Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

Úvodní ustanovení.

§ 1

Tímto zákonným opatřením se upravuje plánovací příprava staveb, která zajišťuje zejména soulad investiční výstavby s plánovitým rozvojem národního hospodářství, a projektová příprava staveb, která zabezpečuje nejpokrokovější techniku a nejvyšší hospodárnost v provádění a v provozu (užívání) staveb.

§ 2

(1) Ustanovení tohoto zákonného opatření se vztahují na plánovací a projektovou přípravu staveb, jejichž investory jsou organisace socialistického sektoru.

(2) Pro plánovací a projektovou přípravu staveb prováděných ve vlastní režii, z prostředků ředitelských fondů, z podílů na nadplánovaném zisku, z úvěrů na racionalisační opatření nebo z jiných obdobných prostředků a v akcích zvelebení a úpravy vzhledu měst a obcí platí ustanovení tohoto zákonného opatření v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy (§ 21).

(3) Toto zákonné opatření se nevztahuje na plánovací a projektovou přípravu účelových staveb jednotných zemědělských družstev.

Plánovací příprava.

§ 3

(1) V plánovací přípravě staveb se vypracovává investiční úkol.

(2) Investiční úkol je stručným a výstižným objasněním a vymezením zamýšlené stavby. Určuje a zdůvodňuje v souladu a potřebami rozvoje národního hospodářství oblast nebo místo stavby, její účel, základní údaje o druhu a rozsahu výroby nebo služeb, po případě rozsahu díla a progresivní technicko-hospodářské ukazatele pro její provedení a provoz (užívání); neobsahuje technické řešení. Součástí investičního úkolu jsou orientační údaje o výši investičních nákladů stavby.

(3) Jestliže zamýšlenou stavbou budou bezprostředně vyvolány jiné investice, musí investiční úkol obsahovat též orientační údaje o těchto vyvolaných investicích a jejich nákladech.

(4) U rozsáhlé nebo dlouhodobé investiční výstavby, zahrnující několik vzájemně souvisících staveb, po případě při rozšiřování dosavadních závodů, musí být současně s investičním úkolem na první stavbu objasněna souvislost této stavby s celou zamýšlenou výstavbou.

(5) Schválený investiční úkol je podkladem pro vypracování projektové a rozpočtové dokumentace.

§ 4

(1) Investiční úkol vypracovává investor.

(2) Investor je povinen při vypracování investičního úkolu projednat předběžně a příslušnými orgány státní správy a s příslušnými organisacemi možnost zajištění základních potřeb a podmínek pro provoz (užívání) zamýšlené stavby v určené oblasti nebo místě v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy.

(3) Investoři a orgány schvalující investiční úkoly jsou povinni omezovat rozsah investičních úkolů na míru nezbytně nutnou pro posouzení hospodářské účelnosti a účinnosti zamýšlené stavby a pro vypracování projektové a rozpočtové dokumentace.

(4) Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech je součástí plánovací přípravy výběr staveniště.

Projektová příprava.

§ 5

(1) V projektové přípravě staveb se vypracovává projektová a rozpočtová dokumentace, která se člení, pokud není dále stanoveno jinak, na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekt.

(2) Úvodní projekt je souborným technicko ekonomickým řešením stavby vymezené investičním úkolem, s účelným využitím poznatků vědy a techniky. Zdůvodňuje výběr staveniště a řeší v souladu s územním plánem územní otázky stavby. Stanoví technologii výroby, po případě organisaci provozu a určuje základní technické a architektonické řešení stavby. Člení stavbu na objekty, po případě na etapy, stanoví orgunisaci a dobu provádění stavby. Obsahuje údaje pro objednání hlavních strojů, zařízení, výrobků, materiálů a stavebních a montážních prací. Progresivitou dosažených technicko hospodářských ukazatelů prokazuje účelnost stavby a účinnost navrhovaného řešení. Rozpočet k úvodnímu projektu stanoví limit investičních nákladů stavby.

(3) S úvodním projektem musí být současně prokázána nutnost, rozsah a zajištění vyvolaných investic s orientačními údaji o jejich nákladech.

(4) V případech uvedených v § 3 odst. 4 musí být současně s úvodním projektem na první stavbu prokázáno generelním řešením zajištění vzájemné vazby této stavby s celou zamýšlenou výstavbou.

(5) Schválený úvodní projekt je podkladem pro vypracování prováděcích projektů.

(6) Prováděcí projekt rozvádí technické řešení objektu nebo jeho části, obsažené v úvodním projektu. Stanoví konstrukční řešení stavebních prvků, jejich rozměry, architektonické utváření, druh materiálu a provedení. Podrobně určuje rozmístění strojů a rozvodů a vazbu stavebních konstrukcí, strojů a zařízení k zajištění nejvyšší hospodárnosti při prováděni i provozu (užívání) navrhované stavby. Rozpočet k prováděcímu projektu určuje odbytovou cenu.

(7) Prováděcí projekty jsou podkladem pro provádění stavby.

(8) Součástí prováděcích projektů nejeou konstrukční, dílenské a montážní výkresy; podrobnosti stanoví prováděcí předpisy.

§ 6

(1) Na objekty nebo jejich části, které vyžadují nových nebo složitých technologických nebo konstrukčních řešení, pokud pro ně nelze použít opakovaných hospodárných projektů, může být projektová dokumentace provedena výjimečně ve třech stupních, a to vypracováním úvodního projektu, technického projektu a prováděcího projektu.

(2) Technický projekt řeší technické otázky, je jichž řešení nemůže být v prováděcím projektu podrobně rozvedeno na podkladě úvodního projektu. Upřesňuje údaje pro objednání strojů, zařízení, výrobků, materiálů, stavebních a montážních prací a technicko hospodářské ukazatele. K technickému projektu na objekt sestavuje se rozpočet, který určuje odbytovou cenu.

(3) Vypracování projektové dokumentace ve třech stupních povoluje orgán schvalující úvodní projekt, a to na odůvodněný návrh generálního projektanta; je-li schvalujícím orgánem vláda, rozhodne o takovém návrhu Státní výbor pro výstavbu.

§ 7

U jednoduchých staveb a objektů se projektová a rozpočtová dokumentace vypracovává v jednom stupni za podmínek stanovených prováděcími předpisy.

§ 8

(1) Projektovou a rozpočtovou dokumentaci dodávají projektové, po případě jiné oprávněné organisace ve funkci generálních projektantů. Generální projektanti odpovídají za včasné a úplné vypracování projektové a rozpočtové dokumentace, za její technickou a ekonomickou úroveň a za dodržení příslušných předpisů zajištujících zejména bezpečnost a technickou nezávadnost stavby.

(2) Státní výbor pro výstavbu stanoví, v kterých případech a za jakých podmínek vypracovávají prováděcí projekty nebo jejich části dodavatelé stavebních a montážních prací.

(3) Generální projektant je povinen při vypracování úvodního projektu projednat s příslušnými orgány státní správy a s příslušnými organisacemi zajištění základních podmínek pro provedení a provoz (užívání) navrhované stavby, v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy.

(4) Dodavatelé stavebních a montážních prací, strojů a zařízení jsou povinni poskytovat generálním projektantům údaje a podklady nezbytné pro sestavení projektové a rozpočtové dokumentace.

(5) Projektové organisace a orgány schvalující projektovou a rozpočtovou dokumentaci jsou povinny omezovat rozsah projektové a rozpočtové dokumentace na míru nezbytně nutnou pro posouzení navrhovaného řešení a pro provádění a financování stavby.

(6) Pro projekty, na které jsou k disposici schválené typové podklady, není dovoleno vypracovávat individuální projekty. Výjimku může v jednotlivých případech povolit Státní výbor pro výstavbu nebo orgán jím zmocněný.

(7) Součástí projektové přípravy je výběr staveniště, pokud prováděcí předpisy nestanoví jinak.

§ 9

(1) Investor je povinen předložit návrh úvodního projektu, před jeho předložením ke schválení (§ 11), orgánu, který je příslušný k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(2) Tento orgán přezkoumá za účasti investora a generálního projektanta s ostatními orgány a osobami, jež jsou navrhovanou stavbou dotčeny, zda návrh odpovídá platným předpisům o provádění staveb a neporušuje obecné nebo jiné oprávněné zájmy; podle výsledku tohoto řízení rozhodne o případných námitkách účastníků řízení a stanoví podmínky, za nichž bude vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(3) Orgán příslušný k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby vydá po schválení úvodního projektu rozhodnutí o přípustnosti stavby bez dalšího řízení, jestliže byly splněny podmínky stanovené v řízení podle odstavce 2. Rozhodnutí o přípustnosti stavby se vydá na žádost přímého investora.

