Větší odbornou pomoc našim JZD musí
poskytovat naše strojní stanice. Rok od roku přibývá
v našich STS odborných kádrů, kteří
se vracejí ze škol a kursů. Jejich pomoc v
JZD se však dostatečně neprojevuje. Právě
pomocníci STS by měli být nositeli nových
pokrokových myšlenek a v praxi je v družstvech
pomáhat zavádět.
Také práci našich odborníků -
výzkumných ústavů, zemědělských
škol, šlechtitelských a semenárských
podniků a dalších je třeba více
využívat pro zemědělskou praxi.
Soudruzi poslanci!
Státní rozpočet kapitoly ministerstva zemědělství
a lesního hospodářství dává
na investiční výstavbu JZD v roce 1957 částku
2.938 milionů korun. To je o 24 % vyšší
než v roce 1956. Rozšíří se tím
zejména kapacita stájových prostor pro skot
a prasata a silážní jámy.
Kromě výhod při placení za práci
STS a dodávek umělých hnojiv a osiv za nižší
ceny se poskytuje JZD odpis z dlouhodobých investičních
půjček ve výši zaplacených splátek.
Pro tyto účely je ve státním rozpočtu
na rok 1957 zařazena částka 630 milionů
korun. Dále je zajištěna v úvěrovém
plánu Investiční banky částka
k poskytování dlouhodobých úvěrů
JZD až do výše 1.998 milionů Kčs,
t. j. o 11 %. více než v roce 1956. Z investičního
úvěru JZD bude v roce 1957 odepsáno 214 milionů
Kčs. To jsou reálné podklady pro další
upevňování stávajících
JZD, abychom prováděli rychlejší a hospodárnější
investiční výstavbu a rychleji zakládali
a rozšiřovali půdní základnu
v JZD. To je jediná osvědčená a rozhodující
cesta, jak splnit směrnice celostátní konference
naší strany a únorového zasedání
ÚV KSČ o efektivnosti výroby a dokončit
výstavbu socialismu v naší milované
vlasti.
Částky rozpočtu kapitoly zemědělské,
který dnes projednáváme, jsou tedy dostačující
k tomu, aby úkoly zemědělské výroby,
vytyčené druhým pětiletým plánem
pro rok 1957, byly splněny. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Prehovorí posl. Kneip
ako posledny rečník pred večerním
prerušením schôdze.
Posl. Kneip: Soudružky a soudruzi poslanci!
V našem Olomouckém kraji jsme v minulém roce
dosáhli některých dobrých úspěchů
v rozvoji socializace vesnice. Rolníci založili 100
nových JZD, takže dnes máme v kraji 36,5 %
půdy z KPZ ve společné družstevní
velkovýrobě. Za měsíc březen
letošního roku založili rolníci 28 nových
JZD s 2.500 ha zemědělské půdy. Stojíme
nyní před úkolem, ještě intensivněji
pomáhat rolníkům v zakládání
nových družstev a rozšiřování
členské i půdní základny stávajících,
abychom tak vytvořili všechny předpoklady pro
splnění úkolu ve zvyšování
zemědělské výroby a životní
úrovně všeho lidu.
Pro rychlý rozvoj socializace nám dávají
dobré předpoklady naše stávající
družstva, která ve své většině
dosahují vyšších důchodů
a výroby než soukromě hospodařící
rolníci a jsou pro ně příkladem bohatšího
a kulturnějšího života. Naše družstva
dosáhla celokrajsky průměrné pracovní
jednotky ve výši 20,76 Kčs plus naturálie
v hodnotě 4,98 Kčs na 1 pracovní jednotku.
V jednotlivých JZD dosáhli družstevníci
zvlášť významných úspěchů.
Ve šternberském okrese v JZD Troubelice dosáhli
v rostlinné výrobě výnosu v průměru
na 1 ha 40,9 q pšenice, žita 30,9 q, ječmene
28,3 q a cukrovky 333 q. V tomto JZD přes zhoubný
výskyt mšice makové, která snížila
značně výnosy v celostátním
měřítku, nejen splnili výrobu cukrovky,
ale ještě vyrobili nad plán. Mimo to si zajistili
bohaté výnosy sena z luk - 40 q z 1 ha a 80 q z
1 ha pícnin na orné půdě. Také
u ostatních produktů dosáhli velmi dobrých
výsledků. Toto JZD hospodaří na polovině
katastru obce, na druhé polovině hospodaří
individuálně drobní a střední
rolníci.
