Pondělí 24. října 1955

Jedním z nejdůležitějších článků vládního nařízení o odkládání placení a úrokováni některých peněžitých závazků členů JZD je to, že v případě, když dlužník vystoupí z JZD, nebo bude-li z něho vyloučen, obnoví se splácení a úrokování dluhů. Dále to, že navržená osnova vládního nařízení se vztahuje nejen na rolníky, kteří v družstvu již jsou, nýbrž i na ty, kteří se stanou členy v budoucnosti. Tato okolnost usnadní rolníkům rozhodování pro vstup do JZD. Dosavadní stav způsoboval, že mnozí se vstupem váhali, protože nevěděli, jak budou moci uvedené dluhy spláceti. Proto je třeba přistoupit k uspořádání dluhů členů JZD, vzniklých v souvislosti s jejich dřívějším soukromým hospodařením. Navrhovaná úprava vychází ze zásady, že placení dluhů se po dobu trvání členství v JZD odloží. Nejde tudíž o oddlužení nebo o prominutí dluhů, nýbrž o uvedení těchto dluhů do klidu po dobu trvání členství v JZD. V době trvání odkladu nebudou z takto odložených závazků počítány úroky.

Aby bylo zabráněno spekulativnímu zadlužování rolníků před vstupem do družstva, je v osnově vyslovena zásada, že úprava se bude vztahovat jen na dluhy vzniklé před 1. lednem 1954. V případech, kde by věřitelé se mohli domnívat, že nejsou splněny zákonné předpoklady, dává jim vládní nařízení možnost, aby učinili návrh soudu, který pak rozhodne.

V návrhu osnovy jest dále pamatováno na spolupráci zemědělských odborů rad ONV se soudy, které se povinně o povolení a zrušení odkladu starají. Družstvo samo má pak povinnost, aby částky, které by příslušely družstevníkům za užívání půdy, nebo z důvodů splátek za vnesený živý inventář, platilo přímo věřiteli.

Odklad splácení a úrokování se týká v podstatě peněžitých závazků na nedoplatcích na zemědělské dani, pohledávek u Státní a Investiční banky, pohledávek státních spořitelen a daně dědické, daně z příjmů obyvatelstva a daně živnostenské, pohledávek strojních a traktorových stanic, pohledávek výrobních a spotřebních družstev v celkové hodnotě cca 107 mil. Kčs. Je to jistě veliká pomoc členům JZD i samotným jednotným zemědělským družstvům a pomůže jistě podstatně dalšímu rozvoji a upevňování jednotných zemědělských družstev.

V dalším návrhu vládního nařízení č. 38 Sb. jde o organisaci plemenářské služby, která má za úkol sjednotit a usměrnit plemenářskou práci tím, že práce spojené s prováděním kontroly, se zvyšováním užitkovosti zvířat, s vedením plemenných knih a pořádáním trhů na plemenná zvířata budou vyňaty z pravomoci národních výborů a svěřeny nové organisaci, inspektorátu státních plemenářských stanic a jeho podřízeným složkám v krajích a okresech. To ovšem neznamená, že by národní výbory na tomto úseku nespolupracovaly, naopak, budou sledovat činnost inspektorátu a jeho složek, hodnotit pravidelně jejich činnost a pomáhat jim v odstraňování závad. I toto vládní nařízení má velkou důležitost a pomůže plnit usnesení ÚV KSČ o rozvoji a zvyšování živočišné výroby.

Jedním z nejdůležitějších vládních nařízení, jež jsou navrhována, je vládní nařízení č. 47 Sb. o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, kde vedoucí směrnicí navrhovaných opatření je vytvořit pevný právní základ pro provádění HTÚP, který by odpovídal vývoji i potřebám praxe.

Provádění HTÚP v posledních letech se neřídilo zákonem č. 47/1948 Sb. o technicko-hospodářských úpravách pozemků, neboť jeho ustanovení byla vývojem překonána, zejména se zřetelem na obtížnost a složitost předepsaného řízení a dále i proto, že používáním citovaného zákona by bylo provádění pozemkových úprav brzděno nebo přímo znemožňováno, protože tímto zákonem bylo vázáno mechanicky na souhlas většiny zemědělců bez ohledu na to, zda by provedení pozemkových úprav přineslo prospěch větší části zemědělské výroby v obci.

Nedostatek vhodné právní úpravy měl nežádoucí důsledky v tom, že v provádění pozemkových úprav se projevovala nejednotnost, živelnost a neorganisovanost. Uspořádání pozemkových úprav bylo mnohdy ovlivněno místními zájmy některých účastníků v obci.

