TISKY.
k těsnopiseckým zprávám
o schůzích
Národního shromáždění republiky Československé.
II. volební období.
Svazek I.
(Tisk 1-108)
Rok 1954-55-56.
PRAHA 1956.
Národní shromáždění republiky Československé 1954.
II. volební období. 1. zasedání.
1.
Návrh
poslanců Štětky, A. Fialy, Haruse, Hodinové-Spurné, Dr. Polanského,
Valo, Žiaka a druhů
na vydání zákona,
kterým se zrušuje zákon ze dne 14. července 1949 č. 195 Sb.
o jednacím řádu Národního shromáždění
a nahrazuje zákonem novým.
Podepsaní navrhují, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:
Zákon
ze dne....................................1954,
o jednacím řádu Národního shromáždění
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I.
Úvodní ustanovení.
§1.
(1) Jednací řád Národního shromáždění vy-
tyčuje základní zásady jednání tohoto nej-
vyššího zastupitelského sboru českosloven-
ského lidu, stanoví práva a povinnosti poslan-
ců lidem zvolených a lidu odpovědných a
upravuje styky Národního shromáždění s vlá-
dou a navenek vůbec.
(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání
upravuje si Národní shromáždění v rámci
tohoto jednacího řádu vlastním usnesením.
Část II.
Zasedání Národního shromáždění a ustavující
schůze.
§2.
Zasedání Národního shromáždění svolává,
odročuje a prohlašuje za skončené president
republiky (§ 49 ústavy).
2
§3.
Nově zvoleně Národní shromáždění svolá-
vá k ustavující schůzi dosavadní předsednic-
tvo Národního shromáždění nejpozději do čtyř
týdnů ode dne voleb.
§4.
(1) Než bude zvoleno předsednictvo Národ-
ního shromáždění, řídí ustavující schůzi vě-
kem nejstarší poslanec.
(2) Předsedající přijme slib poslanců a dá
provést volbu předsedy, místopředsedů a
ostatních členů předsednictva.
§5.
Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme
se nově zvolený předseda řízení schůze, při-
jme slib dosud předsedajícího poslance a dá
provést volbu zapisovatelů a volbu mandá-
tového výboru.
§6.
Předseda dřívějšího Národního shromáž-
dění nebo některý z jeho místopředsedů podá
pak zprávu o činnosti předsednictva za dobu
od skončení posledního zasedání Národního
shromáždění (§ 66 ústavy).
Část III.
Orgány Národního shromážděni.
§ 7.
Orgány Národního shromáždění jsou:
1. předsednictvo Národního shromáždění,
2. užší předsednictvo Národního shromáž-
dění,
3. předseda Národního shromáždění,
4. výbory,
5. zapisovatelé.
Předsednictvo Národního shromáždění.
§ 8.
(1) Předsednictvo Národního shromáždění
má 24 členů a skládá se z předsedy, místo-
předsedů a ostatních členů (§ 63 ústavy).
(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší
předsednictvo Národního shromáždění.
§ 9.
Předsednictvo Národního shromáždění:
1. vykonává pravomoc ve věcech vyhraze-
ných mu ústavou (§ 46 odst. 3, § 49 odst. 3
poslední věta, § 52 odst. 2, § 65, § 66,
§ 78, § 83 odst. 2, § 84 odst. 3 a § 91 odst. 2
ústavy),
2. projednává vládní návrhy a podle povahy
věci i návrhy a podněty své nebo výboru,
3
nebyly-li přikázány k projednání někte-
rému výboru,
3. podává závazný výklad jednacího řádu,
4. stanoví pořadí, v jakém místopředsedové
zastupují předsedu.
Užší předsednictvo Národního shromážděni.
§10.
Užší předsednictvo řídí ostatní práce Ná-
rodního shromáždění a pečuje o jejich řádný
chod, nejsou-li tyto práce vyhrazeny před-
sedovi Národního shromáždění, zejména:
1. přikazuje výborům vládní návrhy a podle
povahy věci i ostatní návrhy a podněty, ne-
vyhradí-li je k projednání předsednictvu
nebo neprojedná-li je Národní shromáž-
dění samo,
2. rozhoduje, zda iniciativní návrhy poslanců
mají být předmětem jednání Národního
shromáždění a v kladném případě je buď
projedná a podá o nich zprávu Národnímu
shromážděni, nebo je přikáže příslušnému
výboru k projednání a k podání zprávy,
3. projednává návrhy, podněty, resoluce, pe-
tice a pod., o nichž rozhodlo, že se ne-
stanou předmětem jednání Národního
shromážděni,
4. sleduje a usměrňuje činnost výborů a po-
slanců a poskytuje jim všestrannou pomoc
při plnění jejich úkolů,
5. určuje, kdy se Národní shromáždění sejde
ke schůzi a navrhuje pořad schůze,
6. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního
shromáždění, o výdajích v rámci rozpočtu
a o poukazovacím právu,
7. usnáší se o tisku návrhů,
8. usnáší se o organisaci Kanceláře Národ-
ního shromážděni, jakož i o jejím pracov-
ním řádu.
