Státní rozpočet na rok 1958 poskytuje dostatečné
prostředky, abychom mohli dále rozvíjet naši
investiční politiku, která je význačným
rysem našeho hospodářského úsilí,
zejména od r. 1948.
Tato důsledná a prozíravá politika
KSČ a vlády NF. plně podporovaná Národním
shromážděním. přinesla nesmírně
významné politické i hospodářské
výsledky.
Umožnila nám přestavbu našeho národního
hospodářství a podstatné zeslabení
závislosti na kapitalistické cizině, přispěla
k odstranění hlavních disproporci v našem
hospodářství, zděděných
po kapitalistické republice, úspěšně
pomohla k vyrovnávání rozdílu
mezi českými zeměmi a Slovenskem. Vytvořila
statisíce nových pracovních příležitostí
a přispěla tak k plné zaměstnanosti
obyvatelstva i vysokého podílu žen zapojených
do pracovního procesu.
Výsledky naší investiční politiky
přispěly nemalou měrou k vybudování
mohutné materiálně technické základny,
že můžeme, 10 let po vítězném
únoru 1948, vytyčit si smělý cíl,
dovršit v nejbližších 2 až 3 letech
vybudování socialismu v naší vlasti
a že je zcela reálný náš politický
cíl - v historicky nejkratší době
dostihnout a předstihnout průmyslově nejvyspělejší
kapitalistické státy. Naše investice, tak jako
všechno naše snažení, mají mírový
charakter. Jejích cílem je rozvoj národního
hospodářství a další vzestup
hmotné a kulturní úrovně lidu. Posilují
mezinárodní postavení republiky, zvyšuji
její obranyschopnost.
Výdaje na investice představují vysoký
podíl našeho národního důchodu.
To je charakteristickým zjevem všech zemí socialistické
světové soustavy.
Také v některých kapitalistických
státech se investice podílejí vysokým
procentem na národním důchodu. Avšak
na rozdíl od našich investic, které slouží
životu, jsou to převážně investice,
zaměřené k dalšímu vzestupu
horečného zbrojení, k přípravě
nové války, k rozsévání
smrti v masovém měřítku, investice
v podstatě neproduktivní, které vedou
k ožebračováni pracujících
a ještě prohlubují hospodářskou
krizi, jejíž příznaky jsou stále
zřetelnější. Naše investice jsou
produktivní a jejich výsledky jsou významným
příspěvkem v boji za světový
mír. Tím více musíme pečovat
o jejích vysokou účinnost. Výsledky
některých našich investic nejsou však
úměrné nákladům, které
jsou na ně ve státních rozpočtech
věnovány. V naší investiční
politice a zejména v její realisaci se objevují
každoročně značné závady
a nedostatky, které byly a jsou po řadu let v Národním
shromáždění kritizovány.
Velké potíže v investiční
výstavbě působí soustavné neplnění
piánu stavebně montážních prací
a dodávek strojů. I když státní
investiční výstavba docílila loňského
roku nejlepší plnění plánu za
poslední 4 roky, přesto však plán splněn
nebyl. Závažným problémem minulého
roku byla skutečnost, že investiční
výstavba nebyla splněna v rozhodujících
krajích, Karlovy Vary, Ústí n. L. a Ostrava,
na nejdůležitějších stavbách
palivové a energetické základny. Tím
řada výrobních kapacit, s nimiž
se počítalo již při plnění
výrobních úkolů v r. 1957, dokončena
nebyla a naše národní hospodářství
bylo ochuzeno o značné množství surovin
a výrobků.
Jednou z příčin neplnění
úkolů investiční výstavby je
dlouhá doba výstavby některých. objektů,
z toho plynoucí nadměrná rozestavěnost,
která rozptyluje naše materiálové a
finanční prostředky a po řadu let
umrtvuje značnou část našeho národního
důchodu.
Elektrárnu Hodonín I. o výkonu 100 MW jsme
stavěli téměř 2krát déle,
než je v Sovětském svazu norma na výstavbu
tepelné elektrárny o výkonu 300 MW.
