Vážným úkolem strojně traktorových stanic a podmínkou plnění stále rostoucích úkolů je vysoká úroveň využití strojového a traktorového parku. Na využití traktorů a strojů závisí růst pomoci STS jednotným zemědělským družstvům, drobným a středním rolníkům, plnění prací včas, v agrotechnických lhůtách, a tím i celkový růst zemědělské výroby. Porovnáme-li výkony na traktorovou jednotku za tři roky zpět na naší STS, vidíme, že výkon rok od roku stoupá. Zatím co v roce 1952 měla stanice výkon 223 průměrných ha na traktorovou jednotku, v roce 1955 jsme dosáhli výkonu 384 prům. ha. Směrnice X. sjezdu ukládají STS, aby do roku 1957 zvýšily výkon na jednu traktorovou jednotku na 342 prům. ha, čehož jsme dosáhli již v r. 1955.

Přesto však vidíme značné nedostatky na základě rozboru minulého roku ve využití traktorů. Průměrně nám stálo 18 % traktorů, se kterými jsme mohli v minulém roce udělat více o 10.000 ha, což by bylo překročení plánu o 16 %.

Také ne všichni traktoristé plnili svoje úkoly, o čem nás přesvědčila ta skutečnost, že 18 dobrých traktoristů ze 106 provedlo na STS Vítkov 13.144 prům. ha, což činí 38,6 % z celoročního plánu.

Traktorista Havlíček na pásovém traktoru DT 54 provedl 1.761 prům. ha, traktorista Birošík 1.694 prům. ha, čehož docílili řádnou údržbou stroje, využitím pracovního dne a dobrou přípravou práce od vedoucího střediska. S těmito zkušenostmi jsou seznamováni ostatní naši traktoristé, hlavně v závodní škole práce, poněvadž práce těchto traktoristů, jejich vědomí pomoci zemědělství a jejich socialistické závazky jsou zárukou splnění úkolů v letošním roce.

Jestliže našim strojním a traktorovým stanicím svěřil náš lidově demokratický stát mnoho výrobních prostředků, traktorů, kombajnů a zemědělských strojů, musíme si být vědomi toho, že výroba těchto mechanisačních prostředků, jejich udržování a provoz představují ohromné náklady. Je na nás, aby tato technika sloužila naší zemědělské výrobě účinně a hospodárně. Boj o největší hospodárnost traktorových prací má v nastávající pětiletce velký význam a je třeba, aby každý pracovník STS si byl vědom, že nadále nelze provádět zemědělské práce za každou cenu, bez ohledu na náklady.

Také na naší STS jako na všech STS v republice dochází rok od roku lepším hospodařením ke snižování vlastních nákladů na 1 průměrný ha.

Zatím co v roce 1952 činily náklady na 1 prům. ha 209,80 Kčs, v roce 1 955 jsme je snížili na 163 Kčs, což činí v průměru ročně 8 % a představuje značné částky. Nejvyšší pozornost zaměřujeme na spotřebu nafty na 1 prům. ha, kterou jsme snížili až na 9,85 l, poněvadž jsme si vědomi, že traktorové stanice jsou největšími odběrateli pohonných hmot, se kterými je třeba šetřit. Na základě stálých rozborů a zaváděním vnitropodnikového chozrasčotu zavádíme stále taková opatření, která i nadále zabezpečují lepší hospodárnost provozu.

Významné úkoly mají strojní a traktorové stanice na úseku mechanisace živočišné výroby. Zavedením skupiny pracovníků pro mechanisaci živočišné výroby v dubnu minulého roku byla provedena touto skupinou v 15 akcích montáž napájecího zařízení, bylo instalováno 11 dojících zařízení, 30 krmných a 41 hnojných drážek. Zavedením této mechanisace bylo pomoženo odstranit největší dřinu našim družstevníkům a bylo tak nahrazeno 69 pracovníků.

