Nové zákonné opatření předsednictva
Národního shromáždění
přihlíží právě ke všem
těmto změnám. Zákonné opatření
vychází ze základní tendence zajišťovat
a napomáhat k plnění státního
plánu rozvoje našeho národního hospodářství.
Bylo velmi podrobně projednáno dne 8. února
1957 ve schůzi rozpočtového a hospodářského
výboru a pak ve zmíněné schůzi
předsednictva Národního shromáždění
dne 14. února 1957, kdy bylo rovněž po obšírné
debatě schváleno.
Soudružky a soudruzi poslanci, nastínil jsem hlavní
důvody nové úpravy hospodářských
stavebních smluv a doporučuji, aby Národní
shromáždění toto zákonné
opatření předsednictva Národního
shromáždění schválilo.
Má někdo nějaké návrhy, námitky
nebo připomínky k přednesené zprávě?
(Nebyly.) Nemá.
Přistoupíme tedy k hlasování.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí se zákonným opatřením
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 14. února 1957 o hospodářských
stavebních smlouvách, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo toto zákonné
opatření.
Tím je vyřízen první bod denního
pořadu.
Přistoupíme k dalšímu jednání.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění navrhuje, aby rozprava k druhému
a třetímu bodu schváleného pořadu
byla sloučena.
Má někdo nějaké námitky proti
návrhu na sloučení rozpravy? (Nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji, to je většina. Rozprava bude tedy podle
návrhu sloučena.
Žádám nyní o přednesení
zpravodajské zprávy k druhému bodu pořadu,
kterým je
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o národních
výborech (tisk 123).
Zpravodajem je posl. Mandovec, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mandovec: Soudružky a soudruzi poslanci!
Národní výbory jako místní
orgány státní moci pracujícího
lidu a jako nejširší organisace pracujících
v krajích, okresech a obcích se v nemalé
míře zasloužily o úspěchy, kterých
jsme dosáhli při budování socialismu
v naší vlasti. Je to především
proto, že národní výbory plní
všechny své úkoly v těsném
a stálém spojení s nejširšími
vrstvami občanů.
Není třeba rozebírat otázku, jak závažné
úkoly právě v současné době
národní výbory mají. Stačí,
když si uvědomíme význam jejich práce
při zajišťování vzestupu zemědělské
výroby nebo na úseku místního průmyslu
a komunálního hospodářství,
kde národní výbory uspokojují nejrozmanitější
potřeby pracujícího člověka.
Neméně důležité jsou úkoly
národních výborů při organisování
zdravotní a sociální péče,
při rozmisťování pracovních sil,
v péči o všestranný kulturní
rozvoj, o podporu škol a ostatních výchovných
zařízení, při organisování
a kontrole zásobování obyvatelstva, při
zajišťování plánovité výstavby
měst a obcí, při podpoře rozvoje průmyslové
výroby, na úseku posilování obranyschopnosti
země a celá řada dalších jiných
úkolů.
Všechny tyto úkoly a celková činnost
národních výborů zdůrazňují
hlavní jejich poslání. Národní
výbory patří mezi základní
články našeho státního zřízení,
články, které uskutečňují
v každodenním životě politiku strany a
vlády. Jejich prostřednictvím jsou zapojeny
nejširší vrstvy pracujících do
správy státu a na jejich půdě mohou
všichni naši občané tvořivou prací
přispívat k plnění všech úkolů.
Při organisování pracujících
mas používají národní výbory
všech forem, které jsou s to zajistit maximální
účast pracujících na přípravě,
ale také na uskutečňování a
kontrole jednotlivých usnesení národních
výborů. Soustavná masově organisační
práce mezi občany, spočívající
v jejich každodenním získávání,
přesvědčování, mobilisování
a organisování k aktivní a iniciativní
účasti na plnění konkretních
úkolů výstavby, je základem a zároveň
podmínkou úspěšné práce
všech národních výborů. Národní
výbory, které pracujícím vysvětlují
důležitá rozhodnutí a usnesení
strany a vlády, radí se s nimi, pozorně a
pohotově reagují na jejich potřeby, mají
také plnou podporu pracujících, kteří
v nich právem vidí svůj orgán.
