Národní shromáždění Republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
Tento zákon upravuje povolování a provádění
staveb všeho druhu a prací na nich, užívání
a údržbu staveb a opatřování
potřebných nemovitostí a práv tak,
aby odpovídaly ekonomickým, provozním, technickým
a bezpečnostním požadavkům a vyhovovaly
kulturním, sociálním a jiným zájmům
společnosti.
Stavby a stavební práce lze provádět
jen podle předepsané projektové a rozpočtové
dokumentace (dále jen "dokumentace") a podle
rozhodnutí o přípustnosti stavby.
Změny stavby nebo práce odstraňující
účinky opotřebení stavby vyžadují
rozhodnutí o přípustnosti stavby, vyměňují-li
se konstrukční části stavby, mění-li
se její půdorysné nebo výškové
uspořádání nebo její vzhled
anebo upravuje-li se stavba nebo její část
pro jiný způsob užívání.
Pokud prováděcí předpisy nestanoví
jinak, musí být ostatní stavební práce
předem ohlášeny stavebnímu úřadu.
Stavby a stavební práce smějí provádět
stavební a montážní organizace socialistického
sektoru anebo jiné organizace socialistického sektoru,
jsou-li pro tento účel odborně vybaveny.
Ostatní organizace a osoby smějí provádět
stavby a stavební práce, je-li zaručeno odborné
vedení a dá-li k tomu souhlas stavební úřad.
(1) Dokončených staveb nebo jejich dokončených
provozně ucelených částí lze
užívat jen k povoleným účelům.
(2) Změny ve způsobu užívání
staveb, v provozním zařízení, ve způsobu
výroby nebo podstatné rozšíření
výroby jsou přípustné, jen vydá
-li příslušný orgán nové
povolení k uvedení do trvalého provozu (užívání).
Povolení nelze vydat, jestliže by bylo v rozporu s
důležitými místními zájmy.
Vlastník je povinen udržovat stavbu v řádném
a uživatelném stavu podle rozhodnutí závazných
pro provedení stavby a její uvedení do trvalého
provozu (užívání).
(1) Stavební úřad může vlastníku
stavby nařídit, aby provedl na svůj náklad
stavební úpravy nezbytné z důvodů
obecného zájmu
(2) Nemůže-li vlastník uhradit náklad
na úpravu stavby, nebo nemá-li z ní užitek
anebo má -li z ní užitek jen nepatrný
v poměru k nákladu, může vlastníkovi
na jeho žádost přispět stát.
O žádosti rozhodne stavební úřad,
který také stanoví podmínky poskytnutí
příspěvku na úpravu stavby.
(3) Ustanovení předchozích odstavců
se nevztahují na případy asanace.
(1) Hrozí-li stavba nebo její část
zřícením nebo ohrožuje-li bezpečnost
nebo zdraví osob a nelze-li ji hospodárně
opravit, nařídí stavební úřad
vlastníku její zboření.
(2) Stavební úřad může také
nařídit zboření stavby nebo její
části, byla-li provedena bez rozhodnutí o
přípustnosti stavby nebo v rozporu s ním
anebo odchylně od schválené dokumentace.
(3) Ke zboření stavby nebo její části,
pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení
stavebního úřadu.
(4) Náklady spojené se zbořením stavby
nebo její části nese její vlastník.
Náklady zabezpečovacích prací, nutných
pro vadný stav sousední stavby anebo její
části, nese vlastník této stavby.
(5) Nařídí-li stavební úřad
zboření stavby z důvodů bezpečnosti
(odstavec 1), nařídí také uživatelům
bytů a jiných místností ve stavbě
anebo její části, která má
být zbořena, jejich vyklizení.
(1) Působnost podle tohoto zákona vykonávají
stavební úřady, pokud z jednotlivých
ustanovení neplyne něco jiného.
(2) Stavebním úřadem je
a) výkonný orgán místního národního
výboru, který má řádně
vybudovanou stavební službu a který určí
rada krajského národního výboru po
slyšení rady okresního národního
výboru vyhláškou v úředním
listě,
b) jinak výkonný orgán okresního národního
výboru.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
v kterých dalších případech vykonávají
výkonné orgány místních národních
výborů působnost stavebního úřadu,
popřípadě v kterých případech
může výkonný orgán okresního
národního výboru přenést působnost
stavebního úřadu na výkonný
orgán místního národního výboru.
