STS jsou dnes mohutnou materiálně technickou základnou,
vybavenou moderními stroji zemědělskými
a armádou traktoristů a odborných pracovníků-agronomů.
Stát a dělnická třída daly
do jejich rukou nejúčinnější
mechanisační prostředky schopné velikých
výkonů.
Nyní jde o to dokázat, abychom techniků v
STS dovedli co nejlépe a nejúčelněji
využít k rychlému, včasnému,
kvalitnímu a agrotechnicky správnému obdělávání
půdy. Jde o to, abychom dovedli zorganisovat a zabezpečit
největší odbornou a organisační
pomoc pro všestranné zvýšení zemědělské
výroby a hospodaření JZD i pomoc jednotlivě
hospodařícím rolníkům a vést
je tak k poznání i pochopení předností
socialistické družstevní velkovýroby,
která se opírá o technickou základu
STS.
V kvalitní práci a pomoci strojních a traktorových
stanic je záruka upevňování svazku
dělníků a rolníků.
Budu mluvit o tom, jak se chceme vyrovnat a vyrovnáváme
s tímto politicky a hospodářsky závažným
posláním STS, jak se vypořádáváme
se všemi nedostatky v dosavadní práci STS v
Jindřichově Hradci.
Plán, zvýšený proti r. 1954 o 15 %,
stanoví nám obdělat celkem 45.500 průměrných
ha, z toho 36.000 průměr. ha pro JZD a 9.500 ha
u jednotlivě hospodařících rolníků,
kteří mají letos dosáhnout proti loňskému
roku zvýšení o 25 %. Zvýšený
plán je mobilisující a splnitelný.
Pracovníci STS v Jindřichově Hradci se zaměřili
na plnění zvýšeného plánu
již v podzimních měsících při
rychlejší a kvalitnější opravě
strojů v zimním období. Opravy jsou provedeny
daleko kvalitněji než loni. Při opravách
jsme používali sovětských zkušeností,
uzlové metody oprav. Jako pomocníky při opravách
jsme zaměstnávali brigadýry a traktoristy,
aby ve své práci se strojem seznali lépe
mechanismus stroje a tím aby se vyvarovali chyb při
obsluze a údržbě stroje, čímž
se zabrání častým poruchám.
Kromě toho jsme školili všechny pracovníky
dvakrát týdně v závodní škole
práce.
V letních a podzimních pracích minulého
roku jsme si pokazili dobrou pověst z podzimních
a jarních prací r. 1953 a 1954. Byly sice ztížené
přírodní podmínky, ale hlavní
vina byla na nás samých.
Špatnou zimní opravou strojů, nedostatečnou
organisovaností práce, malým smluvním
zajištěním a neodborností jak pracovníků
na poli, tak i v dílnách jsme zavinili chaos ve
žňových pracích, zpoždění,
horší kvalitu práce a tím menší
hektarové výnosy.
Nyní se proto snažíme stále více
a důsledněji plnit směrnice naší
strany a vlády, která nás soustavně
učí dobře politicky chápat naše
poslání a být odborně dobře
připraven.
Letošní zimní opravy strojů, důkladné
rozpracování plánu na každé středisko
a jednotlivce, seznámení každého jednotlivce
s plánem, hospodaření podle chozrasčotu,
obsazování druhých směn, zlepšení
socialistického soutěžení a jeho hodnocení,
uplatňování osobní odpovědnosti,
kádrové rozvrstvení pracovníků
a lepší spolupráce jsou správným
krokem na cestě naší STS k zlepšení
pomoci našemu zemědělství. Nedocílení
plánovaných hektarových výnosů
v našich JZD nutno v minulém roce přičítat
z velké části malým odborným
a organisačním schopnostem našich úsekových
agronomů a malé jejich iniciativě pro smluvní
zajištění prací. Proto jsme vyslali
během zimního období další 3
agronomy na dlouhodobé odborné školení.
Naši agronomové v mnoha případech nemají
ani té odbornosti jako funkcionáři JZD.
Za příklad uvádím JZD Bednáreček,
kde v rostlinné výrobě jsou 2 skupiny vzájemně
soutěžící. První skupina dosáhla
loni výnosu u žita 24 q z ha při ztížených
přírodních podmínkách, druhá
však pouze 14 q, ačkoliv užila většího
množství umělých hnojiv. Skupináři,
vedení JZD a agronom STS se navzájem neporadili,
náš úsekový agronom s nimi nespolupracoval
a neměl přehled. Jednotnému zemědělskému
družstvu vznikly tím značné ztráty
a snížení pracovní jednotky o 1,50 Kčs.
