Nové zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění přihlíží právě ke všem těmto změnám. Zákonné opatření vychází ze základní tendence zajišťovat a napomáhat k plnění státního plánu rozvoje našeho národního hospodářství. Bylo velmi podrobně projednáno dne 8. února 1957 ve schůzi rozpočtového a hospodářského výboru a pak ve zmíněné schůzi předsednictva Národního shromáždění dne 14. února 1957, kdy bylo rovněž po obšírné debatě schváleno.

Soudružky a soudruzi poslanci, nastínil jsem hlavní důvody nové úpravy hospodářských stavebních smluv a doporučuji, aby Národní shromáždění toto zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění schválilo.

Má někdo nějaké návrhy, námitky nebo připomínky k přednesené zprávě? (Nebyly.) Nemá.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí se zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 14. února 1957 o hospodářských stavebních smlouvách, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo toto zákonné opatření.

Tím je vyřízen první bod denního pořadu.

Přistoupíme k dalšímu jednání.

Užší předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby rozprava k druhému a třetímu bodu schváleného pořadu byla sloučena.

Má někdo nějaké námitky proti návrhu na sloučení rozpravy? (Nebyly.) Nemá.

Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji, to je většina. Rozprava bude tedy podle návrhu sloučena.

Žádám nyní o přednesení zpravodajské zprávy k druhému bodu pořadu, kterým je

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech (tisk 123).

Zpravodajem je posl. Mandovec, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mandovec: Soudružky a soudruzi poslanci!

Národní výbory jako místní orgány státní moci pracujícího lidu a jako nejširší organisace pracujících v krajích, okresech a obcích se v nemalé míře zasloužily o úspěchy, kterých jsme dosáhli při budování socialismu v naší vlasti. Je to především proto, že národní výbory plní všechny své úkoly v těsném a stálém spojení s nejširšími vrstvami občanů.

Není třeba rozebírat otázku, jak závažné úkoly právě v současné době národní výbory mají. Stačí, když si uvědomíme význam jejich práce při zajišťování vzestupu zemědělské výroby nebo na úseku místního průmyslu a komunálního hospodářství, kde národní výbory uspokojují nejrozmanitější potřeby pracujícího člověka. Neméně důležité jsou úkoly národních výborů při organisování zdravotní a sociální péče, při rozmisťování pracovních sil, v péči o všestranný kulturní rozvoj, o podporu škol a ostatních výchovných zařízení, při organisování a kontrole zásobování obyvatelstva, při zajišťování plánovité výstavby měst a obcí, při podpoře rozvoje průmyslové výroby, na úseku posilování obranyschopnosti země a celá řada dalších jiných úkolů.

Všechny tyto úkoly a celková činnost národních výborů zdůrazňují hlavní jejich poslání. Národní výbory patří mezi základní články našeho státního zřízení, články, které uskutečňují v každodenním životě politiku strany a vlády. Jejich prostřednictvím jsou zapojeny nejširší vrstvy pracujících do správy státu a na jejich půdě mohou všichni naši občané tvořivou prací přispívat k plnění všech úkolů.

Při organisování pracujících mas používají národní výbory všech forem, které jsou s to zajistit maximální účast pracujících na přípravě, ale také na uskutečňování a kontrole jednotlivých usnesení národních výborů. Soustavná masově organisační práce mezi občany, spočívající v jejich každodenním získávání, přesvědčování, mobilisování a organisování k aktivní a iniciativní účasti na plnění konkretních úkolů výstavby, je základem a zároveň podmínkou úspěšné práce všech národních výborů. Národní výbory, které pracujícím vysvětlují důležitá rozhodnutí a usnesení strany a vlády, radí se s nimi, pozorně a pohotově reagují na jejich potřeby, mají také plnou podporu pracujících, kteří v nich právem vidí svůj orgán.

