A tak na naší cestě v Jugoslavii jsme šli
dále po stopách slavné partyzánské
epopeje, která začala spontánním lidovým
odporem proti loutkovým vládám zrádce
Nediče v Srbsku, Paveliče v Charvátsku a
Rupnika ve Slovinsku, jemuž jugoslávská komunistická
strana dala směr, program a pevné vedení.
Bosna, Hercegovina, Černá Hora a později
Slovinsko a Dalmácie se staly rozsáhlým bojištěm,
na němž nacistické a italské divise
ve čtyřech velkých ofensivách vyčerpávaly
své síly. Avšak též jugoslávským
partyzánům bylo souzeno v zoufalých obranných
bojích přinášet těžké
oběti. Leč hlad ani zima nezlomila ducha jugoslávských
bojovníků, kteří v těžkých
a dlouhých pochodech obětavě nesli všechny
své raněné a nemocné, jak tomu bylo
za svízelného historického přechodu
přes řeku Neretvu. Tři další
nepřátelské ofensivy skončily plným
vyhnáním okupantů z Jugoslavie. V květnu
1945 byla země plně osvobozena. Od té doby
Jugoslavie pod vedením maršála Tita a ostatních,
kteří stáli v čele osvobozovacích
bojů, nastoupila cestu k socialismu. A právě
toto vedení mužů, zocelených v těžkých
bojích za svobodu Jugoslavie, je zárukou, že
Jugoslavie půjde dále nezadržitelně
vpřed a že překoná všechny obtíže,
s kterými socialistické budování by
se mohlo ještě setkat.
Proč tuto dojemnou povznášející
historii jugoslávského osvobozovacího hnutí
zde připomínám? Činím tak proto,
poněvadž po osmi letech našeho nechtěného
odloučení od bratrské Jugoslavie je nutné,
abychom si znovu oživili v paměti dojemný obraz
hrdinného boje jugoslávského lidu, s nímž
jsme nerozlučně spjati celou svou minulostí,
vůlí zachovat a upevnit naši plnou nezávislost
a svobodu a svými dávnými vzájemnými
kulturními svazky. Toto přátelství
chceme dále rozvíjet a upevňovat v duchu
plné rovnosti a vzájemné úcty oněch
zvláštních forem společenského
zřízení a method práce, které
v každé zemi budování socialismu vyžaduje.
Naše přátelství bude mocným příspěvkem
pokroku a upevnění míru v celém světě.
Proto také náš lid - o tom jsem přesvědčen
- přivítá co nejsrdečněji jugoslávskou
parlamentní delegaci, která k nám začátkem
září zavítá, aby oplatila naši
návštěvu. (Potlesk.)
Vážení přátelé, jinou
pro naše Národní shromáždění
radostnou událostí byla u nás návštěva
delegace maďarského parlamentu v čele s předsedou
Šándorem Rónaiem. Návštěva
přispěla význačným způsobem
k utužení a prohloubení našeho přátelství
s tímto naším bezprostředním
sousedem. Snažili jsme se oplatit našim hostům
ono vzácné pohostinství, kterého se
nám dostalo v Maďarsku loňského roku.
Znovu se ukázalo, že nejsou mezi našimi zeměmi
žádné sporné otázky a že
přátelství mezi námi zapustilo hluboké
kořeny ve vědomí našeho a maďarského
lidu. Toto přátelství se projevuje též
konkretně v stále se prohlubující
spolupráci v oblasti hospodářské,
kulturní i vědecké.
Přímé meziparlamentní vztahy, které
se v posledních letech začaly úspěšně
rozvíjet jako důsledek výzvy Nejvyššího
sovětu SSSR z února 1955, přivedly k nám
některé důležité návštěvy
i ze vzdálených zemí, jako byla na příklad
návštěva brazilské delegace, vedená
členkou brazilského parlamentu paní lvette
Vargasovou. Brazilští poslanci mohli se přesvědčit
o průmyslové vyspělosti našeho státu,
o vysoké úrovni našeho zemědělství
a o všestranném sociálním pokroku dosaženém
u nás v průběhu posledních deseti
let. Jsme přesvědčeni, že jejich pobyt
u nás pomohl k rozptýlení lživých
informací šířených o nás
nepřáteli pokroku na Západě, bude
pomáhat k lepšímu chápání
našeho revolučního přerodu a všech
jeho důsledků v oblasti hospodářské,
sociální a kulturní. Myšlenka mírového
soužití mezi státy s různým společenským
zřízením byla touto návštěvou
posílena. Se strany brazilských poslanců
bylo projeveno přání po rozšíření
našich vzájemných obchodně politických
vztahů, užitečných pro obě strany.