Předseda Národního shromážděni.
§11.
Do pravomoci předsedy Národního shro-
máždění náleží zejména:
1. svolávat a řídit schůze Národního shro-
máždění a schůze předsednictva,
2. zastupovat Národní shromáždění-navenek,
3. podpisovat zákony (§ 60 odst. 2 ústavy)
a opatření předsednictva Národního shro-
máždění (§ 66 odst. 6 ústavy),
4. podávat Národnímu shromáždění zprávy
o činnosti předsednictva podle § 66 odst. 7
ústavy.
4
Výbory,
§ 12.
(1) Národní shromáždění zřizuje tyto stálé
výbory: ústavně-právní, rozpočtový a hospo-
dářský, zahraniční, mandátový, a podle po-
třeby další stálé výbory.
(2) K projednávání určitých otázek může
Národní shromáždění zřídit výbory dočasně.
(3) Národní shromáždění stanoví počet čle-
nů jednotlivých výborů; volí je ze svého
středu.
§ 13.
Výbory projednávají věci, které jim při-
kazuje zákon. Národní shromáždění, před-
sednictvo nebo užší předsednictvo, jakož
i věci, jimiž se zabývají z vlastního podnětu.
Zapisovatelé.
§ 14.
Zapisovatelé odpovídají za správnost a
úplnost zápisů o schůzích Národního shro-
máždění a pomáhají při zjišťování výsledků
hlasování a při konání voleb v Národním shro-
máždění.
Část IV.
Jednání ve schůzích a ve výborech
Národního shromáždění.
Jednání ve schůzích.
§ 15.
Předmětem jednání Národního shromáždění
jsou:
1. návrhy zákonů, které vycházejí buď od
vlády nebo od poslanců,
2. státní rozpočet a státní závěrečný účet,
3. státní plán rozvoje národního hospodář-
ství republiky,
4. mezinárodní smlouvy, politické a hospo-
dářské smlouvy obecně povahy, jakož
i smlouvy, k jejichž provedení je třeba
zákona,
5. vládní program, který vláda předkládá
Národnímu shromáždění po svém jmeno-
vání,
6. návrhy, prohlášení a zprávy vlády a členů
vlády,
7. zprávy a podněty presidenta republiky a
jeho připomínky k zákonům,
8. návrhy, podněty a zprávy předsednictva,
užšího předsednictva, předsedy a výborů
Národního shromáždění,
5
9. návrhy, podněty a interpelace (dotazy)
poslanců,
10. provádění voleb v Národním shromáž-
dění.
§16.
(1) Národní shromáždění stanoví na návrh
užšího předsednictva pořad jednání a způsob
projednávání jednotlivých bodů pořadu. Při-
tom může též stanovit řečnické lhůty.
(2) Zároveň může rozhodnout, že o někte-
rých bodech pořadu jednání bude vzhledem
k jejich závažnosti rozprava rozdělena na
rozpravu povšechnou a na rozpravu podrob-
nou.
§17.
(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedy, do-
kud není usnesen konec rozpravy nebo dokud
předseda neudělí závěrečně slovo zpravodaji.
(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla
v pořadí jejich přihlášek.
(3) Každý řečník má právo mluvit ve své
mateřštině.
§18.
(1) Poslance, který se odchyluje od projed-
návané věci nebo porušuje pravidla nebo váž-
nost jednání Národního shromáždění, volá
předseda k pořádku. Při opakování může mu
předseda odejmout slovo, ve vážných přípa-
dech jej vyloučit ze schůze.
(2) O případných námitkách proti některé-
mu z těchto opatření rozhodne Národní shro-
máždění prostým hlasováním bez rozpravy.
§19.
Národní shromáždění je způsobilé se usná-
šet, je-li přítomna alespoň třetina všech po-
slanců, a k platnosti usnesení je třeba sou-
hlasu nadpoloviční většiny přítomných, pokud
ústava nevyžaduje vyšší většiny.
