Zpravodaj posl. Wait: Vážené Národní shromáždění!

Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou republikou a Etiopským císařstvím je dalším potvrzením skutečnosti, jak ČSR důsledně provádí politiku mírového soužití mezi státy s různým společenským zřízením. (Předsednictví se ujímá místopředseda Valo.)

Smlouva vyjadřuje úsilí a snahu vytvářet nejpříznivější podmínky pro zmírňování mezinárodního napětí, pro upevňování důvěry mezi státy a je současně výrazem politiky upřímného přátelství našeho lidu ke svobodomilovným národům Afriky a Asie, které se s úspěchem zbavují koloniálního útisku.

Toto naše úsilí a snaha je vyjádřena již v preambuli smlouvy, kde se zvlášť zdůrazňuje, že rozvíjení a posilování vzájemných přátelských hospodářských, kulturních styků a spolupráce mezi ČSR a Etiopií bude se uskutečňovat na základě vzájemného respektování státní svrchovanosti, nevměšování do vnitřních záležitosti, rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Jsou tedy dány předpoklady, aby se smlouva uplatnila v plné šíři a aby československo-etiopské vztahy, které mají dobrou tradici již z období před druhou světovou válkou, se dále úspěšně rozvíjely.

První konkrétní jednání o navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi byla vedena již v roce 1934 a jejich výsledkem bylo uzavření smlouvy o vzájemné výměně konzulárních zástupců a o jejich právní ochraně. Smlouva však nebyla podepsána a tudíž nevstoupila v platnost.

Vzájemný poměr se upravil v době italské agrese proti Etiopii, kdy ČSR vystoupila důrazně na obranu Etiopie, protestovala na mezinárodním fóru, tj. před tehdejší Společností národů proti italské agresi a důsledně dodržovala hospodářské sankce proti Itálii, odhlasované Společností národů. Kromě této morálně politické podpory poskytla ČSR v letech 1934 - 1936 vojenský materiál k obraně proti agresorovi, jakož i zboží pro válkou postižené obyvatelstvo.

Po druhé světové válce se vzájemné politické styky rozvíjely jen zvolna. Ke zlepšení vzájemných styků mezi ČSR a Etiopií došlo až po roce 1953. Nejdříve bylo dohodnuto jmenování čs. tituláře v Káhiře současně vyslancem pro Etiopii. Dnem 14. 1. 1955 bylo pak v Addis Abebě zřízeno čs. vyslanectví, vedené prozatím chargé ď affaires. Tím byly vytvořeny příznivé podmínky pro další rozvoj vzájemných styků. První čs. vyslanec v Etiopii nastoupil v prosinci 1956. V létě roku 1959 došlo k povýšení obou zastupitelských úřadů na velvyslanectví.

Po delším předběžném jednání byla v červenci 1959 na pozvání presidenta republiky a vlády uskutečněna státní návštěva etiopského císaře Hailé Selassié I. v ČSR. Jednání mezi nejvyššími představiteli ČSR a Etiopie při této příležitosti byla velmi úspěšná a v závěrečném komuniké dohodnuto, započatá jednání v nejbližší době dokončit. K tomu cíli byla v listopadu 1959 vyslána do Etiopie čs. vládní delegace vedená ministrem financí s. J. Ďurišem, která dne 11. 12. 1959 podepsala spolu s etiopskou stranou čtyři významné dokumenty: Smlouvu o přátelství a spolupráci, Dohodu o kulturní spolupráci, Hospodářskou dohodu a Dohodu o vědecké a technické spolupráci mezi ČSR a Etiopským císařstvím.

Obchodní styky ČSR s Etiopií mají rovněž dlouholetou tradici již z doby před druhou světovou válkou. Od roku 1945 se obchodní styky mezi oběma zeměmi zintenzívnily. Objem vzájemné výměny zboží od té doby neustále, byť i zvolna stoupá. Jako příklad uvádím výměnu zboží v letech 1957 a 1958.

