Dále dovolte, abych se zmínil o nejdůležitějších bodech, ve kterých se navržený zákon resp. příslušná vyhláška liší od dosavadních předpisů.

Dosavadní předpisy nepřihlížely k tomu, že rentabilita jednotlivých podniků není rovnoměrná, a proto ty podniky, které mají bez zásluhy větší rentabilitu, měly i vyšší příděl. Tento nedostatek je nyní odstraněn tím, že příděly do fondů nebudou stanoveny procentem ze zisku, nýbrž určitým procentem ze mzdového fondu podniku. Tím současně bude stanoven i hospodářský a společenský význam podniku. Další změnou je, že se odstraňuje znevýhodnění podniků s plánovanou ztrátou. Rovněž důležitou a pro podniky velmi výhodnou změnou je ustanovení, že fondy budou dotovány - ovšem za předpokladu splnění podmínek uvedených ve vyhlášce - nenávratnými čtvrtletními podíly z celoročního podílu.

Velkým nedostatkem u ředitelských fondů byla ta okolnost, že podniky byly zainteresovány na plnění plánu zisku, nikoliv na rozvoji zisku od roku k roku. Proto neměly také zájem, aby výrobu a tím i zisk neustále zvyšovaly, nýbrž snažily se, aby dostaly nízké výrobní i akumulační úkoly. V novém zákoně jest nyní ustanovení, že zisk musí míti nyní čtvrtletně vzestupnou tendenci.

Jinak je v navrženém zákoně další důležité ustanovení, že resortní ministr po dohodě s ministrem financí může povoliti výjimku pro dočasné zrušení některého z ukazatelů plněni, když závod prokáže, že jej nemohl splnit ne z vlastní viny.

Vážené Národní shromáždění! Navržený zákon, resp. příslušná vyhláška č. 65 z 13. března t. r. dávají nyní ještě větší možnosti našemu pracujícímu lidu, aby ještě více prokázal svou iniciativu a vlastnost dobrého hospodáře a zlepšoval si získanými prostředky svá pracoviště, ulehčoval a zhospodárnil svou práci i zkrášloval svá kulturní zařízení, ve kterých nabývá nových tvůrčích sil.

Navrhuji proto, aby Národní shromáždění schválilo předložený návrh zákona o podnikových fondech pracujících. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zahajuji rozpravu, neboť ke slovu se přihlásil poslanec Kozelka. Dávám mu slovo.

Posl. Kozelka: Vážené soudružky a soudruzi, všichni pracující a celé naše Revoluční odborové hnutí vítají, že vláda přistoupila k úpravě dosavadních ředitelských fondů a že se činí další krok vpřed při uskutečňování usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa.

Hned v úvodu chci zdůraznit, že naši dělníci a funkcionáři ROH pohlížejí na vládní návrh zákona, který je Národnímu shromáždění předkládán ke schválení, s plným zájmem a vědomím odpovědných hospodářů. Diskuse na výrobních poradách, členských schůzích i aktivech odborových funkcionářů potvrzuje, že naši pracující chápou zásady nových podnikových fondů jako nástroje k většímu zainteresování na řízení a výsledcích výroby.

Na toto politické, morální a uvědomovací hledisko je nutno k!ást podle mého názoru daleko větší důraz, než činí samotná důvodová zpráva k návrhu zákona, v níž převládají ekonomická a fiskální hlediska.

Na nové soustavě podnikových fondů pracujících se celá naše dělnická třída a pracující inteligence znovu přesvědčují, že podíl pracujících na řízení výroby má svůj odraz i v podílu pracujících na výsledcích této výroby. Zákony a nařízení lidově demokratického státu směřují k jedinému cíli: zabezpečit trvalý růst hmotné a kulturní úrovně pracujících. Je možno prohlásit, že i předložený návrh zákona i vládní vyhláška o podnikových fondech pracujících odpovídají tomuto cíli, neboť vycházejí z bohaté výrobní zkušenosti a kritických připomínek dělníků, ředitelů i funkcionářů k dosavadním ředitelským fondům.

Ústřední rada odborů, která na návrhu úzce spolupracovala, se již v dubnu loňského roku na svém IV. plenárním zasedání zabývala stavem využívání ředitelských fondů a usnesla se vypracovat opatření ke zvýšení jejich účinnosti a pobídkovosti. Dbala přitom základních hledisek, aby se z těchto fondů stal jednak pobídkový činitel k rovnoměrnému plnění plánu čtvrtletí, účinnější nástroj k většímu hmotnému zainteresování pracujících, jakož i účinnější prostředek pro pohotové zlepšování výrobních, sociálních a kulturních podmínek pracujících. Dosavadní stav v používání prostředků z ředitelských fondů znovu potvrdil nutnost základní úpravy dosavadních předpisů a celé soustavy ředitelských fondů. Peníze na ředitelských fondech měsíc od měsíce zamrzaly na kontech bank, místo aby byly vráceny do oběhu a využity k těm účelům, pro které byly původně určeny. Jestliže celkový zůstatek peněz na ředitelských fondech činil k 1. lednu 1 956 422 milionů Kčs, stoupl k 30. září na 569 milionů Kčs a k 1. lednu 1957 překročil vysoko hranici 600 milionů Kčs.

Naši pracující právem kritisovali nedostatečnou péči hospodářských orgánů o využití těchto prostředků, a přitom mohli ukazovat na celou řadu nedostatků v péči o racionalisaci výroby i v péči o člověka, jež by se daly právě za pomoci peněz z ředitelských fondů odstranit.

Ani odborové svazy se nestaraly dost důsledně o pohotové a účelné využití těchto prostředků, a závodní výbory se málo nebo vůbec nepodílely na zpracování rozpočtu z ředitelského fondu. Nekontrolovaly jejich dodržování a přenechávaly jejich čerpání zcela volně a výhradně k disposici řediteli, takže nechyběly v posledním roce ani případy zneužití ředitelských fondů ředitelem podniku. Není divu, že naši dělníci i funkcionáři pohlíželi na ředitelské fondy jako na "fondy ředitele".

Je všeobecně známo, že pokulháváme ve zdokonalování techniky, v plnění plánu technického rozvoje a v zavádění nových zlepšovacích návrhů a racionalisačních opatření. A přitom není využito právě tak velkého zdroje, jakým byly ředitelské fondy. V závodech ministerstva paliv byla z 30 mil. Kčs určených na rozšíření a zlepšení výroby čerpána jenom jedna třetina, v automobilovém průmyslu byla čerpána z 8 mil. Kčs určených na rozšíření výroby jenom polovina a ve stavebnictví jedna čtvrtina, v lehkém průmyslu bylo použito ze 78 mil. Kčs pouze 29 mil. Kčs na rozšíření a racionalisaci výroby. Obdobný stav je i v používání peněz ředitelských fondů určených na kulturní, zdravotní a sociální výstavbu a péči o pracující. V palivech, kde je této péče především třeba, byla z 19 mil. Kčs skutečně čerpána jenom polovina, v hutích z 11,5 milionů Kčs použito pouze 7,800.000 Kčs a ve stavebnictví ze 6,650.000 Kčs použita pouze třetina.

V Elektrárně 1. máj v Třebovicích nebyl za rok 1956 dodržen rozpočet ředitelského fondu a čerpání ve všech položkách bylo minimální. Dělníci i funkcionáři této elektrárny právem kritisovali, že vinu na tom má též ta skutečnost, že vedení závodu rozhoduje o čerpání položek zcela samo a že závodní výbor k rozhodování nezve. Jaké tu panovaly představy o hospodaření ředitelským fondem, když ředitel navrhl, aby se při příležitosti převzetí Rudého praporu ministerstva a ÚVOS dal zhotovit obraz v ceně 40 000 Kčs. Nový závodní výbor se právem postavil proti takové "investici", kterou nepokládal za prospěšnou a správnou.

Vážnou chybou v dosavadní soustavě bylo i to, že ani plánovaný zisk, ani plánovaná úspora nákladů nemohla být vzhledem k různému stupni rentability spolehlivou, správnou a spravedlivou základnou pro příděly do těchto fondů. Byl neúnosný ten stav, kdy pracující v preferovaných odvětvích byli touto methodou propočtu ve srovnání s méně důležitými odvětvími nepříznivě postihování. Nebylo řídkým zjevem, že podniky paliv, hutí, rudných dolů, těžkého strojírenství měly při témže plnění plánu podíly propočtené na jednoho zaměstnance několikanásobně menší než třeba v mlékárenském a cukrovinářském podniku.