Taktéž údržba dosavadního zařízení je soustavně prováděna ke spokojenosti jednotných zemědělských družstev. Pro nás má rozšíření výrobní pomoci na úseku živočišné výroby i ten význam, že můžeme tak využít některých pracovníků, zejména kombajnérů, v období, kdy nejsou využiti při polních pracích. Jsou zde však přes dobrou práci těchto pracovníků nedostatky ve vybavení skupin nářadím, které je nutno řešit.

Plnění všech úkolů kladených na pracovníky strojní a traktorové stanice je možno zajistit jen za předpokladu vysoké úrovně řízení STS.

Nedostatky v řízení provozu jsou velmi vážnou příčinou špatných hospodářských výsledků. K tomu je třeba vysoce kvalifikovaných odborníků, které nám v minulém roce svým usnesením zajistila vláda. Čtyři inženýři agronomové, čtyři agronomové s vyšším a nižším zemědělským vzděláním, čtyři průmyslováci strojaři a další odborníci již koncem minulého roku byli přínosem pro naši STS a podstatně pomohou při zajišťování práce v letošním roce.

Do socialistické soutěže, která je důležitým nástrojem řízení STS, jsme zapojením většiny pracovníků docílili mnohem lepších výsledků oproti roku 1954. Zaměření závazků na kvalitu prováděné práce umožnilo traktoristům Birošíkovi a Burlasovi proplacení 202 kg pšenice za nadvýnosy, Šumšálovi 144 kg a dalším traktoristům, kteří své závazky splnili, byla proplacena pšenice za nadvýnosy.

Zaměřením závazků na úsporu nafty na středisku Kerhartice bylo ve IV. čtvrtletí docíleno úspory 2.752 l nafty a traktoristům budou vyplaceny prémie ve výši 1.651 20 Kčs. V letošním roce zaměřujeme závazky i na úsporu nákladů na opravy strojů, které v minulém roce byly na naší STS překročeny.

Zkušenosti z práce STS nám dokazují, že pracovníci STS jsou schopni nejen plnit, ale i vysoko překračovat směrnice dané naší stranou a vládou. Jsou si stále více vědomi, že na jejich dobré práci závisí úspěch či neúspěch našich JZD.

Uplynulo 8 let od doby, kdy byly dány základní předpoklady k uskutečnění socialisace vesnice za pomoci mechanisace. Dnes slouží síť strojních a traktorových stanic svou moderní technikou všem JZD a většině drobných a středních rolníků.

Strana a vláda prokazují zemědělství nesmírnou a stále rostoucí pomoc, vybavují STS novou technikou pro mechanisaci práce ve všech odvětvích zemědělské výroby.

Je naším úkolem, abychom pozvedli práci strojních a traktorových stanic na úroveň zemědělské vědy, abychom co nejrychleji zaváděli nejlepší praktické zkušenosti do STS a JZD, kterým slouží.

To je v nastávající pětiletce jedna z hlavních podmínek pro úspěšné uskutečňování rozmachu zemědělství, aby byl dostatek zemědělských výrobků, aby se zvětšila hospodářská síla naší vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslankyni Karlovskej.

Poslankyně Karlovská: Soudruzi a soudružky!

V rozpravě ke státnímu rozpočtu se odráží to hlavní, co dělá naše plány reálné a široké perspektivy dosažitelné a blízké. Je to veliký zájem pracujícího lidu, jeho úsilí o splnění a překročení plánu, které nám všem ukládá strana a vláda. Rozvoj zemědělství je nedílně spjat s velkým cílem, který plodí nevyčerpatelnou energii našeho dobrého, pracovitého lidu, vybudovat v naší zemi socialistickou společnost. Nezvratným svědectvím toho je rozvoj všenárodního hnutí za zvýšení zemědělské výroby. To už přineslo své ovoce. Hrubý objem výroby proti roku 1954 se zvýšil o 11,5 %. To ovšem neznamená, že v zemědělství nejsou skryty velké reservy. Je čestným úkolem všech pracujících v družstvech, na státních statcích, ve strojně traktorových stanicích bez výjimky využít všechny možnosti k dalšímu rozvoji zemědělské výroby, co nejšíře uplatňovat pokrokové methody a v široce rozvinutém socialistickém soutěžení bojovat za ještě vyšší výnosy u obilovin, zejména kukuřice, u okopanin, u cukrovky a brambor, a za daleko vyšší užitkovost dobytka.