§20.
(1) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.
Předseda dá sečíst hlasy, jsou-li pochybnosti
o výsledku hlasování.
(2) Podle jmen se hlasuje v případech sta-
novených ústavou, jakož i v případech,
v nichž se na tom Národní shromáždění
usnese prostým hlasováním bez rozpravy.
§21.
(1) O návrzích poslanců, týkajících se způ-
sobu a pořadí hlasování, rozhodne Národní
6
shromáždění prostým hlasováním bez roz-
pravy.
(2) Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí
hlasováni, určí je předseda.
§ 22.
Po určení způsobu a pořadí hlasování se
hlasuje o vlastním předmětu jednáni, při čemž
se nejprve hlasuje o pozměňovacích a do-
plňovacích návrzích.
§23.
(1) Schůze Národního shromáždění jsou
zpravidla veřejně.
(2) Národní shromáždění se může na návrh
svého předsedy nebo na návrh vlády nebo
jejího člena prostým hlasováním bez rozpra-
vy usnést, že schůze je neveřejná.
§24.
Usnesení Národního shromáždění a listiny
jim vydávaně podpisuje předseda a zapiso-
vatel.
§25.
O každé schůzi Národního shromáždění se
vyhotoví zápis a těsnopisecká zpráva. Zápis
ověřuje předseda a zapisovatel.
Jednání ve výborech.
§ 26.
(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí
člen výboru pověřený předsedou Národního
shromáždění do doby, než výbor zvolí svého
předsedu.
(2) V ustavující schůzi zvolí výbor ze svého
středu předsedu, místopředsedu a zapiso-
vatele.
§27.
(1) Úkolem výboru je přikázané věci vše-
stranně posoudit, využít v nejširší míře zku-
šenosti a námětů pracujícího lidu, podat o vý-
sledcích jednání výboru podrobnou zprávu a
tak připravit řádné projednání v Národním
shromáždění.
(2) Vlastní podněty předkládají výbory už-
šímu předsednictvu Národního shromáždění.
(3) Ve své činnosti se výbory opírají o ini-
ciativu svých členů a o pomoc spolupracov-
níků (§ 29 odst. 1).
§28.
Výbory mohou se souhlasem užšího před-
sednictva vytvořit k přípravě určitých otázek
komise. Složení komisí stanoví výbor tak, aby
7
v nich bylo zajištěno všestranné posouzeni
přikázané otázky. Za předsedu komise určí
výbor některého ze svých členů. Ostatními
členy komise nemusí být členově výboru.
§29.
(1) Výbor může se souhlasem užšího před-
sednictva přibrat k poradě další spolupra-
covníky, a to jak poslance, kteří nejsou čle-
ny výboru, tak i jiné pracovníky, zejména
vědce, odborníky, pracovníky státního a hos-
podářského aparátu a zástupce organisací
pracujícího lidu.
(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mo-
hou být přítomni jednání výboru, nebylo-li
prohlášeno za tajně. Mají poradní hlas.
§30.
Výbor si může vyžádat se souhlasem užšího
předsednictva od orgánů státní správy a ji-
ných orgánů vysvětlení, informace a posudky,
jakož i jiný materiál, který potřebuje pro svá
jednání. Za téhož předpokladu může provádět
v oboru činnosti těchto orgánů průzkum na
místě samém. Stejná oprávnění mají také
jeho komise.
§31.
Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna
alespoň polovina jeho členů. K platnosti usne-
sení je třeba nadpoloviční většiny přitom
ných. Předseda výboru se může účastnit roz-
pravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem
předsedy podávat ústně. Jinak platí pro jed-
nání ve výboru obdobně pravidla pro jednání
ve schůzích Národního shromáždění.
§ 32.
Schůze výboru jsou neveřejné. Na návrh
předsedy Národního shromáždění, vlády nebo
jejího člena nebo předsedy výboru může být
jednání výboru prohlášeno za tajné.
§33.
Výbory a jejich komise vyvíjejí činnost
i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.
Část V.
Jednání o návrzích zákonů.
§34.
Návrhy zákonů může podávat vláda nebo
poslanci.
§35.
(1) Návrhy zákonů podané poslanci nebo
jednotlivým poslancem (iniciativní návrhy)
8
musí obsahovat přesnou formulaci toho, na
čem se Národní shromáždění má usnést, a
musí k nim být přiložen rozpočet o jejich fi-
nančním dosahu a návrh na úhradu potřeb-
ného nákladu (§ 57 ústavy).
