V oblasti služeb jsme v minulosti dosáhli ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi mimořádně vysoké úrovně u neplacených služeb. Naproti tomu byly nedostatečně rozvíjeny všechny druhy placených služeb. Druhý pětiletý plán si proto klade za cíl vytvořit předpoklady k odstranění tohoto nedostatku.

Třetí složkou životní úrovně, na níž se soustřeďuje úsilí II. pětiletého plánu, je oblast bytové výstavby. Přitom je současně počítáno s tím, že na individuální bytovou výstavbu bude možno věnovat 14 miliard Kčs. Do užívání bude předáno nejméně 330 000 bytových jednotek, z čehož 124 000 bytových jednotek bude získáno soukromou výstavbou.

Soudruzi poslanci!

Druhý pětiletý plán staví před nás smělé a náročné úkoly. Při plnění těchto úkolů mějme na mysli naši odpovědnost před vším naším lidem a před celým mezinárodním dělnickým hnutím, za dovršení výstavby socialismu v naší vlasti, čímž rozšíříme podstatně základnu proletářského internacionalismu.

Naše rychle se rozvíjející spolupráce s ostatními zeměmi světové soustavy socialismu, zejména spolupráce se Sovětským svazem, se uskutečňuje na základě vzájemné koordinace našich plánů, což zajišťuje našemu hospodářství jak odbyt výrobků, tak i suroviny a materiál. Tato spolupráce je nejvýraznějším projevem proletářského internacionalismu.

Splnění přijatých závazků vůči zemím světové soustavy socialismu je tedy nejen předpokladem k zajištění potřebných surovin a materiálu, ale je i splněním našich povinností vůči mezinárodnímu dělnickému hnutí.

Splnění úkolů druhého pětiletého plánu zajistí ve svém souhrnu materiální základ dovršení výstavby socialismu v naší vlasti.

Půjde ovšem o to, aby smělá čísla druhého pětiletého plánu byla uvedena v život, o čemž se bude rozhodovat v průmyslu a zemědělství, ve městech i na vesnicích.

Je třeba reálně vidět to, že ještě ne ve všech odvětvích a závodech jsou plněny všechny úkoly tak, jak by být plněny měly. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že se nám od počátku roku daří plnit a dokonce překračovat plán hrubé výroby i zboží.

Tohoto nesporně kladného jevu ve vývoji našeho hospodářství je dosahováno do značné míry i pro to, že v mnoha odvětvích a podnicích jsou překračovány plány počtu pracovníků se všemi nepříznivými důsledky tohoto stavu.

Připočteme-li k těmto problémům nezdravý zjev narůstání materiálových zásob ve výrobě a nedostatky v investiční výstavbě, musíme nutně dojít k závěru, že dosavadní úroveň společenské produktivity práce neodpovídá plně možnostem a potřebám našeho národního hospodářství.

Souhrn těchto nedostatků neznamená jen komplikace a potíže v národním hospodářství, ale ovlivňuje i snahy a záměry Komunistické strany Československa a vlády k dalšímu zvyšování životní úrovně pracujícího lidu.

Je jasné, že v zájmu dalšího upevnění našeho lidově demokratického zřízení a zvyšování blahobytu pracujícího člověka je nutné se s těmito nedostatky vypořádat a odstranit je pokud možno v nejkratší době, aby úkoly druhého pětiletého plánu byly nejen splněny, ale i překročeny, a to ve všech rozhodujících ukazatelích.

Pro jejich řešení má vedle úrovně národního hospodářství dosažené v předcházejících letech velký význam i nová organizace národního hospodářství a nové metody plánování.

Všechna opatření, prováděná na tomto úseku Komunistickou stranou Československa a vládou, směřují k uplatnění zásad demokratického centralismu v řízení národního hospodářství a tím ke zvýšení účinnosti řízení cestou posílení perspektivního plánování, cestou důsledné decentralizace při posílení centrálního řešení zásadních otázek a cestou zvýšení hmotné zainteresovanosti podniků a jednotlivců na trvalém dosahování co nejlepších výsledků v jejich práci.

Nové organizační uspořádání a nové metody plánování se začínají uplatňovat při sestavování plánů na rok 1959.

I když máme dosud k dispozici jen dílčí výsledky a poznatky z podniků a závodů, je již možno nyní konstatovat, že nové metody v plánování a nová organizace se osvědčují.