Provádění hospodářsko-technických úprav pozemků bez vhodného právního podkladu vedlo mnohdy k politicky nežádoucímu narušování vzájemných vztahů na vesnici. Úprava pozemků takto prováděná nebyla řádně politicky připravena, docházelo i k různým nesrovnalostem, zejména když se prováděla bez řádného projednání a souhlasu většiny rolníků. Tím se vnášel již při zakládání JZD nesoulad mezi JZD a jednotlivě hospodařící malé a střední rolníky, který se stával i brzdou dalšímu rozšíření členské základny. Mnohá JZD vegetují právě na základě špatně provedené HTÚP. Při provádění HTÚP v některých obcích nebylo dbáno výrobních možností jednotlivě hospodařících malých a středních rolníků, kteří nebyli přesvědčeni o nutnosti a výhodách prováděné úpravy. To mělo za následek, že se u takových malých a středních rolníků podrýval kladný vztah k půdě a jejímu obhospodařování, což se projevovalo i v zemědělské výrobě a mnohdy i ve špatném plnění státních dodávek. Zavedení navrhované úpravy pro provádění HTÚP pomůže podstatně odstranit značnou část dosavadních nedostatků.

Potřeba právní úpravy provádění pozemkových úprav jeví se tím naléhavěji, ježto umožní, aby i dosavadní pozemkové úpravy, provedené v souladu s účelem sledovaným navrhovanými opatřeními, byly považovány za právoplatné. Při tom nelze přehlédnout ani skutečnost, že navrhované předpisy umožní vytvořit i předpoklady pro zachování socialistické zákonitosti na poli HTÚP a přispěje k upevnění důvěry v socialistickou zákonitost a zamezí stížnosti na provádění pozemkových úprav.

To může mít příznivý vliv také na řádné obdělání půdy a zvýšení zemědělské výroby. Malí a střední rolníci budou mít možnost při provádění HTÚP sdělit své případné námitky, takže nedojde k tak velkým nesrovnalostem, které se projevovaly při dosavadním provádění HTÚP. Bude tím zabezpečen lepší poměr k JZD, na jehož návrh bude HTÚP prováděna, k malým a středním rolníkům v obci, kteří dosud nebyli přesvědčeni o výhodách společné družstevní velkovýroby. Tím se též usnadní jejich získání za členy družstva.

Navrhovaná úprava, jež se zcela odpoutává od složité konstrukce dosavadní úpravy, může se takto stát účinným právním prostředkem, sloužícím k rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby, zejména rozvoji a organisačnímu upevnění JZD.

Několik z nejdůležitějších zásad jsou ty, že za pozemky, pojaté do pozemkových úprav, se přidělí jiné pozemky do náhradního užívání. Právo k náhradnímu užívání je trvale spojeno s vlastnictvím pozemku, za nějž byl přidělen pozemek do náhradního užívání, a sdílí s ním všechny právní změny, na př. prodej, zdědění atd. Dále pak, že navrhovanými opatřeními budou legalisovány pozemkové úpravy, pokud byly provedeny v souladu s cíli sledovanými navrhovanou úpravou. V takovém případě pozemky, dosud dané do užívání, se budou považovat za přidělené do náhradního užívání, dále že navrhovanými opatřeními se zrušují všechny zastaralé, překonané a nevyhovující předpisy.

Vážené Národní shromáždění, soudruzi a soudružky, zemědělský výbor a ústavně-právní výbor projednaly ve své schůzi dne 19. a 20. října 1955 všechna tato tři vládní nařízení, shledaly, že jsou správná a opodstatněná, a doporučují proto plenu Národního shromáždění, aby byla schválena. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: K slovu nie je nikto prihlásený, pristúpime tedy k hlasovaniu, a to tak, že budeme hlasovať o každom vládnom nariadení osobitne.

Sú proti tomu nejaké námietky? (Neboli.)

Námietky nie sú.

Kto teda súhlasí s vládnym nariadením zo dňa 6. júla 1955 č. 38 Zbierky o organizácii plemenárskej služby v znení zprávy výboru poľnohospodárskeho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Nie.

Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládne nariadenie zo dňa 6. júla 1955 č. 38 Zbierky o organizácii plemenárskej služby.

Pristúpime k hlasovaniu o ďalšom vládnom nariadení.

Kto súhlasí s vládnym nariadením zo dňa 6. júla 1955 č. 36 Zbierky, ktorým sa odkladá platenie a úrokovanie niektorých peňažných záväzkov členov jednotných roľníckych družstiev v znení spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho a výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deja sa.)

Je voľakto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládne nariadenie zo dňa 6. júla 1955 č. 36 Zbierky, ktorým sa odkladá platenie a úrokovanie niektorých peňažných záväzkov členov jednotných roľníckych družstiev.

Teraz pristúpime k hlasovaniu o ďalšom vládnom nariadení.

Kto súhlasí s vládnym nariadením zo dňa 10. augusta 1955 č. 47 Zbierky o opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov v znení spoločnej zprávy výboru poľnohospodárskeho a výboru ústavnoprávneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne schválilo vládne nariadenie zo dňa 10. augusta 1955 č. 47 Zbierky o niektorých opatreniach v odbore hospodársko-technických úprav pozemkov.

Tým je vybavený poriadok dnešnej schôdze.

Končím schôdzu.

(Konec schůze ve 13 hod. 42 min.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP