Za dobu, pokiaľ budú "Správy vodných
tokov a meliorácií" udržovať drenáž
a závlahový detail vodohospodárskych stavieb,
budú užívatelia pozemku povinní obstarať
na svoj náklad dodanie potrebného počtu síl
a poťahov podľa miery prospechu. Tieto práce
nemajú byť robené pokiaľ možno v
čase špičkových prác.
10. Zásada zaistenia vodohospodárskych diel a zariadení
pre účely plánovaného hospodárstva
sa splní preskúšaním doterajších
vodných oprávnení a vodohospodárskych
diel a zariadení. Doterajšie vodné oprávnenie
nutno opätovne prihlásiť. Neprihlásené
vodné oprávnenia zanikajú bez náhrady.
Prihlásené vodné oprávnenia budú
preskúšané a podľa výsledkov preskúšania
budú opätovne prepožičané ako oprávnenia
podľa návrhu zákona o vodnom hospodárstve
na dobu potreby a bude možno kedykoľvek ich odvolať.
Plánované vodné hospodárstvo ako aj
nutnosť utajenia niektorých vodohospodárskych
opatrení si vyžadujú zrušenie vodných
kníh ako zložitého a dnes celkom nepraktického
zariadenia. Namiesto nich sa zavádza púha evidencia
vodných oprávnení a vodohospodárskych
diel a zariadení pre úradnú potrebu. Túto
evidenciu povedú odbory pre vodné hospodárstvo
rád KNV.
11. Návrhom zákona o vodnom hospodárstve
sa zjednocujú v odbore vodného hospodárstva
dosiaľ nejednotné predpisy platné v českých
krajinách a na Slovensku a tým sa stavia vodné
hospodárstvo v celom štáte na jednotný
právny a hospodársky základ.
Finančný dosah zákona: Návrh zákona
o vodnom hospodárstve si nevyžiada zvláštnych
mimoriadnych nákladov finančných. Ukladá
štátu prevzatie jednorazovej úhrady v čiastke
19 miliónov Kčs. Naproti tomu prevezme štát
do vlastníctva a do správy družstevný
majetok v hodnote najmenej 10 miliónov Kčs. S prevzatím
správy, prevádzky a údržby melioračných
zariadení zrušených vodných družstiev
je spojený ročný náklad v čiastke
asi 7 miliónov Kčs ako dlhotrvajúci záväzok,
z čoho čiastka 5,196.000 Kčs predstavuje
osobné náklady pre 270 pracovníkov a 1,804.000
Kčs vecné náklady. Tieto náklady budú
znižované podľa toho, ako budú predávané
drenáže a závlahové detaily jednotným
roľníckym družstvám a štátnym
majetkom. Preskúšanie vodných oprávnení
vodohospodárskych diel a zariadení si vyžiada
ročný náklad 1,481.000 Kčs asi na
10 rokov.
Vážené Národné zhromaždenie!
Predloženým vládnym návrhom zákona
o vodnom hospodárstve sa dostáva nášmu
vodnému hospodárstvu žiadúca socialistická
úprava. Vodné hospodárstvo sa stavia na správny
ekonomický základ, čo zaisťuje i spresnenie
hospodárskej bilancie ako vodného hospodárstva,
tak i ostatných hospodárskych odvetví.
Poľnohospodársky výbor, rozpočtový
a hospodársky výbor a ústavnoprávny
výbor prerokovali vládny návrh zákona
o vodnom hospodárstve vo všeobecnej a podrobnej rozprave
a odporúčajú plénu Národného
zhromaždenia vládny návrh zákona na
schválenie so zmenami, uvedenými v spoločnej
zpráve tlač čís. 20. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: K slovu sa nikto nehlási,
pristúpime k hlasovaniu.
Keďže niet pozmeňovacích návrhov,
dám hlasovať o celom vládnom návrhu
zákona o vodnom hospodárstve odrazu podľa zprávy
výborovej.
Sú nejaké námietky? (Námietky neboli.)
Námietky nie sú.
Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom
zákona o vodnom hospodárstve podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Kto je proti? (Nikto.)
Kto sa zdržal hlasovania? (Nikto.)
Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne
schválilo vládny návrh zákona
o vodnom hospodárstve.
Tým je vybavený prvý bod poriadku schôdze.
