Jedním z nejdůležitějších
článků vládního nařízení
o odkládání placení a úrokováni
některých peněžitých závazků
členů JZD je to, že v případě,
když dlužník vystoupí z JZD, nebo bude-li
z něho vyloučen, obnoví se splácení
a úrokování dluhů. Dále to,
že navržená osnova vládního nařízení
se vztahuje nejen na rolníky, kteří v družstvu
již jsou, nýbrž i na ty, kteří
se stanou členy v budoucnosti. Tato okolnost usnadní
rolníkům rozhodování pro vstup do
JZD. Dosavadní stav způsoboval, že mnozí
se vstupem váhali, protože nevěděli,
jak budou moci uvedené dluhy spláceti. Proto je
třeba přistoupit k uspořádání
dluhů členů JZD, vzniklých v souvislosti
s jejich dřívějším soukromým
hospodařením. Navrhovaná úprava vychází
ze zásady, že placení dluhů se po dobu
trvání členství v JZD odloží.
Nejde tudíž o oddlužení nebo o prominutí
dluhů, nýbrž o uvedení těchto
dluhů do klidu po dobu trvání členství
v JZD. V době trvání odkladu nebudou z takto
odložených závazků počítány
úroky.
Aby bylo zabráněno spekulativnímu zadlužování
rolníků před vstupem do družstva, je
v osnově vyslovena zásada, že úprava
se bude vztahovat jen na dluhy vzniklé před 1. lednem
1954. V případech, kde by věřitelé
se mohli domnívat, že nejsou splněny zákonné
předpoklady, dává jim vládní
nařízení možnost, aby učinili
návrh soudu, který pak rozhodne.
V návrhu osnovy jest dále pamatováno na spolupráci
zemědělských odborů rad ONV se soudy,
které se povinně o povolení a zrušení
odkladu starají. Družstvo samo má pak povinnost,
aby částky, které by příslušely
družstevníkům za užívání
půdy, nebo z důvodů splátek za vnesený
živý inventář, platilo přímo
věřiteli.
Odklad splácení a úrokování
se týká v podstatě peněžitých
závazků na nedoplatcích na zemědělské
dani, pohledávek u Státní a Investiční
banky, pohledávek státních spořitelen
a daně dědické, daně z příjmů
obyvatelstva a daně živnostenské, pohledávek
strojních a traktorových stanic, pohledávek
výrobních a spotřebních družstev
v celkové hodnotě cca 107 mil. Kčs. Je to
jistě veliká pomoc členům JZD i samotným
jednotným zemědělským družstvům
a pomůže jistě podstatně dalšímu
rozvoji a upevňování jednotných zemědělských
družstev.
V dalším návrhu vládního nařízení
č. 38 Sb. jde o organisaci plemenářské
služby, která má za úkol sjednotit a
usměrnit plemenářskou práci tím,
že práce spojené s prováděním
kontroly, se zvyšováním užitkovosti zvířat,
s vedením plemenných knih a pořádáním
trhů na plemenná zvířata budou vyňaty
z pravomoci národních výborů a svěřeny
nové organisaci, inspektorátu státních
plemenářských stanic a jeho podřízeným
složkám v krajích a okresech. To ovšem
neznamená, že by národní výbory
na tomto úseku nespolupracovaly, naopak, budou sledovat
činnost inspektorátu a jeho složek, hodnotit
pravidelně jejich činnost a pomáhat jim v
odstraňování závad. I toto vládní
nařízení má velkou důležitost
a pomůže plnit usnesení ÚV KSČ
o rozvoji a zvyšování živočišné
výroby.
Jedním z nejdůležitějších
vládních nařízení, jež
jsou navrhována, je vládní nařízení
č. 47 Sb. o opatřeních v oboru hospodářsko-technických
úprav pozemků, kde vedoucí směrnicí
navrhovaných opatření je vytvořit
pevný právní základ pro provádění
HTÚP, který by odpovídal vývoji i
potřebám praxe.
Provádění HTÚP v posledních
letech se neřídilo zákonem č. 47/1948
Sb. o technicko-hospodářských úpravách
pozemků, neboť jeho ustanovení byla vývojem
překonána, zejména se zřetelem na
obtížnost a složitost předepsaného
řízení a dále i proto, že používáním
citovaného zákona by bylo provádění
pozemkových úprav brzděno nebo přímo
znemožňováno, protože tímto zákonem
bylo vázáno mechanicky na souhlas většiny
zemědělců bez ohledu na to, zda by provedení
pozemkových úprav přineslo prospěch
větší části zemědělské
výroby v obci.
Nedostatek vhodné právní úpravy měl
nežádoucí důsledky v tom, že v
provádění pozemkových úprav
se projevovala nejednotnost, živelnost a neorganisovanost.
Uspořádání pozemkových úprav
bylo mnohdy ovlivněno místními zájmy
některých účastníků
v obci.
Provádění hospodářsko-technických
úprav pozemků bez vhodného právního
podkladu vedlo mnohdy k politicky nežádoucímu
narušování vzájemných vztahů
na vesnici. Úprava pozemků takto prováděná
nebyla řádně politicky připravena,
docházelo i k různým nesrovnalostem, zejména
když se prováděla bez řádného
projednání a souhlasu většiny rolníků.