Všechny tyto okolnosti a význam národních výborů podtrhuje ještě pokračující decentralisace státní správy a zvýšení pravomoci a odpovědnosti i rozšíření působnosti výkonných orgánů národních výborů. Celostátní konference KSČ vytyčila zásady této decentralisace, které byly se souhlasem přijaty všemi složkami Národní fronty. Na podkladě decentralisačních opatření se na národní výbory přenáší v rozsáhlé míře rozhodování na dalších úsecích zemědělství, místního hospodářství, státního obchodu, dopravy, vodního hospodářství, zdravotnictví, školství a kultury i na dalších úsecích. S tím je ovšem nerozlučně spjato také další prohlubování socialistického demokratismu v naší státní správě spojené s neustálým zvětšováním účasti pracujících na správě státu.

Všechny tyto momenty byly vodítkem i při přípravě navrženého zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech. Předložený návrh byl připraven na základě poznatků z práce národních výborů v prvním jejich volebním období a podle zkušeností funkcionářů i ostatních pracovníků národních výborů. Přitom se ukázalo, že dosavadní zákon o národních výborech, znamenající novou etapu ve vývoji těchto našich místních orgánů státní moci, splnil své poslání a že se v praxi osvědčil.

Revise vyžaduje pouze otázka počtu členů národních výborů a jejich rad, a to zejména u národních výborů nižších stupňů, především u místních národních výborů v malých a středních obcích. Jde v podstatě o to, přizpůsobit počet členů národních výborů a jejich rad úkolům a funkci národních výborů i methodám jejich práce, jak jsem se již o tom v úvodu zmínil, a podle toho zvýšit počet členů národních výborů nižších stupňů a jejich rad, aby tak bylo v souladu s postupující demokratisací státního aparátu dále utuženo jejich spojení s lidem a ještě více zdůrazněn jejich charakter jakožto nejširších a nejmasovějších organisací pracujícího lidu. Jde tedy v podstatě o to, ještě důsledněji sledovat základní linii, kterou razí zákony o národních výborech.

Navržená zákonná úprava je tedy pouze úpravou dílčí a obsahuje tyto hlavní změny:

1. zvýšit počet členů místních národních výborů v obcích až do 2.000 obyvatel,

2. zvýšit vzhledem ke stupňujícím se úkolům počet členů rad národních výborů a

3. doplnit předpisy o stálých komisích národních výborů.

Pokud jde o počet členů národních výborů a jejich rad, chtěl bych se zmínit jen o tom, že rozšíření členské základny u místních národních výborů umožňuje vytvořit již u místních národních výborů i v nejmenších obcích pětičlennou radu. Tím se odstraní dosavadní závažné obtíže plynoucí z toho, že rady místních národních výborů v obcích až do 1000 obyvatel mohly být pouze tříčlenné, což v praxi velmi často nevyhovovalo a vedlo i k tomu, že všeobecně bylo zejména se strany malých místních národních výborů požadováno zvýšení počtu členů jejich rad.

Ze své vlastní praxe ze svého volebního obvodu mohu uvést, že obec, k níž se přidružovalo asi 9 osad a která neměla ani celých 1000 obyvatel, měla tříčlennou radu. Prakticky to vypadalo tak, že z vlastní obce byl předseda a tajemník a třetí člen byl ze vzdálené osady, takže se velmi často stávalo, že zasedání rady bylo fakticky omezeno jen na účast předsedy a tajemníka, což nejenom znemožňovalo řádné projednání otázek, ale každé toto usnesení se stávalo zpravidla jen věcí předsedy a tajemníka, což jistě nebylo správné. Proto toto nové ustanovení v zákoně je velmi správné a nezbytně musí vést k aktivisaci a k zlepšení práce rad národních výborů v menších obcích.

