Národní shromáždění republiky Československé 1955.
II. volební období. 2. zasedání.
7.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1955
o vodním hospodářství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Úvodní ustanovení.
Veškeré povrchové a podzemní vody slou-
ží k zabezpečení hospodářských a jiných spo-
lečenských potřeb.
Část prvá.
Hospodaření s vodami a plánování.
§2.
Hospodaření s vodami.
S povrchovými a podzemními vodami je
třeba plánovitě hospodařit technicky i eko-
nomicky nejvhodnějšími prostředky a způ-
soby tak, aby byla udržena rovnováha mezi
kapacitou vodních zdrojů a potřebou vody a
aby byl zachován vyhovující stupeň čistoty
vody.
§ 3.
Plánování.
Státní vodohospodářský plán schválený vlá-
dou je směrným plánem pro veškerá vodo-
hospodářská opatření všech odvětví národ-
ního hospodářství, jakož i pro základní vodo-
hospodářská opatření při územním plánování;
je jedním ze základních podkladů pro vypra-
2
cování výhledových plánů všech hospodář-
ských odvětví, pokud mají požadavky na
vodní zdroje, nebo pokud jinak ovlivňují hos-
podaření s vodami.
§ 4.
Distribuce vody.
(1) Distribuce vody se provádí podle plánu,
jehož návrh sestavuje Ústřední správa vod-
ního hospodářství; schvaluje jej vláda jako
součást státního plánu rozvoje národního hos-
podářství.
(2) Vyžaduje-li to plnění státního plánu roz-
voje národního hospodářství, nebo je-li ne-
dostatek vody, může vodohospodářský orgán
po provedeném řízení na dobu nezbytné po-
třeby omezit nebo i zastavit zvláštní užívání
vody.
Část druhá.
Užívání vod, koryt toků, pobřežních pozemků,
vypouštění odpadních vod a ochrana proti
vodám.
§ 5.
Zásada hospodárnosti
při užívání vod.
(1) Vod se smí užívat jen takovým způso-
bem, takovou měrou a pro takové účely, aby
tím nebylo ohroženo jejich nejúčelnější a
nejhospodárnější využití s hlediska péče
o zdraví lidu, potřeb zemědělské výroby a
ostatních odvětví národního hospodářství.
(2) Při stanovení a změnách výrobních po-
stupů je nutné učinit opatření, aby voda byla
využita co nejhospodárněji, zejména jejím
opětovaným používáním, aby voda byla řádně
vyčištěna a aby byly využity hodnotně látky
obsažené v odpadních vodách.
(3) Při projektování, výstavbě a provozu
nových čisticích zařízení odpadních vod je
nutně zajistit i hospodárné využiti hodnot-
ných látek obsažených v těchto vodách.
§ 6.
Obecné užívání vod
a jednoduchá zařízení.
(1) Obyčejným způsobem, k němuž není
třeba zvláštního zařízení, jako ke koupání,
praní, mytí, napájení a plavení zvířat, k vod-
ním a ledním sportům může užívat každý po-
vrchových vod bez povolení nebo souhlasu
vodohospodářského orgánu. Povolení nebo
souhlasu vodohospodářského orgánu není tře-
ba ani ke zřizování jednoduchých zařízení
na jednotlivých nemovitostech k zachycení
8
vody a k ochraně jednotlivých nemovitosti
proti škodlivým účinkům vod. Obecným uží-
váním vod a jednoduchými zařízeními k za-
chycení vod a k ochraně nemovitostí nesmějí
se poškozovat břehy, vodohospodářská zaří-
zení, zařízení pro chov ryb, měnit odtokové
poměry, zhoršovat jakost vody, ani poškozo-
vat obecné zájmy a práva jiných.
(2) v případě obecného nebezpečí může vo-
dohospodářský orgán upravit nebo i zakázat
obecné užívání povrchových vod a provádění
jednoduchých zařízení; v ostatních případech
může tak učinit jen v součinnosti s dotčený-
mi orgány.
§7.
Užívání vod k plavbě
a její provoz.
(1) Plavba lodí (převoz), vorů a plavení dříví
v nesvázaném stavu musí být provozována
takovým způsobem, aby nedocházelo k ohro-
žování nebo poškozování koryt toků, břeho-
vých úprav, vodohospodářských děl, zařízení
a jejich provozu nebo ke škodám při prová-
dění vodohospodářských staveb.
(2) Při provozování plavby se nesmějí do
vody vypouštět látky, které by mohly nepří-
znivě změnit jakost vody. O zneškodňování
vypouštěných látek, zejména olejů a popela,
jakož i o vypouštění odpadních vod z objektů
sloužících k plavebním účelům platí přiměřeně
ustanovení § 9.
(3) Žádost o udělení povolení nebo o sou-
hlas k vybudování hydrotechnických částí
přístavů a překladišť, jakož i staveb a zaří-
zení sloužících plavbě lodí (převozů), vorů a
plavení dříví v nesvázaném stavu, která se
zřizují v tocích, v korytě, na březích nebo
v zátopovém území, projedná vodohospodář-
ský orgán před rozhodnutím s příslušnými or-
gány ministerstva dopravy. Povolení minis-
terstev národní obrany nebo vnitra se připo-
juje k žádosti, stanoví-li tak zvláštní před-
pisy.
(4) Jinak upravují užívání vod k plavbě
zvláštní předpisy.
(5) Pokud jde o ochranu zájmů plavebního
provozu, spolupracují vodohospodářské orgá-
ny při provádění tohoto zákona s orgány
státní plavební správy.
§8.
Zvláštní užívání vod.
(1) Povolení vodohospodářského orgánu je
třeba:
a) k užívání povrchových vod, k zachycování
vod na jednotlivých nemovitostech a
4
k ochraně nemovitostí proti škodlivým
účinkům povrchových vod jiným způso-
bem, než jak je uvedeno v §§ 6 a 7 odst. 4,
jakož i k užívání vod podzemních;
b) k vypouštění odpadních vod do povrcho-
vých nebo podzemních vod;
c) ke zřizování vodohospodářských děl a za-
řízení potřebných k účelům uvedeným pod
písm. a) a b).
(2) Vypouštění odpadních vod povolí vodo-
hospodářský orgán jen tehdy, bude-li vybu-
dováno vyhovující čisticí zařízení odpadních
vod, nebo bude-li jinak postaráno o jejich
zneškodnění.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přimě-
řeně i při změnách těchto zařízení a opatření.
§9.
Výroba v nových závodech nebo v nových
výrobních a jiných zařízeních, při které vzni-
kají závadně odpadní vody, jakož i provoz
kanalisačních zařízení sídlišť, nesmějí být za-
hájeny, pokud není vybudováno a dáno do
provozu vyhovující zařízení na čištění nebo
zneškodnění odpadních vod. V odůvodněných
výjimečných případech může vláda povolit
časově omezenou výjimku z tohoto ustano-
vení.
§10.
Stavby, zařízení a porosty
v korytech a zátopových
územích.
(1) Souhlasu vodohospodářského orgánu je
třeba:
a) ke stavbám a zařízením, pokud ovlivňují
vodní hospodářství, povoleným podle ji-
ných předpisů, jakož i k odvolání nebo
změnám vydaných povolení;
b) ke zřizování plotů a skládek, k vysazování,
pěstění, kácení nebo odstraňování stro-
mů, keřů a pod. v zátopovém území, ze-
jména pokud mohou mít nepříznivý vliv
na odtok vody, odchod ledů, nebo jakost
vody, anebo mohou být příčinou tvoření
výmolů a nánosů;
c) ke změnám staveb, zařízení a opatření
uvedených pod písm. a) a b);
d) k těžbě materiálu v zátopovém území;
e) k zasypávání odstavených ramen, tůní a
výmolů.
(2) Žádost o udělení souhlasu ke stavbám
a zařízením a k jejich změnám je třeba do-
ložit projekty těch částí staveb a zařízení,
které ovlivňují vodní hospodářství.
5
§11.
Užívání koryt toků
a pobřežních pozemků.
(1) Pozemků, po nichž odtékají vody v to-
cích, a pozemků v opuštěných korytech může
orgán spravující tok užívat bez náhrady k zři-
zování, provozu a udržování vodohospodář-
ských děl a zařízení nebo k provádění hos-
podářských prací a k jiným vodohospodář-
ským účelům. Dojde-li k pochybnostem o tom,
zda jde o takové pozemky, a v jakém rozsahu
je jich třeba použít, rozhodne vodohospodář-
ský orgán.