(4) Předpisy o živnostensko-právním schválení provozoven se nevztahují na stavby, jejichž projektová dokumentace je schvalována podle tohoto zákonného opatření.

Investiční náklady.

§ 10

(1) Pro každou navrhovanou stavbu musí být stanoveny její investiční náklady, které se určují:

a) v investičním úkolu orientačně na podkladě progresivních ukazatelů, zdůvodněných rozborem dosažené světové úrovně;

b) v projektové a rozpočtové dokumentaci na podkladě rozpočtů sestavených podle příslušných předpisů; rozpočty jsou nedílnou součástí jednotlivých stupňů projektové a rozpočtové dokumentace.

(2) Investiční náklady se stanoví v investičním úkolu na celou stavbu. Překročí-li rozpočet k úvodnímu projektu tyto náklady, musí generální projektant překročení zdůvodnit.

(3) Rozpočet k úvodnímu projektu sestavuje se na celou stavbu v členění na jednotlivé objekty a ostatní práce a výdaje. Schválený rozpočet k úvodnímu projektu je pro generálního projektanta nepřekročítelným limitem při sestavování rozpočtů k prováděcím projektům, po případě k technickým projektům. Zvýšení rozpočtu ke schválenému úvodnímu projektu může na návrh investora výjimečně povolit na podkladě podrobného zdůvodnění generálního projektanta orgán, který úvodní projekt schválil. Pokud lze k úvodnímu projektu sestavit rozpočet, který určuje odbytovou cenu, je tento rozpočet závazným rozpočtou pro financování. V takovém případě se rozpočet k prováděcímu projektu nesestavuje.

(4) Rozpočty k prováděcím projektům zpřesňují rozpočet k úvodnímu projektu na jednotlivé objekty nebo jejich části, stanoví odbytovou cenu a jsou závaznými rozpočty pro financování.

(5) Při třístupňové projektové dokumentaci sestavuje se rozpočet, který určuje odbytovou cenu a který je závazný pro financování, k prováděcímu projektu, jestliže se technický projekt vypracovává jen na část objektu; v takovém případě se rozpočet k technickému projektu nesestavuje. Při vypracování technického projektu na celý objekt sestavuje se rozpočet, který určuje odbytovou cenu a který je závazný pro financování, k technickému projektu; v takovém případě se nesestavuje rozpočet k prováděcímu projektu.

Schvalování dokumentace.

§ 11

(1) Schválením dokumentace se ověřuje, že dokumentace splňuje úkoly plánovací a projektové přípravy staveb. Schválení podléhají investiční úkoly, úvodní projekty, technické projekty a rozpočty.

(2) Práce na úvodním projektu nesmějí být zahájeny před schválením investičního úkolu.

(3) Práce na dalším stupni projektové dokumentace nesmějí být zahájeny před schválením předchozího stupně. Výjimku může povolit orgán, jemuž přísluší schválení předchozího stupně; schvaluje-li předchozí stupeň vláda, povoluje výjimku, po dohodě se Státním výborem pro výstavbu, orgán, který předkládá dokumentaci vládě (odstavec 5).

(4) Dokumentaci předkládají schvalujícím orgánům přímí investoři.

(5) Vládě předkládají dokumentaci ministři (vedoucí ústředních úřadů), po případě rady krajských národních výborů se svým odůvodněným návrhem. Investiční úkoly, které schvaluje vláda, posuzuje pro vládu Státní výbor pro výstavbu po vyjádření státního úřadu plánovacího. Úvodní projekty, které schvaluje vláda, posuzuje pro vládu Státní výbor pro výstavbu.

§ 12

(1) Investiční úkoly schvalují ministři (vedoucí ústředních úřadů nebo orgánů), po případě orgány jimi zmocněné, pokud si schválení nevyhradí vláda.

(2) Na Slovensku schvalují investiční úkoly poveřenci, po případě orgány jimi zmocněné, s výjimkou staveb, u nichž vláda rozhodne, že investiční úkol schválí ministr, nebo pokud si schválení nevyhradí vláda nebo sbor pověřenců.

(3) Rady krajských národních výborů, po případě orgány jimi zmocněné schvalují investiční úkoly staveb krajsky plánovaných, pokud si schválení nevyhradí vláda nebo na Slovensku sbor pověřenců.