Úpravnu vody v Jindřichově Hradci za
61/2 mil. Kčs stavíme již
osmý rok, ačkoliv podle normy by tato stavba měla
trvat maximálně 31/2 roku.
Nepochybuji o tom, že se najde mnoho tzv. objektivních
příčin a důvodů, které
budou dokazovat, proč zrovna v těchto případech
se výstavba tak prodloužila. To však na skutečnosti
nic nemění a rozestavěnost neodstraní.
V naší zemí jsme dosáhli vynikajících
úspěchů ve výstavbě mohutných
děl průmyslových i jiných. Naše
vodní energetická díla v Čechách
i na Slovensku jsou světové úrovně,
v oboru vysokotlakých Kaplanových turbin a
jejích využití zaujímáme vedoucí
místo ve světě. Vzpomínám si
na jednu parlamentní delegací z kapitalistického
státu zo západní Evropy. Prohlíželi
jsme nové výrobní haly Královopolských
strojíren v Brně, které byly postaveny
v první pětiletce. U jedné z nich
se krčila malá a tmavá výrobní
hala, kdysi největší v tomto závodu
za kapitalistické republiky. Některé výrobky
dnešního závodu by se tam ani nevešly.
Jeden z delegátů se zájmem pozoroval
obě budovy a pak s uznáním pronesl:
"Takový rozvoj dokáže jen socialismus."
Ano, to je pravda. A proto je třeba všech těchto
příznivých podmínek, které
nám naše k socialismu spějící
zřízení dává, lépe využívat
a odstraňovat mnohem rázněji všechny
příčiny, které nám naši
investiční výstavbu ještě brzdí.
Že to jde, ukazuje mnoho a mnoho příkladů.
Např. výstavba mostu u Střekova. Po tři
roky tápal investor v koncepci mostu. Při tom
pro rychle rostoucí těžbu uhlí v severočeské
a sokolovské pánvi byl starý jednokolejný
a silně poškozený most vážnou překážkou.
Když však bylo rozhodnuto o koncepci mostu a současně
o nádraží v Ústí n. L.,
došlo k takové koordinované činnosti
stavbařů a hutníků, k takové
iniciativě pracujících, že provoz po
novém mostě byl zahájen dokonce o 1 měsíc
dříve než stanovil vládni termín.
Ve svých volebních obvodech se často setkáváme
s požadavky národních výborů
a občanů na nové investice. Někde
je to škola, jinde vodovod nebo kanalisace. Myslím,
že je správné vysvětlovat našim
voličům, že v prvé řadě
je třeba dokončit akce rozestavěné
a k novým přistupovat jen po přísné
prověrce a podle krajského plánu. Při
tom však musíme vidět, že i některé
z těchto investic jsou nadměrné a předimensované.
Např. vodovody a kanalisace se dimensují zpravidla
podle údajů plánovacích komisí
KNV na výhled růstu obyvatelstva, který je
dvojnásobkem a někdy i více násobkem
dnešního stavu.
Při dnešním průměrném
přirozeném růstu obyvatelstva o 1 % ročně
znamenají takto dimensovaná zařízení
značnou předinvestovanost. Stále se také
používá drahého litinového a
ocelového trubního materiálu vzhledem k tomu,
že není dostatečně technologicky zajištěna
výroba trub z jiného levnějšího
materiálu, zejména trub z předpjatého
železového betonu.
Bylo by rozumné znovu prověřit i tyto investiční
úkoly, odstranit zbytečnosti, používat
levnějších materiálů a uspořenými
prostředky podpořit velkou iniciativu občanstva
v akci Z.
Pro zabezpečení růstu národního
důchodu v budoucích letech je třeba
hledat maximálně účinné řešení
dnešní investiční výstavby. To
znamená podřídit koncepci investiční
výstavby, ať již jde o část stavební
nebo technologickou, přísným zákonům
hospodárnosti a současně zvýšit
požadavky na vysokou účinnost zejména
strojního zařízení. Tyto zásady
jsou známy a jsou také obsaženy v základních
normách o investiční výstavbě.