Přes všechny nedostatky je však třeba říci, že ředitelské fondy pomohly v mnoha našich odvětvích od roku 1953 zlepšovat výrobní, bytové, sociální a zdravotní podmínky dělníků i technické inteligence a odměňovat peněžitými odměnami přední dělníky, mistry a techniky takovou měrou a v takovém rozsahu, jak je možné jen v socialistickém společenském zřízení. Což by byli někdy kapitalističtí majitelé Škodovky v Plzni věnovali část svého zisku na výstavbu závodní nemocnice pro dělníky, na výstavbu závodního klubu a velkého stadionu, což by věnovali ročně přes milion korun na rekreaci zaměstnanců a jejich dětí, jako si to mohou dovolit dnešní Leninovy závody? S týmiž argumenty můžeme dnes u tisíců našich podniků a závodů názorně dokázat, že hodnoty vytvořené rukama dělníků se vracejí zpět k jejich prospěchu a k prospěchu jejich rodin. Tato fakta by měla být v naší vysvětlovací činností a zvláště v tisku více zdůrazňována, aby se i při dosavadních nedostatcích ředitelských fondů nezastínila veliká vymoženost, kterou ředitelské fondy v našem výrobním a společenském životě dosud představovaly, zvláště tam, kde jich bylo správně a účelně použito.

Jestliže přistupujeme k úpravě ředitelských fondů v současné době, tak je to proto, že chceme nejen odstranit dosavadní slabiny, ale především proto, že si přejeme učinit z podnikových fondů pracujících významný nástroj účasti dělnické třídy na řízení výroby. Již samotná změna názvu ředitelských fondů, navržená Revolučním odborovým hnutím, má vyjádřit prohloubení a rozšíření účasti pracujících na správě veřejných věcí, na řízení výroby a rozvoji naší ekonomiky. Komunistická strana Československa na únorovém zasedání Ústředního výboru zdůraznila, že vyřešení a zvládnutí všech úkolů výstavby socialismu je závislé na tom, jak se podaří mobilisovat a zapojit masy pracujících v přímé účasti na řízení výroby. V mohutném rozvoji výrobních sil socialistické společnosti je tento požadavek objektivní nutností a zákonitostí. Proto odbory, jako zastupitelská organisace pracujících v našich závodech, mají prvořadý zájem i pocit odpovědnosti za to, jak se jim podaří účast lidí prostřednictvím odborových orgánů co nejúčinněji organisovat.

A právě v podnikových fondech pracujících mají odbory jeden z účinných prostředků. Spojení zájmů národního hospodářství se zájmy podniků, zájmů kolektivů se zájmy jednotlivců, které se názorně promítá v podnikových fondech pracujících, si přímo vynucuje co nejaktivnější podíl odborové organisace na úsilí získat prostředky do podnikového fondu i na dobrém hospodaření s ním.

Závodním výborům se dává významné oprávnění v tom směru, že ředitel je povinen vložit rozpočet fondu do kolektivní smlouvy a učinit tak zásadní celoroční rozpočet použití prostředků fondů závislým na vzájemné dohodě se závodním výborem. Rozpočet podnikového fondu jako nedílná součást kolektivní smlouvy vytváří předpoklad, že jeho plnění a doplňování v průběhu roku je postaveno pod veřejnou kontrolu odborové organisace a celého kolektivu.

Prostředky fondu spravuje ředitel podniku za aktivní kontroly odborové organisace. Aniž se snižuje odpovědnost ředitele, vytvářejí se předpoklady pro prohloubení vlivu odborové organisace na hospodaření s fondy. Vzájemné spojení podnikového fondu s kolektivní smlouvou umožní, aby smluvní závazky byly každé čtvrtletí pohotově kolektivně doplňovány a obohacovány o čtvrtletní nenávratné podíly. Projednávání kolektivních smluv na široké základně členských schůzí odborové organisace bude spolu s projednáváním výsledků hospodaření a podílů do podnikového fondu příležitostí k tomu, aby se zvýšil zájem pracujících na výsledcích výroby měsíc od měsíce, čtvrtletí od čtvrtletí, rozvíjela se jejich soutěžní iniciativa i vědomí opravdových hospodářů na pracovišti.