Pro včasné a kvalitní zvládnutí
zvýšených úkolů je důležité
smluvní zajištění prací. Loni
docílili naši pracovníci pouze 68 % smluvního
zajištění úkolů, a to hlavně
v JZD, avšak jen v mizivém procentu u jednotlivě
hospodařících rolníků. Těm
nebyla věnována našimi agronomy pozornost,
neměli jsme s drobným a středním rolníkem
spojení. Zde se nejvíce projevovala velmi závažná
politická chyba, že od nás samých byl
svazek dělníků a rolníků zužován
na svazek dělníků a družstevníků.
Jednotlivě hospodařícím rolníkům
byla poskytována malá pomoc pouze v podobě
práce.
Byla proto již v loňském roce utvořena
traktorová brigáda pro Strmilov a okolí,
kde jsou samí jednotlivě hospodařící
rolníci, a dále brigáda STS v Kardašově
Řečici s většinou jednotlivě
hospodařících rolníků. Na Strmilovsku
a Kunžacku jsou velké předpoklady pro splnění
zvýšeného plánu v soukromém sektoru.
Mluvil jsem s několika zemědělci ve Strmilově
o práci STS a o jejich názorech na zlepšení
v rámci zimní kampaně. Soukromě hospodařící
zemědělec ve Strmilově František Vosolsobě,
který má 8 ha a v Kunžoku Rudolf Máca,
který má 11 ha, oba soukromě hospodařící
střední rolníci, jako řada jiných
rolníků hovoří o výhodách
práce STS a vesměs o dobré kvalitě
pro ně provedených prací. Tvrdí, že
je také práce levnější. Sledují
práci traktoristy na poli a žádají,
aby práce byla podle jejich přání
a jakostní. A to právě nám nedělají
naši agronomové. V Kunžaku žádali
drobní a střední rolníci utvoření
slíbené strojně traktorové brigády
a místní národní výbor dal
nám k tomu účelu k disposici budovu. Traktorové
středisko je tam zavedeno a obsazeno už dnem 1. března
1955. Drobní a střední rolníci si
loni stěžovali na odkládání prací
pro ně, byla jim vysvětlena důležitost
smluvního zajištění a místní
národní výbory v těchto venkovských
městečkách zajímají se samy
o pomoc STS a jednají s rolníky o smluvním
zajištění. A tím nám pomáhají.
Zde se projevuje stále patrněji důvěra
v mechanisaci a práci traktorových stanic. Další
jednotná zemědělská družstva
na našem okrese používají práci
STS ke zvládnutí všech úkolů
v rostlinné výrobě, a předpoklad smluvního
zajištění máme dnes nejméně
na 80 %. Přesvědčují se na mnoha dobrých
příkladech. Tak na př. JZD Jarošov n.
Nežárkou, kde připadalo a dosud připadá
na jednoho pracovníka 14 ha orné půdy, pokoušelo
se splnit své výrobní úkoly v roce
1953 vlastními silami. Jeho hospodaření za
r. 1953 skončilo vysokým pasivem a na pracovní
jednotky si vypůjčovali. Pro rok 1954 uzavřelo
družstvo smlouvu s STS na všechny úkoly v rostlinné
výrobě. A i když se počet hektarů
na 1 pracovníka o nic nezmenšil, vyplatili si tito
jarošovští družstevníci r. 1954 nejméně
10 Kčs za pracovní jednotku a 4 Kčs uplatili
na dluh na každou pracovní jednotku za minulý
rok. Na tomto a podobných příkladech se poučila
další JZD a pro letošní rok přidala
se k ostatním JZD v Číměři
a v Horní Pěnné, která zadala veškeré
polní práce STS. Pomoc naší STS neomezuje
se jenom na polní práce, ale také na zkvalitnění
práce družstevníků a na zvýšení
jejich odborné kvalifikace. Na našem okrese je 10
středisek družstevní školy práce.
Školení družstevníků provádějí
tam většinou agronomové a účetní
naší traktorové stanice. Je to našich
nejlepších 10 pracovníků z 22, kteří
předávají družstevníkům
své zkušenosti a vědomosti. Naše JZD vypracovala
za pomoci pracovníků STS celoroční
výrobní plány a výhledové plány.