Přesto však v dosud prováděné
investiční výstavbě se nejen nevyužívá
v dostatečné míře nejnovějších
poznatků pokrokových metod výstavby, nýbrž
v některých případech se běžně
porušují i dávno známé zásady
hospodárnosti výstavby při jejím plánování,
projektování a provádění.
V první etapě prověrky hospodárnosti
investiční výstavby, podle vládního
usnesení z r. 1957, bylo dosaženo úspor
5 miliard Kčs, kromě 1,7 mld uspořených
v sektorových prověrkách.
Z toho asi 42 % činí použití progresivnějších
způsobů stavby, levnějších materiálů
a vyloučení zbytečností, 36 % omezení
objemu výstavby nebo odsunutí předčasných
staveb a 22 % lepší využití existujících
základních fondů, provádění
rekonstrukcí a zavádění nové
technologie místo novostaveb.
Výsledky prověrky jsou velmi cenné. Přinesly
poučení investorům i projektantům
o ekonomické účinnosti a hospodárnosti
investiční výstavby.
Jde o to, aby tyto jednorázové zkušenosti byly
proměněny v trvalou praxi.
Investiční výstavba prováděná
podle dosavadní praxe by nezaručila dosažení
cílů, vytyčených usnesením
Ústředního výboru KSČ o zásadách
zvýšení ekonomické účinnosti
našeho národního hospodářství.
Za dosavadních podmínek ani jeden z účastníků
výstavby, to je investor, projektant a dodavatel, nemá
dostatečný hmotný zájem na tom, aby
výstavba. byla prováděna hospodárně
a byla rentabilní.
Naopak, dosavadní ekonomické podněty působily
většinou opačně. Tak např. získání
co největších reserv v kapacitách,
výstavba nadměrných a luxusních administrativních
budov atd. ulehčovalo investorovi plnění
úkolů stanovených výrobním
plánem. Takový investor přistupoval potom
k řešení svých potřeb pomocí
investiční výstavby s vědomím,
že rozsah prostředků, které požaduje
ze státního rozpočtu, není závislý
na tom, kolik sám společnosti a státnímu
rozpočtu odvede. Ani státní plán ani
státní rozpočet nevyvozovaly dosud žádné
důsledky z toho, že např. investor nedodržel
termín uvedení kapacity do provozu, že překročil
rozpočtovou cenu atd.
Při dnešní praxi plánování
a financování vlastních nákladů
výroby plán i rozpočet prostě vezmou
na vědomí, bez jakýchkoliv důsledků,
pořizovací cenu investice a vysoké odpisy
z ní vyplývající jako nespornou
položku vlastních nákladů.
Investiční úkoly jsou také dosud posuzovány
převážně z hlediska technického
a nejsou dostatečně ekonomicky zdůvodňovány.
Vznikaly tak některé známé případy,
že produkce z nových provozů vykazuje
vyšší vlastní náklady, než
ve starých závodech.
V naší investiční politice mají
stále ještě rozhodující podíl
stavební práce a nikoliv dokonalá technologická
zařízení, ačkoliv poměr by
měl býti obrácený.
Celonárodní diskuse k dopisu Ústředního
výboru KSČ ukázala, že je nezbytně
nutné, chceme-li skutečně dosáhnout
obratu v otázkách hospodárnosti, uvést
hmotný zájem investorů, projektantů
a dodavatelů do souladu se zájmem celé společnosti
a co nejvyšší efektivnosti výroby.
Ukáži na jednom úseku, jaké máme
veliké reservy:
V sektoru ministerstva hutí bylo z investic nadlimitních
a podlimitních ušetřeno 438 mil. Kčs.
Po dobré organisační přípravě
bylo v NHKG z iniciativy pracujících dosaženo
na jedné stavbě úspory 66 mil. Kčs
v důsledku zhospodárnění navrhovaného
zařízení, zlepšení využití
existujícího technologického zařízení.
Na stavebních nákladech bylo ušetřeno
též značných částek snížením
rozsahu stavebních prací, aby se předešlo
přeinvestování.
