Podpredseda Žiak: Teraz bude hovoriť poslanec Podola.

Posl. Podola: Soudružky a soudruzi, sestry a bratři!

Poslanci přede mnou zdůraznili, že základem našeho plánovitého hospodářství je uhlí, energie, výstavba a technická vyspělost pracovníků. Státní rozpočet k tomu pak finančně zajišťuje plánované investice a řadu dalších odvětví našeho průmyslu a zemědělství, jakož i společenské spotřeby, jak ve svém projevu ukázal ministr financí. Je ovšem zákonitostí, že vydané peníze ze státní pokladny musí býti na druhé straně přijaty, a o to, aby se tak stalo v celé míře rozpočtu, je veden stálý boj v našich závodech, a je v našich rukou, s jakou iniciativou se ujímáme tohoto boje, jehož základní podmínkou, aby byl splněn, je hospodárnost a vysoká produktivita práce.

O tom, že hospodárnost a zvyšování produktivity není samoúčelností, ale je trvalou perspektivou snižování cen, nám v Gottwaldově při veřejné manifestaci promluvil sám pan president Antonín Zápotocký.

Mluvil k nám otevřeně, když všem srozumitelným způsobem objasnil souvislost produktivity práce, snížení vlastních nákladů a čerpání mzdových fondů se vzestupem naší životní úrovně. Nebyla totiž bilance kraje Gottwaldovského za rok 1954 nejradostnější, neboť průmyslová produkce vzrostla proti roku 1953 jen o 7,1 % a produktivita práce o 5,2 %.

Že slova pana presidenta byla brána velmi vážně, ukazují dosažené výsledky z minulého roku: plán hrubé výroby v průmyslu byl splněn na 103,8 % a zaznamenává vzestup o 13,4 % proti roku 1954. Při tom plán produktivity práce splněn na 103,6 % a tato se proti stejnému období zvýšila o 10,7 %. Je též potěšitelné, že tempo vzestupu hrubé výroby průmyslu kraje bylo určováno s 80 % růstem produktivity práce a při tom vzájemný poměr růstu mezd ve sledovaném období je též příznivý, neboť produktivita se zvyšovala třikrát rychleji než průměrné mzdy.

Socialistická soutěž, vyšší pracovní disciplina, zavedená na základě projednaných pracovních řádů, a uvádění v život vnitropodnikového chozrasčotu v mnoha podnicích kraje ovlivnilo podstatně výsledky, které jsem uvedl.

Sám pracuji v podniku ministerstva potravinářského průmyslu a mohl bych na řadě příkladů ukázat, jak bylo možno zvýšit produktivitu práce jen účelným uspořádáním výrobních linek, aby technologický proces byl plynulý a nenastávaly ztrátové časy. Při tom fysická námaha zaměstnanců je menší a výdělky vyšší. Uvedu jen jeden příklad a to z kanditárny našeho podniku, kde při uvedených podmínkách stoupla produktivita práce v průměru o 180 % proti roku 1953. Nejlepší kolektiv byl již několikráte vyhodnocen v socialistické soutěži a přední pracovnici se dostalo před dvěma lety se strany ministerstva odměnou k výstavbě bytové jednotky za pomoci podniku.

Jako funkcionáři je mi též dána častá příležitost, abych navštívil řadu podniků v kraji, a mohu říci, že i sama socialistická soutěž, vedená hlavně k úspoře vlastních nákladů a zvýšení kvality, se stává na závodech tak konkretní, že zaměstnanci, kteří závazky uzavírají, cítí povinnost řádného hospodáře a každá uspořená koruna je pro ně radostným výsledkem. Velké úspory a zvýšení produktivity práce vznikají též v nemenší míře i zásluhou našich zlepšovatelů a novátorů. Příkladem všem v našem kraji může být soudruh František Holec, nástrojař z Valašských dřevařských závodů, závod Bystřice pod Hostýnem, který zlepšovacím námětem zmechanisoval zajišťování pražců dřevěnými šrouby v čele proti praskání. Tímto zlepšením je docilováno roční úspory 60.000 Kčs na nákladech a 8 pracovních sil.

