Předsednictvo Národního shromáždění Republiky československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

Čl. I.

(1) Právo státu vyměřit a vymáhat majetkové dávky s příslušenstvím, upravené zákonem č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění zákona č. 168/1950 Sb., jakož i právo státu vyměřit a vymáhat mimořádné dávky s příslušenstvím, upravené zákonem č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona č. 180/1948 Sb., se promlčuje ve 20 letech.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i v případech, u nichž skončila promlčecí lhůta do dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud tomu nebrání již pravomocné rozhodnutí.

Čl. II.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provede je ministr financí.

Důvodová zpráva

Promlčecí lhůty pro vyměření a vymáhání majetkových dávek, prodloužené zákonem č. 168/1950 Sb., pokud nebyly v jednotlivých případech prodlouženy, skončí všeobecně nejpozději dnem 31. prosince 1958. Poněvadž pro mimořádné dávky platí táž lhůta, končí i promlčecí lhůty těchto dávek týmž dnem.

Předpokladem pro vyměření majetkových a mimořádných dávek je vnitřní i mezistátní uspořádání majetkových otázek, které ještě není ukončeno. Aby nedošlo k promlčení práva vyměřit a vymáhat majetkové a mimořádné dávky, je nutno prodloužit promlčecí lhůty.

Navrhovaným prodloužením promlčecí lhůty zajišťuje se státu právo vyměřit a vymáhat majetkové a mimořádné dávky ve všech případech, kde nebyly dosud vyměřeny (čl. I odst. 1). To platí i v případech, kde promlčecí lhůta prošla před účinností navrhovaného zákona a nebylo pravomocně rozhodnuto, že k promlčení došlo (čl. I odst. 2). Navrženou úpravou se zároveň vylučuje, aby poplatníkům, jimž nebyly dávky vyměřeny v dosavadní promlčecí lhůtě, se dostalo výhodnějšího postavení než těm, jimž dávky již vyměřeny byly.