Dále bych se chtěl podrobněji zmínit ještě o změně, kterou navržený zákon přináší ve složení stálých komisí. Stálé komise jsou jednou z velmi důležitých organisačních forem masové práce národních výborů. Svou prací ve stálých komisích se členové národních výborů každodenně zúčastňují plnění úkolů národních v borů. Stálé komise nejen že spolupracují na přípravách usnesení národního výboru, ale také prověřují, jak jsou tato usnesení prováděna. Stálé komise se také účinně zúčastňují při projednávání podnětů a stížností občanů, s nimiž se takto dostávají do bezprostředního styku. Prostřednictvím stálých komisí a jejich aktivistů zapojují národní výbory do správy státu široké vrstvy pracujícího lidu a zaměřují jeho iniciativu na plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby.

Ze všech těchto důvodů jsou stálé komise velmi významnou organisační složkou národních výborů, která právě svou širokou znalostí místních poměrů i zkušenostmi svých členů a aktivistů může co nejúčinněji napomáhat práci národního výboru.

Dosavadní úprava v zákoně o národních výborech neumožňovala, aby se členem stálé komise mohl stát i občan, který není členem národního výboru. Tím se v praxi docházelo též k tomu, že stálé komise nemohly být buďto obsazeny dostatečným počtem členů, nebo že byly již i za dnešního zákonného stavu doplňovány také nečleny národního výboru, zvláště na vsi zemědělské komise ke zvládnutí úkolů. To se objevovalo zejména u místních národních výborů v malých obcích.

Navržený zákon má tento nedostatek odstranit a připouští, že podle něho mohou napříště být za členy stálých komisí zvoleni i další občané, kteří nejsou členy národního výboru. Tím bude umožněno, aby stálé komise mohly plnit lépe své úkoly, aby do jejich práce byli přímo zapojováni další občané, kteří tak budou moci být vychováváni i pro členství v národních výborech. Tím se navrženou úpravou také významným způsobem podtrhuje důležitost stálých komisí, jejichž úloha nebyla dosud u všech národních výborů plně doceněna. Z týchž důvodů se přímo v zákoně také stanoví, že stálé komise jsou nejméně tříčlenné.

Navrhovaná úprava nemění nic na dosavadním zákonném stavu, podle něhož je úkolem stálých komisí také vytvářet kolem sebe široký aktiv spolupracovníků z řad občanů. Tento úkol zůstává nezměněn a vytváření aktivu bude tedy nutno věnovat i za rozšíření členské základny stálých komisí trvalou a plnou pozornost.

Jinak navržený zákon přináší pouze drobné úpravy bez většího věcného dosahu. Zmínky vyžaduje pouze změna, podle níž má napříště dávat souhlas ke zvýšení nebo snížení počtu náměstků předsedy národního výboru rada národního výboru vyššího stupně. Souhlasu vlády bude třeba pouze v těch případech, kde půjde o zvýšení nebo snížení počtu náměstků předsedy ústředního či krajského národního výboru. Tímto decentralisačním opatřením se celá úprava zjednodušuje a zavádí se jednotný postup, který již dnes platí při zvyšování nebo snižování počtu ostatních členů rady národního výboru.

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění projednal podrobně návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech, ve své schůzi dne 1. března t. r. a doporučuje jej plenu Národního shromáždění beze změny ke schválení. (Potlesk.)

Předseda: Žádám nyní o přednesení zpravodajské zprávy k třetímu bodu pořadu, kterým je

3. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o volbách do národních výborů (tisk 124).

Zpravodajem je poslanec Jindřich Sommer, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. J. Sommer: Vážené Národní shromáždění!

Byl jsem pověřen ústavně-právním výborem, abych podal plenu Národního shromáždění zprávu o projednaném vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o volbách do národních výborů. Při projednávání změn a doplňků k zákonům o národních výborech a o volbách do národních výborů musíme si uvědomit, že zákony č. 13 a 14 z r. 1954 znamenaly revoluční změnu ve vývoji národních výborů orgánů státní moci. Nová práce základního aktivu funkcionářů národních výborů prokázala, že pracující jsou schopni spravovat své obce v duchu budovatelů socialismu a proto také oba zákony z roku 1954 splnily své poslání a v praxi se osvědčily. Víme, že na národních výborech se soustřeďuje celkový život v obci, městě i ve státě.