Přitom družstevníci v Troubelicích mají
vypracován plán, jak provedou socializaci v celé
obci a počítají, že do roku 1960 bude
JZD hospodařit na 90 % půdy v obci. Počítají,
že převážná část
rolníků vstoupí za toto období do
družstva a chtějí je získat co nejdříve.
Mezi výrobou JZD a jednotlivě hospodařících
rolníků jsou velké rozdíly. Třeba
jen ve výrobě mléka, kterého družstevníci
dodávají denně 960 litrů a ze záhumenků
120 litrů, kdežto jednotlivě hospodařící
rolníci pouze 410 litrů. Výroba mléka
v JZD stále vzrůstá, neboť družstvo
si vyrobilo, jak jsem ukázal, dostatek krmiv, má
dobré dojnice, správně ošetřované.
Proč tomu tak je? Prostě malovýroba, i kdyby
byla sebevíc intensivní, nemůže udržet
krok s dobře vedenou socialistickou zemědělskou
velkovýrobou. Družstevníci v Troubelicích
nejen kvalitně obdělávají své
pozemky, ale mohou v plné šíři využít
všech poznatků vědy a techniky, takže
dosahují daleko vyšší produktivity práce
než rolníci samostatně hospodařící.
Jen při orbě v JZD, kterou provádí
pásovým traktorem, pooře 1 člověk
za 10 hodin 6 ha půdy. Soukromě hospodařící
rolník za tutéž dobu se svým koňským
potahem pooře pouze 0,6 ha. Přitom nikdy tak kvalitně,
jako pásový traktor. Jen živá práce
v orbě pásovým traktorem je vyjádřena
při sklizni pšenice o výnosu 30 q z 1 ha nákladem
na 1 q 27 haléřů, při orbě
koňským potahem 1,7 Kčs. A tak bychom mohli
uvádět i ostatní neméně působivé
argumenty.
Když jednotlivě hospodařící rolníci
v Troubelicích pracují po staru - malovýrobně,
nejen méně sklízí, ale také
méně trží. Jejich ztráty oproti
JZD činí ročně asi 400.000 Kčs,
vyjádřené jen v nižší užitkovosti
a nižších výnosech.
K tomu ještě přistupuje daleko vyšší
potřeba živé práce a to v každém
soukromém hospodářství více
jak o 30 % než v JZD. Znamená to, že soukromě
hospodařící rolníci musí prodlužovat
svůj pracovní den od jara až do podzimu. Mají
méně času na odpočinek, vzdělání
a zábavu. Prostě - malovýroba nemá
takové možnosti, výnosy ani důchody,
jaké umožňuje dobře organisovaná
socialistická zemědělská velkovýroba.
Vždyť rodina Kropáčova měla za
minulý rok jen v penězích důchod za
práci v JZD 105.000 Kčs kromě naturálií.
To žádná rodina středního rolníka,
byť by sebelépe pracovala, nemůže ani
v Troubelicích, ani v jiných obcích dosáhnout.
Tyto výsledky působí i na řešení
jiných problémů, které v JZD musíme
v současné době řešit, jako na
příklad otázku mladých. V troubelickém
družstvu to už problém není, to ukazuje
skutečnost, že ze 105 družstevníků
je 28 ve věku do 25 let.
Dobrý příklad JZD Troubelic působí
nejen ve vlastní obci, kde si výhody společného
hospodaření stále více rolníků
uvědomuje a vstupují do družstev, ale i v ostatních
obcích na okrese. Poněvadž máme takových
JZD jako Troubelice na okrese více, podařilo se
nám za jejich pomoci založit na šternberském
okrese družstva ve všech obcích mimo tři
a jejich členská i půdní základna
se stále rozšiřují a činí
dnes víc než 52 % půdy. Do konce tohoto roku
chceme získat další rolníky pro společné
hospodaření tak, aby půda obhospodařovaná
JZD činila nejméně 65 % veškeré
půdy na okrese.
Svědčí to o tom, že o rozvoji socializace
z velké části rozhoduje stav hospodaření
ve stávajících JZD, která svým
dobrým příkladem mohou podstatně ovlivnit
jednotlivě hospodařící rolníky
při jejich rozhodování se o vstupu do JZD.
Je tudíž povinností zejména orgánů
národních výborů, zemědělských
odborníků i patronátních závodů,
aby družstvům všestranně pomáhali
zvyšovat výrobu na
1 ha a dosahovat tak vyšších důchodů
než nejlépe hospodařící rolníci.