Slavná sněmovno, chtěl bych se konečně
zmínit o návštěvě Československa
členy britské sněmovny pod vedením
Sira Wawella Wakefielda. Šlo o skupinu počtem sice
menší, to jest o šestičlennou skupinu
poslanců, která však svým složením
byla pro britský parlament v mnohém směru
representativní, neboť její členové
patří k oběma největším
stranám, straně konservativní a straně
labouristické. Mohu snad právem říci,
že šlo o návštěvu s hlediska vzájemného
poznání velmi užitečnou. Dali jsme našim
hostům neomezenou příležitost zhlédnout
u nás vše, co je mohlo zajímat, vejít
ve styk se všemi vrstvami našeho obyvatelstva. Nemůžeme
a nemínili jsme předpokládat, že členové
delegace budou bezvýhradně souhlasit se vším,
co u nás uvidí, s našimi methodami práce
a s naším způsobem myšlení, nicméně
třeba konstatovat, že jejich vystoupení u nás
po celou dobu jejich návštěvy bylo naprosto
korektní a přátelské, že jevili
upřímnou snahu objektivně se dát informovat
a snad se také mohli přesvědčit, jak
upřímná je touha a vůle našeho
lidu žít se všemi národy v míru
bez ohledu na jejich společenský řád
a dospět s nimi k co nejširší vzájemné
výměně hospodářských
a kulturních statků. Vždyť podobné
vzájemné vztahy postavené na základ
objektivních informací a plné svobody každého
národa určovat směr svého společenského
vývoje, přispějí nejlépe k
snížení mezinárodního napětí,
k likvidaci nedůvěry mezi národy, k žádoucímu
pokroku, bez něhož není myslitelný vývoj
lidstva, a k zajištění trvalého míru
ve světě.
Vážení přátelé, v souvislosti
s tímto stručným vylíčením
mezinárodních styků, které naše
Národní shromáždění navázalo,
je mou povinností zmínit se zde o významné
výzvě, s kterou se obrátil Nejvyšší
sovět SSSR na parlamenty všech zemí, týkající
se odzbrojení. Považuji provolání Nejvyššího
sovětu SSSR za významný akt, potvrzující
znovu důslednou politiku sovětské vlády,
která usiluje nejen slovy o snížení
mezinárodního napětí, ale dokazuje
i skutky mírumilovnost své politiky. Obzvlášť
významně a konkretně se to projevuje v otázce
odzbrojení, kde - jak známo - sovětská
vláda předložila již celou řadu
konkretních a střízlivých návrhů,
které mají na zřeteli nejen zákaz
výroby a použití zbraní hromadného
ničení a postupné snížení
početních stavů armád, ale též
účinnou kontrolu zbrojení ve všech státech.
Tyto návrhy sovětské vlády měly
vřelý ohlas v celém světě a
jsou upřímně vítány nejširšími
vrstvami občanů všech zemí. Zdá
se však, že při projednávání
se zástupci vlád jednotlivých velmocí
nejsou tyto návrhy zkoumány a posuzovány
s tou otevřeností a vážností,
jaké by si zasluhovaly. Lze proto vítat, že
Nejvyšší sovět SSSR se nyní obrací
přímo na parlamenty ostatních zemí,
aby tato otázka se stala předmětem co nejširší
diskuse a aby únosnost návrhu sovětské
vlády byla otevřeně a upřímně
posouzena a aby důležité skutečnosti
s tím souvisící nemohly být z jakýchkoli
důvodů zatemňovány a skreslovány.
Zbrojení v tom tempu, jak se v něm na Západě
pokračuje, je těžkým břemenem
dopadajícím bolestně na lid. Současně
je stálým nebezpečím i pro mír,
znemožňuje jakékoli skutečné
dorozumění, nepřispívá k vytvoření
žádoucí vzájemné důvěry
a nemůže být na prospěch žádné
velmoci a žádnému národu.
Výzvou Nejvyššího sovětu SSSR zabýval
se již náš zahraniční výbor
a o výsledcích tohoto jednání bude
ještě v této schůzi podána podrobná
zpráva.
A nyní mi dovolte, vážení přátelé,
abych vám podal podle ustanovení § 66 naší
ústavy zprávu o činnosti předsednictva
Národního shromáždění
za dobu od skončení únorového zasedání
Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění
se sešlo v této době ke čtyřem
schůzím, ve kterých vydalo celkem 9 zákonných
opatření předsednictva NS, o nichž všichni
členové Národního shromáždění
byli podrobně informováni.