(4) Jde-li o stavbu prováděnou v obvodu několika
stavebních úřadů, provede řízení
a vydá rozhodnutí nejbližší společně
nadřízený orgán. Tento orgán
může stanovit, že řízení
provede a rozhodnutí vydá některý
z podřízených výkonných orgánů
národních výborů.
(1) Před započetím stavebních prací
je stavebník povinen požádat stavební
úřad o vydání rozhodnutí o
přípustnosti stavby a předložit předepsanou
dokumentaci.
(2) Před vydáním rozhodnutí provede
stavební úřad místní šetření,
k němuž pozve stavebníka a ostatní účastníky
řízení, dotčené orgány
státní správy a orgány inspekce práce,
projektanta a organizaci, která provede stavbu. Od místního
šetření může upustit, jen jsou-li
mu dobře známy poměry staveniště
a jeho okolí a dovoluje-li to druh, rozsah nebo způsob
stavby.
(3) U staveb, jejichž dokumentace je schvalována podle
předpisů o dokumentaci investiční
výstavby, stavební úřad
a) přezkoumá soulad dokumentace s územními
plány, zda jsou dodrženy podmínky územního
rozhodnutí a zastavovacího plánu a zda je
zaručena komplexnost a plynulost výstavby;
b) zajistí vyjádření všech dotčených
orgánů státní správy a orgánů
inspekce práce a jejich vzájemný soulad;
c) přezkoumá vyjádření účastníků
řízení a jejich námitky.
(4) Stavební úřad může přezkoumat
dokumentaci i z hledisek jiných předpisů
o provádění staveb a vyžádat
si k tomu její doplnění.
(5) U staveb, na které se nevztahují předpisy
o schvalování dokumentace investiční
výstavby, přezkoumá stavební úřad
dokumentaci z hledisek uvedených v odstavci 3 a z hledisek
požadavků kladených na provedení a vybavení
stavby (použití typů, dodržení
technických předpisů a technických
norem, požadavků zdravotních, požárních,
provozně bezpečnostních apod.).
(6) Prováděcí předpisy stanoví,
kdy lze provádět zjednodušené stavební
řízení, zejména je omezit na prověření
zastavovacího plánu.
(1) U staveb, jejichž dokumentace je schvalována podle
předpisů o dokumentaci investiční
výstavby, vydá stavební úřad
nejprve rozhodnutí o námitkách účastníků
řízení a stanoví závazné
podmínky pro vydání rozhodnutí o přípustnosti
stavby. Jakmile bude vyřízeno případné
odvolání proti rozhodnutí o námitkách
- neodejme-li stavební úřad odvolání
odkladný účinek - a jakmile bude splnění
podmínek, popřípadě výsledku
odvolání zajištěno schválením
dokumentace, vydá stavební úřad bez
dalšího řízení rozhodnutí
o přípustnosti stavby. V odvolání
proti rozhodnutí o přípustnosti stavby nelze
uplatňovat skutečnosti, které účastník
řízení uplatňoval nebo mohl uplatnit
v řízení o námitkách.
(2) U ostatních staveb vydá stavební úřad
rozhodnutí o přípustnosti stavby, rozhodne
v něm o námitkách účastníků
řízení a stanoví závazné
podmínky pro provedení stavby.
Stavební úřad může dávat
orgánu příslušnému k posouzení
a schválení dokumentace připomínky,
zejména pokud jde o pokrokové technické řešení
nebo o využití místních zdrojů.
Orgán posuzující dokumentaci je povinen připomínky
při schvalovacím řízení projednat
a sdělit výsledek projednání stavebnímu
úřadu.
(1) Stavební úřad vykonává
státní stavební dohled nad přípravou
staveniště a prováděním, užíváním
a udržováním staveb; dohlíží
zejména na dodržování rozhodnutí
vydaných podle tohoto zákona a jiných stavebních
předpisů. Při provádění
staveb také dohlíží, zda je vykonáván
dozor podle zvláštních předpisů,
zejména pokud jde o dodržování technických
norem, technických podmínek a bezpečnostních
předpisů.
(2) Zjistí-li stavební úřad při
dohledu závady, nařídí jejich odstranění.
(1) Vlastníci staveb jsou povinni uchovávat po celou
dobu užívání stavby úplnou dokumentaci
stavby odpovídající skutečnému
stavu se všemi souvisícími rozhodnutími
a schváleními. Orgány státního
stavebního dohledu mohou do těchto podkladů
kdykoliv nahlížet.
(2) Prováděcí předpisy stanoví,
které části dokumentace odevzdá vlastník
stavby stavebnímu úřadu k archivním
účelům.