Není sporu o tom, že svůj podíl při plnění těchto úkolů má zemědělská věda a výzkum, rozšiřování nových agrotechnických a zootechnických method. Vědecko-výzkumní pracovníci - vedle řešení úkolů vyplývajících z plánu - spolupracovali loni s více než osmi sty jednotnými zemědělskými družstvy. Přímý patronát měli nad 290 JZD a v dalších organisovali výrobní pokusy. Vedle odborných instrukčních přednášek byly pořádány besedy "Výzkum hovoří k praxi" a "Praxe hovoří k výzkumu", kterých se zúčastnilo na 800 předních pracovníků zemědělské výroby v JZD, státních statků, STS, i malí a střední rolníci. Kromě toho rozšířili pracovníci výzkumných ústavů spolupráci s lidovými výzkumníky, mičurinskými kroužky a pod. Při řešení výzkumných úkolů bylo dosaženo některých dobrých výsledků v chovu a odchovu hospodářských zvířat, v jejich krmení, v zavedení nových method v agrotechnice a její mechanisaci a pod.

Přes tyto výsledky nemůžeme být s dosavadním stavem vědy a výzkumu na zemědělském úseku spokojeni. Nebyla dosud uspokojivě vyřešena důležitá zásada spojení vědecké a výzkumné práce v praxi, jak orientoval Československou akademii zemědělských věd X. sjezd Komunistické strany Československa a únorové zasedání Ústředního výboru strany v minulém roce. Historické zkušenosti učí, že věda, ať už jsou její úspěchy jakkoli velké, sama nakonec závisí na rozvoji výroby, na rozvoji společenského života. Živým zdrojem theorie vždy byla a bude společenská praxe, jejíž hlavní silou jsou sami pracující. Nejvýrazněji se to projevuje, když tvůrčí síly pracujícího lidu se osvobodí z okovů kapitalismu, které je potlačují a ubíjejí, a když se lid stává pánem svého osudu. Nevývratně to potvrzuje bohatá a plodná práce vědeckých pracovníků Sovětského svazu, jejíž výsledky jsou každodenně v praxi využívány desetitisíci kolchozníků, pracovníků strojně traktorových stanic a sovchozů. O tom nejpřesvědčivější důkaz dává Všesvazová zemědělská výstava v Moskvě, kterou právem nazýváme lidovou universitou. Sovětští vědečtí a výzkumní pracovníci mají velký vzor v Ivanu Vladimíroviči Mičurinovi, který po historickém vítězství sovětského lidu roku 1917 mimo jiné zdůrazňoval: "Život se změnil - stal se v plném slova smyslu zajímavým, radostným. Proto i rostliny a zvířata musí být produktivnější, výnosnější, aby více odpovídaly potřebám tohoto nového života. A to je uskutečnitelné jen na základě nejmodernější techniky a vědecky založeného šlechtitelství." Tato slova musí hluboce proniknout do každodenní práce našich vědeckých a výzkumných pracovníků, neboť i u nás se život stal radostným a zajímavým.