(4) Ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů), pověřenci a rady krajských národních výborů jsou povinni přihlížet při zmocnění podřízených orgánů podle odstavce 1 až 3 ke způsobilosti zmocňovaných orgánů, zejména k jejich možnosti zajistit řádné posouzení schvalované dokumentace a k významu, rozsahu a složitosti staveb tak, aby při jejich provádění a provozu (užívání) byla plně zabezpečena nejvyšší hospodárnost a efektivnost.

§ 13

(1) O schválení úvodních projektů platí ustanovení § 12 obdobně.

(2) Rozpočty k úvodním projektům schvalují se současně s úvodními projekty.

(3) Úvodní projekty podléhají registraci; podrobnosti upraví prováděcí předpisy.

§ 14

(1) Vláda si může vyhradit schválení kterékoli plánovací, projektové a rozpočtové dokumentace staveb prováděných organisacemi státního socialistického sektoru jako investory, a to zpravidla na podkladě návrhů Státního výboru pro výstavbu sestavených po projednání se státním úřadem plánovacím a ministerstvem financí.

(2) Sbor pověřenců si může vyhradit schválení kterékoli dokumentace, jejíž schválení přísluší pověřencům, radám krajských národních výborů na Slovensku nebo jiným orgánům podřízeným sboru pověřenců.

§ 15

(1) Generální projektanti odpovídají za to, že prováděcí projekt je v souladu se schváleným předchozím stupněm projektové dokumentace. Podstatné odchylky musí být zdůvodněny a předloženy ke schválení orgánu, který schválil předchozí stupeň; jestliže předchozí stupen schválila vláda, může takové odchylky povolit Státní výbor pro výstavbu.

(2) Rozpočty k prováděcím projektům schvalují přímí investoři; jejich schválení mohou si však vyhradit orgány přímým investorům nadřízené.

§ 16

(1) Orgány, které povolily vypracování technických projektů (§ 6 odst. 3), určí, kdo technické projekty schválí.

(2) Rozpočty k technickým projektům, pokud se sestavuji, schvalují se současně s technickými projekty.

§ 17

Projektovou a rozpočtovou dokumentaci vypracovanou v jednom stupni schvalují orgány příslušné ke schválení úvodních projektů.

§ 18

Vláda stanoví podmínky pro odevzdáni projektové a rozpočtové dokumentace dodavatelům stavebních a montážních prací, strojů a zařízení.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 19

(1) Investiční úkoly a jednotlivé stupně projektové a rozpočtové dokumentace, předložené ke schválení do dne účinnosti tohoto zákonného opatření, budou schváleny orgánem příslušným ke schválení podle dosavadních předpisů. Úvodní projekty, které nebyly do dne účinnosti schváleny, musí být doplněny podle ustanovení tohoto zákonného opatření.

(2) U staveb, na které byly schváleny úvodní projekty podle dosavadních předpisů, mohou být technické projekty, pokud není dále stanoveno jinak, vypracovány jen za podmínek stanovených v § 6.

(3) U těchto staveb připouští se na objekty, na nichž budou zahájeny práce do 30. června 1957, vypracování technických projektů podle dosavadních předpisů, pokud od nich nebude upuštěno dohodou mezi investorem a dodavatelem stavebních a montážních prací, uzavřenou za účasti generálního projektanta, nebo pokud vláda nestanoví jinak. Tyto technické projekty schvalují orgány příslušné podle dosavadních předpisů.

(4) Tam, kde nebudou vypracovány technické projekty podle odstavce 3 nebo podle § 6, dodají generální projektanti k úvodním projektům, které byly schváleny podle dosavadních předpisů, doplňky s údaji pro objednání hlavních strojů, zařízení, výrobků, materiálů a montáží, jestliže úvodní projekt tyto údaje neobsahuje. Tyto doplňky nepodléhají schválení.

§ 20

Předpisy k provedení tohoto zákonného opatření vydá Státní výbor pro výstavbu.

§ 21

Zrušuje se vládní nařízení č. 28/1952 Sb., o projektové a rozpočtové dokumentaci investic, ve znění vládního nařízení č. 8/1954 Sb.

§ 22

Opatření učiněná předa dnem 1. října 1956 ve shodě s tímto zákonným opatřením, se považují za učiněná podle tohoto zákonného opatření.

§ 23

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. října 1956; provedou je všichni členové vlády.

 

Důvodová zpráva.

A. Všeobecně.

I.