Pristúpime k prerokovaniu druhého bodu schváleného
poriadku, ktorým je
2. Zpráva výboru ústavnoprávneho
k vládnemu návrhu zákona o zriaďovaní
a zrušovaní výskumných ústavov,
útvarov technického rozvoja a výskumných
a pokusných pracovísk (tlač 21).
Zpravodajcom je poslanec Mandovec; dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Mandovec: Vážené Národní
shromáždění!
Předložený vládní návrh
zákona o zřizování a zrušování
výzkumných ústavů, útvarů
technického rozvoje a výzkumných a pokusných
pracovišť navrhuje zrušení zákona
č. 261/1949 Sb., novelisovaného zákonem č.
185/1950 Sb., o reorganisaci výzkumnictví a technického
rozvoje.
Vydání nového zákona je odůvodněno
tím, že ustanovení dosavadního zákona
bylo vývojem překonáno a bylo třeba
organisaci výzkumných ústavů, útvarů
technického rozvoje a výzkumných pokusných
pracovišť postavit na nový zákonný
podklad.
Předložený vládní návrh
zákona stanoví, že ministři a vedoucí
ústředních úřadů mohou
zřizovat nebo zrušovat výzkumné ústavy
a útvary technického rozvoje se souhlasem vlády
po vyjádření Státního úřadu
plánovacího, ministerstva financí a Československé
akademie věd. Podobný postup se stanoví i
pro zřizování ústavů Československé
a Slovenské akademie věd, takže nový
zákon přispěje ke zvýšení
dělby práce mezi resortními ústavy
a ústavy obou akademií, ke zvýšení
hospodárnosti a lepšímu využití
a rozmístění vědeckých pracovníků.
Ustanovení o výzkumných ústavech se
vztahuje také na dobrovolné organisace, t. j. na
př. na Výzkumný ústav bezpečnosti
práce Ústřední rady odborů.
Předkládaná osnova zákona umožňuje
zřizovat pokusné nebo vývojové závody
jako součást výzkumných ústavů
a uvádí tak v soulad právní stav se
zaváděnou praxí. Tyto pokusné závody
výzkumných ústavů jsou budovány
na základě sovětských i našich
zkušeností a mají zajistit rychlejší
realisaci výsledků vědecko-výzkumných
a vývojových prací tím, že laboratorní
výsledky musí v nich být poloprovozně
ověřeny a vyzkoušeny, než jsou předávány
k zavedení do výroby. Dosavadní váznoucí
realisace vyřešených výzkumných
úkolů spočívá převážně
v tom, že výrobní podniky se brání
zavádět poloprovozně neověřené
výsledky výzkumu a jejich ověřování
až ve výrobě způsobuje většinou
narušování výrobních plánů.
V případech, kde by nebylo účelné
nebo ani možné zřizovat pokusné závody
při výzkumných ústavech, upravuje
předložená osnova zákona v souladu s
praxí zřizování samostatných
vývojových podniků, a to zejména pro
obor strojírenství, a pokusných podniků
pro ostatní obory národního hospodářství,
jako je na př. pivovar, pokusná mlékárna,
pokusný důl a pod.
Schvalování organisačních řádů
výzkumných ústavů a útvarů
technického rozvoje, jakož i zřizování
výzkumných a pokusných pracovišť
na podnicích, se ponechává v kompetenci resortů
za účelem rychlého a operativního
rozhodování.
Výzkumná pracoviště na podnicích
mají doplňovat síť resortních
výzkumných ústavů a zejména
mají řešit problémy podnikového
významu.
Na vysokých školách probíhalo dosud
zřizování vědecko-výzkumných
pracovišť - ústavů vysokých škol
- živelně, a proto osnova zákona stanoví
jejich další organisaci podle směrnic, které
budou schváleny vládou.
Výbor ústavně-právní projednal
vládní návrh zákona o zřizování
a zrušování výzkumných ústavů,
útvarů technického rozvoje a výzkumných
a pokusných pracovišť na své schůzi
dne 15. března 1955 a doporučuje jej plenu Národního
shromáždění ke schválení.
(Potlesk.)
Podpredseda Žiak: K slovu sa nikto nehlási,
pristúpime preto k hlasovaniu.
Keďže niet pozmeňovacích návrhov,
dám hlasovať o celom vládnom návrhu
zákona odrazu podľa zprávy výborovej.
Sú nejaké námietky? (Námietky neboli.)
Nie sú.
Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom
zákona o zriaďovaní a zrušovaní
výskumných ústavov, útvarov technického
rozvoja a výskumných a pokusných pracovísk
podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku!
(Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nie.)
Tým Národné zhromaždenie jednomyseľne
schválilo vládny návrh zákona
o zriaďovaní a zrušovaní výskumných
ústavov, útvarov technického rozvoja a výskumných
a pokusných pracovísk.
Tým je vybavený druhý bod denného
poriadku schôdze.
Pristúpime k prerokovaniu posledného bodu poriadku,
ktorým je
3. Spoločná zpráva výborov kultúrneho
a ústavnoprávneho k vládnemu nariadeniu zo
dňa 19. októbra 1954 č. 55 Zbierky, o chránenej
oblasti Pražského hradu (tlač 12).
Zpravodajcom je poslanec Homola; dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Homola: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi!
Národnímu shromáždění
je předloženo vládní nařízení
č. 55 ze dne 19. října 1954 o chráněné
oblasti Pražského hradu, vydané podle §
14, odst. 11 zák. č. 2/1954 Sb. o státním
plánu rozvoje národního hospodářství
republiky Československé na rok 1954, jímž
se vytvářejí řádná správa
a ochrana Pražského hradu.
Pražský hrad je kamenným svědkem dějin
českého národa, je perlou naší
vlasti, patří k našim nejkrásnějším
architektonickým dílům. Jeho vývoj
je od prvních počátků těsně
spjat s osudem českého národa, neboť
byl od nejstarších dob sídelním místem
hlavy českého státu, a v naší
historii není téměř epochy, která
by nebyla spjata s vývojem Pražského hradu.
Jeho vznik je kladen podle různých domněnek
již do 6. století nového letopočtu jako
pomezní hradiště slovanského kmene Čechů.
Výsledky dosavadního vědeckého bádání
dokládají historicky jeho existenci v 9. století,
kdy se stal sídlem Přemyslových knížat.
První dějinné doklady jsou z r. 890, kdy
zde zakládá kníže Bořivoj první
pražský kostel Mariánský. Z tehdejší
doby se také zčásti dochoval hliněný
val, uvnitř zpevněný dřevěnými
rošty, který byl vybudován od východní
části až k západní hranici dnešního
III. nádvoří. Zde uvnitř opevnění,
poblíže dřevěného hradu, v místech
dnešního Jirského náměstí
bylo vyvýšené místo s knížecím
trůnem, kde byla nastolována česká
knížata. Knížecí a později
královský hrad mění během staletí
stále svou podobu. Tak kníže Vratislav zakládá
druhý kostel sv. Jiří, kníže
Václav kamennou rotundu sv. Víta, nejvýznamnější
stavbu tohoto druhu ve střední Evropě. Vzniká
zde pražské biskupství a klášter,
kníže Spytihněv na místě rotundy
Václavovy dává stavět kamennou basiliku
sv. Víta, kníže Břetislav zpevňuje
opevnění kamennou zdí za hliněnými
valy, kníže Soběslav obklopuje hrad opukovou
hradbou s třemi vstupními věžemi, staví
kamenný palác s kaplí v románském
slohu, dodnes zčásti zachovaný. Přemysl
Otakar II. staví okolo hradu gotické hradby s věžemi
a příkopy na západní straně,
opevňuje i osadu v podhradí a zakládá
město Malou Stranu. Po požáru v r. 1303 zůstává
hrad dlouho v ssutinách a ožívá opět
hlavně za Karla IV., který dává přestavět
královský palác v gotickém slohu,
na starém románském základě
staví 2 patra, z nichž první je doposud zachováno.
Na místě románské basiliky sv. Víta
zakládá v pořadí již třetí
chrám, monumentální gotickou katedrálu.
Ve stavbě Pražského hradu a katedrály
pokračoval Václav IV. a ke konci XV. století
Vladislav Jagellonský, který přikročil
k přestavbě královského paláce
a v jeho druhém patře zřídil velký
sál - Vladislavský a 2 křídla ve slohu
pozdní gotiky, zvané Vladislavské, s již
patrnými renesančními prvky.