(2) Těžit písek, štěrk, bahno, s výjimkou
léčivého bahna, valouny a podobně z koryt
toků včetně odstavených ramen a odstraňo-
vat nánosy a ostrovy nově vzniklé v tocích
je možné, jen pokud nejsou ohroženy vodo-
hospodářské zájmy. Ústřední správa vodního
hospodářství stanoví v dohodě se zúčastně-
nými ústředními úřady, kdo je oprávněn
k těžbě a určuje její všeobecné podmínky;
o přípustnosti těžby v jednotlivých případech
a o jejích podrobnějších podmínkách rozho-
duje orgán spravující vodní tok.
(3) Vlastníci pobřežních pozemků jsou po-
vinni po provedeném řízení trpět, aby na
těchto pozemcích byly k ochraně břehů po-
nechány, odstraňovány nebo nově vysazová-
ny stromy a keře bez nároku na náhradu. Vo-
dohospodářský orgán může uložit vlastníkům
pobřežních pozemků, aby na svůj náklad od-
stranili bez nároku na náhradu stromy a keře,
vyžaduje-li to ochrana břehů a nerušený od-
tok velkých vod.
Část třetí.
Ochrana vod.
§12.
Péče o vody a jejich ochrana
proti znečišťování a změně
teploty.
(1) Kdo jakýmkoliv způsobem nakládá s po-
vrchovými nebo podzemními vodami, je po-
vinen pečovat o uchování jejich přirozeného
stavu, zejména jejich jakosti, samočisticí
schopnosti a použiti pro účely, k nimž je jich
třeba. Tyto vody se nesmějí znečišťovat
ani se nesmí uměle měnit jejich teplota. Do-
savadní znečišťování vod je nutné plánovitě
odstraňovat investiční výstavbou potřebných
čisticích zařízení a vhodným rozmísťováním
výrobních zařízení.
6
(2) K ochraně vod patří též péče o prameny,
koryta toků, nádrže, jakož i o studny a jiná
zařízení pro jímání podzemní vody.
(3) Dojde-li k činům porušujícím tyto po-
vinnosti, rozhodne vodohospodářský orgán
o způsobu nápravy.
§ 13.
Ochrana proti škodlivým
účinkům zvláštních druhů vod.
(1) Povrchové a podzemní vody je třeba
chránit proti škodlivým účinkům některých
zvláštních druhů vod, zejména vod solných,
síranových, důlních a smíšených se zemními
oleji, a to již opatřením v závodě, ze kterého
takové vody odtékají. Totéž platí pro použité
i nepoužité odpadní vody z lázeňských a zří-
delních zařízení.
(2) Ústřední správa vodního hospodářství
stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady všeobecné podmínky pro ochranu po-
vrchových a podzemních vod.
§14.
Ochrana vodních zdrojů.
(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdra-
votní nezávadnosti vodních zdrojů vodohos-
podářský orgán stanoví podle potřeby po pro-
vedeném řízení ochranná území.
(2) Vodohospodářský orgán také určí, ja-
kým způsobem se tato ochrana v ochranném
území provádí; při tom může po projednání
s orgány, jejichž zájmy by byly dotčeny, ome-
zit užívání nemovitostí na tomto území, po
případě nařídit provedení potřebných úprav.
(3) Slouží-li ochranné území obecnému zá-
jmu, hradí vodohospodářský orgán náklady
spojené s jeho zřízením. Zřizuje-li se ochran-
né území výhradně nebo převážně v zájmu
určité organisace, hradí náklady tato orga-
nisace.
§15.
Opatření ke zlepšení vodo-
hospodářských poměrů.
Vlastníci a uživatelé pozemků v povodí toků
jsou povinni hospodařit na nich tak, aby zá-
roveň přispívali ke zlepšení odtokových po-
měrů, k udržení půdní vláhy, ke zlepšení po-
měrů podzemních vod a k ochraně proti erosi.
Podrobnosti, zejména pokud jde o vymezení
dotčených pozemků, o způsob jejich úpravy
a o hospodaření na nich upraví zúčastněně
ústřední úřady v dohodě s Ústřední správou
vodního hospodářství podle zásad státního
vodohospodářského plánu v souladu se stát-
7
ním plánem rozvoje národního hospodářství
v oboru zemědělské a lesní výroby.
Část čtvrtá.
Organisace vodního hospodářství.
§16.
Vodohospodářské orgány.
(1) Vodohospodářskými orgány podle tohoto
zákona jsou:
a) Ústřední správa vodního hospodářství
jako ústřední úřad a Správa vodního hos-
podářství na Slovensku;
b) výkonné orgány národních výborů.
(2) Ústřední správa vodního hospodářství
je podřízena ministru lesů a dřevařského prů-
myslu; řídí ji předseda, kterého jmenuje
vláda.
(3) Správa vodního hospodářství na Sloven-
sku je podřízena pověřenci lesů a dřevařské-
ho průmyslu; řídí ji předseda, kterého jme-
nuje sbor pověřenců.
(4) Za činnost Správy vodního hospodářství
na Slovensku zodpovídá její předseda pově-
řenci lesů a dřevařského průmyslu a předse-
dovi Ústřední správy vodního hospodářství.
Předseda Ústřední správy vodního hospodář-
ství řídí činnost Správy vodního hospodářství
na Slovensku směrnicemi a pokyny, které dává
předsedovi Správy vodního hospodářství na
Slovensku; výjimečně vykonává svou působ-
nost na Slovensku s jeho vědomím též přímo.
§17.
Orgány Ústřední správy
vodního hospodářství.
(1) Ústřední správa vodního hospodářství
provádí své úkoly přímo nebo svými orgány,
jimiž jsou výzkumné nebo projekční ústavy,
orgány technického rozvoje a hospodářsko-
výrobní organisace.
(2) Ústřední správa vodního hospodářství
může zřizovat hospodářskovýrobní organi-
sace jako samostatné právnické osoby a upra-
vovat jejich poměry.
§ 18.
Statuty.
(1) Statut Ústřední správy vodního hospo-
dářství a Správy vodního hospodářství na Slo-
vensku schvaluje vláda.
(2) Statuty orgánů Ústřední správy vodní-
ho hospodářství vydává ministr lesů a dře-
vařského průmyslu; jejich organisační řády
8
vydává Ústřední správa vodního hospodář-
ství a Správa vodního hospodářství na Slo-
vensku.
§19.
Úkoly Ústřední správy vod-
ního hospodářství.
(1) Ústřední správě vodního hospodářství
přísluší zejména:
1. správa vodních zdrojů a hospodaření
s vodou;
2. plánování ve vodním hospodářství;
3. distribuce vody pro všechny hospodářské
sektory;
4. řízení přípravy a výstavby vodohospodář-
ských investic; pokud jde o výstavbu
energetických zařízení vodních děl, ve
spolupráci s ministerstvem paliv a ener-
getiky;
5. správa, provoz a udržování vodohospodář-
ských děl a zařízení s výjimkou správy,
provozu a udržování vodních elektráren;
6. péče o vodohospodářské meliorace;
7. péče o čistotu toků s vodohospodářského
hlediska;
8. péče o úpravy toků, pokud přesahují rá-
mec lesnicko technických meliorací;
9. péče o splavnost vodních toků a budování
vodních cest;
10. výzkum a technický rozvoj ve vodním hos-
podářství;
11. řízení komplexní projektové služby pro
projektování vodohospodářských děl a za-
řízení, s výjimkou případů, kdy projekto-
vané vodohospodářské zařízení je podle
zásady komplexnosti projektováno jinou
organisaci ve funkci generálního projek-
tanta;
12. péče o vodohospodářské kádry a jejich
rozmístění.
(2) Ústřední úřady a jejich orgány jsou po-
vinny napomáhat Ústřední správě vodního
hospodářství a jejím orgánům při plnění úkolů
ve vodním hospodářství.
§ 20.
Působnost výkonných orgánů
národních výborů ve vodním
hospodářství.
(1) Výkonné orgány krajských národních
výborů plní ve svých obvodech vodohospodář-
ské úkoly podle potřeb krajů v rámci směrnic
Ústřední správy vodního hospodářství, ze-
jména:
9
a) pečuji o soustavně a účelně hospodařeni
s vodou, o čistotu vody, o udržování rov-
nováhy mezi kapacitou vodních zdrojů a
potřebou i spotřebou vody, řídí distribuci
vody a spolupůsobí při zdolávání povodní;
b) rozhodují ve všech správních věcech
v oboru zákona o vodním hospodářství a
úpravy držby nemovitostí nutné v důsled-
ku vodohospodářských staveb a zařízení,
zejména rozhodují o povolení k zvláštní-
mu užívání vody a o udělení souhlasu po-
dle § 10, jakož i o užívání pozemků podle
§11:
c) v rámci své působnosti vykonávají čin-
nost dozorčí, znaleckou a posudkovou, ja-
kož i vodoprávně technickou;
d) účastní se prací, vyplývajících pro vodní
hospodářství z plánu na zvelebení země-
dělského, lesního a vodního hospodářství.