Z celoročních výrobních plánů
je jasno, kteří družstevníci nám
pomohou na závěsném nářadí.
Chceme je podrobně seznámit s úkolem, který
na ně v jarních pracech a v létě čeká.
Provedeme s nimi krátkodobé instruktáže,
kde budou pro nastávající úkoly proškoleni.
Našim družstevníkům, kteří
k nám do pohraničí přišli ze
všech končin republiky, je třeba se ještě
více věnovat. Je mezi nimi mnoho neodborníků
v zemědělství. Naše pomoc zemědělcům
bude již v letošním roce prohloubena tím,
že při STS zřizujeme laboratoř, ve které
budeme provádět rozbor půdy, zkoušky
klíčivosti a dle toho radit, jak hnojit a jaké
odrůdy semen a sádí používat.
V boji proti škůdcům pomůže našim
zemědělcům a družstevníkům
středisko pro ochranu rostlin, které je již
při naší STS vybudováno, máme
k tomu také k disposici potřebné stroje.
Nyní toto středisko už pracuje a provádí
postřik stromů.
Máme stále na paměti, že veškeré
práce na stroji zajišťuje člověk.
Staráme se, aby naše traktorová střediska
byla lépe a přitažlivěji pro traktoristy
vybavena. Stavíme již a budeme stavět další
nové bytové jednotky pro naše pracovníky.
Snížíme tak fluktuaci a zpevníme kolektiv
stálých pracovníků.
K tomu, abychom mohli všechny pracovníky STS hmotně
zainteresovat na výsledcích hospodaření
JZD, nám pomáhá nový mzdový
systém.
Po osvobození naší vlasti Rudou armádou
před 10 lety řekl s. Stalin na naši adresu:
"Nyní jste navždy svobodni. Pracujte pro rozkvět
své vlasti a blaho svého lidu."
Budeme se v duchu těchto slov snažit o rozkvět
své vlasti, o rozkvět našeho pohraničí
a o to, aby práce na STS byla radostná a abychom
zabezpečili hmotné i kulturní potřeby
našich pracovníků. Vítáme náš
hospodářský plán a vynasnažíme
se vzorným plněním úkolů na
našem úseku přispět k jeho uskutečnění
tak, aby rok 1955 byl rokem vzorného hospodaření
v celé naší republice a pro nás pak
rokem dobré spolupráce státních traktorových
stanic, JZD a drobných a středních rolníků.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Dávám
slovo poslanci akademiku Klečkovi.
Posl. akademik Klečka: Vážený
soudruhu presidente, vážené Národní
shromáždění!
Dovolte mi, abych v souvislosti s projednáváním
plánu rozvoje a rozpočtu řekl několik
slov o zemědělské vědě.
Nejpokrokovější agronomie světa - sovětská
agronomie - i naše zkušenosti nás učí,
že socialistické zemědělství
musí být budováno na přísně
vědeckých základech. Proto naše lidově
demokratické zřízení, naše strana
a vláda, věnují na zemědělskou
vědu a výzkum prostředky, které jsou
téměř 10kráte větší,
než tomu bylo za buržoasní republiky. Tento rozvoj
nastal hlavně od roku 1951, kdy bylo zemědělské
výzkumnictví reorganisováno. V této
etapě budování se odehrál přerod
též samotné zemědělské
vědy.
Srovnáme-li zemědělskou vědu s jinými
vědními obory, docházíme k závěru,
že není příkladu v dějinách
věd, jenž by se dal srovnat s revolučním
procesem, který se odehrává dnes v zemědělské
vědě. Myslím, že bude zajímavé
zmíniti se zde o hlavních příčinách.
První tkví v samé podstatě zemědělské
výroby. Veliký sovětský učenec,
jejž lid nazval prvním agronomem sovětské
země, V. R. Viljams, začíná svou knihu
Základy zemědělství slovy: "Zemědělství
se jako výrobní obor značně liší
od jiných výrobních oborů. Liší
se jednak charakterem a vlastnostmi svých produktů,
jednak složitostí a zvláštností
podmínek, za nichž se výroba děje."
Zamysleme se nad slovy velkého agronoma sovětské
země. V tom tkví potíže, které
jsou příčinou toho, že problém
zemědělství je dnes problémem světovým.