(2) O tom, zda iniciativní návrh má být
předmětem jednání Národního shromáždění,
rozhoduje užší předsednictvo. Zamítne-li užší
předsednictvo iniciativní návrh, mohou po-
slanci (poslanec) žádat, aby návrh byl dán na
pořad jednání nejbližší schůze Národního
shromáždění. O takové žádosti rozhodne Ná-
rodní shromáždění prostým hlasováním bez
rozpravy.
§ 36.
Vládní návrhy zákonů a iniciativní návrhy,
které se mají stát předmětem jednání Ná-
rodního shromáždění, přikáže užší předsed-
nictvo příslušnému výboru, nevyhradí-li je
k projednání předsednictvu Národního shro-
máždění nebo neprojedná-li je Národní shro-
máždění samo.
§ 37.
Návrhy zákonů se vytisknou a dodají po-
slancům.
§ 38.
(1) Při projednávání přikázaného návrhu
zákona rozhoduje výbor o tom, jakým způ-
sobem má být přikázaný návrh zákona pro-
jednán, zda má být vzhledem k povaze návrhu
zřízena komise a mají-li být přibráni k po-
radě další spolupracovnici.
(2) K projednávání vládního návrhu zákona
je třeba pozvat do schůze výboru vždy též
zástupce příslušných ústředních úřadů.
§ 39.
(1) Pro projednání návrhu zákona přiká-
zaného výboru ustanoví předseda nebo, bu-
dou-li vzneseny námitky, výbor svým usne-
sením zpravodaje, který podává Národnímu
shromáždění zpravidla těž zprávu o výsledku
jednání výboru. Při zvlášť obsáhlých návrzích
zákonů lze ustanovit vedle hlavního zpravo-
daje i zpravodaje dílčí.
(2) Projedává-li tentýž návrh zákona ně-
kolik výborů, může podat zprávu zpravodaj
nebo zpravodajové, na nichž se dohodli před-
sedově výboru; nedohodnou-li se, určí zpra-
vodaje předseda Národního shromáždění.
§ 40.
Jinak platí pro jednání o návrhu zákona
ustanovení části IV.
9
Část VI.
Poslanci
§41.
(1) Poslanci mají právo předkládat Národ-
nímu shromáždění návrhy zákonů i jiné ná-
vrhy vyplývající z jejich činnosti jako zá-
stupců lidu.
(2) Poslanci jsou oprávnění vznášet dotazy
na vládu a její jednotlivě členy. Totéž právo
jim přísluší vůči předsednictvu a užšímu
předsednictvu Národního shromáždění. Do-
tazy mohou být písemně nebo ústní.
(3) Poslanci mají právo požadovat od or-
gánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení
potřebná pro plnění svých úkolů.
(4) Členové národních výborů a všichni ob-
čané a organisace pracujících podporuji po-
slance v jejich činnosti a pomáhají jim při
plnění jejich úkolů.
§42.
(1) Poslanci jsou povinni zúčastnit se všech
jednání a prací Národního shromáždění,
zvláště se zúčastnit schůzi Národního shro-
máždění a jeho výborů a komisi, do nichž byli
zvoleni.
(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jed-
nání nebo prací Národního shromáždění nebo
jeho orgánů, musí se omluvit.
(3) Poslanec může z vážných příčin žádat
o dovolenou. O udělení dovoleně rozhoduje
užší předsednictvo.
§43.
(1) Poslanci udržuji co nejužší spojeni
s pracujícími. Jsou povinni pravidelně skládat
svým voličům účty ze své činnosti a podávat
jim zprávy o činnosti Národního shromáž-
dění. Zejména jsou poslanci povinni vysvět-
lovat voličům význam zákonů schválených
Národním shromážděním a pomáhat tak, aby
zákony byly státními orgány a obyvatelstvem
dodržovány. Poslanci si ověřují v denním ži-
votě, jak jsou zákony prováděny a jak se
osvědčuji.
(2) Poslanci jsou povinni při své práci při-
hlížet k návrhům, stížnostem a přáním ob-
čanů a uplatňovat v Národním shromážděni
zkušenosti získané ve styku s občany. V úzké
součinnosti s národními výbory a organisa-
cemi pracujícího lidu pomáhají provádět zá-
kony a usnesení strany a vlády, zvláště tím,
10
že získávají občany svých volebních obvodů
pro plnění úkolů socialistické výstavby a roz-
víjejí tvůrčí síly pracujících.
