestu se stanoví zásadně zá-
konná lhůta patnácti dni. Protože podle okol-
nosti případu může být tato lhůta nepřimě-
řeně krátká nebo naopak zbytečně dlouhá,
dává se prokurátorovi možnost stanovit jinou
lhůtu přiměřenou povaze případu. Patnácti-
denní lhůta je tedy podpůrná.
Podání protestu nemá zásadně vliv na vý-
kon rozhodnutí, které bylo protestem napa-
deno. Ustanovení § 11 stanoví výjimkou z této
zásady, že podáním protestu se staví výkon
trestu uloženého v trestním řízení správním
a výkon rozhodnutí nebo opatření ve správní
exekuci, protože v těchto případech by byl
výkonem rozhodnutí nebo opatření zpravidla
zmařen účel protestu tím, že by byl vytvořen
stav těžko odčinitelný nebo vůbec neodčini-
telný. Tak tomu může být i v jiných přípa-
dech, než v první větě § 11 předvídaných.
Proto se v další větě stanoví, že i v jiných
případech může orgán, u něhož se protest po-
dává nebo který o protestu rozhoduje, zasta-
vit na návrh prokurátora výkon rozhodnutí
nebo opatření, proti němuž protest směřuje.
Tím není nikterak dotčeno právo orgánu, aby
sám i bez návrhu prokurátora odložil výkon
rozhodnutí, může-li tak učinit podle jiných
právních předpisů (na př. § 41 vyhlášky č. 73/
1955 U. L).
Účelu sledovaného prokurátorským zása-
hem je dosaženo teprve skutečnou nápravou
porušené zákonnosti. Proto se v § 12 přísluš-
ným orgánům výslovně ukládá povinnost ob-
novit porušená práva ve stanovené lhůtě tři-
ceti dnů, a není-li restituce již možná, zjed-
nat jinou přiměřenou nápravu.
Jak vyplývá z povahy věci, uplatní se usta-
novení §§ 11 a 12 v případech, v nichž byla
protestem napadena rozhodnutí nebo opatře-
ní v konkrétních věcech. Směřoval-li protest
proti právnímu předpisu a bylo-li mu vyho-
věno, bude náprava zjednána často již sa-
motným zrušením nezákonného předpisu, po
případě jeho opravou (změnou, doplněním)
nebo vydáním nového předpisu. Konkrétní
rozhodnutí opírající se o takový nezákonný
předpis, která byla mezitím vydána, budou
napravována buď ve vlastním oboru působ-
nosti (na př. podle § 30 zákona č. 13/1954
Sb., o národních výborech) nebo k prokurá-
torským protestům podaným proti takovým
rozhodnutím.
Kdežto protest je pravidelným prostřed-
kem, jímž se prokurátor domáhá nápravy po-
rušení zákona v konkrétních případech, smě-
řuje upozornění, upravované v § 13, zpravidla
k odstranění zjištěného soustavného porušo-
vání zákonnosti a k odstranění příčin, které
je způsobují. Upozornění má především pre-
ventivní, výchovný charakter a opírá se ob-
vykle o větši počet poznatků (na př. z prověr-
ky vykonané podle § 9 odst. 2 písm. č). Není
ovšem vyloučeno podat upozornění i v jed-
notlivém případě, na př. tehdy, není-li už pro
skutečnosti později nastalé třeba odstranit
zákonu odporující rozhodnutí a je-li vhodně
z preventivních důvodů upozornit příslušný
orgán na porušení zákona.
K §§ 14 a 15:
Postup prokurátorů a ostatních orgánů pří-
pravného řízení trestního upravuje trestní
řád.
Ustanovení zákona o prokuratuře se pro-
to omezuji jen na stanovení základních úkolů,
které má prokurátor v přípravném řízení
trestním. V tomto řízení prokurátor jednak
dozírá na zákonnost postupu orgánů příprav-
ného řízení trestního, jednak se ho sám účast-
ní; má zejména právo dávat pokyny orgánům
přípravného řízení nebo sám provádět jed-
notlivé jeho úkony nebo celé vyšetřování, za-
stavovat trestní řízeni, podávat žaloby na
osoby, které se dopustily trestných činů nebo
přestupků, o nichž přísluší rozhodovat sou-
dům a činit jiné návrhy a úkony podle usta-
novení trestního řádu jako státní žalobce.
Jako je prokurátor povinen na jedné stra-
ně dbát, aby všechny trestné činy a přestup-
ky, o nichž přísluší rozhodovat soudům, byly
zjištěny a aby jejich pachatelé byli podle zá-
kona potrestání, je na druhé straně povinen
zajišťovat, aby nikdo nebyl trestně stíhán
nebo vzat do vazby bezdůvodně nebo jinak
nezákonně zkracován ve svých právech, jako
na příklad v právu obhajoby.
