o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů a o úpravě některých jejich poměrů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Soudcem lidového nebo krajského soudu může být zvolen každý občan Československé republiky, který je oddán lidově demokratickému zřízení, je občansky bezúhonný, má právo volit do národních výborů, má potřebné odborné znalosti a v den volby dosáhl věku 23 let.

(2) Soudcem z lidu lidového nebo krajského soudu může být zvolen každý občan Československé republiky, který je oddán lidově demokratickému zřízení, je občansky bezúhonný, má právo volit do národních výborů a v den volby dosáhl věku 23 let.

(1) Soudce a soudce z lidu lidového soudu volí na dobu tří let na návrh rady okresní národní výbor.

(2) Soudce a soudce z lidu krajského soudu volí na dobu tří let na návrh rady krajský národní výbor.

Dobu, kdy volba soudců a soudců z lidu má být provedena, stanoví vláda.

(1) Počet soudců, který je třeba pro jednotlivé lidové a krajské soudy zvolit, stanoví ministr spravedlnosti.

(2) Pro každý senát lidového soudu je třeba zvolit 50 až 60 soudců z lidu.

(3) Počet soudců z lidu, který je třeba zvolit pro krajský soud, stanoví předseda krajského soudu.

(1) Vztahuje-li se obvod lidového soudu na územní obvod několika okresních národních výborů, volí každý ze zúčastněných národních výborů jen takový počet soudců, který mu z celkového počtu soudců pro tento lidový soud vyhradil předseda krajského soudu; při určení počtu soudců z lidu, který má být jednotlivými zúčastněnými národními výbory zvolen, užije se ustanovení § 4 odst. 2.

(2) Vztahuje-li se obvod krajského soudu na území několika krajských národních výborů, volí každý ze zúčastněných národních výborů jen takový počet soudců, který mu z celkového počtu soudců pro tento krajský soud vyhradil ministr spravedlnosti, a takový počet soudců z lidu, který mu z celkového počtu soudců z lidu pro tento krajský soud vyhradil předseda krajského soudu.

(1) Soudci a soudci z lidu jsou způsobilí k výkonu soudcovské funkce, vykonají-li po svém zvolení tento slib: "Slibuji, že budu věren lidu a republice i jejímu lidově demokratickému zřízení, že budu zachovávat zákony a nařízení a vykládat je v duchu ústavy a zásad lidově demokratického zřízení, že budu rozhodovat svědomitě a spravedlivě podle svého nejlepšího přesvědčení a vždy podle zásad socialistické zákonnosti a že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech."

(2) Slib vykonají soudci a soudci z lidu do rukou předsedy národního výboru, který je zvolil.

(1) Předsedy lidových a krajských soudů a jejich náměstky ustanovuje ze soudců zvolených pro příslušný soud ministr spravedlnosti.

(2) Jednotlivými soudcovskými funkcemi pověřuje zvolené soudce v obvodu krajského soudu jeho předseda.

Soudce lidového nebo krajského soudu může být k prohloubení zkušeností a odborných znalostí povolán ministrem spravedlnosti na dobu nepřesahující tři měsíce k výkonu soudcovské funkce u soudu vyšší stolice.

(1) Nemůže-li soudce lidového nebo krajského soudu dočasně vykonávat funkci, může ho zastupovat jiný soudce téhož nebo vyššího soudu. Opatření v tomto směru v obvodu krajského soudu učiní jeho předseda.

(2) Ustanovení odstavce 1 se užije přiměřeně i v případě, když soudce přestal vykonávat funkci, do doby, než bude zvolen nový soudce (§ 13 odst. 3).

(1) Soudce a soudce z lidu odvolá z funkce národní výbor, který je zvolil, jestliže hrubě porušují své povinnosti. Rovněž je odvolá, jestliže pozbyli způsobilosti být voleni nebo jestliže pozbyli fysické způsobilosti funkci vykonávat. Funkce jsou zbaveni dnem, kdy jim bylo doručeno rozhodnutí národního výboru o odvolání z funkce.

(2) Soudci a soudci z lidu pozbývají své funkce také dnem právní moci rozsudku, kterým byl vysloven nepodmíněný trest odnětí svobody, anebo dnem, kdy odepřeli složit slib.

(1) Před rozhodnutím o odvolání z funkce vyžádá si národní výbor, který soudce nebo soudce z lidu zvolil, vyjádření ministra spravedlnosti a vyzve též soudce nebo soudce z lidu, o jehož odvolání jde, aby se k věci vyjádřil.

(2) Ministr spravedlnosti může pověřit předsedy krajských soudů, aby podávali vyjádření podle odstavce 1 místo něho.

(1) Soudce nebo soudce z lidu může se z důležitých důvodů vzdát funkce. O tom, zda vzdání se funkce má být přijato, rozhodne národní výbor, který soudce nebo soudce z lidu zvolil.

(2) Před rozhodnutím vyžádá si orgán uvedený v odstavci 1 vyjádření

a) ministra spravedlnosti, jde-li o předsedy lidových a krajských soudů,

b) předsedy krajského soudu, jde-li o soudce a soudce z lidu u krajského soudu a o soudce u lidových soudů v obvodu krajského soudu,

c) předsedy lidového soudu. jde-li o soudce z lidu u lidového soudu.

(1) Přestal-li soudce z důvodů uvedených v §§ 10 a 12 před uplynutím doby, na kterou byl zvolen, vykonávat funkci nebo zemřel-li, zvolí se nový soudce; přestalo-li vykonávat funkci několik soudců z lidu, zvolí se noví soudci z lidu jen tehdy, jestliže se počet soudců z lidu zmenšil tak, že soud nemůže bez volby nových soudců z lidu řádně plnit své úkoly.