Krajská sdružení poslanců a rada poslanců.
§44.
(1) V zájmu co nejlepšího výkonu své práce
sdružuji se poslanci zvoleni ve volebních ob-
vodech na území téhož krajského (ústřední-
ho) národního výboru v krajské sdružení po-
slanců, a to bez ohledu na místo svého byd-
liště a pracoviště.
(2) Krajské sdružení poslanců volí ze svého
středu předsednictvo, které se skládá z před-
sedy, jeho zástupce a tajemníka.
(3) Na schůzích krajského sdružení po-
slanců se projednávají směrnice pro práci po-
slanců v jejich volebních obvodech a v kraji
a otázky koordinace jejich práce.
§45.
Užší předsednictvo Národního shromáždě-
ni a představitelé krajských sdružení poslan-
ců tvoři radu poslanců Národního shromáž-
dění. Každé krajské sdružení poslanců vysílá
do rady poslanců po jednom zástupci. Užší
předsednictvo může pozvat těž další poslance
do rady poslanců.
§46.
(1) Rada poslanců pomáhá užšímu předsed-
nictvu při zajišťování řádného chodu prací
v Národním shromáždění, při usměrňování
práce krajských sdružení poslanců a při sle-
dování a koordinaci činnosti poslanců ve vo-
lebních obvodech.
(2) Práci rady poslanců řídí užší předsed-
nictvo.
(3) Schůze rady poslanců svolává a řidí
předseda Národního shromážděni.
Část VII.
Styk s vládou.
§ 47.
(1) Členově vlády se mohou zúčastnit všech
schůzí Národního shromážděni. Udělí se jim
slovo, kdykoli o to požádají, a to i k prohlá-
šením, která nesouvisí s pořadem schůze.
(2) Člen vlády je povinen dostavit se osobně
do schůze Národního shromáždění, jestliže se
11
na tom Národní shromáždění usnese. Jinak
se může dát zastoupit pracovníkem svého
úřadu (§ 55 ústavy).
§48.
(1) Ustanovení § 47 platí obdobně i o účasti
členů vlády na schůzích předsednictva Ná-
rodního shromáždění a výborů.
(2) Schůzí předsednictva Národního shro-
máždění a výborů se mohou se souhlasem
příslušného ministra zúčastnit též pověřenci.
Kdykoli o to požádají, bude jim uděleno slovo
ve věcech, které spadají do oboru jejich pů-
sobnosti.
(3) Zástupci vyslaní členy vlády mohou se
zúčastnit schůzí předsednictva Národního
shromáždění a výborů a předseda jim může
udělit slovo.
§49.
Předseda vlády i ostatní členové vlády
jsou povinni odpovědět na dotazy poslanců
nejpozději do 30 dnů.
Část VIII.
Kancelář Národního shromáždění.
§50.
(1) Pomocným orgánem Národního shro-
máždění a jeho předsednictva je Kancelář
Národního shromážděni, která je bezprostřed-
ně podřízena předsedovi Národního shromáž-
dění. V jejím čele je vedoucí, který má zá-
stupce.
(2) Kancelář Národního shromáždění posky-
tuje všestrannou organisačně-technickou po-
moc také výborům i jednotlivým poslancům
při plnění jejich úkolů.
Část IX.
Ustanovení závěrečná.
§51.
Zákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu
Národního shromáždění, se zrušuje.
§52.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej všichni členové vlády.
12
Důvodová zpráva.
Předložený iniciativní návrh zákona o jed-
nacím řádu Národního shromáždění stanoví
základní zásady jednání Národního shromáž-
dění, jakož i práva a povinnosti jeho poslan-
ců. Vychází přitom ze zkušeností předchá-
zejícího Národního shromáždění a jeho po-
slanců a zhodnocení kladů a nedostatků jeho
práce. Zákon o jednacím řádu Národního
shromáždění přispěje k tomu, aby poslanec
neustále upevňoval své spojení s lidem a dů-
věru pracujících v lidově demokratický stát
a jeho orgány.