Po jeho smrti rozšiřovali Pražský hrad
první Habsburkové, zvláště Rudolf
II. na západní stranu, kolem dnešního
druhého nádvoří a na sever za Jelení
příkop. Současně byl upraven nový
hradní prostor s krásnými renesančními
stavbami, je založena královská zahrada, ve
které je započato s výstavbou královského
letohrádku (r. 1535). Po požáru r. 1541 byl
obnovován královský palác v době
Maxmiliána II. a stavěna nová palácová
křídla. Současně vznikají kolem
královského paláce nové renesanční
domy nejbohatší české šlechty,
Rožmberků, Pernštejnů a hradní
purkrabství. Pražský hrad dostává
renesanční ráz, dokončuje se Belveder
a nová stavba Míčovny. Vzniká Španělský
sál a galerie. V třicetileté válce
je hrad ochuzen o světoznámé sbírky,
které odnesli r. 1648 Švédové. Celé
století poté nedoznává hrad změn
až v době tereziánské 1753 - 1755, kdy
dochází k velké přestavbě a
hrad je celkově upraven v jednotné formě
prostého rokoka, v kteréžto úpravě
je hrad v hlavních rysech zachován dodnes. Od té
doby zůstává Pražský hrad téměř
beze změn až na katedrálu sv. Víta,
která se dokončuje ve XX. století.
Po skončení prvé světové války
se stává Pražský hrad sídlem
presidentů republiky. Po osvobození naší
vlasti sovětskou armádou bylo přikročeno
k dalším stavebním úpravám Pražského
hradu. Zvláště od r. 1948 příchodem
s. Gottwalda a později s. Zápotockého, prvních
dělnických presidentů, byla zahájena
nová éra Pražského hradu. Byly provedeny
renovace, úprava Jízdárny, která jest
dnes nejkrásnější výstavní
síní ve střední Evropě a slouží
jako stánek výtvarnému umění.
Vyhořelá a polorozbořená Míčovna
byla upravena na representační stavbu a zachráněna
byla krásná sgraffita a renesační
architektura zvenčí i uvnitř. Jsou prováděny
úpravy historického královského paláce,
jak románské části z XII. století,
tak i gotické části ze XIV. a XV. století.
V tomto paláci se připravuje museum Pražského
hradu, do Zlaté uličky je umístěno
museum královského letohrádku, je prováděna
úprava slavnostního schodiště do Španělského
sálu a pokračováno v dalších
renovačních pracích.
Pražský hrad, sídlo presidenta republiky a
místo dějinných zasedání ÚV
KSČ a Národního shromáždění,
se stává, zvláště v naší
době, cílem přečetných návštěv
lidu, protože ve svém celku tvoří jedinečnou
národní památku. Jedinečnou, protože
zůstala zachována architektura z různých
věků výstavby hradu. Románský
palác z XII. století, gotický ze XIV. století,
pozdně gotický Vladislavský sál, románská
basilika sv. Jiří, romantická Zlatá
ulička s domky ze XVII. století, gotická
katedrála, renesanční královský
letohrádek, barokní Jízdárna, representační
sály Španělský i Galerie. Nejen architektonická
úprava, ale i doplnění jednotlivých
prostor musejními exponáty vytváří
v návštěvníkovi pocit národní
hrdosti i poučení o dějinném vývoji
a vysoké kultuře našeho lidu a stává
se tak věrným dokladem nesmírné péče
strany a vlády o zachování národního
kulturního dědictví.
Pražský hrad náleží všemu
československému lidu a proto je v zájmu
našeho státu, aby byla zajištěna přiměřená
správa všech objektů Pražského
hradu a péče o jeho památky a všechny
objekty byly převedeny do státního socialistického
vlastnictví.
Kulturní a ústavně-právní výbor
projednaly vládní nařízení
a proto doporučuji Národnímu shromáždění,
aby vládní nařízení č.
55 ze dne 19. října 1954 o chráněné
oblasti Pražského hradu schválilo. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: K slovu nie je nikto prihlásený,
pristúpime k hlasovaniu.
Kto súhlasí s návrhom na schválenie
vládneho nariadenia zo dňa 19. októbra 1954
č. 55 Zbierky, vydaného podľa § 14 ods.
1 zákona č. 2/1954 Zbierky a uvedeného v
spoločnej zpráve výborov kultúrneho
a ústavnoprávneho, a to v znení, ako toto
vládne nariadenie bolo uverejnené v Zbierke zákonov,
nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
Je niekto proti? (Nikto.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)
Ďakujem. - Tým Národné zhromaždenie
jednomyseľne schválilo vládne nariadenie
o chránenej oblasti Pražského hradu.
Tým je vybavený denný poriadok schôdze.
Končím schôdzu.