(2) Přestal-li před uplynutím doby, na kterou byl zvolen, vykonávat funkci soudce nebo soudce z lidu u soudu, jehož obvod se vztahuje na území několika okresních nebo krajských národních výborů (§ 5), zvolí nového soudce nebo soudce z lidu ten národní výbor, který zvolil soudce nebo soudce z lidu, jehož funkce skončila. Přitom se přiměřeně užije ustanovení odstavce 1.

(3) Volby podle odstavce 1 a 2 se vykonají jen na zbytek funkčního období, a to nejpozději do 60 dnů poté, kdy soudci nebo soudci z lidu přestali vykonávat svou funkci.

(1) Soudci a soudci z lidu lidových a krajských soudů jsou povinni zachovávat zákony a nařízení, vykládat je v duchu ústavy a zásad lidově demokratického zřízení a rozhodovat spravedlivě; jsou dále povinni seznamovat občany s právním řádem. Za účelem výchovného působení na občany jsou také povinni seznamovat je s vhodnými před soudem veřejně projednanými případy. Má-li soudce pochybnosti o vhodnosti těchto případů, vyžádá si souhlas předsedy soudu. Jinak jsou soudci a soudci z lidu povinni zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, a to i po skončení funkce, ledaže by podle zákona byli povinni takové věci sdělit nebo byli povinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěni předsedou soudu, a jde-li o předsedu soudu, předsedou soudu vyšší stolice.

(2) Soudci a soudci z lidu lidových a krajských soudů jsou povinni vykonávat svou funkci svědomitě a vystříhat se při výkonu funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo snížit důvěru k soudcovským úkonům nebo vážnost funkce, kterou vykonávají.

Soudci jsou povinni podávat národním výborům, které je zvolily, o své činnosti pravidelné zprávy.

(1) Soudci lidových a krajských soudů jsou volenými funkcionáři. Přísluší jim funkční plat odstupňovaný podle rozsahu, odpovědnosti a významu funkce; podrobnosti stanoví vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.

(2) Pro soudce lidových a krajských soudů platí předpisy platné pro zaměstnance státního aparátu, zejména pokud jde o jejich nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení, o nárok na dovolenou, o pracovní dobu, o nepřítomnost v práci, o jejich další povinnosti a o náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, pokud tento zákon neupravuje jejich postavení jinak.

(3) Zvoleným soudcům se zachovává jejich pracovní poměr; v tomto pracovním poměru mají však ode dne nástupu do funkce neplacené pracovní volno.

(1) Soudci z lidu nemohou být výkonem funkce zkráceni na svých nárocích z nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.

(2) Úraz, který utrpí soudce z lidu při výkonu funkce, se považuje vždy za pracovní úraz.

(3) Podrobnosti budou upraveny prováděcími předpisy podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a podle zákona o sociálním zabezpečení.

Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout soudcům z lidu neplacené pracovní volno k výkonu funkce.

(1) Trestní stíhání soudců lidových a krajských soudů pro trestné činy může být zahájeno jen se souhlasem generálního prokurátora; totéž platí o jejich stíhání pro přestupky před soudem.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i o trestním stíhání soudců z lidu pro čin spáchaný při výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce soudce z lidu.

(1) Soudce, ohledně něhož byl podán návrh na odvolání z funkce (§ 10), nebo který je trestně stíhán (§ 19), může být až do skončení řízení o návrhu na odvolání z funkce nebo do skončení trestního řízení výkonu funkce zproštěn.

(2) Zproštění výkonu funkce nařizuje ministr spravedlnosti, a to, je-li soudce trestně stíhán, na návrh generálního prokurátora; o zproštění výkonu funkce vyrozumí ministr spravedlnosti orgán, který soudce zvolil.

Soudce z lidu, ohledně něhož byl podán návrh na odvolání z funkce nebo který je trestně stíhán, nebude až do skončení řízení o návrhu na odvolání z funkce nebo do skončení trestního řízení k výkonu funkce povoláván.

Dokud nebyly provedeny nové volby, jsou soudci a soudci z lidu povinni vykonávat funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, a to až do doby, kdy nastoupí funkci nově zvolení soudci a soudci z lidu.

(1) Soudci, kteří byli na svá místa ustanoveni podle dosavadních předpisů, pokračují ve výkonu své funkce až do dne, kdy nastoupí do funkce, kterou vykonávají, zvolení soudci.

(2) Ustanovení odstavce 1 se užije i o soudcích z lidu povolaných k výkonu soudcovské funkce podle dosavadních předpisů.

(1) Soudci lidových a krajských soudů, ustanovení podle dosavadních předpisů, stávají se dnem, kdy nastoupí do funkce soudci zvolení, správními zaměstnanci v oboru ministerstva spravedlnosti.

(2) Ministr spravedlnosti učiní opatření, aby správní zaměstnanci uvedení v odstavci 1, kteří nebyli zvoleni soudci, byli zařazeni na místa odpovídající jejich způsobilosti.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon; zejména se zrušují, avšak jen, pokud se vztahují na soudce, po případě na soudce z lidu lidových a krajských soudů:

1. zákon č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), s výjimkou ustanovení §§ 17 až 22;

2. ustanovení §§ 1 až 4 a 7 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platový řád) ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb.;

3. ustanovení §§ 10 až 15, 17 a 18 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví;

4. ustanovení §§ 29, 34 a 36 zákona č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, ve znění zákona č. 66/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů.

(2) Předpisů uvedených v odstavci 1 se však užije u soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů ustanovených, po případě povolaných podle dosavadních předpisů až do dne, kdy nastoupí místo nich do funkce zvolení soudci a soudci z lidu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.