Rozdíl je v tom, kam tyto potíže vedou. V zemích
kapitalismu vedou přes vykořisťování
pracujícího rolnictva k jeho ožebračování,
přes vykořisťování půdy,
přes ztráty její úrodnosti k ztrátě
samotné půdy, která je ničena větrem
a vodou. Vedou k pesimismu buržoasní vědy o
nemožnosti obnovy úrodnosti půdy, vedou k lidstvu
nepřátelským teoriím novomalthusiánství,
které však nemohou zakrýt nelidskou tvář
samotného zahnívajícího kapitalismu.
V zemích, které po sovětském vzoru
budují socialistické zemědělství,
překonávání těchto potíží
vede k upevňování svazku dělníků
a rolníků, k zvyšování úrodnosti
půdy a produktivity zemědělství, k
zvyšování životní úrovně
všech, vede též k budování vědy,
která vyřeší podstatné rozdíly
mezi zemědělstvím a ostatními výrobními
obory, jak o nich mluví Viljams.
Druhá příčina je v zaostalosti úseku
biologických věd zemědělských.
Teprve v mičurinské agrobiologii, jejímiž
zakladateli byli Mičurin a Viljams, rodí se ze změti
isolovaných biologických oborů ucelená
zemědělská věda, která se musí
stát jednou stejně přesnou jako matematika.
A třetí příčina je v komplexnosti
zemědělské vědy. Samotný objev
v jednom vědním oboru nestačí k tomu,
aby se včlenil v zemědělský pokrok.
Každou otázku je třeba řešit v
souvislosti s celým výrobním procesem, a
to nikoliv šablonovitě, nýbrž s náležitým
uvážením na přírodní a
ekonomické podmínky. Každou otázku je
třeba řešit celými kolektivy různých
odborníků, ba navíc je ji třeba řešit
v jednotě se socialistickou praxí. Jde tu při
řešení každé otázky o svědomité
a hluboké propracovávání metody, což
znamená často hledání nových
cest. To jsou hlavní problémy velkého dějinného
přerodu zemědělské vědy.
X. sjezd KSČ uložil důležité úkoly
zemědělské vědě a výzkumu.
Proto hned po sjezdu ČSAZV spolu s hlavní správou
výzkumu a propagace ministerstva zemědělství
provedly podrobný rozbor výzkumného plánu
jak podle potřeb rozvoje zemědělství
na 2-3 léta, tak se zřetelem na další
vývoj. Jak obsažný je plán úkolů
zemědělského výzkumu, ukazují
tato čísla: V roce 1954 bylo řešeno
1.824 výzkumných úkolů, většinou
dlouhodobých, a 1.855 šlechtitelských úkolů
výroby elitních osiv povolených odrůd.
V roce 1954 bylo vyřešeno 152 výzkumných
úkolů.
Nejpřednějším a nejdůležitějším
úkolem, který leží před naší
zemědělskou vědou a praxí, je zajištění
obdělání veškeré půdy
a zvýšení úrodnosti půdy. Velmi
důrazně říká Viljams, že
stěžejním úkolem zemědělské
vědy je, naučit zemědělské
pracovníky přeměňovat všechny
půdy na půdy vysoce úrodné. Máme
dík sovětské agronomii k disposici dostatek
vědeckých údajů, dostatečně
rozvinutou techniku, abychom ovládali základní
činitele půdní úrodnosti. Proto již
od roku 1951, kdy bylo reorganisováno naše zemědělské
výzkumnictví, zařadili jsme propracování
soustavy opatření k vytváření
úrodnosti půdy jako stěžejní
výzkumný úkol, jehož dílčí
vyřešené úseky jsou zaváděny
do praxe. Je to především otázka zvýšení
obsahu účinného humusu jako zdroje vytváření
pevně drobtovité struktury půdní,
půdy kulturní. Naše půdy trpí
nedostatkem humusu a tím i bezstrukturností. Uvážíme-li,
že v bezstrukturní půdě nemůže
se vytvořit zásoba vláhy, že zde rostliny
trpí střídavě nedostatkem vody, vzduchu
i živin, je nám jasno, proč v bezstrukturní
půdě účinnost agronomických
opatření všeho druhu je podstatně snižována,
ba některých i rušena. V bezstrukturní
půdě může do půdy prosáknout
nejvýše 30 % dešťové vody, zatím
co 70 % se vypaří a steče po povrchu. U kulturní,
strukturní půdy je tomu opačně. Tato
skutečnost má ohromný dosah. Chci zde v stručnosti
upozornit na 2 stránky.