Národní shromáždění republiky Československé 1956.

II. volební období.

78.

Společná zpráva

výboru rozpočtového a hospodářského a výboru zdravotního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 77)

o zkrácení pracovní doby.

Výbor rozpočtový a hospodářský a výbor
zdravotní projednaly ve společné schůzi, ko-
nané dne 17. září 1956, vládní návrh zákona
o zkrácení pracovní doby (tisk 77).

Po podrobném projednání návrhu zákona
usnesly se výbory doporučit vládní návrh zá-
kona o zkrácení pracovní doby Národnímu
shromáždění ke schválení beze změny.

V Praze dne 17. září 1956.

Dr. K. Kácl v. r.,
předseda výboru zdravotního.

F. Tymeš v. r.,

místopředseda výboru rozpočtového
a hospodářského.

E. Toman v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne 1956

o zkrácení pracovní doby.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Rozvoj výrobních sil a zvýšení produkti-
vity práce, jichž bylo dosaženo při budování
socialismu v naší vlasti, umožňují přistoupit
ke zkrácení pracovní doby jako k jedné z fo-
rem zvyšování životní úrovně pracujících.

Proto se stanoví:

§ 1.
Pravidelná pracovní doba.

(1) Pravidelná pracovní doba zaměstnanců,
pokud byla dosud stanovena nejvyšší výmě-
rou 48 -hodin týdně, se stanoví na 46 hodin
týdně.

2

(2) Zkrácení pravidelné pracovní doby se
provede bez zkrácení mzdy zaměstnanců, a to
spolu s opatřeními k dalšímu růstu produk-
tivity práce.

(3) Podrobnosti stanoví vláda, po případě
orgán, který k tomu zmocní.

Rozdělení pravidelné pracovní doby.
§ 2.

(1) Týdenní pracovní doba se rozděluje, po-
kud tento zákon dále nestanoví jinak, na šest
pracovních dnů, při čemž pracovní doba v so-
botu je zpravidla kratší; na ostatních pět dnů
je zásadné rozvržena rovnoměrně.

(2) Pracovní doba v sobotu nesmí být kratší
než pět hodin.

§ 3.

(1) Ve stavebních a montážních podnicích
(závodech), které pracují výlučně nebo pře-
vážně na investiční výstavbě, může být celá
týdenní pracovní doba rovnoměrně roz-
dělena na pět pracovních dnů, neutrpí-li tím
plynulý chod stavebních a montážních prací.
Stavby a pracoviště, na nichž se použije to-
hoto rozdělení pracovní doby, určí příslušný
ministr (vedoucí ústředního úřadu nebo orgá-
nu) v dohodě s ústředním výborem přísluš-
ného odborového svazu.

(2) Ustanovení o pětidenním pracovním tý-
dnu (odstavec 1) se nevztahuje na podniky
(závody) provádějící stavební nebo montážní
práce v dolech. Pro jejich zaměstnance platí
stejné rozvržení týdenní pracovní doby jako
pro zaměstnance v dolech (§ 4).

§ 4.

(1) Zaměstnancům hornických podniků (zá-
vodů) sloužících přímo k těžbě uhlí, tuhy a
rud a zaměstnancům pracujícím v osmihodi-
nové směně na pracích v nepřetržitém pro-
vozu poskytne se za 23 odpracovaných osmi-
hodinových směn den náhradního volna. Za
odpracovanou dobu se považuje též nezavi-
něná nepřítomnost v práci.

(2) Vyžadují-li to zvláštní podmínky pro-
vozu, anebo z jiných závažných důvodů, jest-
liže to podmínky provozu dovolují, může pří-
slušný ministr (vedoucí ústředního úřadu nebo
orgánu) v dohodě s ústředním výborem pří-
slušného odborového svazu výjimečně upravit
i v jiných podnicích (závodech) nebo pro
určité druhy prací v těchto podnicích (závo-
dech) pracovní dobu obdobně podle od-
stavce 1.

§ 5.

Nedovoluje-li povaha práce, aby pracovní
doba byla rozvržena na všechny pracovní dny

v týdnu podle § 2 nebo rovnoměrně na vše-
chny týdny v určitém časovém období, může
příslušný ministr (vedoucí ústředního úřadu
nebo orgánu) v dohodě s ústředním výborem
příslušného odborového svazu rozvrhnout
pracovní dobu odchylně; pravidelná pracovní
doba nesmí při tom v časovém období zpra-
vidla čtyřtýdenním přesahovat průměrně 46
hodin týdně.

§ 6.