Jednací řád je vybudován na demokratic-
kých zásadách. Ty se v první řadě projevují
v tom, že způsob činnosti a pracovní methody
Národního shromáždění a jeho orgánů mají
umožnit, aby vůle lidu došla při jednání v Ná-
rodním shromáždění plného výrazu. Proto
zákon přímo ukládá poslancům povinnost, aby
při své práci přihlíželi k návrhům, stížnos-
tem a přáním občanů (§ 43). Proto se mají
také výbory opírat při svých jednáních v nej-
širší míře o zkušenosti a náměty pracujícího
lidu (§ 27) a spolupracovat s ostatními po-
slanci i s jinými pracovníky, zejména vědci,
odborníky, pracovníky státního a hospodář-
ského aparátu a zástupci organisací pracují-
cího lidu (§ 29
odst. 1 a § 38 odst. 1 a 2).
Zásada účasti pracujících na jednání or-
gánů Národního shromáždění je převzata
z praxe a zkušeností Nejvyššího sovětu SSSR
a je zárukou, že projednávání závažných otá-
zek v Národním shromáždění bude vycházet
ze života našich továren a vesnic, ze zkuše-
nosti dělníků, rolníků a pracující inteligence.
Pro jednací řády buržoasních parlamentů
je to zásada neznámá. Ty naopak brání jaké-
koliv účasti voličů na práci parlamentů. Tak
na př. jednací řád Národního shromáždění
předmnichovské republiky výslovně přikazo-
val, aby sněmovna nepřijímala ústní žádosti
a deputace. Deputace vyslané k poslancům do
budovy sněmovny neměly přístup, bylo-li
v nich více než 10 osob. Ve dnech, kdy za-
sedal parlament nebo některý jeho výbor,
nebyla v obvodu
1 km od budovy parlamentu
dovolena veřejná shromáždění a průvody.
Demokratickým rysem navrženého zákona
také je, že dbá přísně toho, aby každý po-
slanec měl zaručenu svobodu projevu a svo-
bodu návrhů. V plenu Národního shromáždění
i ve výborech má poslanec právo uplatnit
svůj názor na projednávanou věc a své ná-
vrhy. Každý poslanec má také právo mluvit
při jednáních v Národním shromáždění svou
mateřštinou.
Návrh jednacího řádu vymezuje práva a
povinnosti poslanců, a to ať jde o jejich čin-
nost v Národním shromáždění nebo v jejich
volebních obvodech a krajích. Přitom vychází
ze zásady, že poslanec je služebníkem lidu a
že poslaneckou funkci může odpovědně vy-
konávat jen v nejužším spojení se svými
voliči.
Poslanec má zejména právo předkládat Ná-
rodnímu shromáždění návrhy zákonů i jiné
návrhy vyplývající z jeho činnosti jako zá-
stupce lidu. Má právo vznášet dotazy na vlá-
du, její členy a na předsednictvo Národního
shromáždění, jakož i požadovat od orgánů
státní správy i jiných orgánů vysvětlení po-
třebná pro plnění svých úkolů. Státní orgány,
zejména národní výbory, jsou povinny pod-
porovat poslance v jeho činnosti a pomáhat
mu při plnění jeho úkolů. Také všichni občané
a organisace pracujících při plnění těchto
úkolů poslanci pomáhají.
Povinností poslance je účastnit se všech
jednání a prací Národního shromáždění a
jeho výborů, do nichž byl zvolen. Poslanci je
uloženo udržovat co nejužší spojení s pracu-
jícími, skládat svým voličům účty ze své
činnosti a podávat zprávy o činnosti Národ-
ního shromáždění. Důležitou povinností po-
slanců je vysvětlovat voličům význam zákonů
a pomáhat tak, aby státní a hospodářské or-
gány i obyvatelstvo zákony zachovávaly.
Poslanec je dále povinen mít při výkonu
své funkce na zřeteli návrhy, stížnosti a přání
občanů. Zkušenosti získané ve styku s voliči
uplatní v Národním shromáždění.
Zvlášť důležitá je povinnost poslance po-
máhat národním výborům svého volebního
obvodu v jejich organisační práci. V úzké
součinnosti s národními výbory a organisa-
cemi pracujícího lidu pomáhá provádět záko-
ny a usnesení strany a vlády zvláště tím, že
získává občany svého volebního obvodu pro
plnění úkolů socialistické výstavby. Poslanec
tak současně ve své každodenní činnosti sle-
duje, jak se zákony osvědčují v praxi. Tak
pomáhá poslanec i k upevnění socialistické
zákonnosti a ke zlepšení práce státního apa-
rátu.
Při rozvíjení své organisátorské práce nemá
však poslanec právo zasahovat přímo do roz-
hodování národního výboru a jeho výkonných
orgánů nebo do rozhodování ostatních orgá-
nů státní správy a hospodářských organisací.
