Poslanec Pašek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Národní shromáždění stojí před úkolem projednat a schválit návrh zákona o placené dovolené na zotavenou, předložený vládou republiky a vypracovaný Ústřední radou odborů.

Na osnovu zákona je nutno pohlížet jako na jedno z významných opatření, jimiž je uskutečňována linie slavného XI. sjezdu Komunistické strany Československa k dalšímu zlepšování hmotných a kulturních podmínek pracujících. Celá řada dalších výhod pro pracující, zejména i pro pracující ženy, je důkazem toho, že naše strana důsledně uplatňuje linii vytvářet podmínky pro harmonický rozvoj člověka, vyrůstajícího v budovatele socialistické a komunistické společnosti.

V celém procesu úsilí o zvyšování životní úrovně jde naše strana a vláda tou cestou, aby byly pozvedávány všechny stránky životní úrovně dělnické třídy a pracujícího lidu. V souladu s upevňováním socialistických výrobních vztahů a s rozvojem ekonomického potenciálu země jsou cílevědomě prováděna opatření, jimiž se zlepšuje život pracujících měst a venkova, obohacuje kulturní život a zvyšuje péče o pracující jak ve výrobním procesu, tak i v době odpočinku.

Naši pracující se denně přesvědčují o tom, jak náš lidově demokratický stát o ně stále rostoucí měrou pečuje. Dokladem toho je i projednávaný návrh úpravy placené dovolené na zotavenou, kterou se uskutečňuje právo pracujících na odpočinek po práci, zaručené Ústavou 9. května, a přináší našim pracujícím další podstatné výhody. I v tomto směru přinášíme důkaz o zřetelné a stále rostoucí převaze socialistického zřízení nad kapitalistickým.

Neexistuje žádná diskriminace dělníků, jak tomu je v kapitalistických státech, a jak tomu bylo i u nás za prvé republiky. V předmnichovské republice byly u nás sice také vydány formální předpisy o dovolené, avšak dovolená byla naprosto nedostatečná a kromě toho převážná část dělníků nedostala ani tuto krátkou dovolenou. Za prvé republiky byla zákonem zaručena dělníkovi dovolená ve výměře šesti pracovních dnů. Po 15letém zaměstnání mohl dostat osm pracovních dnů. Horníci měli dovolenou o něco lepší; nejvyšší výměra, která jim byla zákonem zaručena, činila však jen dvanáct pracovních dnů.

Většina zaměstnanců, zejména dělníků, kterým dovolená podle zákona náležela, se však neodvážila o ni zaměstnavatele požádat jen proto, že měli strach, aby právě z tohoto důvodu nedostali buď ihned, nebo později výpověď. Proto se mnozí zaměstnanci o dovolenou nehlásili, aby alespoň na čas oddálili hrozbu nezaměstnanosti a tím strádání celé rodiny. Mimoto neměly celé skupiny dělníků nárok na dovolenou, zaručenou zákonem, vůbec - např. dělníci stavební, zemědělští a lesní.

Obdobná situace je ještě dnes v kapitalistickém světě. Tady by si měli dát představitelé i obhájci kapitalismu heslo: "Dohnat a předehnat socialistický svět!" To ovšem nikdy neudělají, protože vykořisťovatelský systém na tomto úseku již dávno prohrál.

Tak podle zprávy Mezinárodního úřadu práce v Ženevě je ve většině kapitalistických zemí stanovena délka roční dovolené velmi nízká. Např. v Belgii, Portugalsku, Švýcarsku činí 6 dnů, v USA 7 dnů, ve Velké Británii 6 dnů resp. 14 dnů, v Irsku, Turecku, Venezuele 7 dnů, v Argentině, Itálii 10 - 12 dnů, v NSR, Holandsku, Rakousku a v Kanadě 14 dnů.

Naproti tomu každý pracující u nás je si dobře vědom toho, že naše úprava dovolené na zotavenou je velmi příznivá. Průměrná délka dovolené u nás činí více jak 21 dní. Přitom platí stejné zásady pro prodlužování dovolené pro dělníky i úředníky. Ovšem, my se nespokojujeme jen se stanovením výhodné placené dovolené. Naše Revoluční odborové hnutí věnuje stále rostoucí pozornost i prostředky na rozšiřování rekreace pro pracující a jejich rodinné příslušníky i stálému zvyšování úrovně této rekreace, která je odměnou za budovatelské zásluhy. Zatímco v roce 1946 se zúčastnilo výběrové rekreace ROH 35 000 rekreantů, v roce 1948 130 000, v roce 1958 již přes čtvrt miliónu pracujících. Kromě toho se v roce 1958 účastnilo závodní rekreace 265 000 lidí, z toho přes 120 000 rodinných příslušníků.