Všechny tyto okolnosti a význam národních
výborů podtrhuje ještě pokračující
decentralisace státní správy a zvýšení
pravomoci a odpovědnosti i rozšíření
působnosti výkonných orgánů
národních výborů. Celostátní
konference KSČ vytyčila zásady této
decentralisace, které byly se souhlasem přijaty
všemi složkami Národní fronty. Na podkladě
decentralisačních opatření se na národní
výbory přenáší v rozsáhlé
míře rozhodování na dalších
úsecích zemědělství, místního
hospodářství, státního obchodu,
dopravy, vodního hospodářství, zdravotnictví,
školství a kultury i na dalších úsecích.
S tím je ovšem nerozlučně spjato také
další prohlubování socialistického
demokratismu v naší státní správě
spojené s neustálým zvětšováním
účasti pracujících na správě
státu.
Všechny tyto momenty byly vodítkem i při přípravě
navrženého zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech.
Předložený návrh byl připraven
na základě poznatků z práce národních
výborů v prvním jejich volebním období
a podle zkušeností funkcionářů
i ostatních pracovníků národních
výborů. Přitom se ukázalo, že
dosavadní zákon o národních výborech,
znamenající novou etapu ve vývoji těchto
našich místních orgánů státní
moci, splnil své poslání a že se v praxi
osvědčil.
Revise vyžaduje pouze otázka počtu členů
národních výborů a jejich rad, a to
zejména u národních výborů
nižších stupňů, především
u místních národních výborů
v malých a středních obcích. Jde v
podstatě o to, přizpůsobit počet členů
národních výborů a jejich rad úkolům
a funkci národních výborů i methodám
jejich práce, jak jsem se již o tom v úvodu
zmínil, a podle toho zvýšit počet členů
národních výborů nižších
stupňů a jejich rad, aby tak bylo v souladu s postupující
demokratisací státního aparátu dále
utuženo jejich spojení s lidem a ještě
více zdůrazněn jejich charakter jakožto
nejširších a nejmasovějších
organisací pracujícího lidu. Jde tedy v podstatě
o to, ještě důsledněji sledovat základní
linii, kterou razí zákony o národních
výborech.
Navržená zákonná úprava je tedy
pouze úpravou dílčí a obsahuje tyto
hlavní změny:
1. zvýšit počet členů místních
národních výborů v obcích až
do 2.000 obyvatel,
2. zvýšit vzhledem ke stupňujícím
se úkolům počet členů rad národních
výborů a
3. doplnit předpisy o stálých komisích
národních výborů.
Pokud jde o počet členů národních
výborů a jejich rad, chtěl bych se zmínit
jen o tom, že rozšíření členské
základny u místních národních
výborů umožňuje vytvořit již
u místních národních výborů
i v nejmenších obcích pětičlennou
radu. Tím se odstraní dosavadní závažné
obtíže plynoucí z toho, že rady místních
národních výborů v obcích až
do 1000 obyvatel mohly být pouze tříčlenné,
což v praxi velmi často nevyhovovalo a vedlo i k tomu,
že všeobecně bylo zejména se strany malých
místních národních výborů
požadováno zvýšení počtu
členů jejich rad.
Ze své vlastní praxe ze svého volebního
obvodu mohu uvést, že obec, k níž se přidružovalo
asi 9 osad a která neměla ani celých 1000
obyvatel, měla tříčlennou radu. Prakticky
to vypadalo tak, že z vlastní obce byl předseda
a tajemník a třetí člen byl ze vzdálené
osady, takže se velmi často stávalo, že
zasedání rady bylo fakticky omezeno jen na účast
předsedy a tajemníka, což nejenom znemožňovalo
řádné projednání otázek,
ale každé toto usnesení se stávalo zpravidla
jen věcí předsedy a tajemníka, což
jistě nebylo správné. Proto toto nové
ustanovení v zákoně je velmi správné
a nezbytně musí vést k aktivisaci a k zlepšení
práce rad národních výborů
v menších obcích.
Dále bych se chtěl podrobněji zmínit
ještě o změně, kterou navržený
zákon přináší ve složení
stálých komisí. Stálé komise
jsou jednou z velmi důležitých organisačních
forem masové práce národních výborů.