K zlepšení jejich práce přispívá svojí kritikou
a svými náměty. Všechny orgány a organi-
13
sace jsou povinny náměty poslance projed-
nat a sdělit mu výsledek. Je-li toho třeba,
obraci se poslanec na orgány nadřízeně a
u nich se domáhá nápravy nedostatků v práci
podřízených orgánů a organisaci.
Přední povinnosti poslance je osobním pří-
kladem a vzorným plněním svých pracovních
úkolů mobilisovat pracující k plnění plánu a
jeho překračování, k socialistickému soutě-
žení a uskutečňování budovatelských úkolů.
Tato práva a povinnosti poslance se ostře
odlišují od postavení poslance buržoasních
parlamentů, kde platí t. zv. zásada zákazu
imperativního mandátu. Smyslem této zásady
je, že poslanec se nemusí řídit příkazy svých
voličů. Tato zásada, která bývá zakotvena
v ústavách buržoasních států i v jednacích
řádech jejich parlamentů a která prý má za-
jistit poslanci úplnou nezávislost při výkonu
mandátu a jeho úplnou nestrannost při řešeni
státních záležitostí v parlamentě, ukázala se
v každém buržoasním parlamentě jako zá-
sada úplné závislosti buržoasních a refor-
mistických poslanců na kapitálu, na finanč-
ních monopolech a bankách.
Významná práva, která má poslanec, a velké
povinnosti, které jsou mu uloženy, vyžadují,
aby poslanci zvolení ve volebních obvodech
na území téhož krajského (ústředního) ná-
rodního výboru se sdružovali v krajských
sdruženích poslanců. Proto návrh jednacího
řádu zakotvuje krajská sdružení poslanců a
ukládá všem poslancům, aby bez ohledu na
místo svého bydliště a pracoviště byli členy
krajského sdružení. V krajském sdružení po-
slanců spolupracují poslanci bez ohledu na
stranickou příslušnost.
Na Slovensku budou členy krajských sdru-
žení vedle poslanců Národního shromáždění
též poslanci Slovenské národní rady.
Užší předsednictvo Národního shromáždění
a jeho pomocný orgán, rada poslanců, která
se skládá z členů užšího předsednictva a ze
zástupců krajských sdružení poslanců, koor-
dinují činnost poslanců a kontrolují jejich
práci.
K jednotlivým částem zákona se uvádí:
K části III:
Dosavadní vedoucí orgány Národního shro-
máždění, t. j. předsednictvo, užší předsednic-
tvo a předseda, i jejich hlavni úkoly zůstávají
nezměněny (§§ 7-9).
Pokud jde o užší předsednictvo (§ 10), bude
i nadále orgánem řídícím sněmovní práce.
Jeho důležitým novým úkolem bude sledovat
a usměrňovat činnost výborů a poslanců a
všestranně pomáhat při plnění jejich úkolů.
Pokud jde o práci poslanců, bude užší před-
sednictvo zejména také koordinovat jejich
účast na sněmovních pracích a na celostátních
akcích s jejich činností ve volebních obvo-
dech.
Dosud bylo v Národním shromáždění 9 stá-
lých výborů, z nichž 3 byly zřízeny přímo zá-
konem o jednacím řádu (rozpočtový výbor,
výbor pro hospodářské plánování a jeho kon-
trolu a výbor mandátový).
Návrh předvídá 4 stálé výbory, a to ústav-
ně-právní, rozpočtový a hospodářský, zahra-
niční a mandátový, které jsou výslovně jme-
novány v § 12 odst. 1. Tyto výbory musí Ná-
rodní shromáždění ihned po svém ustaveni
zvolit.
Národní shromáždění může těž zvolit další
stálé výbory, jichž je třeba k plnému zvlád-
nutí úkolů Národního shromáždění.
Jednací řád dále umožňuje zřizovat dočas-
né výbory k řešení určitých otázek, jak si to
praxe Národního shromáždění bude vyža-
dovat.
Zákon nestanoví pevný počet členů výborů;
určí jej Národní shromáždění svým usnese-
ním.
K části IV:
Pravidla jednání v plenárních schůzích Ná-
rodního shromáždění platí obdobně pro jed-
nání jeho předsednictva, užšího předsed-
nictva, výborů a komisí, pokud jednací řád
neurčuje jiný způsob jednání.