Plynulý a nejvýš hospodárný rozvoj investiční výstavby je jedním ze základních předpokladů proporcionálního rozvoje národního hospodářství a neustálého zvyšování životní úrovně lidu. Zejména veliké úkoly jsou na investiční výstavbu kladeny v druhé pětiletce. Jejich úspěšné splnění je nezbytnou podmínkou dalšího mohutného rozvoje výrobních sil, předpokládaného směrnicemi ÚV KSČ pro sestavení druhého pětiletého plánu. Na uskutečnění výstavby v celém plánovaném rozsahu závisí také uspokojování nejnaléhavějších potřeb obyvatelstva, zejména v oblasti bytové a občanské výstavby.

Má-li být zajištěno splnění vysokých úkolů investiční výstavby v druhé pětiletce, které nemají obdoby v dosavadním rozvoji našeho národního hospodářství, je bezpodmínečně nutné dosáhnouti v nejkratší době podstatného zvýšení tempa růstu investiční výstavby.

To je tím naléhavější, že v posledních letech, i když bylo dosaženo řady významných úspěchů, došlo k určité stagnaci v investiční výstavbě. Příčiny dosavadního neuspokojivého stavu v investiční výstavbě spočívají především v nedostatečné řídící práci investorů, v nedostatečné technické i organisační úrovni stavební výroby, zejména v neuspokojivém rozvoji zprůmyslnění stavebnictví, u dodavatelů strojního zařízení, u dodavatelů montážních prací, v plánování a financování investiční výstavby, v dosavadním systému materiálně technického zásobování a zvláště také v plánovací a projektové přípravě staveb.

K odstranění nedostatků v investiční výstavbě připravily strana a vláda řadu opatření. Předložená osnova zákonného opatření o dokumentaci investiční výstavby má za účel zajistit podstatné zlepšení plánovací a projektové přípravy staveb. V osnově jsou plně uplatněna opatření týkající se plánovací a projektové přípravy staveb, vytýčená v usnesení vlády z 2. září 1955 o opatřeních ke zprůmyslnění stavebnictví, v usnesení ÚV KSČ z 13. října 1955 o opatřeních ke zprůmyslnění a dalšímu rozvoji stavebnictví a konečně v usnesení celostátní konference KSČ z 15. června 1956.

Důležitost a naléhavost navrhovaného opatření je dána zásadním významem plánovací a projektové přípravy pro realisaci investiční výstavby. Při tom je nutno zdůraznit zejména také rozhodující vliv plánovací a projsktové přípravy na zabezpečení maximální úspornosti a efektivnosti staveb, což je při velikých úkolech investiční výstavby rozhodující, mají-li její výsledky zajistit splnění vysokých cílů druhé pětiletky.

II.

Plánovací příprava staveb a projektová příprava staveb jsou součástí přípravy investiční výstavby, která je prováděna v několika fázích, lišících se svým účelem a svou funkcí. Jednotlivé fáze přípravy investiční výstavby jsou zpravidla: perspektivní národohospodářské plánování, územní plánování, plánovací příprava staveb, projektová příprava staveb, hospodářská příprava realisace stavby a výrobní přípravy dodavatelů investičních prací a dodávek. Některé tyto fáze nejsou nezbytné; vždy jsou však součástí přípravy investiční výstavby plánovací a projektová příprava staveb a hospodářská příprava realisace stavby.

Způsob provádění přípravý investiční výstavby v jednotlivých fázích je upraven různými právními předpisy. Plánovací a projektová příprava staveb jsou dosud upraveny vládním nařízením č. 28/1952 Sb, o projektové a rozpočtové dokumentaci investic, změněným a doplněným vládním nařízením č. 8/1954 Sb., a dále prováděcími předpisy vládního výboru pro výstavbu pro hlavní obory investiční výstavby.

Vládní nařízení č. 28/1952 Sb. a na ně navazující předpisy přispěly v době svého vydání k zavedení potřebného pořádku v plánovací a projektové přípravě staveb. Tehdejší situaci v projektování a v celkovém řízení investiční výstavby odpovídala také zásadně předepsaná třístupňová dokumentace a centralisace schvalovacího řízení. Při postupném zlepšování podmínek v projektování a v řízení investiční výstavby počala se však postupně třístupňová projektová dokumentace jevit ve většině případů jako nadměrná a centralisace schvalovacího řízení jako zbytečná. K tomu přistoupila ještě řada nežádoucích zjevů vedoucích zejména k nadměrnosti dokumentace a k prodlužování doby projektové přípravy.