(2) Výkonné orgány krajských národních
výborů mohou v jednotlivých případech po-
věřit orgány národních výborů nižších stup-
ňů, aby prováděly některé správní úkony.
(3) Vláda může nařízením přenést působ-
nost výkonných orgánů krajských národních
výborů na výkonné orgány národních výborů
nižších stupňů.
§21.
Závodní, podnikoví, sektoroví
a resortní vodohospodáři.
(1) Provozovatel je povinen ustanovit zá-
vodního vodohospodáře pro každý podnik, zá-
vod, provozovnu, ústav, který má zařízeni
k jímání, k odběru nebo pro dodávku pitné,
užitkové nebo provozní vody, anebo k vy-
pouštění odpadní vody, jestliže množství vody
přesahuje míru, kterou určí Ústřední správa
vodního hospodářství v dohodě se zúčastně-
nými ústředními úřady; provozovatel ustanoví
závodního vodohospodáře z osob, které mají
potřebně znalosti a provozní zkušenosti pro
tuto funkci. Podle naléhavosti potřeby na vy-
zvání orgánů Ústřední správy vodního hospo-
dářství nebo orgánů hygienické a protiepide-
mické služby je provozovatel povinen usta-
novit osoby odpovědné za hospodaření s vodou
i v závodech, které odebírají nebo vypouštějí
vodu v menším množství.
(2) Podnik, který má několik závodů hos-
podařících s vodou, je povinen ustanovit pod-
nikového vodohospodáře.
(3) Pro plnění úkolů výrobních odvětví
v jednotlivých resortech se ustanovují sek-
toroví a resortní vodohospodáři.
10
(4) Úkoly a činnost vodohospodářů stanoví
Ústřední správa vodního hospodářství a mi-
nisterstvo zdravotnictví v dohodě se zúčast-
něnými ústředními úřady.
§ 22.
Dozor.
(1) Ústřední správa vodního hospodářství
vykonává buď přímo nebo svými orgány
vrchní dozor na hospodaření s vodou, na uží-
vání vody a její ochranu, jakož i na správa,
provoz a údržbu vodohospodářských děl a za-
řízení, s výjimkou případů uvedených v od-
stavci 2.
(2) Tímto ustanovením nejsou dotčeny
předpisy o provádění dozoru na lesnicko-
technické meliorace, předpisy o státním po-
žárním dozoru a požární ochraně, týkající se
též ochrany proti živelním pohromám, ze-
jména povodním, předpisy o dozoru na sprá-
vu, provoz a udržování vodních elektráren,
předpisy o dozoru na plavbu, provoz a použí-
vání veřejných přístavů a překladišť a jiné
předpisy o dozoru na vodohospodářská díla.
Část pátá.
Příslušnost a řízení.
§23.
(1) Působnost výkonných orgánů krajských
národních výborů ve věcech vodního hospo-
dářství vykonávají výkonné orgány těch kraj-
ských národních výborů, v jejichž obvodech
se zřizuje vodohospodářské nebo jiné dílo,
k němuž se dává povolení nebo souhlas, nebo
v jejichž obvodu se provádí opatření.
(2) Povolení podle § 8 udělí výkonný orgán
krajského národního výboru na podkladě
úvodního projektu, který mu předloží žada-
tel před jeho schválením; povolení udělí po
provedeném řízení, a to rozhodnutím, ve kte-
rém se uvedou zejména účel, místo, způsob,
rozsah (míra) a podmínky užívání vody, vy-
pouštění odpadních vod nebo ochrany proti
vodě.
(3) Zřizuje-li vodohospodářská díla nebo
zařízení vodohospodářský orgán, omezí se ří-
zení jen na výrok o jejich přípustnosti s hle-
diska obecných zájmů a práv jiných účast-
níků.
(4) Výkonný orgán krajského národního vý-
boru může udělené povolení změnit nebo zru-
šit v novém řízení, vyžaduje-li to jiný důle-
žitější obecný zájem; došlo-li ke změně nebo
zrušení povolení ve prospěch jiného žadatele,
stanoví výkonný orgán krajského národního
výboru zároveň povinnost a výši náhrady ma-
11
jetkové újmy, která vznikla dosud oprávně-
nému změnou nebo zrušením povolení. Ne-
bude-li některý účastník souhlasit s výší ná-
hrady, stanovené výkonným orgánem kraj-
ského národního výboru, může požádat soud,
po případě příslušný arbitrážní orgán, o nové
stanovení náhrady.
(5) V řízení o udělení, změně nebo zrušení
povolení jsou povinni účastníci přednést vše-
chny připomínky a námitky ve lhůtě stano-
vené výkonným orgánem krajského národní-
ho výboru nejpozději při konečném jednání.
(6) Nerozhodne-li vodohospodářský orgán
jinak, je oprávnění spojeno se závodem, je-
muž vodohospodářské dílo nebo zařízení
slouží.
§24.
(1) Plánování a provádění investic kterého-
koliv odvětví národního hospodářství, pokud
se týkají užívání vody, vypouštění odpadních
vod nebo ochrany proti vodě, musí být v sou-
ladu se státním vodohospodářským plánem.
Investor je povinen si vyžádat již v přípravě
investičního úkolu od vodohospodářského or-
gánu vyjádření, zda plánovaná investice je
možná s hlediska vodohospodářského. V žá-
dosti uvede investor potřebné množství vody,
množství odpadní vody a stupeň jejího zne-
čištění. Vodohospodářský orgán prověří in-
vestici zejména s hlediska umístění investice,
zajištění potřebného množství vody, nutnosti
čištění odpadní vody, ochrany proti vodě, do-
savadního užívání vody jinými spotřebiteli a
zda je v souladu se státním vodohospodář-
ským plánem. Investor je povinen připojit
k žádosti o schválení investičního úkolu vy-
jádření vodohospodářského orgánu.
(2) Vyjádření vodohospodářského orgánu je
třeba též k plánované změně ve výrobním
procesu závodu, ke změně a úpravě vodohos-
podářských děl a zařízení, i když se tyto
změny a úpravy neprojeví investičně, avšak
ovlivňují vodní hospodářství.
(3) Vyjádření vodohospodářského orgánu
nenahrazuje povolení nebo souhlas podle to-
hoto zákona, kterého je třeba k provedení
vodohospodářského díla nebo zařízení.
Část šestá.
Společná ustanovení.
§ 25.
Správa vodohospodářských děl
a zařízení.
(1) Komu přísluší vodní oprávnění, je po-
vinen starat se o to, aby vodohospodářské dílo
12
a zařízení bylo rádně spravováno, udržováno
a provozováno podle podmínek oprávnění, po
případě podle schválených manipulačních
řádů, nejsou-li jeho správa, provoz a udržo-
vání zajištěny jinak.
(2) Vodohospodářský orgán může převzít
na dobu nezbytné potřeby správu, provoz
nebo údržbu vodohospodářských děl a zaří-
zení, s výjimkou vodních elektráren, spravo-
vaných orgány ministerstva paliv a energe-
tiky, vyžadují-li to zájmy vodního hospodář-
ství nebo jiné obecné zájmy a jestliže ten,
kdo je k tomu povinen, tento úkol řádně ne-
plní a nezjednal-li nápravu ve stanovené
lhůtě. Tuto správu, provoz a údržbu obsta-
rává vodohospodářský orgán na náklad po-
vinného.
(3) Jsou-li vodohospodářská díla a zařízení
ve správě rozpočtových nebo hospodářských
organisací, platí o převodu a správě vodohos-
podářských děl a zařízení předpisy o správě
národního majetku.
§26.
Vstup na cizí nemovitosti.
K provádění průzkumu a prací sloužících
účelům vodního hospodářství a k výkonu do-
zoru na vody, vodohospodářská díla a zaří-
zení mohou osoby, které se vykáží potvrze-
ním příslušného orgánu, vstupovat na cizí po-
zemky a do objektů a provádět v nich po-
třebné práce, průzkum nebo dozor, pokud
není k tomu třeba povolení podle zvláštních
předpisů. Takové osoby jsou povinny dbát
toho, aby škoda, pokud se jí při těchto pra-
cech nelze vystříhat, byla co nejmenší; způ-
sobenou škodu nahradí orgán, který pověřené
osoby vyslal. Nedojde-li k dohodě o výši ná-
hrady škody, rozhodne se o ní v soudním, po
případě v arbitrážním řízení. Pověřené osoby
jsou povinny zachovávat tajemství o skuteč-
nostech, o kterých se dověděly při své čin-
nosti.
§ 27.
Náhrady za zvláštní užívání
vody a za užívání vodohospo-
dářských děl a zařízení.