Zejména bezprostřední sepětí zájmů podniků i zájmů osobních se zájmy celé společnosti, vyjádřené dlouhodobými normativy podnikové a osobní hmotné zainteresovanosti vede podniky a jejich pracující k iniciativnímu přijímání vysokých úkolů. Iniciativa pracujících, podporovaná zvýšenou hmotnou zainteresovaností, se ukazuje jako hlavní nástroj v odkrývání rezerv a zvyšování efektivnosti národního hospodářství.

Z dosavadního průběhu přípravy plánu na rok 1959 a prověrky efektivnosti je známa celá řada případů, kdy iniciativa dělníků vede ke zvýšení úkolů i nad dosavadní technické určení kapacit strojů, zařízení, provozů i celých závodů či podniků.

Řešení nedostatků ve výrobě a nový přístup k řešení úkolů, spojený s opatřeními ke zvýšení ekonomické účinnosti řízení, jakož i nový způsob organizace řízení, plánování a financování národního hospodářství bude klást nové nároky na schopnosti, kvalifikaci a metody práce vedoucích hospodářských pracovníků, techniků i dělníků. Ze všech těchto skutečností vyplývá nutnost přímé účasti pracujících na řízení výroby i správě státu.

Proto jedině za účasti všech pracujících, dělníků, techniků i úředníků, je možno zvládnout vysoké a náročné, ale přitom reálné úkoly druhého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství, které jsou předkládány vládou Republiky československé ke schválení Národnímu shromáždění.

Vládní návrh zákona o druhém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství podrobně projednaly výbory rozpočtový a hospodářský, zemědělský, zdravotní, kulturní a ústavně-právní. Jako zpravodaj výboru rozpočtového a hospodářského a jménem ostatních zúčastněných výborů doporučuji tento vládní návrh zákona Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Ďakujem zpravodajcovi za prednesenú zprávu.

K prejavu sa prihlásil minister-predseda Štátneho úradu plánovacieho inž. Otakar Šimůnek. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr předseda Státního úřadu plánovacího poslanec inž. Šimůnek: Vážené soudružky a soudruzi!

Náš lid dosáhl pod vedením Komunistické strany Československa v posledním desetiletí výrazných úspěchů. Upevnila se moc dělnické třídy a její svazek s pracujícím rolnictvem. Tato skutečnost umožnila výrazně posílit průmyslový charakter našeho státu a podstatně rozšířit ekonomický potenciál země. Průmyslová výroba se zvýšila v roce 1957 proti roku 1937 téměř třikrát, při čemž těžký průmysl vzrostl ve stejném období téměř od 230 %. Slovensko se změnilo ze zaostalé agrární země v zemi průmyslově vyspělou. Socialistické výrobní vztahy se staly rozhodujícím činitelem nejen v průmyslu, ale i v zemědělství, kde k dnešnímu dni jednotná zemědělská družstva a státní statky obhospodařují již na 70 % veškeré zemědělské půdy. Tento růst naší ekonomiky umožnil provést i řadu opatření ke zvýšení životní úrovně všeho obyvatelstva. Od roku 1953 byly šestkrát sníženy maloobchodní ceny všech druhů základních potřeb. Zaměstnanost obyvatelstva se zvýšila za uplynulých deset let o půl miliónu osob a podstatně vzrostla jeho kupní síla. Takové jsou ve stručné charakteristice výsledky cílevědomé hospodářské politiky strany a vlády, která se dovedla vždy postavit čelem proti obtížím a nedostatkům a soustavně a důsledně je řešit. Proto byla tato politika vždy podporována a uskutečňována všemi pracujícími.

Od roku 1956 bylo naše hospodářství řízeno podle Směrnic druhé celostátní konference Komunistické strany Československa. Směrnice kladly na národní hospodářství vysoké a náročné úkoly, vyplývající z cíle dobudovat materiální základnu socialismu. Náročnost těchto úkolů byla zvyšována ještě tím, že ve dvouletém období mezi první a druhou pětiletkou - to je v letech 1954 a 1955 - se projevily některé disproporce, které spolu s nepříznivým vývojem základních kvalitativních vztahů znamenaly zpomalení rychlého rozvoje národního hospodářství dosahovaného v letech první pětiletky.