Ve své první schůzi dne 12. dubna 1956 projednalo
4 zákonná opatření, a to především
zákonné opatření předsednictva
NS ze dne 12. dubna 1956, kterým se doplňuje zákon
č. 247 Sb. z roku 1949 o vyznamenáních a
čestných uznáních. Účelem
tohoto zákonného opatření bylo, aby
čestné uznání mohl poskytovat i jiný
vedoucí ústředního orgánu státní
správy a nikoliv jenom president republiky, vláda
nebo její členové. Současně
se zrušila ustanovení zákona o organisaci tělesné
výchovy a sportu, která upravovala udělování
čestných titulů v tělovýchově
a sportu, a vláda byla zmocněna upravit všechny
tyto otázky novým vládním nařízením.
Dále vydalo předsednictvo NS zákonné
opatření ze dne 12. dubna 1956 o placené
dovolené na zotavenou v letech 1956 a 1957. Tímto
zákonným opatřením byla převzata
beze změny dosavadní úprava, která
platila i pro rok 1955. Aby v příštím
roce nebylo třeba znovu úpravu placené dovolené
na zotavenou prodlužovat, platí nynější
úprava již také pro příští
rok.
Předsednictvo NS dále vydalo zákonné
opatření ze dne 12. dubna 1956 o zrušení
Jednotného fondu pracujících. Jednotný
fond pracujících, který sehrál v minulých
letech svou úlohu a kterého bylo používáno
na zlepšení sociálních, zdravotních
a kulturních podmínek všech pracujících,
pozbyl postupně svého účelu, když
v minulých letech docházelo a ještě
stále dochází ke zřizování
ředitelských fondů v národních
podnicích, odbytových, obchodních a jiných
organisacích, na státních statcích
a pod.
Čtvrté zákonné opatření,
které předsednictvo Národního shromáždění
vydalo dne 12. dubna 1956, bylo zákonné opatření,
kterým se mění vládní nařízení
o provozu na silnicích. Tímto zákonným
opatřením byla změněna ustanovení
vládního nařízení č.
54 Sb. z roku 1953 o provozu na silnicích v tom směru,
že byly nově upraveny trestní sankce za přestupky
proti předpisům na ochranu silničního
provozu tak, že byly přizpůsobeny ustanovením
trestního zákona správního. Dále
byly tímto zákonným opatřením
zmocněny ústřední národní
výbory, aby se souhlasem vlády mohly vydávat
dopravní řády, odpovídající
místním dopravním poměrům.
Tak na př. v Praze.
V další schůzi, ke které se předsednictvo
NS sešlo dne 1. června 1956, vydalo zákonné
opatření, kterým se mění a
doplňuje zákon č. 53 Sb. z r. 1954 o lidových
družstvech a o družstevních organisacích.
Tímto zákonným opatřením byl
zákon o lidových družstvech a družstevních
organisacích pozměněn v tom směru,
že se nově upravuje volba orgánů ústředních
družstevních svazů tak, aby bylo posíleno
postavení kolektivních orgánů a prohloubena
zásada kolektivního vedení. Způsob
volby se stanoví tak, že výbor, zvolený
sjezdem, zvolí ze svého středu představenstvo
i předsedu, a obdobně revisní komise, zvolená
sjezdem, volí ze svého středu svého
předsedu. Dále umožňuje toto zákonné
opatření slučovat v případě
potřeby družstevní podniky.
Předsednictvo Národního shromáždění
se pak sešlo k další schůzi dne 28. června
1956. V této schůzi projednalo zákonné
opatření předsednictva NS ze dne 28. června
1956 o sjednocení disciplinárních předpisů
v oboru ministerstva spojů. Tímto zákonným
opatřením se odstraňuje nejednotnost disciplinárních
předpisů v oboru ministerstva spojů a dává
se právní podklad pro vydání jednotného
disciplinárního řádu, který
pro všechny zaměstnance ministerstva spojů
vydá ministr spojů.
V téže schůzi dne 28. června 1956 vydalo
dále předsednictvo Národního shromáždění
zákonné opatření o ředitelských
fondech ve strojních a traktorových stanicích.
Tímto zákonným opatřením se
zavádějí ředitelské fondy do
dalšího úseku národního hospodářství
naší republiky, čímž se sleduje
zvýšení hmotné zainteresovanosti pracovníků
stanic na plnění důležitých politických
a hospodářských úkolů, podnícení
jejich snahy o získání vyšší
kvalifikace a zmenšení fluktuace pracovníků
na strojních a traktorových stanicích, protože
prostřednictvím ředitelských fondů
bude možno zlepšovat kulturní a společenské
podmínky pracujících. Správné
používání fondů povede pak ve
svých důsledcích k dalšímu zvyšování
zemědělské výroby, při níž
právě strojní a traktorové stanice
hrají rozhodující úlohu.
Ke své poslední schůzi před tímto
zasedáním Národního shromáždění
se sešlo předsednictvo dne 19. července 1956.
Projednalo dva vládní návrhy zákonných
opatření.