Odběratelé a jiní uživatelé vody jsou po-
vinni platit orgánům Ústřední správy vodní-
ho hospodářství podle zásad schválených vlá-
dou přiměřené náhrady za zvláštní užívání
vody, které je umožněno nebo zlepšeno vodo-
hospodářskými díly nebo zařízeními, spravo-
vanými Ústřední správou vodního hospodář-
ství, jakož i za užívání těchto děl a zařízení.
Vláda může stanovit výjimky z této povin-
nosti.
13
§ 28.
Ochrana rybářství.
(1) Při projektování, výstavbě, provozu a
údržbě vodohospodářských děl a zařízení, ja-
kož i při jiném užívání vod, je nutné přihlížet
k potřebám rybářství; zejména je nutné
chránit vody proti znečišťování, umělému
oteplování, vypouštění závadných odpadních
vod, vypouštět vody z koryt způsobem co
možná neškodným pro ryby, jakož i zřizovat
a udržovat rybí přechody, česlice a pod.
(2) Náklady na zařízení a opatření na ochra-
nu rybářství hradí u nově budovaných vodo-
hospodářských děl a zařízení zpravidla in-
vestor těchto děl. Náklady na odstranění za-
řízení škodlivých rybářství u vybudovaných
vodohospodářských děl hradí ten, kdo žádá
o jejich odstranění. Se zřetelem na zvláštní
okolnosti může výkonný orgán krajského ná-
rodního výboru stanovit jinou uhrazovací po-
vinnost.
(3) Podrobnosti týkající se výstavby zaří-
zení a jiných opatření na ochranu rybářství
a úhrady nákladů stanoví Ústřední správa
vodního hospodářství v dohodě se zúčastně-
nými ústředními úřady.
§ 29.
Vyvlastnění nemovitostí
a práv.
(1) Nemovitosti a práva, kterých je třeba
pro účely stanovené tímto zákonem nebo pro
přístup k vodám za účelem jejich obecného
užívání, lze vyvlastnit, nedojde-li k dohodě
o výkupu nebo o užívání. Vyvlastněním lze
dosáhnout přechodu vlastnického práva k ne-
movitostem, zřízení práva stavby nebo zří-
zení věcných břemen na nemovitostech.
(2) Pro vyvlastňovací řízení, způsob a pla-
cení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vy-
vlastňovanou nemovitost a pro její užívání
před zahájením vyvlastňovacího řízení platí
obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb.,
o územním plánování a výstavbě obcí, vlád-
ního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí,
jakož i předpisů podle nich vydaných. Ústřed-
ní správa vodního hospodářství může však
v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou
stanovit odchylky od těchto ustanovení, nut-
né vzhledem ke zvláštní povaze vodohospo-
dářských děl a zařízení a jejich provozu.
§ 30.
Zánik zástavních a jiných
věcných práv a břemen.
Zástavní práva na majetku ve státním so-
cialistickém vlastnictví, který je určen k to-
14
mu, aby se ho trvale užívalo k účelům vod-
ního hospodářství, zanikají bez náhrady;
knihovní soud je vymaže k návrhu Ústřední
správy vodního hospodářství nebo jejích or-
gánů s odvoláním na tento zákon. Závazky,
pro které bylo zástavní právo zřízeno, zů-
stávají nedotčeny. O zániku jiných věcných
práv (břemen) než zástavních na takovém
majetku platí přiměřeně ustanovení §§ 1 až 7
vl. nař. č. 97/1952 Sb., o zániku věcných práv
na některých částech národního majetku.
§31.
Evidence vodohospodářských
povolení.
(1) Místo dosavadních vodních knih se za-
vádí nová evidence vodohospodářských děl a
zařízení a vodohospodářských povolení a sou-
hlasů.
(2) Podrobnosti stanoví Ústřední správa
vodního hospodářství vyhláškou.
Část sedmá.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§32.
Zrušení vodních družstev.
(1) Vodní družstva zřízená podle dřívějších
vodních zákonů se zrušují. Majetek zruše-
ných vodních družstev přechází na stát, do
správy orgánů Ústřední správy vodního hos-
podářství.
(2) Vlastníci (uživatelé) meliorovaných po-
zemků jsou povinni podle míry prospěchu po-
skytovat pomoc orgánům Ústřední správy
vodního hospodářství a účastnit se při provo-
zu a udržování rozvodné závlahové sítě a od-
vodňovací, drenážní a drobné odpadové sítě.
Podrobnosti upraví Ústřední správa vodního
hospodářství v dohodě s ministerstvy země-
dělství a financí.
(3) V obcích, kde jednotná zemědělská druž-
stva nebo státní statky obhospodařují vše-
chny meliorované pozemky, odevzdá Ústřední
správa vodního hospodářství v dohodě s mini-
sterstvy zemědělství a financí postupně roz-
vodnou závlahovou síť a odvodňovací, drenáž-
ní a odpadovou síť do trvalého užívání jednot-
ných zemědělských družstev nebo ji pře-
vede do správy státních statků.
(4) Způsob vypořádání práv a závazků zru-
šených vodních družstev stanoví Ústřední
správa vodního hospodářství v dohodě s mi-
nisterstvem financí a zúčastněnými ústřední-
mi úřady.
15
§33.
Vodovodní svazy a vodní
družstva pro zásobování
obcí vodou.
Dosavadní vodovodní svazy, zřízené záko-
nem č. 49/1931 Sb., o státním fondu pro vo-
dohospodářské meliorace, a vodní družstva
pro zásobování obcí vodou, zřízená zákonem
č. 20/1941 Sl. z., o finančním zabezpečení ně-
kterých vodních staveb státních a státem
podporovaných, se zrušují. Jejich majetek
přechází na stát; spravují jej příslušné hos-
podářskovýrobní organisace Ústřední sprá-
vy vodního hospodářství.
§34.
Zrušení nároků na bezplatné
nebo zvýhodněné dodavky
vody z veřejných vodovodů.
Ustanovení smluv o odběru vody mezi bý-
valými provozovateli veřejných vodovodů a
vlastníky pozemků, na nichž se jímá voda pro
veřejné vodovody, a ustanovení smluv mezi
bývalými provozovateli veřejných vodovodů
a odběrateli vody, týkající se bezplatných a
zvýhodněných dodávek vody z veřejných vo-
dovodů, se zrušují bez náhrady.
§35.
Přezkoušení dosavadních
vodních oprávnění.
(1) Dosavadní vodní oprávnění se musí při-
hlásit nejdéle do jednoho roku po počátku
účinnosti tohoto zákona u výkonného orgánu
příslušného krajského národního výboru.
Včas nepřihlášená vodní oprávnění zanikají
bez náhrady.
(2) Další trvání včas přihlášených vodních
oprávnění se posuzuje podle ustanovení to-
hoto zákona. Nejsou-li u nich splněny před-
poklady potřebné k jejich dalšímu trvání, ne-
bo Vyžaduje-li to obecný zájem, zruší se vod-
ní oprávnění bez náhrady.
(3) O tom, kdo bude provozovat vodohospo-
dářská díla a zařízení, u nichž vodní oprávně-
ní zanikla, a jejichž provozu je třeba v hospo-
dářském nebo jiném obecném zájmu, roz-
hodne Ústřední správa vodního hospodářství
v dohodě se státním úřadem plánovacím a
s ostatními zúčastněnými ústředními úřady.
O převod vlastnického práva nebo správy se
postará ten, komu bude uloženo, aby vodo-
hospodářské dílo nebo zařízení provozoval.
16
(4) O vodohospodářských dílech a zaříze-
ních, kterých nelze národohospodářsky vy-
užít, provede výkonný orgán krajského ná-
rodního výboru řízení, podle jehož výsledku
může uložit vlastníku nebo správci vodohos-
podářského díla nebo zařízení uvedení do
neškodného stavu. Nelze-li takto zajistit zří-
zení neškodného stavu, vysloví vodohospo-
dářský orgán přechod vlastnictví těchto vo-
dohospodářských děl a zařízení bez náhrady
na stát. Části vodohospodářských děl nebo za-
řízení, které bezprostředně souvisí s vodními
toky, převezme orgán spravující vodní tok,
který se postará o vhodnou úpravu.
§ 36.
Poměr k jiným právním
předpisům.
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují
na vody, které byly prohlášeny minister-
stvem zdravotnictví za přírodní léčivé vody
nebo za přírodní minerální vody stolní, dále
na vody solné, síranově, důlní a vody smíše-
né se zemními oleji.
§ 37.
Součinnost s orgány hy-
gienické a protiepidemické
služby.
Jde-li o opatření, která se dotýkají hygie-
nické a protiepidemické péče, postupují vo-
dohospodářské orgány v souladu s opatřeními,
nařízenými orgány hygienické a protiepide-
mické služby, a jsou proto povinny si před
svým rozhodnutím nebo opatřením vyžádat
jejich závazný posudek.
§ 38.
Prováděcí předpisy.