V Třinci bylo ušetřeno celkem 63 mil.
Kčs nákladu na stavební a technologické
zařízení. Např. navržením
jiného způsobu uložení vodovodního
potrubí se dosáhlo kromě úspory částky
904 tis. Kčs i úspory materiálu, který
je úzkým profilem. Úspěšně
byla provedena prověrka v KO Břidličná,
kde bylo na rekonstrukci a výstavbě závodu
ušetřeno 17 mil. Kčs lepším využitím
navrženého technologického zařízení
a zmenšením rozsahu stavebních prací;
dobře se do prověrky zapojili i zlepšovatelé
a pří prověrce byla uplatněna úspora
1,483.000 Kčs ze zlepšovacích návrhů.
Opatření strany a vlády, posílení
stability naších dlouhodobých plánů,
změny v organizaci řízení, plánování
a financování průmyslu a stavebnictví,
rozdělení výstavby na státní
a decentralisovanou, změny v organizaci projektových
prací, zdůraznění ekonomických
podnětů hmotné zainteresovanosti pracujících,
vytvářejí příznivé předpoklady
pro to, abychom úkoly investiční výstavby
mohli plnit s větší účinností
a hospodárností.
Avšak toho všeho nelze dosáhnout pouze zlepšením
metod plánování a financování,
ani sebelepší soustavou hmotných pobídek.
Tento úkol nemůže být také úspěšně
splněn pouze úzkým kruhem odborníků
a vedoucích hospodářských pracovníků.
Základní podmínkou dosažení celého
úspěchu je, aby každý z nás,
jako občan našeho státu, jako společenský
vlastník celého národního bohatství,
přispěli k lepšímu plnění
plánovaných úkolů, k lepšímu
hospodaření, k vyšší účinnosti
naší investiční výstavby, k dovršení
výstavby socialismu.
Soudružky a soudruzi, sestry a bratři, vybudovali
jsme v naší republice v poměrně
krátké době 10 let velkolepá díla,
která dala lidem práci, posílila hospodářskou
moc a bezpečnost republiky a okrášlila naši
zemi. Tato díla neslouží jenom nám.
Budou trvalou památkou na budovatele socialismu i pro příští
pokolení. Je třeba jen, abychom prostředky,
plynoucí z práce našeho lidu, využívali
ještě lépe a ještě účinněji
pro další výstavbu.
Vždyť nestavíme jenom závody, doly, přehrady
stavíme velkolepou budovu socialismu a míru, v níž
budou šťastně a spokojeně žít
nové a nové generace našich národů.
Státní rozpočet na rok 1958 je dalším
krokem vpřed na této cestě, a proto se musíme
všichni přičinit o to, aby byl úspěšně
splněn. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dalším řečníkem je pan poslanec
Krejčí. Prosím, aby se ujal slova.
Posl. Krejčí: Soudružky a soudruzi,
sešli jsme se, abychom projednali státní rozpočet
na rok 1958 a při této příležitosti
mi dovolte, abych jako pracovník OKR našeho největšího
uhelného revíru řekl několik slov
o tom, jak se míní naší pracující
vypořádat s úkoly v tomto jubilejním
roce.
Každého pracovníka našeho revíru
bolela ta skutečnost, že jsme svůj hornický
slib daný ÚV KSČ, vytěžit v roce
1957 navíc 300.000 tun uhlí, nesplnili. A nedokázali
jsme ani splnit náš státní plán.
Byl splněn jen na 98 %. Příčin bylo
několik.
Především tu byla ta skutečnost, že
jsme podceňovali své vlastní síly,
že nám chyběla odvaha se po chlapsku s úkoly
vypořádat. ÚV naší strany v prosinci
minulého roku po pečlivém rozboru situace
v OKR vyjádřil své stanovisko k situaci
v revíru. ÚV konstatoval, že plán
v OKR je možno splnit, že v revíru
je dostatek pracovních sil. V nedostatečné
míře je využíváno mechanisace.