Naše dělnická třída a ostatní pracující jsou si vědomi, že plody jejich práce se jim vrací přímo i nepřímo zpět úměrně tomu, jak svou prací rozvíjejí bohatství své země. Tvůrčí iniciativou dávají výraz své důvěře v komunistickou stranu, jejíž XI. sjezd vytyčil radostné perspektivy dovršení výstavby socialismu v naší zemi.

Proto se celý letošní rok vyznačoval velikým rozmachem aktivity pracujících a jejich úsilím, splnit všechny hospodářské úkoly. Je radostnou bilancí, jestliže můžeme konstatovat, že jsou předpoklady, že hlavní úkoly tohoto roku, jak dosavadní výsledky naznačují, budou úspěšně splněny, neboť mnohé podniky se zavázaly splnit hlavní ukazatele plánu o 5, 10, 15 i více dní před koncem roku, před lhůtou splnit exportní zakázky, snížit náklady proti plánu i zlepšit hospodářské výsledky podniku a svoje závazky také plní.

Z úkolů druhé pětiletky - zvýšit průmyslovou výrobu o 54 % - jsme na konci prvního pololetí letošního roku dosáhli již růstu asi 42 % při zvýšení produktivity práce o 27 %. Je tedy zcela reálné očekávat, že v roce 1960 bude plánovaný úkol vysoce překročen a průmyslová výroba se zvýší za 5 let asi o 62 % a dosáhne tak úrovně 3,6krát vyšší proti roku 1948.

V letošním roce přišli pracující iniciativně s novými kvalitativně vyššími náměty a prvky socialistického soutěžení, které podstatně ovlivnily zvýšení produktivity práce a snížení vlastních nákladů. Je příznačné, že nové pracovní podněty vznikly v období, kdy byly stranou a vládou uplatněny dokonalejší metody řízení národního hospodářství a prohloubeny formy hmotné zainteresovanosti podniků, kolektivů i jednotlivců. Rozvoj socialistického soutěžení je soustavněji zaměřován k ovládnutí a rozšiřování nové techniky a novátorských metod.

Závazky pracujících, vyhlášené na počest XXI. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu a IV. všeodborového sjezdu v letošním roce, činily navíc u výrobků v hodnotě 1 miliardy 96 miliónů Kčs a úspory na vlastních nákladech v hodnotě 503 miliónů Kčs nad plán. Podle přehledu za 10 měsíců se podařilo na základě uzavřených závazků vyrobit navíc výrobků v hodnotě 848 miliónů Kčs a celkem snížit vlastní náklady o 427 miliónů Kčs.

Na tomto úspěchu se podílí 2 728 472 účastníků socialistického soutěžení, kteří uzavřeli v prvním pololetí 500 547 závazků kolektivů a 1 milión 350 933 závazků jednotlivců.

Tato iniciativa, cílevědomě řízená stranickými, odborovými a mládežnickými organizacemi na rozhodující úkoly státního plánu a zvyšování efektivnosti, prochází zkouškou vyspělosti s plným zdarem, neboť jejím vysvědčením jsou hmatatelné úspěchy v rozvoji naší ekonomiky.

V listopadu byl splněn plán hrubé výroby v průmyslu na 101,4 % a proti listopadu minulého roku bylo dosaženo zvýšení o 11,7 %. Za 11 měsíců je plán hrubé výroby plněn na 101,5 % a skutečné tempo růstu dosahuje 11 procent.

Desítky podniků a sta závodů hlásí již od začátku prosince, že splnily svůj celoroční plán, jako ČSD Stalingrad, Důl Nosek v Tuchlovicích, briketárna Gustav v Habartově, Ocelárna 1. máje v Mostě, Hodonínské cihelny v Hodoníně, velkodůl v Handlové, Slovenské magnezitové závody v Lebeníku a dlouhá řada dalších.

O úsilí našich dělníků, mistrů a techniků dosáhnout co nejlepších výsledků svědčí to, že právě v listopadu tohoto roku byla u významných průmyslových výrobků dosažena rekordní výroba, jaké dosud nebylo v naší republice dosaženo. Tak bylo 12. XI. vyrobeno 55 600 000 kilowatthodin, 28. XI. vytěženo 105 200 tun černého uhlí, 24. XI. vyrobeno 21 600 tun koksu, 25. XI. vytaveno 13 100 tun surového železa a 22. XI. 17 800 tun oceli. V Ostravsko-karvínském revíru bylo 27. XI. dosaženo rovněž dosud nejvyšší těžby v dějinách revíru, a to 86 100 tun uhlí. (Potlesk.)