Dalšími zlepšovacími návrhy, které sám nebo za pomoci kolektivu realisuje, bude docíleno dalšího zvýšení produktivity práce o 100 %. Proto právem je tento soudruh nositelem Řádu práce a vzorem nám ostatním. Jisté ale je, že sta a tisíce těchto průkopníků nových forem práce a vyznamenaných pracovníků v socialistické soutěži by nestačily k tomu, aby růst produktivity práce a snižování vlastních nákladů byly v souladu s naší stále se zvyšující spotřebou, kdyby i ostatní pracující nebyli zainteresováni na těchto výsledcích.

Tak uvažoval i podnikový ředitel Slováckých lihovarů, n. p. v Uherském Hradišti-Starém Městě, s. František Navrátil, nositel vyznamenání Za výstavbu, když již v roce 1952 po studiu sovětské literatury uplatňoval ve svém podniku nový způsob hospodaření podle vnitropodnikového chozrasčotu. Sám mi vyprávěl, jak delší dobu před tím se zabýval myšlenkou, jak zlepšiti a zhospodárniti výrobu v celém podniku a jak pomoci dělníkům, ulehčit jim těžkou práci, vzbudit větší zájem o ni a zainteresovat je tak, aby se i hmotně podíleli na úsporách, docílených v důsledku řádného hospodaření.

Za pomoci závodních složek a s heslem, že je nutno ve všem vidět člověka a že kádry rozhodují vše, opřel se o dobré dělníky svého podniku, z nichž dnes je řada na vedoucích místech. Společným úsilím se jim podařilo rozvinout chozrasčot tak, že tento podnik možno pokládati za jeden z nejlepších v kraji. Podle mého názoru mohou zde čerpati zkušenosti i soudruzi z ostatních podniků, kde ještě výsledky pokulhávají anebo jsou jen dílčí a zasluhují pozornosti, jako v n. p. Pal-Magneton Kroměříž, Slaviamotor Napajedla a Moravskoslezské pletárny, závod Holešov. Předpokladem jejich úspěchu, kdy plán za rok 1955 splnili na 131,8 %, produktivitu práce na 132,5 %, vlastní náklady snížili o 5,8 %, bylo, že se naučili, jak jednoduše vypracovávat chozrasčotní formuláře a vésti osobní účty k sledování úspor tak, aby jim každý dělník rozuměl, sám si je vedl a vnitropodnikový chozrasčot se nestal svými záznamy jen administrativní záležitostí. V důsledku jeho zavedení se však zde počet neproduktivních sil nezvýšil.

Našli zde též způsob, jak zvyšovat produktivitu práce bez nároku na investice a nákladná zařízení. Tak na př. zjistili v minulém roce, že v n. p. Nápojový průmysl v Bruntále jsou stroje pro automatickou linku na plnění láhví přivezené již za okupace a neuvedené od té doby do provozu. I když k nim nebylo technické dokumentace a scházely určité dílce, dali je za pomoci vývojové dílny n. p. Fatra Napajedla nejen do provozu, ale vylepšili je s kolektivem komise techniků a zlepšovatelů tak, že pracují jako nejmodernější stroje tohoto druhu. Toto zlepšení se zavádí teď i do závodů n. p. Hanácké lihovary. Předností soudruhů z uvedeného závodu je též i to, že plán zajišťují rozpisem na jednotlivce a kolektiv na měsíc, den a hodinu. Kontrola jeho plnění na příklad v čistírně lahví je prováděna každé dvě hodiny a upozorní na nedostatky v rovnoměrném plnění plánu. To provádějí proto, že vědí, jaké důsledky a těžkosti má nerovnoměrné plnění plánu jak ve vlastním podniku, tak i v zásobování obyvatelstva a v dopravě. Jejich zásada dále je, že na všem lze šetřit, i kdyby byly sledovány sebenepatrnější náklady. Platí vždy přísloví: "Z kapek moře, z haléřů miliony." Proto i k uspoření korku jako devisové suroviny se snaží využíti zátek a uzávěrů z novoduru, kde znovu úzce spolupracují s vývojovým oddělením n. p. Fatra Napajedla. Při tom dodávám, že výrobky tohoto národního podniku jsou i velmi vyhledávány v zahraničí, neboť export se zde proti minulým letům zvýšil téměř dvanáctinásobně.

