Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Základní cíle osvětové činnosti vyplývají z cílů socialistické kulturní revoluce. Obsahem osvětové činnosti je zejména soustavné šíření vědeckého světového názoru, boj proti buržoazním ideologiím a proti přežitkům v myšlení lidí, vysvětlování a prosazování politiky Komunistické strany Československa směřující k dovršení výstavby socialismu a k upevnění světového míru. Osvětová činnost přispívá ke zvyšování všestranného vzdělání pracujících, k výchově uměním a k vytváření podmínek pro bohatý kulturní a společenský život.

Socialistická osvěta je životní potřebou našeho lidu; základem jejího rozvoje je dobrovolná a iniciativní činnost pracujících.

Osvětovou činnost vyvíjejí pod vedením Komunistické strany Československa ve vzájemné spolupráci zejména národní výbory, společenské organizace sdružené v Národní frontě, jednotná zemědělská družstva, vědecké, umělecké a jiné kulturní instituce a složky ozbrojených sil; ústřední úřady a orgány, národní výbory, organizace a instituce organizují, řídí a kontrolují osvětovou činnost v oboru své působnosti.

(¹) Národní výbory, jimž přísluší péče o hospodářský a kulturní rozkvět jejich území, schvalují jednotný plán osvětové činnosti ve svém obvodu. Plán připravují ve spolupráci s příslušnými orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě, s jednotnými zemědělskými družstvy, s vědeckými a kulturními institucemi (dále jen "organizace a instituce") a jeho plnění společně s nimi hodnotí. Při sestavování plánů osvětové činnosti vycházejí okresní a místní národní výbory ze zásad plánu příslušného národního výboru vyššího stupně a z podmínek a potřeb svého obvodu.

(²) Ve spolupráci s příslušnými organizacemi a institucemi národní výbory sledují a s výjimkou ústředně řízených institucí kontrolují veškerou osvětovou činnost ve svém obvodu, aby svým ideovým obsahem odpovídala potřebám socialistické společnosti, a vytvářejí příznivé podmínky pro její rozvoj a jednotné kulturní a výchovné působení.

(³) Při plnění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 využívají národní výbory zejména svých stálých komisí.

Ministerstvo školství a kultury sleduje veškerou osvětovou činnost z hlediska jejího jednotného kulturního a výchovného působení a příslušným ústředním orgánům organizací a institucí a ústředním úřadům, které řídí osvětovou činnost, doporučuje vhodná opatření; koordinuje též, pokud vláda nestanoví něco jiného, celostátní osvětové akce.

(¹) Ministr školství a kultury zřídí pro zásadní otázky rozvoje osvětové činnosti a její koordinace iniciativní, poradní a koordinační orgán; jeho členy jmenuje ze zástupců organizací a institucí a ostatních ústředních úřadů, které řídí osvětovou činnost, a z významných osvětových pracovníků. Členství v tomto orgánu je čestné. Organizační a jednací řád vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě s příslušnými organizacemi a institucemi a s ostatními ústředními úřady.

(²) Iniciativní, poradní a koordinační orgán pro zásadní otázky rozvoje osvětové činnosti a její koordinace na Slovensku zřídí pověřenec školství a kultury; o jeho činnosti, organizaci a složení platí obdobně ustanovení odstavce 1.

(¹) Vzdělávací, poradenskou a dokumentační činnost v oboru osvěty zajišťují odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo školství a kultury v dohodě se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí.

(²) Obdobné ústavy na Slovensku zřizuje pověřenectvo školství a kultury v dohodě se Slovenskou plánovací komisí a s pověřenectvem financí.

(¹) Národní výbory, společenské organizace sdružené v Národní frontě, jednotná zemědělská družstva a složky ozbrojených sil vyvíjejí osvětovou činnost zpravidla v osvětových zařízeních, jejichž posláním je organizovat a provádět osvětovou činnost pro veškeré občanstvo v obvodu jejich působnosti.

(²) Podle obsahu činnosti zřizují se osvětová zařízení klubového typu (např. osvětové besedy, závodní kluby, družstevní kluby, domy pionýrů a mládeže), vzdělávací a poradenská střediska (např. osvětové domy) a osvětová zařízení specializovaná (např. zoologické zahrady, lidové hvězdárny).

(¹) Osvětová zařízení klubového typu jsou hlavním článkem sítě osvětových zařízení a slouží jako společná základna osvětové činnosti v místě.

(²) Při plnění úkolů uvedených v § 1 osvětová zařízení klubového typu organizují za aktivní účasti lidu všestranný kulturní a společenský život ve městech i na vesnicích; přitom zejména sdružují občany do kolektivů podle jejich zájmů.

(³) Osvětová zařízení klubového typu v průmyslových střediscích a sídlištích zřizují především orgány Revolučního odborového hnutí; tam, kde toto zařízení nezřídí orgány Revolučního odborového hnutí nebo některé jiné společenské organizace sdružené v Národní frontě, zřídí je výkonný orgán národního výboru.

(⁴) Na vesnici zřizuje osvětové zařízení klubového typu především buď rada národního výboru nebo jednotné zemědělské družstvo.