S dalším rozvojem socialistické výstavby se uplatňuje morálně politická jednota našeho lidu a roste úsilí a socialistické uvědomění dělnické třídy. Projevem toho je dnes již masově se šířící hnutí brigád socialistické práce, do něhož vstupují dělnické kolektivy s odhodláním nejen socialisticky pracovat, ale i socialisticky se učit a žít. Zatímco k 1. lednu 1959 jich bylo pouze 33, stoupl jejich počet v období před IV. všeodborovým sjezdem na 3981, a dnes již dosáhl téměř 10 000 s celkovým počtem asi 130 000 dělníků, mistrů a techniků v jejich řadách. Největší počet těchto kolektivů je v dopravě, strojírenství a spotřebním průmyslu. Dnes je již hrdým titulem brigáda socialistické práce vyznamenáno 188 kolektivů.

Ekonomický přínos tvůrčí iniciativy předních dělníků, novátorů a techniků se obráží i ve výsledcích zlepšovatelského hnutí, v boji za uplatnění pokrokové techniky a technologie. Počet zlepšovacích návrhů stoupl za poslední čtyři roky téměř o 100 000 a skutečné úspory ze zavedených zlepšovacích návrhů vzrostly dvojnásobně, takže v roce 1958 činily 845 miliónů Kčs.

Soudruzi poslanci!

V posledních dnech docházejí z našich závodů ústřednímu výboru KSČ, Ústřední radě odborů, ústředním výborům odborových svazů a redakcím našeho tisku radostné zprávy o úspěšném splnění závazků a tím také plánovaných úkolů letošního roku před stanoveným termínem.

Svědčí to o tom, že se podařilo správně zaměřit iniciativu pracujících na rozhodující úkoly.

Dovolte mi, abych i vaším jménem vyslovil dík všem pracujícím, stranickým, odborářským, mládežnickým i hospodářským pracovníkům, kteří se na těchto vynikajících pracovních výsledcích podíleli.

Sláva a čest jejich práci! (Potlesk.)

Úspěchy naší strany při řízení národního hospodářství se obrážejí ve stále aktivnější účasti mas na řízení výroby a v jejich neustálém vzestupu. Rozvoj výrobních sil a vzestup naší ekonomiky umožňuje naší straně a vládě, aby důsledně uskutečňovala politiku zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících, čehož dokladem jsou i nová opatření v předložené osnově zákona o placené dovolené na zotavenou.

V té souvislosti chci upozornit na některé nejdůležitější zásady nové úpravy, a to zejména na ty, které se oproti dosavadnímu stavu mění. Nová úprava, která má platit od 1. ledna 1960, vychází ze získaných zkušeností a odstraňuje dosavadní základní nedostatek tím, že umožňuje prodloužit výměru řádné dovolené zaměstnancům, pracujícím na některých zvlášť rizikových pracovištích. Návrh při tom přihlíží také k potřebám našeho hospodářství a přispívá k upevnění pracovní disciplíny, zejména svými protifluktuačními a protiabsenčními ustanoveními.

Nebylo by ovšem správné, aby tímto zpřísněním byli postiženi zaměstnanci, kteří si mění zaměstnání, avšak u nichž nejde o svévolnou fluktuaci. Rovněž není možno připustit, aby byli poškozeni ti zaměstnanci, kteří získali nárok na delší dovolenou podle dříve platných předpisů, i když u téhož, to je nynějšího zaměstnavatele jsou kratší dobu nežli 5, popřípadě 15 let. Proto nová úprava zachovává ke dni 31. prosince 1959 všem zaměstnancům, kteří jsou tohoto dne v pracovním poměru, dosud získané nároky na dovolenou. To znamená, že ke dni 1. ledna 1960 nebude žádný zaměstnanec zkrácen ve svých nárocích na dovolenou z toho důvodu, že napříště se bude dovolená prodlužovat pouze podle délky zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Po 1. lednu 1960 bude již záležet jenom na něm, zda si tyto získané nároky zachová, či zda o ně svévolnou fluktuací přijde. Zaměstnanec, který nebude měnit zaměstnání, popřípadě zaměstnanec, který změní zaměstnání z důvodů obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů, nebude touto změnou zaměstnání nijak poškozen. U nového zaměstnavatele se mu při takové změně totiž započítá do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele, která je rozhodující pro prodloužení délky dovolené, i doba zaměstnání, která mu byla pro prodloužení dovolené započtena u jeho posledního zaměstnavatele.

Zákon sám nestanoví, které změny zaměstnání se považují za změny z důvodů obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů. Zmocňuje Ústřední radu odborů, aby okruh těchto změn stanovila. Ve vyhlášce, kterou Ústřední rada odborů na základě tohoto zmocnění vydá, a která byla již nyní projednána a dohodnuta se všemi ministerstvy, se rozšiřuje podstatně okruh těchto tzv. zvýhodněných změn, které byly dosud stanoveny.