(1) Předpisy k provedení tohoto zákona vy-
dá vláda nařízením; zejména tímto způsobem
stanoví:
a) podrobnější postup při projednávání ná-
vrhů na povolení vodohospodářských děl
a zařízení, na jejich provoz a na vydávání
příslušných provozních řádů;
b) způsob a podmínky zřizování, provozu a
udržování závlahových a odvodňovacích
soustav;
c) která vodohospodářská díla a zařízení mo-
hou budovat jednotlivé rozpočtové nebo
hospodářské organisace, po případě jed-
notlivci, jakož i která vodohospodářská
díla a zařízení tyto organisace a jednotliv-
ci budou přejímat a spravovat.
17
(2) Vláda stanoví, která zařízení pro zásobo-
vání vodou a odvodnění obcí místního význa-
mu budou začleněna do organisační soustavy
komunálního hospodářství.
(3) Podrobnější předpisy k provedení toho-
to zákona vydá Ústřední správa vodního hos-
podářství v dohodě se zúčastěnými ústřed-
ními úřady.
(4) Pokud nebudou vydány předpisy před-
vídaně tímto zákonem, postupuje se podle do-
savadních předpisů.
§39.
Poměr k dřívějším
předpisům.
Platnosti pozbývají veškeré předpisy o vě-
cech upravených tímto zákonem, zejména:
1. zákon č. 93/1869 ř. z., jenž se týká usta-
novení o právu vodním,
2. zákon č. 71/1870 čes. z. z. o tom, kterak
vody lze užívati, sváděti a jí se brániti, ve
znění přílohy nařízení č. 305/1942 Sb.,
3. zákon č. 65/1870 mor. z. z., o používání
a provádění vod i obraně proti nim,
4. zákon č. 51/1870 slez. z. z., o používání
a provádění vod i obraně proti nim, ve
znění předpisů jej měnících a doplňují-
cích,
5. zák. čl. XXIII/1885 o vodním právu, ve
znění zák. čl. XVIII/1913 a ostatní před-
pisy jej měnící a doplňující,
6. zákon č. 66/1901 ř. z., o stavbě vodních
drah a o provedení úpravy řek, ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících,
7. zákon č. 49/1931 Sb., o státním fondu
pro vodohospodářské meliorace, ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících,
8. zákon č. 50/1931 Sb., o státním fondu pro
splavnění řek, vybudování přístavů, vý-
stavbu údolních přehrad a pro využitko-
vání vodních sil, ve znění předpisů jej
měnících a doplňujících,
9. zákon č. 20/1941 sl. z., o finančním za-
bezpečení některých vodních staveb stát-
ních a státem podporovaných,
10. vládní nařízení č. 92/1953 Sb., kterým se
zřizuje Ústřední správa vodního hospo-
dářství.
§40.
Účinnost.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1955; provedou jej ministr lesů a dřevař-
ského průmyslu v dohodě se zúčastněnými
členy vlády.
18
Důvodová zpráva.
A. Všeobecná část.
I. Dosavadní stav a jeho zhodnocení.
Změna společenských a hospodářských po-
měrů v našem státě si vynutila téměř ve
všech oborech právního řádu novou úpravu
předpisů vyhovujících dnešním poměrům bu-
dování socialismu. Vodní hospodářství, na
které kladou stoupající životní úroveň pra-
cujících, rozvoj průmyslové a zemědělské vý-
roby značné požadavky, se opírá dosud o za-
staralé právní předpisy z doby kapitalismu
(říšský vodní zákon č. 93/1869 ř. z., český
vodní zákon č. 71/1870 čes. z. z. ve znění pří-
lohy k vládnímu nařízení č. 305/1942 Sb., na
Slovensku uherský zák. čl. XXIII/1885 ve
znění zák. čl. XVIII/1913 a předpisy doplňu-
jící a provádějící), které nevyhovují dnešním
potřebám. Je proto nezbytně nutné nahradit
tyto přežité předpisy a odstranit právní dua-
lismus novým zákonem o vodním hospo-
dářství.
II. Vodní hospodářství v SSSR a v lidově
demokratických státech.
V Sovětském svazu jsou veškeré vody spo-
lu s půdou ve výlučném vlastnictví státu. Ro-
zeznává se obecné užívání vod (pro domácí a
zemědělské hospodářství, pro domáckou vý-
robu, vodní dopravu, koupání a pod. ) a zvlášt-
ní užívání vod, t. j. takové, k němuž je třeba
vodohospodářského díla nebo zařízení. Hos-
podaření s vodou je plánováno. Výstavba vo-
dohospodářských děl a zařízení je svěřena
spolu s péčí o přivádění vod na závlahová za-
řízení orgánům státní správy. Péče o čistotu
vod a zařízení čistíren je svěřena ústředním
úřadům. Za užívání vod pro závlahy, pro
technické, průmyslové a jiné hospodářské
potřeby se platí přiměřené poplatky v různé
výši stanovené pro jednotlivá odvětví.
Obdobná úprava vodních poměrů je v Bul-
harsku a v Maďarsku. V Polsku je vodohos-
podářská činnost rozdělena mezi orgány stá-
tu a vodní družstva; na čistotu vod a udržo-
vání vodohospodářských děl dozírají státní
revisní komise.
V československém vodním hospodářství je
však nutno brát zřetel na nepříznivé hydro-
logické poměry a hospodářské podmínky,
neboť území naší republiky leží na rozvodí
velkých evropských řek, jimiž všechna voda
odtéká do sousedních států. Jsme proto odká-
záni převážně na srážkovou vodu, a tím i na
omezené množství vody, které je třeba
s ohledem na hustotu obyvatelstva, značný
průmysl a rozvoj zemědělství, plánovitě ob-
hospodařovat, a náležitě využívat i odpadních
vod.
III. Hospodářsko-politické zdůvodnění
a zásady nové úpravy.
Základem socialistického budování vodní-
ho hospodářství je státní vodohospodářský
plán, který je plánem výhledovým a tvoří
podklad pro výhledové hospodářské plány.
Státní vodohospodářský plán stanoví zásady
pro veškerou výstavbu velkých i menších vo-
dohospodářských děl a zařízení, pro hospo-
daření s vodami, jakož i pro základní vodo-
hospodářská opatření při územním plánování.
Aby mohlo být vodní hospodářství jako
hospodářské odvětví postaveno na pevný eko-
nomický základ, je třeba provést důsledně
socialistickou zásadu, že každý hospodářský
sektor nebo jednotlivec, který má prospěch
z jeho služeb, z užívání vodohospodářských
děl a zařízení, musí platit přiměřenou náhra-
du. Tím se též dosáhne čistoty bilance ostat-
ních hospodářských odvětví.
Osnova je zpracována jako rámcový zákon
na těchto hlavních zásadách:
1. Posláním vod je sloužit veškerým hos-
podářským a společenským potřebám.
2. Hospodaření s vodou nutno provádět tak,
aby byla zaručena soustavnost vodního
hospodářství a udržena rovnováha mezi
vydatností vodních zdrojů a potřebou vo-
dy příslušnými odběratelskými sektory.
3. Vodní hospodářství je řízeno ústředně a
plánováno podle státního plánu rozvoje
národního hospodářství na podkladě stát-
ního vodohospodářského plánu.
4. Užívání vod je jednak obecné, jednak
zvláštní; ke zvláštnímu užívání je třeba
vodohospodářského povolení.
5. Ochrana vod a péče o čistotu vod je svě-
řena orgánům státní správy a dozor na
čistotu vod se zpřísňuje.
6. Správní řízení ve věcech vodního hospo-
dářství je postaveno na nových zásadách
se zřetelem na plánování a projektovou
a rozpočtovou dokumentaci.
7. Správa, provoz a udržování vodohospo-
dářských děl a zařízení, pokud nepatří ji-
ným orgánům, přísluší hospodářskový-
robním organisacím Ústřední správy vod-
ního hospodářství.
19
8. Za užívání vodohospodářských děl a za
zvláštní užívám vod se platí náhrada.
9. Vodní družstva se zrušují a jejich maje-
tek přebírá stát.
10. Dosavadní vodní oprávnění se přezkou-
šejí vzhledem k jejich hospodářské nut-
nosti.
IV. Finanční a osobní dosah zákona.
Provádění ustanovení v částech prvé až
třetí je povahy materiální, a neukládá státní
správě nová finanční břemena. Rovněž čtvrtá
část osnovy neznamená nové finanční nákla-
dy. Náklady spojené s prováděním části páté
a šesté (řízení a společná ustanovení) jsou
zahrnuty rovněž ve státním rozpočtu. V sed-
mé části jde o předání rozvodné závlahové
sítě, drenážní a drobné odpadové sítě zruše-
ných vodních družstev do správy, provozu a
udržování hospodářsko-výrobním organisa-
cím Ústřední správy vodního hospodářství.