Svou prací ve stálých komisích se
členové národních výborů
každodenně zúčastňují
plnění úkolů národních
v borů. Stálé komise nejen že spolupracují
na přípravách usnesení národního
výboru, ale také prověřují,
jak jsou tato usnesení prováděna. Stálé
komise se také účinně zúčastňují
při projednávání podnětů
a stížností občanů, s nimiž
se takto dostávají do bezprostředního
styku. Prostřednictvím stálých komisí
a jejich aktivistů zapojují národní
výbory do správy státu široké
vrstvy pracujícího lidu a zaměřují
jeho iniciativu na plnění úkolů hospodářské
a kulturní výstavby.
Ze všech těchto důvodů jsou stálé
komise velmi významnou organisační složkou
národních výborů, která právě
svou širokou znalostí místních poměrů
i zkušenostmi svých členů a aktivistů
může co nejúčinněji napomáhat
práci národního výboru.
Dosavadní úprava v zákoně o národních
výborech neumožňovala, aby se členem
stálé komise mohl stát i občan, který
není členem národního výboru.
Tím se v praxi docházelo též k tomu,
že stálé komise nemohly být buďto
obsazeny dostatečným počtem členů,
nebo že byly již i za dnešního zákonného
stavu doplňovány také nečleny národního
výboru, zvláště na vsi zemědělské
komise ke zvládnutí úkolů. To se objevovalo
zejména u místních národních
výborů v malých obcích.
Navržený zákon má tento nedostatek odstranit
a připouští, že podle něho mohou
napříště být za členy
stálých komisí zvoleni i další
občané, kteří nejsou členy
národního výboru. Tím bude umožněno,
aby stálé komise mohly plnit lépe své
úkoly, aby do jejich práce byli přímo
zapojováni další občané, kteří
tak budou moci být vychováváni i pro členství
v národních výborech. Tím se navrženou
úpravou také významným způsobem
podtrhuje důležitost stálých komisí,
jejichž úloha nebyla dosud u všech národních
výborů plně doceněna. Z týchž
důvodů se přímo v zákoně
také stanoví, že stálé komise
jsou nejméně tříčlenné.
Navrhovaná úprava nemění nic na dosavadním
zákonném stavu, podle něhož je úkolem
stálých komisí také vytvářet
kolem sebe široký aktiv spolupracovníků
z řad občanů. Tento úkol zůstává
nezměněn a vytváření aktivu
bude tedy nutno věnovat i za rozšíření
členské základny stálých komisí
trvalou a plnou pozornost.
Jinak navržený zákon přináší
pouze drobné úpravy bez většího
věcného dosahu. Zmínky vyžaduje pouze
změna, podle níž má napříště
dávat souhlas ke zvýšení nebo snížení
počtu náměstků předsedy národního
výboru rada národního výboru vyššího
stupně. Souhlasu vlády bude třeba pouze v těch
případech, kde půjde o zvýšení
nebo snížení počtu náměstků
předsedy ústředního či krajského
národního výboru. Tímto decentralisačním
opatřením se celá úprava zjednodušuje
a zavádí se jednotný postup, který
již dnes platí při zvyšování
nebo snižování počtu ostatních
členů rady národního výboru.
Ústavně-právní výbor Národního
shromáždění projednal podrobně
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech,
ve své schůzi dne 1. března t. r. a doporučuje
jej plenu Národního shromáždění
beze změny ke schválení. (Potlesk.)
Předseda: Žádám nyní o
přednesení zpravodajské zprávy k třetímu
bodu pořadu, kterým je
3. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o volbách
do národních výborů (tisk 124).
Zpravodajem je poslanec Jindřich Sommer, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. J. Sommer: Vážené Národní
shromáždění!
Byl jsem pověřen ústavně-právním
výborem, abych podal plenu Národního shromáždění
zprávu o projednaném vládním návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o volbách do národních výborů.
Při projednávání změn a doplňků
k zákonům o národních výborech
a o volbách do národních výborů
musíme si uvědomit, že zákony č.