Naši hospodářští a političtí
pracovníci musí se postavit do čela boje
za splnění pracovních úkolů.
Je nutno říci, že stanovisko ústředního
výboru posílilo víru v naše síly
a upevnilo odhodlání servat se s úkoly
roku 1958.
A výsledek? Nástup do roku 1958 v našem
revíru je více než uspokojivý. Úkoly
v roce 1958 jsou o více než 1,000.000 tun vyšší.
Přesto naši pracující v prvém
čtvrtletí tyto úkoly vysoce překročili
a dali skoro 100.000 tun uhlí nad plán. Byly také
překročeny úkoly v případě
porubních front, což nám zaručuje další
možnost plynulého plánu těžby.
Radostná je zejména skutečnost, že těžba
navíc v I. čtvrtletí byla poprvé
od osvobození dosažena téměř
bez nedělních směn.
Třeba si však připomenout, že také
v minulých letech jsme vždy slibně začali,
avšak co jsme v prvních měsících
nahospodařili, to jsme v létě prohospodařili
a na konec roku s hanbou účtovali. A právě
v této souvislosti si jistě budeme klást
otázku: nebude se opakovat rok 1957 nebo jiná léta?
Ne! I když ani v nejmenším nelze podceňovat
úkoly 1958, kdy nám zbývá odstranit
ještě hodně překážek a nedostatků,
přece se jen situace v našem revíru od
základu změnila. Předem je tu skutečnost,
že revír překračuje plánované
úkoly i v přípravách, což
zaručuje dostatek porubních front. Po prvé
v historii jsme měli v lednu v provozu 27
kombajnů a plán kombajnové těžby
byl splněn na 107 %. Ovšem i když výsledky
kombajnové těžby na počátku roku
1958 se zdají býti uspokojivé, přesto
bych chtěl poukázat, že právě
zde jsou veliké reservy, z nichž musíme
při zajišťování letošní
těžby vycházet. Předem: 27 nasazených
kombajnů je počet naprosto nedostatečný.
Těchto strojů máme v revíru více,
ozývají se hlasy lidí, kteří
chtějí s těmi stroji pracovat, avšak
strojů není. Zdá se nám, že lhůty
oprav těchto strojů se zdají býti
vysoké a je třeba také zkoumat, na kterých
šachtách leží stroje ladem, aniž
by uhlí těžily. Ani v nejmenším
nemůžeme býti také spokojeni s průměrnou
měsíční těžbou 7.830 tun
na jeden stroj. Vždyť je nám známo, že
dobré kombajnové kolektivy těží
neustále okolo 20.000 tun měsíčně.
Bude proto třeba dosáhnout těžby kombajnem
v nízkých slojích okolo 300 tun denně,
ve vysokých pak 600 tun, což by znamenalo průměrné
těžby 13.000 tun. Jinými slovy to znamená
zvednout dosavadní měsíční
průměr těžby na jeden nasazený
kombajn alespoň o 80 %, jelikož jenom tehdy budou
kombajny plně využity.
Uvedeného čísla je možno dosáhnout,
jelikož celá řada osádek, pracujících
s kombajnem, těží již přes
25.000 tun měsíčně. Těchto
výkonů není myslitelné dosáhnout
dosavadním způsobem práce. Předpokládá
to, aby všechny kombajnové osádky pracovaly
novou komplexní organisací práce podle grafu
více cykličnosti. Vícecykličnost není
nic jiného než dosud vžitou organisací
práce v porubech, to je vyuhlit stěny, přeložit
těžní zařízení a vyplenit,
opakovat více než jedenkrát za 24 hodiny. Naše
nejlepší kolektivy dosahují již dvou cyklů
denně a s úzkopokosovými stroji pak
až 4 cyklů během 24 hodin. Že se práce
podle grafu vícecykličnosti vyplácí
nejen kolektivu, nýbrž také našemu národnímu
hospodářství, chtěl bych dokumentovat
na příkladu kolektivu soudr. Adolfa Šubryta
z našeho dolu Čs. armády v Karviné.