Převzetí těchto úkolů si vyžádá podle před-
běžného odhadu přibližného ročního nákladu
v částce 7, 000. 000. - Kčs. Dále přejímá stát
závazek vypořádat investiční půjčky zru-
šených vodních družstev v částce asi
9, 000. 000. - Kčs. Naproti tomu převezme
stát nemovitosti, pohledávky a zařízení zru-
šených vodních družstev v hodnotě nejméně
10, 000. 000. - Kčs. V důsledku přezkoušení
vodních oprávnění převezmou hospodářsko-
výrobní organisace Ústřední správy vodního
hospodářství povinnost uvést do neškodného
stavu vzdouvací objekty (jezy) na vodních
tocích, hlavně v pohraničí. Práce budou
prováděny postupně. Jde o částku cca
10, 000. 000. - Kčs, která bude zařazena
postupně do státních rozpočtů v 10 le-
tech. Provedením těchto úprav bude sjednán
pořádek na vodních tocích a budou uspořeny
vícenásobné částky, které by bylo třeba
vynaložit na odstranění škod na tocích a na
přilehlých nemovitostech způsobených zniče-
nými opuštěnými jezy.
Provedení zákona si vyžádá podle před-
běžného odhadu tohoto posílení pracovních
kádrů:
1. u Ústřední správy vodního hospodářství
o 7 pracovníků, z toho techniků 6, 1 práv-
ník, o celkovém ročním nákladu 169. 000. -
Kčs;
2. u Správy vodního hospodářství na Sloven-
sku o 3 pracovníky (techniky) o celkovém
ročním nákladu 75. 000. - Kčs;
3. u krajských národních výborů - odborů
pro vodní hospodářství - o 53 pracovní-
ky, z toho 21 inženýrů vodohospodářů,
7 techniků vodohospodářů, 4 právníci, 21
pracovníků pro odborné služby (techn. ),
o celkovém ročním nákladu 1, 237. 000. -
Kčs;
4. u hospodářskovýrobních organisací "Sprá-
vy vodních toků a meliorací" 270 pracov-
níků, z toho 60 techniků, 16 projektantů,
24 adm. pracovníků (z toho 8 právníků),
170 mistrů, o celkovém nákladu 5, 196 000. -
Kčs, kterážto částka je obsažena v částce
7, 000. 000. - Kčs, jako nákladu, spojeného
s převzetím staveb vodních družstev.
Z uvedeného zvýšeného počtu pracovníků
bude zvýšení o 39 pracovníků na dobu asi 5 let
a ostatní zvýšení pracovníků bude trvalé.
Definitivní rozhodnutí učiní státní syste-
misační komise po projednání návrhu před-
loženého příslušnými orgány.
Náhrady poskytované vodohospodářským
orgánům podle §u 27 osnovy neuhradí sice
všechny náklady na vodní hospodářství, avšak
umožní mu, aby bylo postaveno na hospo-
dářskou základnu.
B. Zvláštní část.
K § 1.
Zákon obsahuje jednotnou úpravu pro
hospodaření s veškerými vodami; napříště
bude tedy platit pro dosavadní soukromé
i veřejné vody stejný režim hospodaření
s vodami.
Zákon rozlišuje jen vody povrchové a pod-
zemní. Vodami povrchovými jsou veškeré vo-
dy, nacházející se na povrchu země, ať již te-
kou v tocích nebo jsou v nádržích přiroze-
ných nebo umělých. Vodami podzemními jsou
vody obsažené v kůře zemské, vyplňující prů-
livy a dutiny země pod jejím povrchem.
K části prvé.
(K §§ 2-4)
Má-li vodní hospodářství plnit všechny své
úkoly při výstavbě socialismu, musí být budo-
váno jako hospodářské odvětví, jehož hlav-
ním úkolem je sledovat účelné a plánovité
hospodaření s vodami.
Hlavním účelem státního vodohospodář-
ského plánu je zajišťovat rovnováhu mezi vy-
datností vodních zdrojů a potřebou vody pro
příslušná odvětví národního hospodářství a
pro zásobování obyvatelstva.
Proto Ústřední správa vodního hospodář-
ství plánuje rozdělení vody na jednotlivé sek-
20
tory v ročních plánech, které tvoří součást
státního plánu rozvoje národního hospodář-
ství. V případě nedostatku vody musí být voda
rozdělována hospodářským odvětvím po-
dle jejich hospodářské důležitosti, po případě
její spotřeba omezována.
Při distribuci vody bude respektována zá-
sada co nejvyššího využití vodní energie pro
výrobu elektřiny bez hospodářské újmy
ostatních uživatelů vody a bez vážnějšího
ohrožení zájmů obecného užívání vody.
K části druhé.
(§§ 5-11)
K § 6.
Zákon rozlišuje užívání vod na obecně a
zvláštní. Obecné užívání je bezplatné užívání
vody pro osobní domácí potřebu obyčejným
způsobem bez použití zvláštních zařízení.
K obecnému užívání vod není třeba povolení
nebo souhlasu vodohospodářského orgánu.
Výpočet způsobu obecného užívání je pouze
příkladný. Z věřejných, hlavně bezpečnost-
ních a zdravotních důvodů, je možno obecné
užívání vod a jednoduchých zařízení omezit
nebo zakázat, a to v případě nebezpečí pro-
dlení ihned; jinak se dohodne vodohospodář-
ský orgán s příslušnými orgány, které vyža-
dují toto omezení, nebo kterých se toto ome-
zení týká.
K § 7.
Pro plavbu lodí platí zvláštní předpisy,
hlavně zákon č. 152/1950 Sb., o úpravě bez-
pečnosti provozu vnitrozemní plavby, a naří-
zení ministra dopravy č. 202/1950 Sb., o pří-
stavním řádu pro vnitrozemní přístavy. Mimo
to je plavba lodí upravena mezistátními do-
hodami. Tyto předpisy zůstávají nedotčeny.
V osnově zákona se upravuje provoz plavby
pouze s ohledem na vnitrozemské vodohos-
podářské zájmy a na jejich ochranu. Při tom
se zajišťuje účast plavebních orgánů a zacho-
vání zájmů obrany a bezpečnosti státu (zá-
kon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, a zákon
č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic).
Podle ustanovení § 11 vl. nař. č. 36/1950 Sb.,
o výkonu veřejné správy ve věcech plavby, je
zajištěna možnost zřizovat také potahové
stezky potřebné pro provoz plavby.
K § 8.
Zvláštním užíváním vod je takové užívání,
k němuž je třeba vodohospodářského díla
nebo zvláštního zařízení, po případě provedení
jiného opatření.
K zvláštnímu užívání vod je vždy třeba po-
volení vodohospodářského orgánu. Před povo-
lením provede vodohospodářský orgán řízení
s dotčenými zájemci. Jde-li o vypouštění od-
padních vod zhoršujících čistotu a použiva-
telnost povrchových nebo podzemních vod,
zajišťuje se budování čistíren postupně dle
plánu. Toto zajištění provádí Ústřední správa
vodního hospodářství v součinnosti se zúčast-
něnými ústředními úřady postupně podle
vládního usnesení ze dne 28. července 1953.
Zachování zájmů obrany a bezpečnosti státu
se zajišťuje stejně jako v § 7.
K § 10.
Pouhý souhlas výkonného orgánu krajské-
ho národního výboru stačí v případě, kdy se
provádí řízení o povolení staveb a zařízení na
tocích a v zátopovém území, t. j. v prostoru,
který bývá zatápěn při vyšších vodách neb při
náhlých odchodech ledů, jinými orgány podle
jiných předpisů než podle tohoto zákona
(na př. podle předpisů stavebních, o územ-
ním plánování, železničních, horních, o sou-
stavné elektrisaci, o plynárenských podnicích
a pod. ). Vodohospodářský orgán sdělí na pod-
kladě předložených projektů, znalosti míst-
ních poměrů, podle podkladů státního vodo-
hospodářského plánu přípustnost takové
stavby (zařízení nebo opatření), ve svém vy-
jádření s hlediska vodohospodářského. Tímto
ustanovením nejsou dotčeny předpisy o pů-
sobnosti lesních orgánů, dále předpisy záko-
na č. 33/1922 Sb., o užití dopravních cest a
nemovitosti pro telegrafy, zákona č. 438/
1919 Sb., o státní podpoře při zahájení sou-
stavné elektrisace, a zákona č. 177/1934 Sb.,
o plynárenských podnicích požívajících vý-
hod. Při provádění těchto opatření bude za-
jištěna součinnost s vlastníky nemovitosti
(uživateli) a s jinými dotčenými orgány.
K § 11.