V horské části našeho kraje máme
některé obtíže jak v hospodaření
JZD, tak i v zemědělské výrobě
vůbec. Dosavadní způsob plánování
zde do určité míry brzdil přirozený
rozvoj toho výrobního úseku, který
má zde nejpříznivější
podmínky prosperity, t. j. chov skotu. Horská oblast
s krátkou vegetační dobou, poměrně
chladným podnebím, s dostatkem vodních srážek
ztěžuje zde úspěšné pěstování
všech plodin. Převážná část
výroby by měla být zaměřena
na dosažení vysokých výnosů sena
z luk, na žírné pastviny a dostatek kvalitních
pícnin na orné půdě. Velikou pomocí
by zde byla již zmíněná specializace.
Na ekonomické konferenci v Rýmařově
byly uvedeny náklady v krmivech a ustájení
na výrobu 1 kg vepřového masa v Dolní
Moravici, které činí 4,9 Kčs a u hovězího
masa jen 2,6 Kčs. Dalším nedostatkem je, že
po žních rolníci dodávají krmné
obilí a na jaře totéž, ale dražší,
nakupují. Na tomto okrese v loňském roce
již částečným uvolněním
plánování a upevněním pracovní
morálky v JZD zvýšili celookresně odměny
na PJ o 6 Kčs. To se odrazilo v zakládání
JZD a jen za měsíc březen na tomto okrese
založili 8 nových JZD, ponejvíce většinových.
V JZD Skály, kde živočichář soudr.
Tulis se věnoval dojnicím, dosáhl od všech
krav průměrné dojivosti na 1 ustájenou
dojnici 2.050 litrů mléka.
Základem v horské oblasti se musí proto stát
chov skotu, výroba mléka, brambory a len, který
řádně ošetřovaný a dobře
sklizený dá spolu s ostatními odvětvími
zemědělské výroby v horské
oblasti přirozeně rozvinutými takové
výnosy a užitkovost, že důchody družstevníků
nebudou o nic menší než na Hané. Proto
si hodně slibujeme od nového způsobu plánování
v zemědělské výrobě v r. 1958,
protože kraj bude moci daleko lépe rozvrhnout výrobu
podle skutečných podmínek jednotlivých
částí kraje.
Do nedávna také u nás převládal
názor, že bez kádrové pomoci v horské
části kraje těžko vyřešíme
obdělání půdy a zvýšení
výroby. Založením nových JZD a získáním
většiny dobrých rolníků do stávajících
družstev budeme však i v horské oblasti schopni
vyřešit všechny problémy, které
se dříve zdály neřešitelné.
Soudr. Pilát, předseda nově založeného
JZD v Janušově na okrese Rýmařov, po
vypracování CVP a rozšíření
členské základny z 22 členů
na 50 říká: "Vyřešíme
i problém rezervní půdy, i problém
mládeže, musíme jen dobře hospodařit."
A to je myslím to hlavní.
Ukazuje se, že máme v kraji všechny podmínky
pro úspěšné pokračování
a dokončení socializace vesnice - musíme
jen rolníkům v jejich přechodu na družstevní
velkovýrobu více pomáhat. V jejich zájmu
je stejně jako v našem, abychom co nejdříve
hospodařili na půdě společně.
To znamená, že ještě intensivněji
budeme provádět přesvědčovací
kampaň, hlavně mezi středními rolníky,
kterých je mimo JZD u nás v kraji ještě
hodně.
V současné době se ve všech okresech
našeho kraje intensivně pracuje na zajištění
úkolů přijatých na společném
zasedání KV KSČ, KNV a KV NF, které
stanoví úkol získat pro společné
hospodaření do konce r. 1960 v JZD 80 % půdy
v celokrajském měřítku.
Máme za to, že splněním tohoto úkolu
nejlépe zajistíme směrnice celostátní
konference KSČ a účinně přispějeme
k dobudování socialismu v naší vlasti.
(Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Na početné dotazy
odpovedám, že 18. schôdza Národného
zhromaždenia, ktorá bude zajtra vo štvrtok 18.
apríla dopoludnia, skončí sa toho istého
dňa večer okolo 19. hodiny.
Navrhujem, aby sme schôdzu teraz prerušili a v rokovaní
pokračovali zajtra o 9. hodine ráno.
Sú nejaké námietky? (Neboli.)
Nie sú.
Prerušujem teda schôdzu a v rokovaní budeme
pokračovať zajtra o 9. hod. ráno.