Současné nedostatky v plánovací a projektové přípravě staveb vyplývají zejména z těchto příčin:

a) oproti platným předpisům o dokumentaci investiční výstavby jsou často prováděny nebo požadovány práce, přílohy a výkresy zbytečné; tendence k tomu vznikají u investorů, projektantů, schvalovacích orgánů i u dodavatelů investičních prací a dodávek;

b) dosavadní předpisy o projektové přípravě staveb nepřihlížejí dostatečně k rozsahu, významu a složitosti navrhovaných staveb a uplatňují v projektové přípravě jako zásadu třístupňovou dokumentaci, při čemž nedávají v dostatečné míře předpoklady a možnost vypracování projektové a rozpočtové dokumentace ve dvou stupních u všech staveb, u nichž třístupňová dokumentace není s hlediska posouzení navrhovaného řešení a k provedení staveb nezbytná, a jen ve zcela nedostatečné míře připouštějí projektovou dokumentaci v jednom stupni;

c) dosavadní postup předepsaný pro schvalování dokumentace nevyužívá dostatečně místních i věcných znalostí nižších investorských složek a jejich zájmu o úspěšné provádění investiční výstavby, je příliš zdlouhavý a schvalovací pravomoc je nevyhovujícím způsobem centralisována.

Tyto příčiny a zejména nadměrnosti v projektové dokumentaci mají za následek snižování produktivity práce pracovníků v projektových organisacích, jen pomalé zlepšování stavu přípravy investiční výstavby, růst nákladů na projektovou přípravu vzhledem k rozsahu projektovaných staveb a oddalování termínů dokončení jednotlivých stupňů projektové dokumentace a tím i odevzdávání předepsané dokumentace stavebně montážním organisacím.

Z tohoto stručného rozboru je patrno, že dosavadní nedostatky v projektové přípravě staveb vyplývají částečné z nesprávného používání dosavadních předpisů o projektové a rozpočtové dokumentaci investiční výstavby, že však je třeba podstatně změnit tyto předpisy, zejména pokud jde o počet stupňů předepsané dokumentace a určení schvalovacích orgánů.

Osnova proto sleduje zejména dvě hlediska, a to zjednodušení projektové dokumentace na míru nezbytně nutnou pro posouzení navrhovaného řešeni a pro provádění a financování staveb a účelnou decentralisaci schvalovacího řízení se zvýšením pravomoci ministrů, slovenských národních orgánů a orgánů národních výborů ve smyslu resoluce ÚV KSČ z 20. března 1956.

Účelem navrhovaného zjednodušení dokumentace je vyloučit všechny nadměrnosti z projektové činnosti, přesně vymezit funkci jednotlivých stupňů dokumentace a omezit; jejich počet na míru odpovídající vždy složitosti, rozsahu a významu stavby. Tím bude dosaženo zejména zkrácení doby nutné pro provedení projektové přípravy a snížení jejich nákladů a současně umožněno pracovníkům provádějícím projektovou přípravu zaměřit své úsilí na dosažení nejvyšší úspornosti a efektivnosti navrhovaného řešeni uplatněním nejpokrokovější technologie při provozu navrhované stavby a využitím nejvyšší techniky při organisaci provádění stavby. Zjednodušení dokumentace, zejména její omezení na dva stupně, po případě na jeden stupeň, bude zároveň pobídkou pro maximální používání typových podkladů.

Decentralisace schvalovacího řízení vychází ze zásady plného zachování řídící úlohy vlády při nejširším uplatnění pravomoci a odpovědnosti ministrů, rad krajských národních výborů a ostatních investorů. Tím je zajištěno využití zkušeností a iniciativy investorů všech stupňů k hospodářsky nejúčelnějšímu a technicky nejúčinnějšímu komplexnímu uskutečňování investiční výstavby.

Zjednodušení dokumentace a decentralisace schvalovacího řízení znamenají ovšem nejen zvýšení pravomoci, ale též zvýšení odpovědnosti jak schvalovacích orgánů, tak i projektových organisací. Dvoustupňová projektová dokumentace vyžaduje také zkvalitnění projektových prací a zejména podstatně větší péči při sestavování rozpočtů k úvodním projektům.

III.

