Národní shromáždění Republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním
zabezpečení, se mění a doplňuje
takto:
1. § 34 odst. 1 zní:
"(1) Příslušníkům ozbrojených
sil, kteří nejsou účastni důchodového
zaopatření podle zvláštních předpisů
a stali se invalidními nebo částečně
invalidními (§ 12 odst. 2) následkem úrazu
nebo onemocnění vzniklých při obraně
Československé republiky, při výkonu
jiných povinností v ozbrojených silách
nebo v souvislosti s pobytem na frontě, náleží
a) invalidní nebo částečný invalidní důchod jako při pracovním úrazu (§§ 16 a 17), jestliže byli bezprostředně před vstupem do ozbrojených sil důchodově zabezpečeni jako zaměstnanci; částečný invalidní důchod činí 45 % průměrného ročního výdělku;
b) invalidní důchod ve výši 65 % nebo
částečný invalidní důchod
ve výši 45 % z částky 12.000 Kčs
ročně, jestliže nebyli bezprostředně
před vstupem do ozbrojených sil důchodově
zabezpečeni jako zaměstnanci."
2. § 35 zní:
,,Příslušníkům ozbrojených
sil, kteří nejsou účastni důchodo-
vého zaopatření podle zvláštních
předpisů a stali se v době, kdy vykonávali
službu v ozbrojených silách, invalidními
nebo částečně invalidními následkem
úrazu nebo onemocnění vzniklých za
jiných okolností, než jak je uvedeno v §
34 odst. 1, náleží
a) invalidní nebo částečný
invalidní důchod podle § 14, jestliže
byli bezprostředně před vstupem do ozbrojených
sil důchodově zabezpečeni jako zaměstnanci;
ustanovení § 34 odst. 2 platí i tu; částečný
invalidní důchod činí 35 % průměrného
ročního výdělku;
b) invalidní důchod ve výši 50 % nebo
částečný invalidní důchod
ve výši 35 % z částky 12.000 Kčs
ročně, jestliže nebyli bezprostředně
před vstupem do ozbrojených sil důchodově
zabezpečeni jako zaměstnanci."
3. § 36 odst. 1 zní:
"Dávky podle § 34 náleží též
osobám, které se staly invalidními nebo částečně
invalidními v příčinné souvislosti
s poškozením zdraví, jez utrpěly následkem
účasti v boji proti fašismu jako příslušníci
ozbrojených útvarů, anebo následkem
věznění z důvodů fašistické
persekuce v době nesvobody."
4. K § 69, jehož dosavadní text se označuje
jako odstavec 1, se připojují nové odstavce
2 až 4 tohoto znění:
"(2) Okresní a krajské národní
výbory volí jako své výkonné
orgány komise sociálního zabezpečení
rad národních výborů. Vláda
stanoví složení a organisaci těchto
komisí.
(3) Komise sociálního zabezpečení
rad národních výborů rozhodují
o dávkách, službách a ostatních
věcech sociálního zabezpečení,
o kterých to stanoví Státní úřad
sociálního zabezpečení v dohodě
s Ústřední radou odborů vyhláškou
v Úředním listě. Vyhláškou
Státního úřadu sociálního
zabezpečení vydanou v dohodě s Ústřední
radou odborů se též stanoví způsob
jednání komisí sociálního zabezpečení.
(4) Vláda může na návrh Ústřední
rady odborů nebo národních výborů
nařízením stanovit, jak ještě
více přiblížit sociální
zabezpečení pracujícím a jak zvýšit
jejich účast na provádění a
kontrole sociálního zabezpečení."
5. § 84 odst. 4 zní:
"(4) Důchody z pensijního nadlepšení
se nezapočítávají do nejvyšší
výměry starobního a invalidního důchodu
zaměstnance l. pracovní kategorie (§ 19 odst.
1). Důchody z pensijního nadlepšení
zaměstnanců II. a III. pracovní kategorie
se snižují o částku, o niž úhrn
důchodu z důchodového zabezpečení
(pojištění) a důchodu z pensijního
nadlepšení převyšuje 85 % průměrného
ročního výdělku. Pozůstalým
po zaměstnanci, který by měl nárok
na důchod z pensijního nadlepšení snížený
podle předchozí věty, náležejí
z pensijního nadlepšení důchody pozůstalých
vypočtené ze sníženého důchodu;
to platí též pro důchody pozůstalých
po důchodci."
Ustanovení § 84 odst. 4 zákona o sociálním
zabezpečení ve znění čl. I
č. 5 platí i pro nároky vzniklé před
počátkem účinnosti tohoto zákona.
Přeplatky na důchodech, které by vznikly
při provádění této úpravy,
se nevymáhají.
Úprava starobních důchodů zaměstnanců,
kteří byli podnikateli.
(1) Komise sociálního zabezpečení
rad okresních národních výborů
mohou v jednotlivých případech rozhodnout,
že se sníží starobní důchod
osobám, které byly před vstupem do zaměstnaneckého
pracovního poměru osobami samostatně výdělečně
činnými, zaměstnávaly cizí
pracovní síly a jimž byl přiznán
starobní důchod podle předpisů o národním
pojištění platných před 1. lednem
1957 za dobu důchodového pojištění
kratší než 20 let. Snížení
důchodu se provede tak, aby důchod činil
poměrnou část z 50 % průměrného
ročního výdělku, která odpovídá
poměru doby důchodového pojištění,
vypočtené ke dni vzniku nároku na důchod,
k době 20 let; ustanovení § 19 odst. 2 zákona
o sociálním zabezpečení platí
i tu. Obdobně lze snížit důchody pozůstalých
po těchto osobách.
(2) Snížení důchodu se provede ode dne
následujícího po dni, jímž uplynulo
období, za které byla již vyplacena splátka
důchodu.
Úprava důchodů osob, které byly význačnými
představiteli dřívějšího
politického a hospodářského zřízení.
(1) Komise sociálního zabezpečení
rad okresních národních výborů
mohou snížit důchody osob, které byly
význačnými představiteli dřívějšího
politického a hospodářského zřízení,
a pozůstalých po těchto osobách až
o částku, která odpovídá poměru
mezi dobou zaměstnání (pojištění),
po kterou byly tyto osoby takovými představiteli,
a dobou, která byla vzata za základ pro stanovení
výše důchodu; ustanovení § 19 odst.
2 zákona o sociálním zabezpečení
platí i tu.
(2) O počátku účinnosti snížení
důchodu platí ustanovení čl. III odst.
2.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně
i pro poživatele důchodů ze sociálního
zaopatření příslušníků
ozbrojených sil. Ministři národní
obrany a vnitra stanoví podrobnosti, zejména stanoví,
který orgán provede opatření podle
odstavce 1.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové
vlády.