Jde o to, aby všichni vědecko-výzkumní pracovníci si uvědomili, jak velké povinnosti má zemědělská věda k výrobě. Ti vědečtí pracovníci, kteří zcela chápou, že jejich vědecká práce i jejich vlastenecká povinnost k budování nového života je ukončena teprve tehdy, když se výsledek projeví v praxi ať již na poli, nebo ve stáji, kteří provádějí své výzkumy nejen ve sklenících, ale na půdě, mohou hodně vypravovat o tom, jak pracovníci státních statků, STS a JZD čekají na dobré rady a hluboce si váží práce vědeckých pracovníků, jak je mají z celého srdce upřímně rádi. O tom hodně hovoří družstevníci z Velenky na Českobrodsku, Sazené na Kralupsku, v Příčovech na Sedlčansku i jinde. Družstevníkům v Příčovech hodně pomohl kolektiv výzkumných pracovníků z Ruzyně, který udělal rozbor půdy, podle něhož byla stanovena potřeba živin k jednotlivým plodinám. Na základě toho si v uplynulém roce družstvo připravilo 40 vagonů kvalitního hnojiva, které bylo rozvezeno a zaoráno na podzim především na plochách, kde budou sázet brambory a sít řepu. Dříve se tvrdilo, že prý na Sedlčansku nelze pěstovat cukrovku. Družstevníci z Příčov docílili loni průměrný výnos 372 q po hektaru a u jarovisovaného semene 425 q po hektaru. Anna Nováková k pomoci pracovníků vědy říká: "Jsme vděčni soudruhům, že nám pomáhají. Sama jsem v družstvu opravdu spokojena. Dříve jsme měli na chalupě samý dluh. Dnes nemáme žádný. Vydělám si dost peněz. Na zálohách jsem dobírala 10.812 Kčs, na doplatcích budu brát 13.596 Kčs a doplňkovou odměnu 1.439 Kčs." Soudružka Nováková již má vyhlédnutou ložnici, kterou si koupí, a také prý jí zbude na televisor.

Pomoc vědecko-výzkumných pracovníků praxi se projevuje nejen v tom, že půda více rodí, že naše země dostane více bohatých zlatých klasů, brambor, cukrovky a mléka, ale i v tom, že rostou důchody družstevníků, což je nejpřesvědčivější důkaz pro malé a střední rolníky o přednostech. společného hospodaření. Loni byla v Příčovech pracovní jednotka 32 Kčs, letos bude 33 Kčs. Do nedělitelného fondu vloží družstevníci 200.000 korun. Zde platí staré přísloví, že slova povzbuzují, ale příklady táhnou. Podobné příklady, a ne málo, máme ze všech krajů republiky. Je to svědectví, jak družstevníci mají svoji práci rádi a jak hledají cesty k novým úspěchům.

Dosud však nebylo docíleno organické jednoty theoretické a praktické činnosti. Dosud ne všichni vědecko-výzkumní pracovníci dávají praxi perspektivy a osvětlují jí cestu do budoucnosti. Z celkového počtu 954 jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu v kraji Praha pomáhaly v uplynulém roce výzkumné ústavy v Ruzyni, Uhřiněvsi a Semčicích ve 22 JZD a 2 státních statcích při zavádění nových pokrokových method v rostlinné a živočišné výrobě. Nám nejde přece o to, aby všechny vyřešené vědecké úkoly byly zaváděny do praxe jen a jen vědecko-výzkumnými pracovníky. Jde o to, aby všechny orgány státní správy se svými odborníky se pečlivě staraly o přenášení výzkumů z laboratoří na velké lány, jde o správné provádění souhrnu celkových opatření agro- a zootechnických, mechanisace a pod. Hlavně však o provádění cílevědomé, organisované a koordinované, aby jejich účinnost mohla být spolehlivě sledována.

Slova, která loni v únoru na zasedání Ústředního výboru strany m. j. řekl soudruh Viliam Široký, musí přejít do krve a do žil všem vědecko-výzkumným pracovníkům: "Spojení s praxí dále znamená být při pokusech ve styku s co největším počtem JZD a státních statků, kontrolovat a sledovat a případně usměrňovat práci průkopníků a zlepšovatelů praktiků". Z toho vyplývá, že se strany vědecko-výzkumných pracovníků musí být věnována ještě větší pozornost a péče novátorům zemědělské výroby. Vždyť úkol státního plánu na rok 1956 - zvýšit výrobu obilí a kukuřice, výnosy okopanin, zejména cukrovky, brambor, zvýšit výnosy u chmele, zejména zlepšit jeho kvalitu, zvýšit užitkovost dobytka a pod., se musí stát pro všechny pracovníky v zemědělství, zejména však vědecko-výzkumné, nejnaléhavějším úkolem velkého národohospodářského významu. Jeho splnění umožní ještě lépe zajistit potřebné potraviny pro pracující a suroviny pro průmysl.