(¹) Jako vzdělávací, a poradenská střediska zřizují výkonné orgány národních výborů pro své obvody osvětové domy, jejichž hlavním úkolem je pomáhat při zvyšování politické úrovně a odborné způsobilosti zejména dobrovolných osvětových pracovníků a zajišťovat výměnu a zevšeobecňování nejlepších zkušeností z osvětové práce všech organizací a institucí, které vyvíjejí osvětovou činnost.

(²) Pokud je to nutné v zájmu uspokojování kulturních potřeb občanů, může osvětový dům v místě svého sídla plnit se souhlasem orgánu, který jej zřídil, též úkoly osvětového zařízení klubového typu, popřípadě poskytovat jiné kulturní služby.

(³) Součástí krajských osvětových domů mohou být též krajská jednatelství koncertů a estrád, zřízená podle § 3 zákona č. 81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti, a podle § 2 zákona č. 82/ 1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě.

(¹) Specializovaná osvětová zařízení se zaměřují na určitý úsek osvětové činnosti; úzce spolupracují s vědeckými ústavy a institucemi příslušného vědního oboru.

(²) Specializovaná osvětová zařízení zřizují s přihlédnutím k celostátním zájmům výkonné orgány krajských národních výborů; orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě nebo jednotná zemědělská družstva mohou tato zařízení zřídit se souhlasem výkonného orgánu příslušného krajského národního výboru.

Národní výbory a jejich výkonné orgány dbají spolu se společenskými organizacemi sdruženými v Národní frontě a s jednotnými zemědělskými družstvy o to, aby osvětová zařízení v obvodu jejich působnosti byla vhodně umístěna, přiměřeně vybavena, dostatečně hmotně zabezpečena a plně využita a aby byla účelně rozmístěna v souladu s potřebami obyvatelstva; všestranně podporují úsilí občanů při svépomocné výstavbě vhodných objektů pro osvětová zařízení.

(¹) Osvětoví pracovníci nabývají potřebné kvalifikace v rámci jednotné soustavy vzdělávání osvětových pracovníků zavedené ministerstvem školství a kultury v dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě.

(²) Soustavné zvyšování politické a odborné úrovně osvětových pracovníků zajišťují výkonné orgány národních výborů a příslušné organizace a instituce, které vyvíjejí osvětovou činnost.

(¹) Osvětové zařízení zřízené výkonným orgánem národního výboru je právnickou osobou.

(²) Při zřizování osvětového zařízení výkonný orgán příslušného národního výboru

a) vydá zřizovací listinu společně se statutem osvětového zařízení,

b) určí majetek, který převede do správy osvětového zařízení,

c) jmenuje vedení osvětového zařízení, které za činnost zařízení odpovídá výkonnému orgánu národního výboru, zastupuje osvětové zařízení navenek a jedná jeho jménem.

(³) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s ministerstvem financí některým osvětovým zařízením určit právní postavení odchylně od ustanovení odstavce 1.

(¹) Osvětové zařízení užívá majetku, který je mu svěřen do správy [§ 14 odst. 2 písm. b) ]. Správa majetku osvětového zařízení se řídí obecnými předpisy o správě národního majetku.

(²) Osvětové zařízení hospodaří podle vlastního rozpočtu schváleného výkonným orgánem příslušného národního výboru. Výdaje hradí osvětové zařízení zpravidla ze svých příjmů; nekryté plánované náklady po prověření jejich nutnosti zajišťuje příslušný národní výbor ve svém rozpočtu potřebným příspěvkem. Přebytků dosažených činností v jednom roce může osvětové zařízení použít pro krytí svých plánovaných nákladů v roce příštím.

(³) Ministerstvo školství a kultury může v dohodě s ministerstvem financí pro některá osvětová zařízení stanovit odchylky od ustanovení odstavce 2.

(⁴) Podrobnosti o finančním hospodaření osvětových zařízení upravují zvláštní předpisy.

Vzorové statuty osvětových zařízení

(¹) Ministerstvo školství a kultury v dohodě se Státní plánovací komisí, s ministerstvem financí a s ústředními orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě vydá vzorové statuty pro jednotlivé druhy osvětových zařízení národních výborů, v nichž podrobně stanoví jejich úkoly, organizaci a způsob hospodaření.

(²) Ústřední orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě vydají vzorové statuty pro osvětová zařízení v oboru své působnosti v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

(³) Příslušné ústřední úřady vydají vzorové statuty pro osvětová zařízení v oboru své působnosti obdobně podle ustanovení odstavce 1, a to rovněž v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

Výkonné orgány národních výborů povolují pořádání jednotlivých osvětových akcí a dohlížejí na ně; podrobnosti a výjimky stanoví ministerstvo školství a kultury vyhláškou v Úředním listě.

Podrobné předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a s ústředními orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě. § 19

Zrušují se

1. zákon č. 67/1919 Sb., o organizaci lidových kursů občanské výchovy,

2. dekret č. 130/1945 Sb., o státní péči osvětové. .

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. srpna 1959; provedou jej všichni členové vlády.