Ustanovení o tom, že vodohospodářský or-
gán spravující tok může užívat pozemků jed-
nak v tocích a opuštěných korytech, jakož i
přilehlých pozemků bez náhrady, má své odů-
vodnění v tom, že se neznárodňují koryta to-
ků. Toto ustanovení je praktické na Slovensku,
kde jsou koryta toků součástí pobřežních po-
zemků ve vlastnictví majitelů těchto pozem-
ků. Pokud by tímto užíváním pobřežních po-
zemků byly dotčeny zájmy jednotných země-
dělských družstev, rozhodne o rozsahu toho-
to oprávnění vodohospodářský orgán v do-
hodě s orgány zemědělské správy. Tato do-
hoda bude dojednána také při péči o ochranu
břehů porosty podle odstavce 3. Pokud by
21
byly dotčeny při vysazování nebo odstraňo-
vání porostů zájmy jiných orgánů, na př. od-
borů kultury rad krajských národních výbo-
rů, bude postupováno v dohodě s nimi.
Zásada vyslovená v odst. 2 o těžbě mate-
riálu z koryt toků bude rozvedena ve všeobec-
ných podmínkách vydaných v dohodě se zú-
častněnými ústředními úřady (ministerstvy
stavebnictví, místního hospodářství, financí,
státním úřadem plánovacím a pod. ). Ve vše-
obecných podmínkách budou zejména určeny
orgány, jimž bude uděleno oprávnění k těžbě
materiálu, způsob těžby, náhrady za těžení a
pod.
K části třetí.
(§§ 12-15)
Velký nárok na vodu a její poměrný ne-
dostatek si vynucují uvést v zákoně ustano-
vení o její ochraně. Ukládá se závodům po-
vinnost plánovitě budovat čistírny a zařízení
k čištění odpadních vod. Prováděcími předpisy
bude stanovena norma pro čistotu odpadních
vod vypouštěných do veřejných toků. Za úče-
lem ochrany vod před znečištěním - zvláště
zdrojů pitné vody - mají být zřizovány v do-
hodě s orgány hygienické a protiepidemické
služby ochranná území (vl. nař. č. 87/1953 Sb.,
o hygienické a protiepidemické službě, a vl.
nař. č. 25/1954 Sb., o hygienické a protiepide-
mické ochraně půdy). Ochrana vody a jejího
rozložení v půdě má být docílena dále záka-
zem různých zásahů do půdy a úpravou hos-
podaření v celém povodí. Toto posléze uvedené
ustanovení je ustanovením značného národo-
hospodářského významu a bude nutné je po-
drobně upravit vyhláškami příslušných
ústředních úřadů v dohodě s Ústřední sprá-
vou vodního hospodářství, protože se dotý-
kají rostlinně a živočišné výroby. Podkladem
těchto vyhlášek budou výsledky vyplynuvši
z generálního plánu pro zvelebení zeměděl-
ského, lesního a vodního hospodářství.
K části čtvrté.
K § 16.
Pro řízení vodního hospodářství byla zří-
zena vládním nařízením č. 92/1953 Sb.
Ústřední správa vodního hospodářství jako
ústřední úřad. Ustanovení tohoto vládního na-
řízení se začleňuje z důvodů kodifikačních
do zákona.
K §§ 17 a 18.
K provádění výzkumu a technického roz-
voje ve vodním hospodářství byly zřízeny:
výzkumný ústav vodohospodářský, státní
ústav pro projektování staveb vodního
hospo-
dářství - Hydroprojekt, Hydrometeorologic-
ký ústav a vodohospodářské rozvojové stře-
disko; připravuje se zřízení ústavu pro pro-
jektování zdravotních staveb vodohospodář-
ských - Vodoprojekt. Pro správu, provoz a
udržování vodohospodářských děl a zařízení
byly zřízeny hospodářskovýrobní organisace
"Správa vodních toků a meliorací" a "Záso-
bování vodou a kanalisace", které jsou záro-
veň i investory některých vodohospodářských
děl a zařízení. Tyto organisace jsou členěny
podle krajů, anebo podle hlavních povodí.
K §§ 19 až 22.
Pouze k doplňku k § 19 odst. 1 bod č. 11
se uvádí: pod pojem případů, ve kterých je
třeba odchylně od zásady § 19,
odst. 1 bod
č. 11 zabezpečit komplexnost projektů s ji-
ného než vodohospodářského hlediska, jako
na příkl. s hlediska výstavby měst a obcí,
podle dohody z 21. dubna 1954, uzavřené
mezi ministerstvem místního hospodářství a
Ústřední správou vodního hospodářství, spa-
dá zejména pojektování vodovodních a kana-
lisačních sítí, rozšiřování stávajících sítí
včetně stávajících sídlišť, která organicky
navazují na dosavadní obce a kde to nevyža-
duje zásadní změnu dosavadního způsobu
zásobování vodou a odkanalisování. Tuto zá-
sadu bude možno rozšířit i na další případy,
o které bude výpočet po případě rozšířen
provedením § 38 odst. 2 zákona. Ústřední
správa vodního hospodářství může ovšem
svou projekční složkou v. kooperaci projek-
tovat vodohospodářská zařízení pro jiného
projektanta, Uplatní-li to projektant v plánu
kooperace.
Ústřední správa vodního hospodářství bude
zřizovat hospodářskovýrobní organisace se
souhlasem ministerstva financí a státní sys-
temisační komise, po případě vlády.
Hospodářsko-politické a správní úkoly
vodního hospodářství obstarávají odbory pro
vodní hospodářství rad krajských národních
výborů. Obstarávání úkolů vodního hospo-
dářství je svěřeno krajským národním vý-
borům vzhledem ke zvláštní povaze, protože
nelze vodní hospodářství zatím hospodárně
a komplexně obstarat národními výbory niž-
ších stupňů. Zřízení vodohospodářských
orgánů se nedotýká příslušnosti ostatních
orgánů podle zvláštních předpisů. Tak zůstá-
vají nedotčeny zejména zákon č. 4/1952 Sb.,
o hygienické a protiepidemické péči, nařízení
ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb., o hy-
gienické a protiepidemické ochraně vody,
předpisy týkající se dozoru lesnickotechnic-
kých orgánů na podkladě zákona č. 117/1884
22
ř. z. a jejich prováděcích předpisů, dále
předpisy zákona č. 35/1953 Sb., o státním po-
žárním dozoru a požární ochraně a jeho pro-
váděcích předpisů, předpisy o provozu plav-
by, a konečně zůstává nedotčen dozor minis-
terstva paliv a energetiky na vodní elek-
trárny, které jsou ve správě orgánů minis-
terstva paliv a energetiky.
Pokud jde o vodohospodářskou činnost na
území vojenských újezdů podle zákona č. 169/
1949 Sb., o vojenských Újezdech, bude tato
upravena předpisem dle § 22 cit. zákona.
K části páté.
(§§ 23 a 24)
V řízení ve vodohospodářských věcech platí
zásada koncentrace řízení, protože rozhodnutí
se obyčejně dotýkají značných a nákladných
investic; z toho důvodu není možno připustit
uplatňování nových námitek po vydání roz-
hodnutí, i když je orgán vázán zásadou zjiš-
ťování materiální pravdy.
V zákoně se ponechává vodohospodářské-
mu orgánu možnost přiznat náhradu za do-
sud nevyužité investiční náklady v případě,
odejme-li vodní oprávnění uživateli, jehož
nárok bude uznán v řízení za národohospo-
dářsky méně důležitý než potřeba toho, je-
muž se uděluje nové vodní oprávnění. Přiznání
těchto náhrad přijde prakticky v úvahu u so-
cialistického sektoru, nikoli u soukromého
sektoru, kterému se vodní oprávnění spojené
s nákladnými investicemi nepovoluje. Vodní
oprávnění se uděluje převážně ve spojení
s budováním nákladných investic, jejichž in-
vestiční úkol a úvodní projekt podléhají pře-
zkoušení a schválení ústředních úřadů nebo
i vlády ve smyslu vl. nař. č. 28/1952 Sb. ve
znění vl. nař. č. 8/1954 Sb., o projektové a roz-
počtové dokumentaci. Nehrozí proto nebez-
pečí, že bude vodní oprávnění udělováno ne-
odůvodněně vzhledem k národohospodářským
potřebám.
K části šesté.
K §25.
Ustanovení, že vodohospodářský orgán mů-
že převzít na dobu nezbytné potřeby z vodo-
hospodářského zájmu správu, provoz a údrž-
bu, se odůvodňuje nutností jednak zachovat
v uživatelném stavu vodohospodářská díla,
o něž se dnes již nikdo nestará, nebo pro ne-
dostatečně majetkové poměry se starat ne-
může (jde hlavně o jezy), jednak zabránit
škodám na jiných dílech a zařízeních, které
by vznikly porušením nebo zničením vodo-
hospodářského díla. Tohoto ustanovení ne-
bude použito u vodohospodářských děl ve
správě rozpočtových nebo hospodářských or-
ganisací (na př. u překladišť a přístavů jsou-
cích ve správě ministerstva dopravy, u vod-
ních elektráren, které jsou ve správě a pro-
vozu orgánů ministerstva paliv a energetiky
a pod. ), protože udržování těchto děl zajiš-
ťují jejich orgány.