(1) Stavební úřad může nařídit
provedení postupných a soustavných úprav
území, na němž vznikly závady
na pozemcích (asanace krajiny) anebo úprav zastavěného
území, v němž velká část
staveb nevyhovuje požadavkům výstavby obce
(asanace obcí). Tyto úpravy musí být
v souladu s územním plánem.
(2) Stavební úřad může k odstranění
stavebních, zdravotních, komunikačních
nebo hospodářských závad nařídit
také úpravy na jednotlivých stavbách
nebo pozemcích nebo menší změny hranic
zastavěných pozemků vůči nezastavěné
části sousedního pozemku nebo zřízení
věcných břemen (drobná asanace). Provedení
drobné asanace dohodou je přípustné
jen s povolením stavebního úřadu.
(1) Náklady úprav spojených s asanací
krajiny nebo obce hradí stát. Stavební úřad
může uložit osobám, kterým z úpravy
vzejde užitek, zaplacení přiměřeného
příspěvku. Vznikla-li potřeba úprav
z činnosti nebo zanedbáním povinností,
uloží stavební úřad osobám,
jejichž činností nebo zanedbáním
závady vznikly, zaplacení celých nákladů
nebo jejich částí; zároveň
stanoví podmínky zaplacení. Náklady
spojené s drobnou asanací nese osoba, jejíž
činností nebo zanedbáním povinností
nutnost úprav vznikla nebo v jejímž zájmu
se asanace provádí.
(2) Pro odstranění a vypořádání
škod, vyvolaných provozem podniků státního
socialistického sektoru podléhajících
hornímu zákonu, na majetku ve správě
jiných organizací státního socialistického
sektoru platí zvláštní předpisy.
(1) Nezastavěné pozemky v obcích může
stavební úřad, je-li to nezbytně nutné
z hospodářských nebo jiných obecných
zájmů, přikázat organizaci socialistického
sektoru na její žádost dočasně
do užívání a určit jeho způsob
a trvání. K tomu účelu může
stavební úřad zrušit nebo změnit
nájemní nebo jiná užívací
práva.
(2) O podmínkách užívání
pozemku se dohodne nový uživatel s vlastníkem
ve lhůtě určené stavebním úřadem.
Nedojde-li v určené lhůtě k dohodě,
rozhodne na žádost vlastníka nebo nového
uživatele stavební úřad.
(3) Nový uživatel poskytne původnímu
uživateli náhradu majetkové újmy, kterou
utrpěl přikázáním pozemku dočasně
do užívání. Nedojde-li k dohodě,
určí stavební úřad na žádost
původního uživatele výši a způsob
náhrady majetkové újmy.
(4) Ustanovení § 25 vládního nařízení
č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních
k zajištění zemědělské
výroby, zůstává nedotčeno.
(1) Vyžaduje-li to uskutečnění úkolů
stanovených státním plánem rozvoje
národního hospodářství, uskutečnění
stavby nebo její užívání anebo
provedení asanace, lze potřebné nemovitosti
nebo práva k nim vyvlastnit. Nejde-li o vyvlastnění
pro účely uskutečnění úkolů
stanovených státním plánem rozvoje
národního hospodářství, lze
nemovitosti nebo práva k nim vyvlastnit, jen převažuje-li
zájem na uskutečnění nebo užívání
stavby anebo na provedení asanace nad jiným oprávněným
zájmem dosavadního vlastníka nebo jiného
oprávněného.
(2) Vyvlastnit lze, jen není-li možno účelu
vyvlastnění dosáhnout jinak a nelze-li získat
nemovitosti nebo práva k nim dohodou. Vyvlastnění
musí být ve shodě se záměry
a cíli územního plánu a může
být provedeno jen v nezbytném rozsahu a s nejmenším
omezením práv třetích osob.
(3) Vyvlastněním lze dosáhnout, aby byla
trpěna opatření, která omezují
výkon vlastnického práva k nemovitostem nebo
jiného věcného práva, zřízení
věcných práv k nemovitostem, přechodu
vlastnického práva k nemovitosti nebo postoupení,
omezení nebo zrušení jiného věcného
práva.
(4) Přechodem vlastnického práva k nemovitosti
vyvlastněním zanikají všechna práva
třetích osob k ní, pokud rozhodnutí
o vyvlastnění nestanoví něco jiného.
(1) Náhradu za vyvlastnění poskytne osoba,
v jejíž prospěch bylo vyvlastnění
provedeno.