Stejně tak ale je zapotřebí, aby nejen odborové svazy, ale i ministerstva, pověřenectva i hlavní správy souběžně s rozšiřováním své pravomoci zvyšovaly i vědomí své odpovědnosti za hospodaření prostředky státního rozpočtu. Zvláště při uplatňování finanční kázně se dostává ministerstvo financí a s ním často i Ústřední rada odborů do situace jediných ochránců socialistické discipliny, když odmítá nesprávné požadavky ministerstev. Ministerstvo stavebnictví žádalo v současné době mimořádné podíly do ředitelského fondu pro takové závody, kde vůbec ředitelský fond ani zřízen není. Na příklad pro odštěpný závod Stavomontáže Praha, Instalace Praha, Stavomontáže Hradec Králové, Zásobovací základnu č. 18 Prešov a jiné. Nebo žádalo s pověřenectvem stavebnictví mimořádný podíl do ředitelského fondu ve výši téměř 200 tisíc Kčs pro podnik Pozemní stavby Košice, přestože zůstává státní pokladně dlužen 4 miliony korun na odvodu zisku. Očekáváme proto, že zvýšení pravomoci ministerstev a odborových svazů povede i k vyšší odpovědnosti za úspěšné hospodaření a využívání ředitelských fondů.

Řekl jsem již, že podnikové fondy pracujících představují významný krok vpřed v naší soustavě veřejné pobídky pracujících a že všechny jejich zásady lze plně doporučit Národnímu shromáždění k jednohlasnému přijetí. Nicméně bych si dovolil, vážené soudružky a soudruzi, obrátit vaši pozornost k některým pokrokovým prvkům nové úpravy.

Pokrokovým prvkem proti dosavadnímu stavu je ustanovení, že podnikové fondy pracujících mohou být zřizovány v mimořádných případech i v útvaru podniku. Otevírá se tím možnost zřizovat za určitých předpokladů podnikové fondy pracujících na příklad v odštěpných závodech podniku, které jsou samostatnou plánovací, organisační, chozrasčotní hospodářskou jednotkou. To může pomoci vyřešit některé problémy, které dosud byly ve velkých podnicích, jejichž některé závody sice léta plnily ukazatele plánu, ale nikdy příděly do ředitelského fondu neobdržely, jestliže podnik zůstal jako celek pozadu za plánovanými ukazateli.

Dále je nutno vítat to, že v podnikových fondech pracujících je odstraněna rozličnost postavení a posuzování podniků ztrátových a ziskových a že se stanoví jednotný způsob výpočtů plánovaných podílů. Tento základ je vcelku předností. Odpovídá principům socialistického odměňování podle zásluhy, neboť nejlépe vyjadřuje nejen velikost podniku a počet zaměstnanců, ale i stupeň ekonomické důležitosti podniku v národním hospodářství. Prakticky to znamená, že lze očekávat novou úpravou zvýšeni základních podílů o 46 %, zatím co snížení z nadplánovaných podílů má činit zhruba 16 %. Toto zvýšení základního plánovaného ročního podílu bude představovat v klíčových podnicích i zvýšení o několik milionů korun a v mnoha závodech o statisíce korun již při pouhém 100 % plnění hlavních ukazatelů, t. j. plánu výkonu, plánu zisku, respektive při podkročení plánované ztráty a splnění plánu vlastních nákladů. S ekonomického hlediska vzato, jde tu o smělé použití ukazatelů plánu jako ještě účinnější pobídky pracujících k rovnoměrnému plnění plánu. Jestliže na příklad podnik "Slavia-motor" Napajedla měl v roce 1955 základní podíl 35 010 Kčs, pak při témže mzdovém fondu a témže plnění tří hlavních ukazatelů bude mít podle nové úpravy 178.304 Kčs, podnik "Chemontáž" Hradec Králové oproti základnímu podílu v roce 1953 ve výši 158 tisíc Kčs bude mít podle nové úpravy základní podíl ve výši 356 tisíc Kčs. To názorně dokazuje, že dochází ke zvýšení a tím i k upevnění základních podílů do podnikových fondů, aby tak byl zabezpečen základní zdroj prostředků ředitelského fondu na nejvyšší možnou míru.