K § 26.
Ustanovením § 26 nejsou dotčeny předpisy,
podle nichž je třeba povolení ke vstupu na
nemovitosti podle zvláštních předpisů z dů-
vodů obrany státu a pod.
K§ 27.
Vodní hospodářství není dosud jako hospo-
dářské odvětví postaveno na správný ekono-
mický základ tak, aby za výkony, které po-
skytuje ostatním hospodářským odvětvím,
mohlo požadovat přiměřenou náhradu. Tento
stav skresluje hospodářské výsledky jiných
odvětví celého národního hospodářství, pro-
tože veliký národní majetek, který je vložen
do vodohospodářských děl a zařízení, nemůže
být správně hodnocen podle socialistických
zásad. Vodní hospodářství ještě stále subven-
cuje ostatní hospodářská odvětví tím, že jim
poskytuje veliké výkony a zajišťuje jim su-
rovinu bez protihodnoty, která by byla odvo-
zena z odpisů investovaných nákladů, pro-
vozních, udržovacích a správních výloh vod-
ního hospodářství.
Voda v řekách, potocích, jezerech a jiných
přirozených nádržích, pokud je v původním
přírodním stavu, nemá výrobní cenu, neboť
výrobní cenu může mít pouze věc, k jejímuž
vzniku možnosti použití je zapotřebí lidské
práce. Voda však, kterou možno používat na
základě výstavby vodohospodářského díla
(přehrady, jezu, závlahového kanálu, jiných
závlahových zařízení a pod. ) nebo pomocí
tohoto díla, má výrobní cenu, neboť k umož-
nění jejího odběru bylo zapotřebí určitého
množství práce, vynaložené k provedení uve-
deného díla a k jeho využití. Je proto odů-
vodněn požadavek zákona vybírat určité ná-
hrady za zvláštní užívání vody a za užívání
vodohospodářských děl a zařízení.
Náhrady budou vybírány také za vypouštění
odpadních, vod. Tyto úplaty nebudou mít po-
vahu pokuty, nýbrž budou sloužit k částečné
úhradě zvýšených nákladů na obnovu a udržo-
vání vodohospodářských děl a zařízení, která
jsou odpadními vodami poškozována a za
zvýšené náklady na úpravu povrchové vody
23
na pitnou vodu, pokud se odebírá z toků zne-
čištěných odpadními vodami.
Výši těchto náhrad schválí vláda. Oplaty
za dodávku vody z veřejných vodovodů a od-
vádění odpadních vod veřejnými kanalisace-
mi jsou stanoveny vyhláškou č. 58/1954 Ú. 1.
K § 28.
Při ochraně rybářství je nutno vycházet ze
zákona č. 62/1952 Sb., o rybářství, podle ně-
hož rybářské právo v tekoucích vodách,
v přehradách, jezerech, propadlinách vznik-
lých těžbou, v odstavených ramenech a v tů-
ních patří státu. V tomto ustanovení se vy-
hovuje požadavku vyjádřenému v § 11 zák.
č. 62/1952 Sb.
K § 32.
Vodní družstva zřízená, podle dřívějších
vodních zákonů nevyhovují dnešním potře-
bám, neboť byla založena na zásadách kapi-
talistického řádu. Další trvání vodních druž-
stev je neodůvodněně, a proto se zrušují.
Vodohospodářská zařízení Vodních družstev
mají za účel ochranu pozemkového vlastnic-
tví odvodňováním a zlepšení výnosů závla-
hami. Zásadně přejímá podle zákona majetek
družstev se všemi právy a závazky do vlast-
nictví stát a svěřuje jej do správy hospodář-
skovýrobní organisace Ústřední správy vod-
ního hospodářství "Správě vodních toků a
meliorací". Podle zásad zákona č. 69/1949
Sb., o zřizování jednotných zemědělských
družstev, a podle vzorných stanov jednotných
zemědělských družstev (částka č. 40/1953
Ú. L), má být odstraňována dosavadní roz-
tříštěnost zemědělské činnosti, zejména vý-
roby, zakládáním jednotných zemědělských
družstev, jejichž činnost se má vztahovat
i na zvyšování výnosu družstevních polí, mezi
jiným i zavlažováním pozemků, řádnou údrž-
bou zavlažovacích zařízení, prováděnou me-
liorační a všestrannou péčí o rozšíření vlastní
krmivové základny. Proto zákon sleduje linii,
aby hlavní meliorační zařízení, t. j. úprava
toků, hlavní odpady a přívody vody se vzdou-
vacími zařízeními a vodními nádržemi těchto
staveb převzal trvale stát do své správy;
naproti tomu drobnou odpadovou a drenážní
síť, jakož i rozvodnou závlahovou síť, naléza-
jící se v pozemcích nebo na pozemcích, a
sloužící výhradně zemědělské výrobě a uži-
vatelům pozemků, mají převzít trvale do
správy, provozu a údržby tito uživatelé.
Poněvadž však v této době by převzetí
správy, provozu a údržby těchto děl a zaří-
zení znamenalo pro jednotná zemědělská
družstva a státní statky značně zatížení, pře-
jímá stát i tato zařízení do své správy a
udržování, a to do doby než je bude moci
předat jednotným zemědělským družstvům
do trvalého užívání nebo státním statkům do
správy. Po dobu, kdy budou orgány Ústřední
správy vodního hospodářství obstarávat sprá-
vu, provoz a údržbu těchto prozatím převza-
tých zařízení, budou uživatelé zemědělských
pozemků přispívat v dohodě s vodohospodář-
skými orgány na úhradu nákladů spojených
s provozem a údržbou těchto melioračních
zařízení podle míry prospěchu osobní prací
a dodáním potřebných potahů, a to pokud
možno v době mimo špičkové práce. Tyto
příspěvky mohou být zaplaceny také v pe-
nězích. Podrobné směrnice o provádění tohoto
předpisu budou vydány Ústřední správou
vodního hospodářství v dohodě s minister-
stvy zemědělství a financí.
V prováděcím předpise bude také upraveno
důchodové zabezpečení zaměstnanců zruše-
ných vodních družstev. Tuto úpravu může
provést i předseda státního úřadu důchodo-
vého zabezpečení podle vl. nař. č. 10/1953
Sb. ve spojení s tímto předpisem.
K § 35.
Přezkoušením vodních oprávnění, jakož
i vodohospodářských děl a zařízení s nimi spo-
jených, se má zjednat radikální pořádek na
vodách a odstranit práva, která jsou v roz-
poru s řádným vodním hospodářstvím. Pokud
při přezkoušení vodních oprávnění budou
zjištěny závady při dosavadním vypouštění
znečištěných odpadních vod, budou tyto zá-
vady odstraňovány postupným budováním
vyhovujících čisticích zařízení ve smyslu
usnesení vlády z 28. července 1953. Za úče-
lem urychlené likvidace těchto práv se sta-
noví přihlašovací jednoroční lhůta. Podle vý-
sledku šetření a rozhodnutí o těchto právech
bude také rozhodnuto o osudu vodohospodář-
ských děl a zařízení. Potřebná šetření o zjiš-
tění stavu a počtu vodohospodářských děl a
zařízení energetických i neenergetických již
provádějí krajské národní výbory zvlášť pro
ten účel stanovenými krajskými komisemi.
K § 36.
Pro zvláštní povahu přírodních, léčivých a
minerálních vod, jakož i vod důlních, solných,
síranových a smíšených se zemními oleji,
platí zvláštní předpisy, jimiž se upravuje re-
žim těchto vod. Ustanovení tohoto zákona
(§ 13) platí jen jako ochrana proti jejich škod-
livým účinkům.
24
K § 37.
V tomto ustanovení se upravuje poměr
vodohospodářských orgánů k orgánům hy-
gienické a protiepidemické služby v souladu
se zák. č. 4/1952 Sb., o hygienické a proti-
epidemické péči. Způsob hospodaření s vo-
dami, zvláště péče o množství a čistotu vod,
má značný vliv na hygienické a protiepide-
mické poměry. Proto byly tyto otázky s hle-
diska ochrany lidského zdraví upraveny cit.
zákonem a předpisy vydanými podle něho.
Ustanovení zák. č. 4/1952 Sb. a předpisů
podle něho vydaných zůstávají v plném roz-
sahu v platnosti.
V Praze dne 17. prosince 1954.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr lesů a dřevařského průmyslu:
J. Krosnář v. r.
Kn 01 - 3037-55.