V roce 1957 činila hodnota čs. vývozu do Etiopie 7 514 000 Kčs a hodnota čs. dovozu 4 993 000 Kčs.

V roce 1958 se zvýšila hodnota vývozu na 9 600 000 Kčs a dovezeno bylo zboží v hodnotě 4 900 000 Kčs.

Do Etiopie vyvážíme převážně spotřební zboží, lovecké zbraně, léčiva. Hlavní dovozní položkou jsou olejniny. Obchodní styky jsou upraveny dohodou z 25. dubna 1956, jejíž platnost se každoročně automaticky prodlužuje.

V listopadu 1958 byla uzavřena dohoda o dodávkách čs. nemocničního zařízení do Etiopie v hodnotě 15 miliónů Kčs na úvěr na dobu 5 let. V rámci této dohody dodává a dodá ČSR Etiopii kompletní vybavení pro několik nemocnic. V současné době je již v provozu nemocnice v Hararu, jejíž zařízení dodala ČSR a rovněž zdravotní personál tvoří čs. lékaři a zdravotní sestry.

Na základě Hospodářské dohody uzavřené dne 11. prosince 1959 poskytuje ČSR Etiopii úvěr do výše 70 miliónů Kčs na nákup čs. zboží, hlavně investičního charakteru, a na služby spojené s projektováním, montáží a uvedením do chodu zakoupených celků. Etiopie má zájem zakoupit v rámci touto dohodou poskytnutého úvěru především tyto větší celky: lnářskou továrnu, bavlnářský závod, továrnu na gumovou obuv a cukrovar. Kromě toho se zajímá o naši pomoc při výstavbě menších železáren a cihelen a výroben tašek, o dodávku traktorů, zemědělských strojů, případně o výstavbu závodu na výrobu zemědělských strojů.

Velký význam bude mít československá pomoc Etiopii v oblasti vědecké a technické spolupráce. Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi ČSR a Etiopií, podepsaná rovněž v prosinci 1959, obsahuje závazek vzájemné vědecké a technické spolupráce, zejména v oboru hornictví, ve veřejném zdravotnictví, dopravě, ve vědeckém a technickém školství, zemědělství a průmyslu. Tato pomoc bude poskytována jednak tím, že čs. strana na základě požadavků etiopské strany bude podle možnosti vysílat do Etiopie vědecké a technické experty, jejichž úkolem bude, pomoci při reorganizaci a zlepšení etiopského hospodářství, jakož i při exploataci etiopského nerostného bohatství, a jednak tím, že bude přijímat etiopské technické a jiné kádry k zaškolování v čs. průmyslových, zemědělských a jiných hospodářských podnicích a školách. Vysílání čs. expertů do Etiopie a přijímání etiopských technických kádrů k zaškolení v ČSR má nejen hospodářský, ale i politický význam, vzhledem k tomu, že imperialistické mocnosti, zejména USA a NSR, vysíláním svých odborníků a expertů do značné míry ovlivňují zahraničně politickou linii Etiopie.

Pokud jde o vzájemné styky mezi ČSR a Etiopií v kulturní oblasti, nebylo dosud využito všech možností. Tento nedostatek má odstranit nově uzavřená Dohoda o kulturní spolupráci mezi ČSR a Etiopií. Tato dohoda kromě běžných ustanovení obsahuje i velmi důležitý článek, kterým se obě strany zavazují, že učebnice předepsané na jejich školách nebudou obsahovat chyby nebo nesprávný výklad o druhé zemi. V rámci této dohody poskytne ČSR Etiopii určitý počet stipendijních míst ke studiu na čs. vysokých školách. Budou uspořádány některé reciproční výstavy československého a etiopského umění a čs. strana poskytne etiopskému školství pomoc vybavením některých škol kabinety a jinými školními pomůckami.

