Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 2 zní:

"(2) Dítě, které se narodí v cizině, nabývá narozením státního občanství, jsou-li jeho otec i matka občany; dítě, které se narodí v cizině a jehož otec nebo matka je občanem, kdežto druhý z rodičů je cizincem, nabývá státního občanství, vysloví-li s tím souhlas výkonný orgán okresního národního výboru na žádost toho z rodičů, který je občanem. Žádost o souhlas může být podána do jednoho roku od narození."

2. § 2 odst. 1 zní:

"(1) Cizinka nabývá státního občanství sňatkem s občanem, vysloví-li výkonný orgán okresního národního výboru na její žádost s nabytím souhlas. Žádost o souhlas může být podána již před sňatkem, nejpozději však do šesti měsíců po něm. I když byl souhlas udělen po sňatku, hledí se na žadatelku tak, jako by nabyla státního občanství dnem sňatku. "

3. § 3 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Státní občanství lze udělit na žádost osobám, které bydlí na území Československé republiky nepřetržitě alespoň pět let a při nabytí státního občanství pozbudou, pokud nejsou bezdomovci, své dosavadní státní příslušnosti.

(2) Státní občanství uděluje ministerstvo vnitra; v případech hodných zvláštního zřetele může udělit státní občanství i žadateli, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1."

4. § 5 se zrušuje.

5. § 7 odst. 2 zní:

"(2) Ministerstvo vnitra může státní občanství odníti také osobě, která má ještě jinou státní příslušnost nebo která se zdržuje v cizině nepřetržitě po dobu pěti let bez platného československého dokladu, opravňujícího k pobytu v cizině."

6. § 8 zní:

(1) Československá státní občanka nepozbývá uzavřením manželství s cizincem nebo s bezdomovcem státního občanství.

(2) Pozbytí státního občanství u jednoho z manželů nemá vliv na státní občanství druhého manžela nebo dětí, pokud tento zákon nestanoví jinak."

Občanky, které uzavřely manželství s cizincem přede dnem účinnosti tohoto zákona, mohou podat žádost o ponechání státního občanství, a to nejpozději do šesti měsíců po uzavření manželství. Takové žádosti i ostatní nevyřízené žádosti o ponechání československého státního občanství se vyřídí ještě podle § 5 zákona č. 194/1949 Sb. s účinky tam stanovenými.

(1) Osoby maďarské národnosti, které pozbyly československého státního občanství podle dekretu č. 33/1945 Sb. a mají v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, bydliště na území Československé republiky, stávají se československými státními občany, pokud československého státního občanství nenabyly již dříve a nejsou příslušníky jiného státu.

(2) Československými státními občany stávají se zároveň manželky a nezletilé děti osob uvedených v odstavci 1, pokud se jimi již nestaly podle uvedeného odstavce, jestliže mají bydliště na území Československé republiky a nejsou příslušníky jiného státu.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona o nabývání a pozbývání československého státního občanství, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 252) o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru (tisk 261)

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 8. října 1958 vládní návrh zákona o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru (tisk 252).

Po zprávě zpravodaje posl. dr. Klingera a po provedení podrobné rozpravy usnesl se ústavně-právní výbor doporučit předložený vládní návrh zákona o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru (tisk 252) beze změny po opravě některých tiskových chyb Národnímu shromáždění ke schválení.