V §§ 26-33 jsou vymezena hlavní pravidla
jednání ve výborech a zvláště jsou zdůraz-
něny nové methody jejich práce. Vzorem zde
byly zkušenosti stálých komisí Nejvyššího
sovětu a nejvyšších zastupitelských sborů
zemí lidově demokracie. Zdůrazňuje se nut-
nost tvořit k přípravě určitých otázek ko-
mise, do nichž mohou být přibráni i poslanci
- nečlenové výborů a další spolupracovníci.
Výborům se také dává významné právo vy-
žadovat od státních orgánů informace, které
výbory potřebují pro svá jednání. Výbor má
též právo provádět svými členy průzkum na
místě samém.
Užší předsednictvo, které koordinuje a
usměrňuje práci výborů a komisí a pomáhá
tak k plnému rozvíjení jejich činnosti, má
právo dávat souhlas ke zřizování komisí a
k přibírání spolupracovníků.
14
K části V:
V dosavadním jednacím řádu nebylo sně-
movní projednávání návrhů zákonů upraveno
samostatně. Nový jednací řád shrnuje nyní
pravidla o legislativním procesu v Národním
shromáždění a v jeho orgánech do zvláštního
oddílu. Tím je zdůrazněno, že v zákonodárně
pravomoci spočívá těžiště činnosti Národního
shromáždění.
Významným novým ustanovením (§ 35) je,
že zákonodárná iniciativa přísluší nejen sku-
pině poslanců, jak to platilo dříve, ale i kaž-
dému jednotlivému poslanci.
O tom, zda se iniciativní návrh poslance
má stát předmětem jednání Národního shro-
máždění, rozhoduje užší předsednictvo. Za-
mítne-li návrh, mají navrhovatelé právo vy-
žádat si rozhodnutí plena Národního shro-
máždění.
Ustanovení § 37, že návrhy zákonů se vy-
tisknou a dodají poslancům, platí obdobně
i pro jiné návrhy, na př. pro návrhy na schvá-
lení mezinárodních smluv, návrhy na schvá-
lení státního závěrečného účtu a návrhy na
jiná usnesení předkládaná Národnímu shro-
máždění. Též zprávy výborů k těmto ná-
vrhům se zpravidla vytisknou, nebude-li účel-
nější podávat jen ústní zprávy.
K části VI:
Krajská sdružení poslanců vysílají do rady
poslanců Národního shromáždění svého zá-
stupce, jimž bude zpravidla člen předsed-
nictva krajského sdružení. Je samozřejmě,
že krajská sdružení na Slovensku nemohou
vysílat do rady poslanců Národního shromáž-
dění poslance Slovenské národní rady, nýbrž
pouze poslance Národního shromáždění.
Užší předsednictvo Národního shromáž-
dění může zvát do schůzí rady poslanců
i další členy krajských sdružení, vyžaduje-li
to povaha věci, která je předmětem jednání
rady poslanců.
Rada poslanců je významným pomocným
orgánem užšího předsednictva při přípravě
jednání Národního shromáždění (§ 46). Jejím
úkolem je zejména zajistit, aby se v jednání
Národního shromáždění plně uplatnily zkuše-
nosti poslanců z krajů a z volebních obvodů.
Schůze rady poslanců svolává a řídí před-
seda Národního shromáždění, pořad schůzí
i přípravu otázek, které mají být předmětem
jednání rady poslanců, určuje užší předsed-
nictvo.
K části VII:
Tato ustanovení jsou ve své podstatě urče-
na Ústavou 9. května a byla též vyjádřena
v dosavadním jednacím řádu.
Také členové vlády, kteří jsou poslanci,
jsou povinni se zúčastňovat schůzí Národní-
ho shromáždění, po případě se omluvit, ne-
mohou-li se těchto schůzí zúčastnit.
Po stránce rozpočtové nevzniknou navrže-
ným zákonem o jednacím řádu žádné nově
výdaje pro stát.
Doporučuje se, aby za účelem urychleného
projednání tohoto návrhu zákona byl zvolen
Národním shromážděním dočasný výbor
o 25 členech.
V Praze dne 13. prosince 1954.
Štětka, A. Fiala, Harus, Hodinová-Spurná, Dr. Polanský, Valo, Žiak,
Dr. Berák, Čulen, Pavol Dávid, Drda, Fleyberk, Homola, Chalánek, Karlovská, Kleňhová-
Besserová, Dr. Klinger, Kozelka, Dr. Krofta, Ledl, Leflerová, Mráz, Myška, Ondruš,
Pokojný, Prokopová, Tymeš, Vodička, Zupka.
Kn 01 - 6634-54.