Práce na druhém pětiletém plánu byly proto od počátku zaměřeny na odstranění stávajících disproporcí a pronikavé zlepšení kvalitativních vztahů v národním hospodářství. Již ve své prvé variantě, vypracované podle směrnic celostátní konference Komunistické strany Československa v roce 1956, předpokládal proto druhý pětiletý plán zejména odstranění - cestou rozsáhlé investiční výstavby - zaostávání některých odvětví, a to především palivové, energetické a metalurgické základny za rozvojem zpracovatelských odvětví. Zvláštní důraz kladl přitom na dosažení rychlého vzrůstu produktivity práce a pronikavého snížení materiálových nákladů.

Hodnotíme-li dnes z hlediska těchto úkolů hospodářský vývoj v prvních letech druhé pětiletky, vidíme, že na nové úkoly, především v kvalitativní oblasti nebylo národní hospodářství plně připraveno. Tato nepřipravenost spočívala - jak známo - v prvé řadě v tom, že organizace a metody řízení národního hospodářství neodpovídaly předpokládané kvalitativní změně v rozvoji výrobních sil. K tomu přistupovala ještě ta skutečnost, že ani koordinovanost hospodářského rozvoje socialistických zemí nedosahovala stupně objektivně potřebného.

Přesto, že v prvních letech druhého pětiletého plánu se podařilo urychlit rozvoj průmyslu a dosáhnout průměrného ročního přírůstku 10 %, nebylo v těchto letech dosaženo potřebné struktury v rozvoji průmyslové výroby. Neuspokojivě byly plněny opět úkoly v některých odvětvích těžkého průmyslu. Zaostávání palivové základny, které se projevilo zejména v roce 1956, způsobilo, že bylo nutno přikročit i k některým tvrdým úsporným opatřením a k přesunům ve spotřebě. Tato obtížná situace byla při soustavné pozornosti a opatřeních strany a vlády podstatně zmírněna prakticky až v druhé polovině roku 1957. Zatím co v roce 1956 rozvoj těžby paliv tempem 7,4 % zaostával za celkovým rozvojem průmyslu, bylo v roce 1957 dosaženo již přírůstku 11 % a v letošním roce dosáhne přírůstek těžby zhruba 13,5 %.

Obdobně tomu bylo i ve strojírenství, kde teprve v letošním roce jsou postupně zmírňovány vážné obtíže, které toto odvětví způsobovalo při plnění úkolů investiční výstavby a zahraničního obchodu v letech 1956 a 1957.

V investiční výstavbě znamenaly sice výsledky v prvních dvou letech druhého pětiletého plánu dosažení určitého obratu ve srovnání s lety 1954 a 1955, neodpovídaly však vysokým úkolům státního plánu. Přitom nebyly splněny úkoly na nejdůležitějších stavbách, což se nepříznivě odráželo v opožděném uvádění rozhodujících kapacit do provozu. Neplnění plánovaných dodávek strojů a zařízení pro stavby na počátku pětiletky nabylo takového rozsahu, že velmi vážně ovlivnilo splnění struktury a celkového objemu investic uvažovaných ve směrnicích k druhému pětiletému plánu.

Vážné důsledky pro vývoj národního hospodářství v druhé pětiletce mělo značné nesplnění plánu v oblasti kvalitativních ukazatelů jak v roce 1956, tak i v roce 1957. V řadě průmyslových odvětví docházelo k překračování materiálových nákladů zvýšenou spotřebou surovin a materiálů. V důsledku toho nebylo v těchto letech dosaženo předpokládaného snížení materiálních nákladů na výrobu, což se projevilo ve snížení celkové úrovně národního důchodu proti direktivám směrnic.

K tomu přistupovalo i zpomalování tempa růstu produktivity práce na počátku druhého pětiletého plánu, při čemž růst produktivity práce se nepodílel v uvažovaném poměru na vzestupu výroby. Rovněž nebylo dosahováno plánovaného předstihu produktivity práce před růstem průměrných výdělků. Na příklad v roce 1956 byl plán průměrných dělnických výdělků překročen na 102,6 %, zatím co plán produktivity práce pouze na 101,9 %.

Úroveň produktivity práce byla nepříznivě ovlivňována řadou okolností. Malá pozornost byla věnována mobilizaci značných rezerv existujících v organizaci výroby, nedostatečně byly využívány stávající kapacity, prostředků na novou techniku nebylo efektivně využíváno. Rovněž soustava hmotné zainteresovanosti nevedla k odhalování rezerv.