13 a 14 z r. 1954 znamenaly revoluční změnu
ve vývoji národních výborů
orgánů státní moci. Nová práce
základního aktivu funkcionářů
národních výborů prokázala,
že pracující jsou schopni spravovat své
obce v duchu budovatelů socialismu a proto také
oba zákony z roku 1954 splnily své poslání
a v praxi se osvědčily. Víme, že na
národních výborech se soustřeďuje
celkový život v obci, městě i ve státě.
Z těchto zkušeností vycházela po XX.
sjezdu konference strany a správně upozornila, že
rozhodování, ale i odpovědnost je třeba
přenést tam, kde denní život klepe na
dveře, t. j. na národní výbory.
Proto také důležitost voleb do národních
výborů je třeba vidět v tom, že
národní výbory dostávají stále
více pravomoci tak, jak postupně jsou uskutečňována
decentralisační opatření směřující
ke zlepšení práce národních výborů.
Aby toto bylo možno uskutečnit, dochází
ke změnám a doplňkům zákona
o volbách do národních výborů,
kde se navrhuje revise počtu členů NV a jejich
rad a to zejména u národních výborů
nižších stupňů zvýšením,
zatím co u národních výborů
vyšších stupňů snížením
členů. Proto také vládní návrh
zákona, kterým se doplňuje zákon o
volbách do národních výborů,
obsahuje podrobnější určení počtu
členů národních výborů.
Protože oba zákony na sebe navazují, je třeba
provést odpovídající změny
i v projednávaném návrhu zákona.
Těžiště úpravy předložené
zákonné osnovy je v novém znění
§ 47, v němž se rozvádějí
v odstupňovaném počtu obyvatelstva velikosti
a počty volebních obvodů a tím i stavy
členů MNV a obvodních národních
výborů v krajských městech. Dnešní
úprava má nedostatek v tom, že 84 % všech
obcí u nás, a to jsou obce do 900 obyvatel, mají
9 členů MNV, ať se jedná o obce s 50
nebo 900 obyvateli. Kromě toho je v obcích malé
a střední velikosti od 100 do 2.000 obyvatelů
neúměrně nízký počet
členů MNV. Důsledkem toho pak také
je, že v obcích do 1000 obyvatel nemohou být
zřizovány větší než 3členné
rady MNV. V praxi to znamená narušování
práce rady MNV tím, že nepřítomnost
jen jednoho člena rady brzdí rozhodování
a že se dostatečně neuplatní snaha kolektivního
rozhodování.
Tyto nedostatky odstraní navrhovaná úprava,
neboť tím, že rozděluje obce do většího
počtu velikostních skupin, umožňuje
počet členů NV přizpůsobit
počtu obyvatelstva. Tím i v obcích do 400
obyvatel mohou mít také MNV pětičlennou
radu. V obcích do 400 obyvatel rozhodne ONV podle místních
znalostí a podmínek, zda bude MNV mít 9 nebo
11 členů.
V praxi lze očekávat, že jen 1300 obcí,
které mají méně než 100 obyvatelů,
bude mít 9členný MNV.
V §§ 12 a 22 navrhované úpravy snižuje
se počet volebních obvodů pro volby do ÚNV
v Praze a Bratislavě tím, že stanoví
dvojnásobně vyšší hranice počtu
obyvatel. V Praze ze 2000 na 4000, v Bratislavě z 800 na
1500. Dosavadní stav ÚNV v Praze (483 členů)
je vysoký vzhledem k tomu, že ÚNV v Praze a
Bratislavě staví se na úroveň KNV
a prováděním decentralisace bude plnit funkci
KNV.
V §§ 27 a 32 se naopak zvyšuje počet volebních
obvodů do obvodních a krajských národních
výborů zvláště proto, aby členové
lépe obsáhli obvody o větším
počtu obcí.
Ostatní navrhované změny vyplývají
ze změn uplatněných v návrhu zákona
o národních výborech, aby souvislá
ustanovení obou těchto zákonů byla
ve vzájemném souladu.
Navrhovaná úprava vychází z praxe
a přináší další zlepšení
práce NV. Je třeba jen umět správně
využít tohoto zlepšení k většímu
využití dobrých vlastností našich
lidí i ke zvýšení jejich politické
vyspělosti, která musí v nejširší
míře vyústit v podporu naší strany
a vlády Národní fronty, v oddanosti
věci socialismu.