Mohl bych zde ještě uvésti i řadu dalších podniků, které mají též dobré výsledky a mohou své zkušenosti předávat a jsou nositeli vyznamenání Rudých praporů jak ministerstev a Ústředních výborů Svazů, tak i vlády, jako Závody přesného strojírenství v Hulíně, Svit Gottwaldov, Šroubárny Kyjov, Stavosvit Gottwaldov, TON Bystřice p. H. závod Holešov a výrobní družstvo Svedrup.

Dovolte mi, abych v souvislosti s výstavbou v celém našem státě se zmínil o jednom shora uvedeném podniku, a to Stavosvitu Gottwaldov. Tento je jistě znám v mnoha krajích, neboť jeho činnost je velmi rozsáhlá. Je dvakrát nositelem Rudého praporu ministerstva, třikrát Rudého praporu vlády a k desátému výročí osvobození naší republiky sovětskou armádou byl mu udělen Řád práce. Řadí se mezi první podniky v republice pro svou příkladnou organisaci práce a výrobní systém a má nejlepší předpoklady, aby byl v čele vývoje nové stavební techniky ke zvýšení produktivity práce na tomto důležitém úseku. Zabývá se, jak je všeobecně známo, naší nejpokrokovější výstavbou domů z panelů.

Podle předem provedených kalkulací a provozního plánu je možno provést výstavbu bloku o 40 bytových jednotkách za tři měsíce, při čemž vlastní montáž celého domu trvá 14 pracovních dnů na dvě směny. Hodinová produktivita proti normálnímu způsobu stavění je vyšší o 700 %. V současné době staví i v kraji Karlovarském výrobnu panelů o kapacitě 1.000 bytových jednotek za rok. Nejvzdálenějším jejich staveništěm je stavba cementárny v Džebelu v Afganistanu, kterou budují podle projektů z Československa. Panelová výstavba bude dále rozšiřována i na výstavbu škol a jedna taková škola je plánována k výstavbě i v mém obvodě v Bystřici pod Hostýnem. Tím bude podstatně urychlena možnost, aby naše děti se vzdělávaly v krásných, moderně vybavených školách a rostli nám v nich zdatní a vzdělaní občané, kteří nikdy nepoznali náš kraj jako převážně zemědělskou oblast s roztříštěnou malovýrobou, neboť jen během prvního pětiletého plánu bylo v kraji vybudováno 15 nových moderních závodů a řada dřívějších rozšířena, a tím zaměstnanost v průmyslu se zvýšila o 41,9 %. Jaký je to rozdíl proti dřívějším dobám! Zatím co již od prvních dnů existence naší lidově demokratické republiky byla navždy odstraněna nezaměstnanost, bylo v r. 1937 za vlády hejtmanů a četníků, podle záznamů četnických stanic, v našem kraji 34.566 nezaměstnaných, nešťastných to a zoufalých lidí, marně hledajících práci a sebeskrovnější životní podmínky.

Poslanci Národního shromáždění! Uvádíme-li příklady ze svých vlastních zkušeností, mám za to, že je možno se jimi říditi ve všech podnicích v naší republice, a hlavně se věnovat zavádění vnitropodnikového chozrasčotu, který je klíčem našich úspěchů. I úzká spolupráce mezi jednotlivými podniky různých ministerstev přinese jistě velmi dobré výsledky. Tím ovšem nechci říci, že vše je v našem kraji v pořádku. Je potřeba zlepšit práci především v podnicích ministerstva paliv, energetiky, hutí a rudných dolů, které v souhrnu celoroční výrobní plány nesplnily, i když též podstatně svoji práci zlepšily, a odstraniti poměrně vysoké ztráty na nekvalitních výrobcích, které ke konci třetího čtvrtletí minulého roku činily od jeho začátku v našem kraji v průmyslu přes 46 milionů Kčs. Odstraněním těchto nedostatků vyjádříme své odhodlání přispěti k tomu, aby příjmy státního rozpočtu byly lépe plněny, a tím urychlíme budování naší krásné socialistické vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak (zvoní): Dávam slovo poslancovi Nezhybovi.