Celkové výsledky rozvoje národního hospodářství v prvních dvou letech druhé pětiletky byly ovlivněny též neuspokojivým plněním úkolů v zahraničním obchodě, který se - jak z hlediska své vlastní práce, tak z hlediska zajišťování potřebných vývozních fondů - jen postupně vyrovnával s novými, vyššími požadavky, vyplývajícími z tempa rozvoje národního hospodářství a ze současně větší spotřeby surovin a materiálů, zejména v průmyslové výrobě, i ze složité a měnící se situace na mezinárodních trzích.

Uvedený vývoj v prvních dvou letech pětiletky si vyžádal provést, se zřetelem zejména na nepříznivé plnění kvalitativních ukazatelů a se zřetelem na některé vnější vlivy, některé úpravy druhého pětiletého plánu a hledat usilovně všechny cesty k maximálnímu zabezpečení cílů vytyčených druhou celostátní konferencí naší strany. Tyto skutečnosti vedly ve svém důsledku k tomu, že návrh zákona o druhém pětiletém plánu projednáváme teprve nyní.

Toto vše však nebylo jen věcí plánovacích orgánů, jen věcí ekonomů, jen věcí řídícího hospodářského aparátu.

Celé toto období - od směrnic celostátní konference až k projednávání osnovy zákona o druhém pětiletém plánu v Národním shromáždění - bylo obdobím velikého a plodného zápasu, nesmírného organizátorského úsilí, v jehož čele stála naše komunistická strana.

Strana věnovala hospodářskému vývoji mimořádnou pozornost, provedla s plnou otevřeností analýzu nedostatků, vytyčila konkrétní cesty a prostředky, jak negativním jevům v našem národním hospodářství čelit, uskutečnila nebývalou mobilizaci všech našich pracujících.

Strana ukázala na bezpodmínečnou nutnost výrazně posílit mezinárodní hospodářskou spolupráci a zvýšit efektivnost celého národního hospodářství jako jedinou možnou cestu dalšího rozvoje. V souladu s tím provedla naše strana a vláda významné praktické kroky.

V oblasti mezinárodní hospodářské spolupráce v socialistickém táboře jsme nejen pevně setrvali na základně přijatých závazků; iniciativa naší strany a vlády republiky měla v neposlední řadě svůj podíl na novém rozvoji této spolupráce v podmínkách a formách, odpovídajících pokroku a úkolům ekonomiky socialistických zemí v nynějším tak významném období. To také umožnilo zabezpečit druhý pětiletý plán mezistátními dohodami.

Z iniciativy strany byla učiněna důležitá opatření směřující ke zdokonalení plánování a řízení národního hospodářství. Nová organizace národního hospodářství, zejména průmyslu a stavebnictví, uskutečněná k 1. dubnu letošního roku, umožnila realizovat zásadu zvýšené úlohy perspektivních plánů, provést důslednou decentralizaci a zvýšit účinnost plánovacích metod, zejména zvýšením hmotné zainteresovanosti. Zásadní opatření byla provedena též na úseku hospodářství řízeného národními výbory. Hospodářství spravované národními výbory bylo podstatně rozšířeno, zvýšila se pravomoc a odpovědnost národních výborů při řízení tohoto důležitého úseku našeho národního hospodářství.

Souhrn všech těchto opatření představuje další prohloubení demokratického centralismu v řízení národního hospodářství, zvyšuje účast pracujících na řízení státu a hospodářství a přispívá tak k uskutečnění jednoho z důležitých předpokladů dovršení socialistické výstavby.

Výsledky dosažené již v prvních třech čtvrtletích letošního roku přesvědčivě dokazují, že jednotlivá opatření strany a vlády na odstranění nedostatků již pevně zakotvila v hospodářském životě a že souhrn opatření ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství se již úspěšně projevuje na výsledcích letošního roku.

Kladně je možno hodnotit celkové výsledky plnění plánu v průmyslu, další stabilizaci provozní situace na železnici a určité zlepšení v plnění plánu stavebních organizací.

Překračování plánovaných objemů průmyslové výroby za tři čtvrtletí roku 1958 všemi ministerstvy odpovídá úkolu urychlit v letošním roce tempo rozvoje průmyslové výroby. Úspěchem v rozvoji průmyslu jsou zejména výsledky v těžbě a zásobování palivy, podstatné zlepšení plnění výrobních plánů v závodech ministerstva těžkého strojírenství a zvýšení výroby řady důležitých průmyslových surovin a výrobků.