Toto rozšíření zvýhodněných změn umožní odstranit celou řadu tvrdostí, k nimž dosud docházelo. Tak například zaměstnanec, který žil odloučeně od rodiny a rozvázal 14. února 1959 pracovní poměr a hned 15. února nastoupil ve stejném oboru zaměstnání v místě svého trvalého bydliště proto, aby mohl žít společně s manželkou, ztrácel podle dosavadní úpravy nárok na dovolenou za rok 1959. Musel totiž v novém zaměstnání splnit nejdříve 11měsíční čekací dobu, aby mu vznikl nárok na dovolenou. Poněvadž tuto čekací dobu splnil teprve v roce 1960, dostal by teprve v roce 1960 dovolenou ve stejné výměře, jako měl dříve. Podle nové úpravy, dojde-li v únoru 1960 k takové změně, bude mít zaměstnanec nárok na dovolenou i za rok 1960, a to ve stejné výměře, jako měl dosud.

Výhodněji než dosud se upravují nároky žen, které rozvázaly pracovní poměr z důvodů těhotenství nebo mateřství a zůstaly v domácnosti, aby mohly pečovat o dítě, jakož i nároky důchodců, kteří vstoupí do zaměstnání po přiznání nebo odnětí důchodu. Těmto osobám se totiž při opětném vstupu do zaměstnání zachovávají stejné nároky na dovolenou jako měly u posledního zaměstnavatele. Podle dosavadní úpravy mohly tyto osoby mít v těchto případech dovolenou kratší o jeden nebo i dva týdny, jestliže nastoupily zaměstnání v jiném oboru nebo v jiné skupině povolání. Například úřednice po sedmiletém zaměstnání, v němž měla nárok na 3 týdny dovolené, rozvázala pracovní poměr, poněvadž se jí narodilo dítě; po dvou letech nastoupila v jiném podniku jako dělnice. V novém zaměstnání měla dosud nárok jen na 2 týdny dovolené, zatímco podle nové úpravy bude mít nárok na 3 týdny dovolené.

Zákon zmocňuje mimoto Ústřední radu odborů k odstraňování tvrdostí, které by se mohly při jeho provádění vyskytnout.

Změny oproti dosavadní úpravě umožňují vytvořit základnu pro prodlužování dovolené podle namáhavosti, obtížnosti práce a jejího vlivu na zdraví člověka. Zavádí se tzv. dodatková dovolená. Přiznává se zaměstnancům v těch případech, kde škodlivé působení práce na organismus zaměstnance vyžaduje delší souvislé volno, aby z organismu vyprchaly škodlivé důsledky fyzikálních jevů, spojených s prací.

Značné zlepšení přináší nová úprava také tím, že se započítává studium po 18. roce věku do doby rozhodné pro prodloužení dovolené. Dosavadní stav, podle něhož se studium nezapočítává, nevyhovuje již současným podmínkám. Jsou tím totiž postihováni zejména zaměstnanci, kteří odcházejí na odborné nebo vysoké školy přímo z výroby, aby si zvýšili svou kvalifikaci. Jejich počet stále roste. Nezapočítávání studia však není odůvodněno ani u ostatních zaměstnanců, kteří po 18. roce pokračují ve studiu proto, aby dosáhli vyšší kvalifikace, která by jim umožnila účinněji přispět k výstavbě socialismu.

Důležité je také ustanovení, že do doby dovolené se nezapočítávají dny pracovního klidu a dny náhradního volna za práci přes čas, které připadnou na dny během zaměstnancovy dovolené. Skutečnost, že svátky se do dovolené započítávaly, byla podnětem časté kritiky z řad zaměstnanců, kteří se tím cítili zkracováni zejména pokud šlo o 1. květen, svátky vánoční a Nový rok. Nová úprava tento nedostatek odstraňuje. Současně tím též uvádíme náš stav do souladu s Mezinárodní konvencí o dovolené, kterou jsme ratifikovali.

V projednávané úpravě se zdůrazňuje výchovná funkce závodních výborů odborové organizace. Projevuje se to nejenom u započítávání předchozích zaměstnání do doby, rozhodné pro prodloužení dovolené, ale i při krácení dovolené pro neomluvenou absenci. Zatímco dosud se paušálně krátila zaměstnancům dovolená za jeden den neomluvené absence o dva dny, připouští nová úprava krácení buď o jeden nebo dva dny. Jak se má dovolená krátit, o tom rozhoduje závodní výbor. Bude přihlížet k pracovní morálce zaměstnance, k jeho osobním vlastnostem a k okolnostem, které vedly v daném případě k absenci, a podle toho stanoví rozsah krácení. Toto ustanovení, které se opírá o článek 7 usnesení IV. všeodborového sjezdu, posílí autoritu závodních výborů, které ho mohou používat jako účinného výchovného prostředku.