(2) Je-li předmětem vyvlastnění osobní
majetek nebo zemědělsky pozemek, může
stavební úřad přiznat vyvlastněnému
na jeho žádost nebo na návrh vyvlastnitele
náhradu v jiném vhodném nemovitém
majetku nebo ve stavebních prostředcích.
(1) O vyvlastnění a o náhradě za vyvlastnění
rozhoduje stavební úřad.
(2) Neprokáže-li vyvlastňovaný vyvlastniteli,
že třetí osoby, kterým náleží
práva podle zápisu v pozemkové knize nebo
podle jiných dokladů předložených
v řízení o vyvlastnění, a orgány
příslušné k vybírání
státních příjmů souhlasí
s vyplacením náhrady vyvlastňovanému,
složí vyvlastnitel náhradu u soudu, v jehož
obvodu nemovitost leží. Soud rozvrhne složenou
částku podle předpisů o rozvrhu podstaty
v exekučním řízení.
§ 21
(1) Nezačal-li vyvlastnitel nebo jeho právní
nástupce užívat vyvlastněné nemovitosti
nebo práv k ní k účelu, pro který
bylo vyvlastnění provedeno, ve stanovené
lhůtě, nejdéle však do dvou let od vydání
rozhodnutí o vyvlastnění, může
být na žádost vyvlastněného nebo
jeho právního nástupce rozhodnutí
o vyvlastnění zcela nebo částečně
zrušeno. Žádost je třeba podat nejpozději
do tří měsíců po uplynutí
uvedených lhůt. O žádosti rozhodne orgán,
který vydal v prvé stolici rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela
nebo částečně zrušeno, má
vyvlastnitel nárok na vrácení poskytnuté
náhrady nebo. její poměrné části
i s jejími užitky a vyvlastněný nárok
na náhradu vzniklé škody.
(3) O nároku na vrácení poskytnuté
náhrady s jejími užitky a o nároku na
náhradu vzniklé škody a o její výši
rozhoduje soud podle obecných předpisů.
Vyžaduje-li to uskutečnění úkolů
státního plánu rozvoje národního
hospodářství, může stavební
úřad rozhodnout, že na nemovitosti mohou být
prováděny před jejím vyvlastněním
nezbytné přípravné práce, zároveň
stanoví jejich rozsah. O náhradě za předběžné
užívání nemovitosti a o náhradě
vzniklé škody platí obdobně ustanovení
platná pro vyvlastnění.
(1) Vojenská správa může označit
území důležitá z hlediska obrany
státu, v nichž lze vydat rozhodnutí o přípustnosti
stavby jen v dohodě s vojenskou správou. Vojenská
správa může také svůj souhlas
vázat na splnění zvláštních
podmínek pro provedení a užívání
staveb.
(2) Vojenská správa může též
uplatňovat zvláštní požadavky na
stavební úpravy u staveb již zřízených
nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke stavebním
úpravám; náklad na úpravy provedené
na zvláštní požadavek vojenské
správy hradí tato správa.
(1) U staveb prováděných k účelům
obrany státu, u staveb bytových na uzavřeném
území vyhrazeném pro ozbrojené síly,
u staveb bytových budovaných uvnitř uzavřených
objektů a zařízení ozbrojených
sil nebo u jiných staveb důležitých
pro zvláštní státní zájem,
může ministr předseda Státního
výboru pro výstavbu v dohodě s ministrem
národní obrany nebo s ministrem vnitra přenést
pravomoc stavebních úřadů na orgány
ministerstva národní obrany nebo ministerstva vnitra.
(2) Ve zvláštních případech může
ministr předseda Státního výboru pro
výstavbu v dohodě s příslušným
ministrem přenést pravomoc stavebního úřadu
na výkonný orgán krajského národního
výboru.
(1) Ustanovení předpisů o spojích,
o vodním hospodářství, o opatřeních
k neškodnému svádění horských
vod, o drahách a o letectví, upravující
povolování, provádění, údržbu
a užívání staveb, zůstávají
nedotčena; rozhodnutí o přípustnosti
stavby lze však vydat jen se souhlasem stavebního
úřadu (§ 9).
(2) Působnost stavebních úřadů
se nevztahuje na důlní díla, důlní
stavby pod povrchem a stavby v uhelných lomech a skrývkách.