Díky soustavné péči strany a vlády věnované našemu zemědělství otvírají se nové perspektivy pracovníkům vědy a výzkumu. Řada našich osvědčených vědeckých pracovníků a výzkumníků ví, že v předmnichovské republice mohl dělat převážně vědu ten, kdo na ni měl peníze. Řada mladých, nadaných vědeckých pracovníků mohla rozvíjet vědeckou práci jenom za velkých obtíží, neboť nedostali stipendia, nebo byla velmi nízká. Dnes se mohou vědečtí pracovníci plně soustředit na svoji práci, neboť se jim dostává všemožné podpory a péče od strany a vlády.

Naši družstevníci a družstevnice jako dobří hospodáři se hluboce zamýšlejí nad tím, co k nim hovoří představitelé strany a vlády. Snaží se odhalovat velké reservy, které bezesporu v našem zemědělství jsou. Soudruh předseda JZD Kochánky Josef Vojtěch a skupinář Václav Hojda uváděli na družstevní konferenci, že podle jejich názoru by bylo opravdu zapotřebí znovu přezkoumat rajonování obilních odrůd s přihlédnutím ke zkušenostem v jednotlivých družstvech i okresech. Stěžovali si, že jsou jim přidělovány odrůdy ať již pro množení, nebo na semenářské dílce, které v půdních podmínkách obce Kochánky nedávají záruku vysokých sklizní. Svá tvrzení dokládali tím, že Stupický ječmen, který prý je jim několik let ukládáno pěstovat, nedává takový výnos jako ječmen Hanácký kargýn; stejně tak u Ratbořské jarní pšenice, která byla v obci několikráte seta, nikdy nepřestoupil výnos 20 q po hektaru. Naproti tomu u Dobrovické jarky docilovali až 30 q po hektaru. Tento příklad, soudruzi, je ovšem charakteristickým rysem života v naší vesnici. Družstevníci cítí potřebu porokovat si o těchto problémech s vědecko-výzkumnými pracovníky. Vždyť jejich snahou je ovládnout pokrokové zkušenosti a vymoženosti vědy, aby se zvyšovalo bohatství naší země a ještě více se zlepšovaly životní podmínky pracujících na vesnici. V našich podmínkách vyrůstá na vesnici nový typ lidí - novátoři zemědělské výroby - který dosud naše dějiny nepoznaly. Jsou jich již statisíce. Tito lidé jsou naší pýchou. Co potřebují? Ještě ve větším měřítku pomoc při uplatňování výsledků pokrokové vědy v praxi, naučit je ještě lépe organisovat jejich hospodářství, aby bylo zajištěno a získáno co největší množství výrobků z jednotky plochy. Jedině v těsném spojení vědy s praxí tkví záruka dalších úspěchů v zemědělské výrobě.

Zemědělská věda nezbytně musí účinněji pomáhat při združstevňování rolnických hospodářství. To není pouze otázka boje za vyšší produktivitu v zemědělství, ale i otázka boje za ulehčení práce rolníků, zejména venkovských žen, za povznesení úrovně mechanisace. Výsledky výročních členských schůzí JZD nenechávají nikoho na pochybách, že zemědělská družstva rostou a sílí, že sklízejí daleko vyšší hektarové výnosy a stávají se příkladem pro malé a střední rolníky. Na tomto úseku očekáváme od zemědělské vědy rychlejší pomoc než dosud. Znamená to, že armáda našich vědců a výzkumníků si má cílevědomě určovat úkoly, které vyplývají z našich národohospodářských plánů. Kromě toho je svatou povinností všech vědecko-výzkumných pracovníků, aby to, co je vědecky hotové a propracované, bylo s urychlením zaváděno do praxe na nejširší základně.