K §§ 16 až 18:
Tato ustanovení shrnuji povinnosti proku-
rátora, které má v řízení před soudy. Podrob-
nou úpravu obsahují soudní řády (trestní řád,
občanský soudní řád). Vedle účasti na soud-
ním projednávání trestních věcí je třeba zdů-
raznit těž právo prokurátora účastnit se ří-
zení ve věcech občanskoprávních, jestliže to
15
vyžaduje ochrana zájmů státu nebo pracují-
cích. Podrobně je toto právo prokurátora
upraveno v § 6 o. s. ř.
S účastí na řízení před soudy úzce souvisí
dozor nad zákonností soudních rozhodnutí.
Zákonností rozhodnutí se nerozumí snad jen
to, že soud zachoval při řízení i při rozhodo-
vání zákonná ustanovení o formě a náležito-
stech rozhodnutí, ale zejména také to, že soud
správně rozhodl věc v meritu (odůvodněnost
rozhodnutí), po případě (v trestním řízení),
že správně použil ustanovení o výměře trestu
a uložil trest spravedlivý.
Ustanovení § 18 obsahuje především právo
generálního prokurátora podat proti pravo-
mocnému rozhodnutí stížnost pro porušení
zákona. Ustanovení o povinně účasti generál-
ního prokurátora na zasedání plena nejvyš-
šího soudu odpovídá § 27 odst. 2 zák. č. 66/
1952 Sb., o organisaci soudů. Rovněž tak se
stanoví povinná účast generálního prokuráto-
ra na zasedání presidia nejvyššího soudu, po-
kud rozhoduje o stížnosti pro porušení zá-
kona podle § 2 č. 3 zákonného opatření před-
sednictva Národního shromáždění č. 21/1955
Sb., kterým se zřizuje presidium nejvyššího
soudu.
K §§ 19 až 23:
Prokurátorský dozor se vztahuje i na za-
chovávání zákonnosti v místech, v nichž se
vykonává vazba, trest odnětí svobody,
ochranně léčení a ochranná výchova. Proku-
rátor je oprávněn vykonávat dozor ve všech
prostorech, v nichž se vykonává vazba, trest
odnětí svobody nebo některé z uvedených
ochranných opatření, nebo v nichž prodlévá
zadržená osoba před odevzdáním prokurátoru,
bez zřetele na označení takového místa a bez
zřetele, zda jde o místo trvalého nebo jen
přechodného držení osob zbavených osobní
svobody. Účelem tohoto prokurátorského do-
zoru, který musí být soustavný (§ 20), je za-
jistit, aby v uvedených místech byly drženy
osoby jen na základě odůvodněného rozhod-
nutí k tomu oprávněného orgánu a aby vý-
kon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného
léčení a ochranné výchovy odpovídal přesně
platným předpisům.
K tomu cíli se prokurátorovi dávají v §§ 19
odst. 2 a 21 potřebná oprávnění a orgánům
správy uvedených míst se ukládají povinnosti
(§§ 22, 23).
Při dozoru nad zachováním zákonnosti
v místech, v nichž se vykonává vazba, trest
odnětí svobody, ochranně léčení a ochranná
výchova, nemá prokurátor zpravidla možnost
přezkoumávat, zda je věcně dán zákonný dů-
vod vazby nebo zda odpovídá zákonu rozsu-
dek, jímž byl pravomocně uložen trest odnětí
svobody nebo rozhodnuti o ochranném léčení
nebo ochranně výchově. To je úkolem pro-
kurátora vykonávajícího dozor nad zákon-
ností vyšetřování nebo nad zákonností soud-
ního rozhodování. Tímto prokurátorem bude
mnohdy jiný prokurátor než prokurátor vy-
konávající dozor na zachovávání zákonnosti
v místě, kde se vykonává vazba, trest odnětí
svobody, ochranně léčení a ochranná výcho-
va. Prokurátor vykonávající dozor nad zacho-
váváním zákonnosti v takových místech zkou-
má toliko, zda na př. osoba je držena ve vazbě
na základě rozhodnutí prokurátora o uvalení
vazby nebo zda je na ní vykonáván trest od-
nětí svobody nebo ochranně léčení nebo
ochranná výchova na základě vykonatelného
soudního rozhodnutí. Vzejdou-li pochybnosti
o věcně správnosti rozhodnutí, na jehož zá-
kladě je osoba držena v místě, kde se vyko-
nává vazba, trest odnětí svobody nebo ochran-
ně léčení nebo ochranná výchova, je povinen
přezkoumat toto rozhodnutí podle předpisů
o tom platných nebo, není-li sám příslušný,
dát podnět příslušnému prokurátorovi k ta-
kovému přezkoumání.
K §§ 24 až 29:
Podle § 2 odst. 2 plní generální prokurátor
úkoly mu uložené buď sám nebo prostřednic-
tvím podřízených prokurátorů (§ 24 odst. 1).