A nyní k některým otázkám zahraniční politiky a stanovisku Etiopie k mírovému soužití. Etiopie se ve své zahraniční politice snaží uplatňovat známých pět zásad mírového soužití, udržovat dobrý styk se všemi zeměmi a vyvarovat se akcí, jež by tyto styky narušovaly. Hospodářství Etiopie je totiž s USA svázáno četnými dohodami a půjčkami. Přes tento velmi značný vliv USA zdůrazňuje Etiopie vždy svou neúčast v blocích, neúčast v tzv. studené válce, a vedoucí etiopští činitelé se nikdy nepropůjčili k tzv. boji proti komunismu.

V posledních letech Etiopie rozšířila své styky se socialistickým táborem. Hlavním důvodem této nové zahraničněpolitické orientace je snaha vymanit Etiopii z dosud příliš silného vlivu imperialistických mocností a provádět poněkud samostatnější politiku.

Smlouva o přátelství a spolupráci vychází z vůle lidu obou států upevňovat a dále rozvíjet tradiční přátelské vztahy, které se osvědčily v těžkých dobách společného boje proti fašismu a které se v současné době projevily zvláště zřetelně při návštěvě etiopského císaře v Československu a při návštěvě československé delegace vedené ministrem financí s. Júliem Ďurišem v Etiopii.

Prohlášení preambule smlouvy o rozvíjení vzájemných přátelských hospodářských a kulturních styků a spolupráce na základě vzájemného respektování státní svrchovanosti, nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemných výhod potvrzuje, že obě země se hlásí k známým pěti zásadám mírového soužití, které byly potvrzeny a rozvedeny na historické bandungské konferenci 29 zemí Asie a Afriky v dubnu 1955.

Významný mezinárodní dosah má ta část preambule, v níž oba státy vyjadřují pevné odhodlání přispívat ke zmírnění mezinárodního napětí, vytvoření důvěry mezi státy a rozvoji mezinárodní spolupráce, tj. k cílům, které jsou základem mírové politiky Sovětského svazu a celé socialistické světové soustavy.

Ve svém závěru se odvolává preambule smlouvy na vůli obou smluvních stran uskutečňovat ve svých vztazích cíle a zásady Organizace spojených národů. To v podstatě ve smyslu článků 1 a 2 Charty znamená, dbát o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy a mezinárodní spolupráci, respektovat zásadu rovnosti států, plnit poctivě mezinárodní závazky, řešit spory pokojnými prostředky, vystříhat se v mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly, napomáhat agresorovi a nevměšovat se do vnitřních záležitostí druhých států. To jsou principy, o jejichž respektování a plnění v mezinárodních vztazích usiluje československá zahraniční politika a politika ostatních socialistických a mírumilovných zemí.

Článek I Smlouvy obsahuje slavnostní prohlášení o tom, že mezi Československem a Etiopií bude věčný mír a trvalé přátelství a závazek smluvních stran řešit všechny případné sporné otázky výlučně mírovými prostředky v rámci Charty Organizace spojených národů.

Články II a III Smlouvy vytyčují základní oblasti a formy rozvíjení přátelských vztahů a spolupráce mezi Československem a Etiopií. Styky a spolupráce se budou rozvíjet v oblasti vědy, kultury, techniky, školství a hospodářství. Závazek hospodářsky si pomáhat v zájmu mírové výstavby a pokroku svých zemí je důkazem, jak nové pokrokové prvky mezinárodní spolupráce, vlastní socialistickým státům, jsou oceňovány a přijímány i některými státy s jiným společenským zřízením, zvláště zeměmi málo hospodářsky vyvinutými.

Ve svých závěrečných ustanoveních v článku IV předpokládá Smlouva ratifikaci. Protože jde o mezinárodní smlouvu politického charakteru, která řeší základní vztahy mezi dvěma státy, vyžaduje podle § 74 odst. 1 Ústavy před ratifikací souhlas Národního shromáždění. Smlouva zůstane v platnosti po dobu tří let ode dne, kdy vstoupí v platnost a poté se bude bez dalšího prodlužovat, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí písemně šest měsíců před uplynutím právě probíhajícího tříletého období svůj úmysl tuto Smlouvu vypovědět.