Tím se vnášel již při zakládání
JZD nesoulad mezi JZD a jednotlivě hospodařící
malé a střední rolníky, který
se stával i brzdou dalšímu rozšíření
členské základny. Mnohá JZD vegetují
právě na základě špatně
provedené HTÚP. Při provádění
HTÚP v některých obcích nebylo dbáno
výrobních možností jednotlivě
hospodařících malých a středních
rolníků, kteří nebyli přesvědčeni
o nutnosti a výhodách prováděné
úpravy. To mělo za následek, že se u
takových malých a středních rolníků
podrýval kladný vztah k půdě a jejímu
obhospodařování, což se projevovalo
i v zemědělské výrobě a mnohdy
i ve špatném plnění státních
dodávek. Zavedení navrhované úpravy
pro provádění HTÚP pomůže
podstatně odstranit značnou část dosavadních
nedostatků.
Potřeba právní úpravy provádění
pozemkových úprav jeví se tím naléhavěji,
ježto umožní, aby i dosavadní pozemkové
úpravy, provedené v souladu s účelem
sledovaným navrhovanými opatřeními,
byly považovány za právoplatné. Při
tom nelze přehlédnout ani skutečnost, že
navrhované předpisy umožní vytvořit
i předpoklady pro zachování socialistické
zákonitosti na poli HTÚP a přispěje
k upevnění důvěry v socialistickou
zákonitost a zamezí stížnosti na provádění
pozemkových úprav.
To může mít příznivý vliv
také na řádné obdělání
půdy a zvýšení zemědělské
výroby. Malí a střední rolníci
budou mít možnost při provádění
HTÚP sdělit své případné
námitky, takže nedojde k tak velkým nesrovnalostem,
které se projevovaly při dosavadním provádění
HTÚP. Bude tím zabezpečen lepší
poměr k JZD, na jehož návrh bude HTÚP
prováděna, k malým a středním
rolníkům v obci, kteří dosud nebyli
přesvědčeni o výhodách společné
družstevní velkovýroby. Tím se též
usnadní jejich získání za členy
družstva.
Navrhovaná úprava, jež se zcela odpoutává
od složité konstrukce dosavadní úpravy,
může se takto stát účinným
právním prostředkem, sloužícím
k rozvoji socialistické zemědělské
velkovýroby, zejména rozvoji a organisačnímu
upevnění JZD.
Několik z nejdůležitějších
zásad jsou ty, že za pozemky, pojaté do pozemkových
úprav, se přidělí jiné pozemky
do náhradního užívání.
Právo k náhradnímu užívání
je trvale spojeno s vlastnictvím pozemku, za nějž
byl přidělen pozemek do náhradního
užívání, a sdílí s ním
všechny právní změny, na př.
prodej, zdědění atd. Dále pak, že
navrhovanými opatřeními budou legalisovány
pozemkové úpravy, pokud byly provedeny v souladu
s cíli sledovanými navrhovanou úpravou. V
takovém případě pozemky, dosud dané
do užívání, se budou považovat
za přidělené do náhradního
užívání, dále že navrhovanými
opatřeními se zrušují všechny zastaralé,
překonané a nevyhovující předpisy.
Vážené Národní shromáždění,
soudruzi a soudružky, zemědělský výbor
a ústavně-právní výbor projednaly
ve své schůzi dne 19. a 20. října
1955 všechna tato tři vládní nařízení,
shledaly, že jsou správná a opodstatněná,
a doporučují proto plenu Národního
shromáždění, aby byla schválena.
(Potlesk.)
Podpredseda Valo: K slovu nie je nikto prihlásený,
pristúpime tedy k hlasovaniu, a to tak, že budeme
hlasovať o každom vládnom nariadení osobitne.
Sú proti tomu nejaké námietky? (Neboli.)
Námietky nie sú.
Kto teda súhlasí s vládnym nariadením
zo dňa 6. júla 1955 č. 38 Zbierky o organizácii
plemenárskej služby v znení zprávy výboru
poľnohospodárskeho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)
Nie.
Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne
schválilo vládne nariadenie zo dňa
6. júla 1955 č. 38 Zbierky o organizácii
plemenárskej služby.
Pristúpime k hlasovaniu o ďalšom vládnom
nariadení.
Kto súhlasí s vládnym nariadením zo
dňa 6. júla 1955 č. 36 Zbierky, ktorým
sa odkladá platenie a úrokovanie niektorých
peňažných záväzkov členov
jednotných roľníckych družstiev v znení
spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho
a výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku!
(Deja sa.)
Je voľakto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. - Tým Národné zhromaždenie
jednomyseľne schválilo vládne nariadenie
zo dňa 6. júla 1955 č. 36 Zbierky, ktorým
sa odkladá platenie a úrokovanie niektorých
peňažných záväzkov členov
jednotných roľníckych družstiev.
Teraz pristúpime k hlasovaniu o ďalšom vládnom
nariadení.
Kto súhlasí s vládnym nariadením zo
dňa 10. augusta 1955 č. 47 Zbierky o opatreniach
v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov
v znení spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho
a výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku!
(Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. - Tým Národné zhromaždenie
jednomyseľne schválilo vládne nariadenie
zo dňa 10. augusta 1955 č. 47 Zbierky o niektorých
opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav
pozemkov.
Tým je vybavený poriadok dnešnej schôdze.
Končím schôdzu.