Posl. Nezhyba: Soudružky a soudruzi poslanci!

Prudký rozvoj národního hospodářství klade stále větší nároky na naši dopravu. Zvedá se nejen růst váhy přepravovaného zboží, ale i růst přepravní vzdálenosti, a tím jsou přetěžovány hlavní dopravní cesty na železnici. Také nároky na osobní dopravu rostou rok od roku více v důsledku zvýšené zaměstnanosti a také vyššími požadavky obyvatelstva na zdravotní a rekreační cesty. Za uplynulých 10 let trvání naší lidově demokratické republiky dosáhla celá naše doprava velikého rozmachu v našem hospodářství.

Pod vedením naší strany a vlády byla vždy probojovávána linie rozvoje a výstavby těžkého průmyslu, hlavně pak strojírenského odvětví, který jest základním pilířem v rozvoji národního hospodářství a posiluje obranyschopnost naší země.

Naše železnice spojuje město s venkovem, oblasti výroby s místy spotřeby, slouží výměně zboží a má taktéž velmi důležitou úlohu při zajišťování obranyschopnosti naší vlasti.

Naše doprava, hlavně železniční, postačila za uplynulé období přepravit, i když s obtížemi, rychle stoupající množství vyrobených surovin, polotovarů a výrobků našeho průmyslu a zemědělství. Rovněž zajistila v tomto období i zvýšenou přepravu osob.

Za první pětiletku se zvýšila přeprava zboží na železnici o 178 %, přeprava osob o 131,5 %, oběh vozů se zlepšil o 25,8 %. Naši železničáři tyto úkoly zvládli velmi dobře, i když mnohde pracovali se zastaralým zabezpečovacím zařízením, nedostatečně zmechanisovanými seřadišti a překladišti. Tyto úkoly zvládli proto, že stále stoupá zdravá socialistická soutěž mezi všemi železničáři.

I v roce 1955 se projevilo úsilí železničářů ve splnění a překročení hlavních ukazatelů a v překračování plánu přepravy. Objem přepravy v tunách vzrostl proti r. 1953 ve zboží o 13 %, přeprava osob o 6,2 %. Střední zatížení se zvýšilo o 4,9 % a spotřeba paliva se snížila na tisíc hrubotunokilometrů o 9,3 %. V tomto roce taktéž bylo dosaženo těchto výsledků za iniciativy všech železničářů, vyjádřené v socialistické soutěži a v uplatňování nových forem práce, i další výstavba železničních tratí a postupné zavádění nové techniky na železnici. V první pětiletce byla dokončena výstavba Trati družby. Dále byla postavena trať Havlíčkův Brod-Brno, Turňa-Rožňava a jiné. Dále železnice obdržela od našeho průmyslu nové řady lokomotiv, bylo započato s elektrifikací tratí a pod.

Přes tyto výsledky jsou však v železniční dopravě vážné nedostatky. Především je to nízká úroveň v řízení dopravy se strany středně technických kádrů, nedůsledná péče o výchovu zaměstnanců, nedodržování předpisů, čehož následky se projevují nehodovostí a úrazovostí.

Taktéž zavádění nové techniky v dopravě zůstává za celkovým rozvojem našeho národního hospodářství pozadu a na železnici nejsou dostatečně plněny these ÚV KSČ a vlády o dalším technickém rozvoji, které ministerstvo dopravy dosud na podmínky železniční dopravy nerozpracovalo ani na úroveň drah.

V elektrifikaci tratí zůstávají železnice hodně dlužny v plnění státního plánu a způsobují tak, že v tomto směru zůstáváme hodně pozadu v porovnání s některými vyspělými průmyslovými státy. Připravujeme se tak o možnost značného zrychlení dopravy, zvýšení propustnosti trati a úsporu velkého množství materiálu, hlavně uhlí, kde jsou železnice největším spotřebitelem (téměř 11 % z celkového množství vytěženého uhlí). Zde velmi dobře využívají železničáři spalování méně hodnotného paliva a jen lokomotivní depo Přerov za rok 1955 spálilo 5.156 tun tohoto paliva, což představuje 1.344 tun úspory kvalitního uhlí. V rámci oddělení dráhy Přerov bylo spáleno 11 077 tun tohoto méně hodnotného paliva, což představuje úsporu dvou vlaků kvalitního uhlí.