Se zřetelem na jednotnost prokuratury se
v zákoně stanoví, že hlavní vojenský proku-
rátor je jedním z náměstků generálního pro-
kurátora. Dále se stanoví, že jeden z náměst-
ků plní úkoly generálního prokurátora na Slo-
vensku. Rozsah jeho oprávnění stanoví s ohle-
dem na jednotnost a centralisovanost pro-
kuratury (§§ 6 až 8 ústavního zákona č. 64/
1952 Sb., o soudech a prokuratuře) generální
prokurátor, stejně jako rozsah oprávněni
ostatních náměstků.
Jmenování a odvolávání náměstků generál-
ního prokurátora náleží vzhledem k důsledné
centralisaci prokuratury generálnímu proku-
rátorovi.
Protože se dozor prokuratury nad zachová-
váním socialistické zákonnosti vztahuje nejen
na činnost soudů, ale i na činnost ostatních
státních a jiných orgánů, vychází se při or-
ganisaci prokuratury z územních správních
jednotek, jak je vymezil zákon o národních
výborech. S tím souvisí i ustanovení o měst-
ských prokurátorech s působností krajských
16
prokurátorů pro obvody ústředních národ-
ních výborů a ustanovení o obvodních proku-
rátorech s působnosti okresních prokurátorů
pro obvody obvodních národních výborů.
Specifické podmínky dopravy, zejména že-
lezniční, si vynutily již za platnosti zákona
č. 65/1952 Sb. organisační opatřeni, kterým
byli dozorem nad zachováváním zákonnosti
v tomto oboru pověřeni prokurátoři zvláště
k tomu určení. V § 24 odst. 5 docházejí tedy
výrazu dosavadní dobré zkušenosti, pokud
jde o dozor nad zachováváním zákonnosti
v oboru dopravy.
Ustanovením § 29 odst. 4 se generální pro-
kurátor zmocňuje stanovit výjimky z usta-
novení § 29 odst. 1, a to pokud jde o obvody
okresních (obvodních) prokurátorů zvláště
v tom směru, že působnost okresního (ob-
vodního) prokurátora se může vztahovat na
obvod několika okresních (obvodních) národ-
ních výborů. To bude praktické hlavně při
určování obvodů obvodních prokurátorů
v Praze a Bratislavě.
Prokuratura je v zájmu zajištění jednot-
nosti používání a zachovávání zákonů a jiných
právních předpisů vybudována na monokra-
tickém principu, je nezávislá na místních or-
gánech a přísně centralisována. Proto všichni
prokurátoři bez výjimky jsou podřízeni gene-
rálnímu prokurátorovi (§§ 24 a 27).
Důsledná centralisace dozoru nad zacho-
váváním socialistické zákonnosti vyžaduje,
aby nadřízený prokurátor mohl sám vykoná-
vat úkony prokurátorů podřízených; nejvyšší
dozor nad zachováváním socialistické zákon-
nosti se soustřeďuje v osobě generálního pro-
kurátora a generální prokurátor může tedy
vykonat úkon kteréhokoli prokurátora (§ 24
odst.
6).
K §§ 30 až 32:
V §§ 30 až 32 jsou zakotvena základní usta-
novení o vyšetřovatelích. Působnost vyšetřo-
vatelů, jejich práva a povinnosti upravuje
třestní řád. Vyšetřovatelé vykonávají svou
působnost samostatně. Jsou podřízeni gene-
rálnímu prokurátorovi (§ 2 odst. 4). Z toho
plyne jeho právo vyšetřovatele ustanovovat
do funkcí a z nich odvolávat. Vyšetřovatelem
u vojenského prokurátora může být ustano-
ven, jak plyne z §§ 25 odst. 2 a 32 odst. 1,
jen důstojník justice v činně službě.
K §§ 33 až 37:
Tyto paragrafy obsahují společná ustano-
vení pro prokurátory a vyšetřovatele. Stanoví
jednotně znění slibu prokurátora a vyšetřo-
vatelů. Rovněž se jednotně upravuje kárná
moc nad prokurátory a vyšetřovateli; bude ji
vykonávat generální prokurátor podle zvlášt-
ního řádu, který schválí vláda.
Vojenští prokurátoři a vyšetřovatelé činní
u vojenských prokurátorů, jakož i jiní vojáci
v činné službě činní u prokuratury, podléhají
i nadále předpisům vztahujícím se na vojáky,
zejména vojenským služebním předpisům a
řádům, pokud tento zákon nestanoví odchyl-
ky. Takovou odchylkou je ustanovení § 36
odst. 2, které dává kázeňskou pravomoc nad
vojáky činnými u prokuratury generálnímu
prokurátorovi. Osobním úřadem vojáků čin-
ných u prokuratury a ostatních zaměstnanců
(i civilních) činných u. vojenských prokurá-
torů zůstává ministerstvo národní obrany.
S provedením zákona o prokuratuře, ze-
jména s provedením ustanovení o zřízení vy-
šetřujících orgánů u prokuratury (§ 30),
vzniknou v rámci prokuratury zvýšené ná-
klady, které budou promítnuty v rozpočto-
vém zákoně na rok 1957.
V Praze dne 19. září 1956.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Kn 01 - 5685-56.