Z těchto zkušeností vycházela po XX. sjezdu konference strany a správně upozornila, že rozhodování, ale i odpovědnost je třeba přenést tam, kde denní život klepe na dveře, t. j. na národní výbory.

Proto také důležitost voleb do národních výborů je třeba vidět v tom, že národní výbory dostávají stále více pravomoci tak, jak postupně jsou uskutečňována decentralisační opatření směřující ke zlepšení práce národních výborů. Aby toto bylo možno uskutečnit, dochází ke změnám a doplňkům zákona o volbách do národních výborů, kde se navrhuje revise počtu členů NV a jejich rad a to zejména u národních výborů nižších stupňů zvýšením, zatím co u národních výborů vyšších stupňů snížením členů. Proto také vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon o volbách do národních výborů, obsahuje podrobnější určení počtu členů národních výborů. Protože oba zákony na sebe navazují, je třeba provést odpovídající změny i v projednávaném návrhu zákona.

Těžiště úpravy předložené zákonné osnovy je v novém znění § 47, v němž se rozvádějí v odstupňovaném počtu obyvatelstva velikosti a počty volebních obvodů a tím i stavy členů MNV a obvodních národních výborů v krajských městech. Dnešní úprava má nedostatek v tom, že 84 % všech obcí u nás, a to jsou obce do 900 obyvatel, mají 9 členů MNV, ať se jedná o obce s 50 nebo 900 obyvateli. Kromě toho je v obcích malé a střední velikosti od 100 do 2.000 obyvatelů neúměrně nízký počet členů MNV. Důsledkem toho pak také je, že v obcích do 1000 obyvatel nemohou být zřizovány větší než 3členné rady MNV. V praxi to znamená narušování práce rady MNV tím, že nepřítomnost jen jednoho člena rady brzdí rozhodování a že se dostatečně neuplatní snaha kolektivního rozhodování.

Tyto nedostatky odstraní navrhovaná úprava, neboť tím, že rozděluje obce do většího počtu velikostních skupin, umožňuje počet členů NV přizpůsobit počtu obyvatelstva. Tím i v obcích do 400 obyvatel mohou mít také MNV pětičlennou radu. V obcích do 400 obyvatel rozhodne ONV podle místních znalostí a podmínek, zda bude MNV mít 9 nebo 11 členů.

V praxi lze očekávat, že jen 1300 obcí, které mají méně než 100 obyvatelů, bude mít 9členný MNV.

V §§ 12 a 22 navrhované úpravy snižuje se počet volebních obvodů pro volby do ÚNV v Praze a Bratislavě tím, že stanoví dvojnásobně vyšší hranice počtu obyvatel. V Praze ze 2000 na 4000, v Bratislavě z 800 na 1500. Dosavadní stav ÚNV v Praze (483 členů) je vysoký vzhledem k tomu, že ÚNV v Praze a Bratislavě staví se na úroveň KNV a prováděním decentralisace bude plnit funkci KNV.

V §§ 27 a 32 se naopak zvyšuje počet volebních obvodů do obvodních a krajských národních výborů zvláště proto, aby členové lépe obsáhli obvody o větším počtu obcí.

Ostatní navrhované změny vyplývají ze změn uplatněných v návrhu zákona o národních výborech, aby souvislá ustanovení obou těchto zákonů byla ve vzájemném souladu.

Navrhovaná úprava vychází z praxe a přináší další zlepšení práce NV. Je třeba jen umět správně využít tohoto zlepšení k většímu využití dobrých vlastností našich lidí i ke zvýšení jejich politické vyspělosti, která musí v nejširší míře vyústit v podporu naší strany a vlády Národní fronty, v oddanosti věci socialismu.