V mechanisaci prací i přes dosažené úspěchy jsou stále ještě hlavní nedostatky u nakládacích prací a výzbroje lokomotiv, kde na příklad ve skladu paliv Olomouc a Přerov jsou práce prováděny převážně ručně. Proto i zde bude třeba uplatňovat ve větši míře mechanisaci těchto prací.

K zlepšené péči o naše cestující byla na železnici zřízena síť kulturních středisek a postupně jsou vybavovány soupravy rozhlasovým zařízením, což zvyšuje pohodlí, výchovu a pobavení cestujících. Za zlepšení čistoty ve vlacích jsou sestavovány vzorné soupravy osobních vlaků, které jsou udržovány ve vzorném pořádku. Bude však třeba, aby čistotě souprav byla věnována nadále velká pozornost jak se strany železničářů, tak se strany cestujících. Dále je třeba věnovat pozornost dodávání nových dalších moderních osobních vozů do provozu a staré vozy postupně vyřazovat. Věnovat lepší péči výchově průvodčích vlaků, aby měli lepší poměr k cestujícím a udržovali své vozy v čistotě a naprostém pořádku, za což jsou odpovědni. Je třeba zvýšit i výchovu cestujících k socialistickému poměru k národnímu majetku, ke všem zařízením na železnici, aby dbali čistoty ve vlacích a ve všech železničních prostorech.

Provozně nejsilnější jednotkou železnice je Ostravská dráha, která dosáhla v uplynulém roce velmi dobrých výsledků při plnění úkolů státního plánu. Celodrážní závazek za předčasné splnění celoročního plánu k 19. prosinci 1955, uzavřený na podkladě závazků jednotlivců, pracovních kolektivů i celých hospodářských jednotek, byl co do množství překročen. Plán přepravy zboží celkem byl splněn již k 19. prosinci 1955 na 100,26 %, nakládka v tunách na 101,17 %, na palivu bylo ušetřeno 39 073 tun, takže do konce roku byl provoz v Ostravské dráze veden z ušetřeného paliva.

K těmto výsledkům dopomáhá Ostravské dráze především socialistické soutěžení, do něhož je zapojeno přes 75 % všech zaměstnanců. Jen za IV. čtvrtletí 1955 bylo v Ostravské dráze uzavřeno 12.815 individuálních a 13.758 kolektivních závazků, převážně krátkodobých, které představovaly úsporu téměř 2 mil. Kčs. Do soutěže o ujetí 100.000 km bez nehody jest zapojeno již 996 zaměstnanců strojní služby. Na seřadištích se rozvíjí úspěšně soutěž o rozposunování 20 000 až 100.000 vozů bez nehod a závad, jako na příklad v žst Ostrava, kde komplex posunovačů pod vedením s. Emila Pavlíka splnil dne 14. ledna 1956 tento závazek a dal si další závazek na 110 000 vozů k rozposunování bez nehod a závad. Jeho příkladu následují soudruzi v Přerově, Val. Meziříčí a i na jiných drahách.

Ke zvýšení kvality a produktivity práce pomáhá nemalou měrou též uplatňování nových forem práce sovětských novátorů Lunina, Mamedova, Korabelnikové, Katajeva, Zavodčika a pod. Tak na příklad v lokomotivním depu Přerov bylo v r. 1955 zapojeno do luninské methody 215 čet, které uspořily za rok 57.726 správkových hodin, což představuje úsporu 206.810 Kčs. Tyto úspory se rodí v jednotlivých kolektivech, jako kolektiv s. Malíka, který uspořil 3.189 Kčs a odvezl za rok 147.672 hrtkm. Uspořil na palivu 284,4 tun, což činí 30 857 Kčs. Takové kolektivy nejsou již nahodilým zjevem, ale iniciativa pracujících se rozvíjí masově mezi všemi železničáři. Projevila se i ve zlepšovacích námětech, kterých během roku 1955 bylo u Ostravské dráhy 603, a z 213 přijatých činí předpokládané roční úspory 2,605.046 Kčs.