(1) Začátek a konec pracovních směn sta-
noví ředitel podniku (závodu) nebo vedoucí
jiné organisace v dohodě se závodním výbo-
rem odborové organisace na základě pokynů
vydaných radou krajského národního výboru
podle zvláštních předpisů k zabezpečení ply-
nulé dopravy pracujících a zásobování elek-
třinou, plynem a topnou parou.

(2) Začátek a konec pracovních směn v pro-
dejnách obchodu a v závodech veřejného
stravování stanoví vedoucí prodejny (závodu)
v dohodě se závodním výborem odborové or-
ganisace s přihlédnutím k určené prodejní
době.

(3) Začátek a konec pracovní doby v ústřed-
ních úřadech a v jiných státních orgánech
stanoví vláda po projednání s Ústřední radou
odborů.

Pravidelná pracovní doba mladistvých

zaměstnanců a kratší než pravidelná

pracovní doba.

§ 7.

(1) K zajištění zdravého vývoje mládeže se
pravidelná pracovní doba mladistvých za-
městnanců do 16 let stanoví na 36 hodin
týdně.

(2) Rozdělení této pracovní doby určí ře-
ditel podniku (závodu) v dohodě se závodním
výborem odborové organisace, při šetření zá-
sad §§ 2 až 5, s přihlédnutím k provozním
potřebám.

(5) Celkový rozsah teoretického školení a
výrobního výcviku učňů do 16 let upraví pří-
slušní ministři (vedoucí ústředních úřadů a
orgánů) přiměřeně k pravidelné pracovní
době mladistvých zaměstnanců.

§ 8.

(1) Zaměstnanci může být na jeho žádost
stanovena kratší než pravidelná pracovní doba
(§§ 1 a 7). dovoluje-li to provoz a má-li pro
to zaměstnanec zdravotní nebo jiné závažné
důvody. Kratší než pravidelná pracovní doba
se stanoví také pro pracovní místa, kde po-
vaha právě nevyžaduje, aby zaměstnanec

3

pracoval po celou pravidelnou pracovní dobu.
Zkrácená pracovní doba se rozvrhne přimě-
řeně podle ustanovení §§ 2 až 5.

(2) O stanovení kratší než pravidelně pra-
covní doby rozhodují po projednání se zá-
vodním výborem odborové organisace ředitel
podniku (závodu) nebo vedoucí jiné organi-
sace, anebo podle jejich zmocnění vedoucí
jim podřízených organisačních útvarů.

§ 9.

Při pracovní době mladistvých zaměstnanců
(§ 7) a při stanovené kratší než pravidelné
pracovní době (§ 8) přísluší zaměstnancům
zásadně poměrná část mzdy, kterou by měli
při pravidelné pracovní době stanovené podle
§ 1. Podrobnosti stanoví vláda, po případě
orgán, který k tomu zmocní.

§ 10.
Pracovní přestávky.

Do pracovní doby se započítávají pouze
pracovní přestávky určené na svačinu, a to
v rozsahu 15 minut na směnu.

§ 11.
Zmocnění k přesunutí pracovního klidu.

Aby pracující mohli lépe využít dnů pra-
covního klidu k oddechu, může vláda stanovit,
je-li to v souladu s potřebami národního hos-
podářství, že se dny pracovního klidu stano-
vené zákonem č. 93/1951 Sb., o státním svát-
ku, o dnech pracovního klidu a o památných

a významných dnech, přesunují na jiné dny
tak, aby dva nebo více dnů pracovního klidu
na sebe navazovalo, po případě provést z těch-
to důvodů i jiné přesuny pracovní doby.

Ustanovení společná a závěrečná.

§ 12.

Vytvoří - li se tím příznivější podmínky pro
splnění úkolů stanovených státním plánem
rozvoje národního hospodářství, může vláda
v rámci pravidelné pracovní doby stanovené
tímto zákonem upravit rozdělení pracovní
doby odchylně od ustanovení §§ 2 až 5.

§ 13.

Ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgá-
nů), vedoucí jim podřízených řídících orgánů,
ředitelé podniků (závodů) a vedoucí jiných
organisací jsou povinni učinit opatření, aby
i při zkrácení pracovní doby podle tohoto zá-
kona byly splněny plánované úkoly bez pře-
kročení plánovaných mzdových fondů a plá-
novaného počtu pracovníků.

§ 14.

Nedotčeny zůstávají dosavadní předpisy,
pokud upravují délku pracovní doby pro za-
městnance výhodněji než tento zákon.

§ 15.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. říj-
na 1956; provedou jej všichni členové vlády.

KNT 01 - 5215-56