Provádění smlouvy se opírá o mezivládní dohody, které byly současně s ní v Etiopii podepsány a které konkretizují úkoly, způsoby a prostředky kulturní, vědecko-technické a hospodářské spolupráce. Na provádění těchto dohod v praxi bude v hlavní míře záviset, jak tato významná smlouva přispěje k dalšímu upevnění a rozšíření československo-etiopských vztahů.

Smlouva o přátelství a spolupráci nemá však význam pouze pro vztahy mezí Československem a Etiopií. Nepřihlížíme-li ke smlouvě o přátelství s Jemenem z 5. července 1956, která dosud nebyla z jemenské strany ratifikována, je tato smlouva první smlouvou o přátelské spolupráci, kterou po osvobození uzavřela ČSR s nesocialistickým státem. Vzhledem k pokrokovému obsahu této smlouvy a významnému postavení, které zaujímá Etiopie mezi africkými státy, ovlivní sjednání této smlouvy příznivě i rozvíjení přátelských styků a spolupráce mezi Československem a hospodářsky málo vyvinutými státy zvláště v Africe a bude dalším důkazem vítězství myšlenky mírového soužití mezi státy.

Jsem proto přesvědčen, že všichni s uspokojením uvítáme uzavření této smlouvy.

Zahraniční výbor NS projednal Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi Československou republikou a Etiopským císařstvím na své schůzi dne 16. t. m. a doporučuje Národnímu shromáždění toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění Republiky československé souhlasí se Smlouvou o přátelství a spolupráci mezi Československou republikou a Etiopským císařstvím, podepsanou v Addis Abebě dne 11. prosince 1959. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, môžeme preto hlasovať, a to podľa predloženej zprávy výboru zahraničného.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Kto súhlasí, aby Národné zhromaždenie Republiky československej prejavilo svoj súhlas so Zmluvou o priateľstve a spolupráci medzi Československou republikou a Etiópskym cisárstvom, podpísanou v Addis Abébe dňa 11. decembra 1959, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým prejavilo s touto Zmluvou svoj jednomyseľný súhlas.

Tým sme prerokovali štvrtý bod dnešného poriadku.

Posledným bodom denného poriadku je

5. Voľba predsedníctva Národného zhromaždenia.

Bol mi podaný písomný návrh poslancov Vodičku, Mátla, Štyndla, Gemrota, Letavajovej, Prokopovej, Štefánika a druhov na voľbu predsedníctva Národného zhromaždenia.

Písomný návrh bol členom Národného zhromaždenia rozdaný.

Žiadam poslanca Vodičku o prečítanie tohto návrhu.

Posl. Vodička: Vážené Národní shromáždění!

Předkládám návrh poslanců Vodičky, Mátla, Štyndla, Gemrota, Letavajové, Prokopové, Kaliského, Štefánika a druhů na volbu předsednictva Národního shromáždění.

Podepsaní navrhují, aby podle ustanovení §§ 63 a 64 Ústavy a §§ 8 a 15 jednacího řádu Národního shromáždění bylo předsednictvo Národního shromáždění zvoleno takto:

Předsedou Národního shromáždění poslanec Zdeněk Fierlinger;

místopředsedy Národního shromáždění poslanci: Jozef Valo, Anežka Hodinová-Spurná, dr. Dionysius Polanský, Antonín Fiala, Andrej Žiak;

členy předsednictva Národního shromáždění poslanci: Josef Čermák, Pavol Dávid, Jan Doleček, Marie Fišarová, Jan Harus, Ladislava Kleňhová-Besserová, dr. Jaroslav Krofta, Vratislav Krutina, Jarosiav Ledl, dr. Štefan Manca, Václav Mandovec, Ján Pavlík, gen. arm. Ludvík Svoboda, akademik Jaroslav Šimon, Josef Štětka, dr. Vlasta Trpíková, Josef Závěta, František Zupka.

Jménem navrhovatelů doporučuji Národnímu shromáždění tento návrh ke schválení.