Prvním z nich je zákonné opatření
předsednictva NS ze dne 19. července 1956 o úpravě
platových poměrů zdravotnických pracovníků.
Tímto zákonným opatřením se
odstraňuje řada dosavadních nedostatků
platových poměrů v našem zdravotnictví.
Nová platová úprava zaváděná
podle tohoto zákonného opatření správně
ohodnocuje práci zejména středního
zdravotnického personálu a bude přispívat
k větší přitažlivosti tohoto tak
důležitého zaměstnání
a ke zkvalitnění naší zdravotní
péče.
Konečně v téže schůzi dne 19.
července 1956 vydalo předsednictvo NS zákonné
opatření o úpravě platových
poměrů učitelů a vychovatelů.
Tímto zákonným opatřením vyzvedává
se význam učitelské a vychovatelské
práce při rozvoji duševních a tělesných
schopností naší mládeže, práce
učitelů a vychovatelů se správně
ohodnocuje. Nová platová úprava bude též
popudem k tomu, aby ti učitelé, kteří
ještě nemají dostatečnou kvalifikaci,
neboť dosavadní platový systém ke zvyšování
kvalifikace nepobízel, zvyšovali úroveň
svých vědomostí a pedagogických znalostí.
Vážení přátelé, doporučuji,
aby Národní shromáždění
tato zákonná opatření schválilo.
(Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Ďakujem s. predsedovi Národného
zhromaždenia za prednesenú zprávu.
Sú voľajaké návrhy, pripomienky alebo
námietky k tejto zpráve a k uvedeným zákonným
opatreniam? (Neboli.)
Návrhy, pripomienky a námietky nie sú.
Budeme teda podľa § 66 odseku 8 ústavy hlasovať
o týchto zákonných opatreniach:
1. zákonné opatrenia predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 12. apríla 1956 č.
11 Zbierky o platenej dovolenke na zotavenie v rokoch 1956 a 1957
(tlač 58),
2. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 12. apríla 1956 č.
12 Zbierky o zrušení Jednotného fondu pracujúcich
(tlač 59),
3. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 12. apríla 1956 č.
13 Zbierky, ktorým sa mení vládne nariadenie
o prevádzke na cestách (tlač 60),
4. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 12. apríla 1956 č.
14 Zbierky, ktorým sa doplňuje zákon č.
247 Zbierky z roku 1949, o vyznameniach a čestných
uznaniach (tlač 61),
5. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 1. júna 1956 č.
20 Zbierky, ktorým sa mení a doplňuje zákon
č. 53 Zbierky z roku 1954 o ľudových družstvách
a o družstevných organizáciách (tlač
62),
6. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 28. júna 1956 č.
26 Zbierky o zjednotení disciplinárnych predpisov
v odbore Ministerstva spojov (tlač 63),
7. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 28. júna 1956 č.
25 Zbierky o riaditeľských fondoch na strojových
a traktorových staniciach (tlač 64),
8. zákonné opatrenie predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 19. júla 1956 č.
30 Zbierky o úprave platových pomerov učiteľov
a vychovávateľov (tlač 72) a
9. zákonné opatrenia predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 19. júla 1956 č.
31 Zbierky o úprave platových pomerov zdravotníckych
pracovníkov (tlač 73).
Zisťujem, že Národné zhromaždenie
je spôsobilé sa uznášať.
Navrhujem, aby sme o týchto zákonných opatreniach,
vydaných predsedníctvom Národného
zhromaždenia, hlasovali odrazu.
Sú voľajaké námietky proti tomuto spôsobu
hlasovania? (Neboli.)
Nie sú.
Kto teda súhlasí s tým, aby Národné
zhromaždenie hlasovalo o všetkých týchto
zákonných opatreniach predsedníctva Národného
zhromaždenia odrazu, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)
Budeme teda hlasovať o všetkých devitiach zákonných
opatreniach predsedníctva Národného zhromaždenia
odrazu.
Kto súhlasí, aby Národné zhromaždenie
schválilo uznesenia predsedníctva Národného
zhromaždenia zo dňa 12. apríla 1956, 1. júna
1956, 28. júna 1956 a 19. júla 1956, ktorými
vydalo uvedené zákonné opatrenia predsedníctva
Národného zhromaždenia, nech zdvihne ruku!
(Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)
Národné zhromaždenie tým jednomyseľne
schválilo všetky uvedené zákonné
opatrenia predsedníctva Národného zhromaždenia.
Tým je vybavený prvý bod poriadku schôdze.
Pristúpime k prerokovaniu druhého bodu poriadku,
ktorým je
2. Zpráva výboru zahraničného o
výzve Najvyššieho sovietu SSSR k parlamentom
všetkých štátov sveta o odzbrojení
(tlač 74).