(1) Jestliže řízení a rozhodování
podle tohoto zákona se týká stavebních
památek nebo jejich prostředí anebo chráněných
částí přírody, rozhodne stavební
úřad nebo učiní opatření
jen se souhlasem příslušného orgánu
státní památkové péče
nebo státní ochrany přírody. Souhlas
může být vázán na splnění
podmínek odpovídajících předpisům
o státní památkové péči
a o státní ochraně přírody.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení
zvláštních předpisů, podle nichž
jsou stavební úřady povinny postupovat při
stavebním řízení v součinnosti
s jinými orgány.
informační, reklamní a podobná zařízení
lze umisťovat na místech viditelných z veřejných
prostorů jen s povolením stavebního úřadu.
(1) Při plnění úkolů vyplývajících
z tohoto zákona jsou osoby, který se vykáží
povolením stavebního úřadu, oprávněny
vstupovat do staveb, popřípadě na staveniště
a na pozemky a provádět obhlídky terénu,
měření, průzkumy a dohled. Ustanovení
zvláštních předpisů, podle nichž
je vstup vázán ještě zvláštním
povolením, zůstávají nedotčena.
(2) Osoby oprávněné podle odstavce 1 jsou
povinny dbát toho, aby jejich pracemi nevznikly škody,
jimž lze zabránit, a jsou také povinny mlčenlivostí
vůči nepovolaným osobám o skutečnostech,
o nichž se při své práci dověděly.
Náhradu za škodu vzniklou činností těchto
osob poskytuje orgán, který je vyslal. Nedojde-li
k dohodě o výši škody, rozhodne o ní
stavební úřad.
S výjimkou ustanovení o vyvlastňování
(oddíl V) vztahují se ustanovení tohoto zákona
o vlastníku také na uživatele stavby, jemuž
byla stavba přikázána do užívání
podle vládního nařízení č.
50/1955 Sb., o některých opatřeních
k zajištění zemědělské
výroby.
U staveb, které byly provedeny bez potřebného
živnostensko- právního povolení před
počátkem účinnosti tohoto zákona,
je toto povolení nahrazeno povolením k jejich uvedení
do trvalého provozu (užívání).
(1) Ministr předseda Státního výboru
pro výstavbu v dohodě se zúčastněnými
ministry vydá prováděcí předpisy
k tomuto zákonu, v nichž také stanoví
rozsah dokumentace předkládané stavebním
úřadům pro jejich rozhodování
a není-li způsob dokumentace upraven zvláštními
předpisy, určí zároveň její
způsob.
(2) Ministr předseda Státního výboru
pro výstavbu se zmocňuje, aby v dohodě se
zúčastněnými ministry
a) vydal obecné stavebně technické předpisy
pro výstavbu, pokud ji neupraví technické
normy;
b) stanovil výši náhrady za vyvlastnění
nemovitostí a práv a za předběžné
užívání nemovitostí, popřípadě
zásady pro její určení stavebním
úřadem; platnost těchto předpisů
může v dohodě se zúčastněnými
ministry rozšířit na vyvlastnění
podle zvláštních předpisů;
c) stanovil odchylky od ustanovení tohoto zákona
pro některé stavby a odchylky od obecných
předpisů o řízení ve věcech
správních potřebné pro účely
tohoto zákona.
(1) Zrušují se ustanovení:
a) §§ 9 až 14, 20, 23, 26 až 29 zákona
č. 280/1949 Sb., o územním plánování
a výstavbě obcí,
b) §§ 9, 16 až 32, 40 až 46 a 50 až 53
vládního nařízení č.
93/1950 Sb., o výstavbě obcí,
c) §§ 25 až 35 patentu č. 227/1859 ř.
z., kterým se vydává živnostensky řád,
d) §§ 40 až 50 živnostenského zákona
č. 259/1924 Sb., a všechny předpisy podle nich
vydané. Předpisy vydané podle § 13 odst.
2 zákona č. 280/1949 Sb., o územním
plánování a výstavbě obcí,
kterými byly určeny některé místní
národní výbory jako stavební úřady
prvé stolice, zůstávají však
v platnosti do doby, než budou změněny opatřeními
rad krajských národních výborů
podle § 9 odst. 2 písm. a) tohoto zákona.
(2) Do vydání prováděcích předpisů
podle § 31 lze postupovat podle dosavadních prováděcích
předpisů, pokud neodporují tomuto zákonu.
(3) Pokud se právní předpisy vydané
před počátkem účinnosti tohoto
zákona dovolávají předpisů
zrušených podle odstavce 1, rozumí se jimi
ustanovení tohoto zákona a předpisů
podle něho vydaných.
Tento zákon nabývá účinnosti
ode dne 1. ledna 1959; provede jej ministr předseda Státního
výboru pro výstavbu v dohodě se zúčastněnými
členy vlády.