V osnově jsou uplatněny tyto hlavní zásady:

1) Plánovací příprava staveb a projektová příprava staveb jsou dvě fáze přípravy investiční výstavby. Jejich provádění a zejména obsah plánovací a projektové dokumentace se upravují podle rozdílnosti jejich účelu a funkce. Plánovací příprava zajišťuje zejména soulad zamýšlené stavby s rozvojem národního hospodářství a projektová příprava zabezpečuje použití nejpokrokovější techniky a dosažení nejvyšší hospodárnosti v provádění i v provozu (užívání) navrhované stavby.

2) Investiční úkol je stručným politicko ekonomickým dokmentem, bez technického řešení, zdůvodňujícím účel zamýšlené stavby, a její hospodářskou účelnost a účinnost, a podkladem pro zahájení projektové přípravy.

3) Výběr staveniště se provádí v projektové přípravě. Pouze tam, kde to bude dáno povahou stavby, připustí prováděcí předpisy provedení výběru staveniště již v plánovací přípravě.

4) Projektová příprava se člení zásadně na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty. Toto rozdělení vychází z dvojího účelu a funkce projektové přípravy jako dokumentace pro posouzení a schválení navrhovaného řešení stavby a jako dokumentace pro její vlastní provádění.

5) Ve třech stupních se projektová a rozpočtová dokumentace provádí vypracováním úvodního projektu, technického projektu a prováděcího projektu pouze výjimečné, u objektů nebo jejích částí, které vyžadují nového nebo složitého technického nebo konstrukčního řešení, pokud pro ně nelzo použít opakovaných hospodárných projektů. Účelem technického projektu je řešení technických otázek, Jejichž řešení nemůže být v prováděcím projektu podrobrě rozvedeno již na podkladě úvodního projektu.

6) Za podmínek, které stanoví Státní výbor pro výstavbu, vypracovává se projektová a rozpočtová dokumentace v jednom stupni.

7) Úvodní projekt se vypracovává vždy na celou stavbu. Prováděcí projekty se vypracovávají na objekty, po případě na jejich části, avšak vždy v komplexech zajištujících plynulost stavební výroby. Technické projekty se vypracovávají na objekty nebo na jejich části v rozsahu nutném pro podrobné rozvedení technického řešení v prováděcích projektech.

8) U rozsáhlé nebo dlouhodobé investiční výstavby, sestávající z několika souvislých staveb, musí být s investičním úkolem na první stavbu objasněn soulad této stavby s ostatní výstavbou a s úvodním projektem na první stavbu prokázána vazba této stavby s ostatní výstavbou.

9) Investiční úkol neobsahuje rozpočet a stanoví investiční náklady stavby pouze na podkladě ukazatelů. Rozpočet k úvodnímu projektu sestavuje se vždy na celou stavbu a je nepřekročitelným limitem pro sestavování rozpočtů k prováděcím projektům, po případě technickým projektům. Odbytovou cenu stanoví rozpočty k prováděcím projektům, které jsou též podkladem pro financování a fakturování. Tam, kde je to možné, připouští se vypracování rozpočtu, který stanoví odbytovou cenu a který je podkladem pro financování a fakturování, již k úvodnímu projektu. Při třístupnové projektové dokumentaci sestavuje se rozpočet k technickému projektu jenom tehdy, vypracovává-li se technický projekt na celý objekt. Takový rozpočet stanoví odbytovou cenu a je podkladem pro financování a fakturování; k prováděcímu projektu se v tomto případě rozpočet nesestavuje. Jestliže se technický projekt vypracovává jen na část objektu, nesestavuje se k němu rozpočet; v tomto případe se rozpočet, který stanoví odbytovou cenu a který je podkladem pro financování a fakturování, sestavuje k prováděcímu projektu.

10) Úpravá schvalovacího řízení umožňuje při plném zachování řídící úlohy vlády a nejširší pravomoci a odpovědnosti ministrů a ostatních ústředních investorů další účelnou decentralisaci schvalovací pravomoci vždy podle způsobilosti schvalujícího orgánu, zejména a přihlédnutím k jeho možnosti zajištění řádného posouzení schvalované dokumentace, a podle významu, rozsahu a složitosti navrhovaných staveb.

IV.

Osnova se nezabývá otázkami územního plánování a stanoví pouze, že úvodní projekt řeší územní otázky stavby v souladu s územním plánem. Jednotlivá ustanovení osnovy nejsou však v rozporu asi s dosavadní, ani s připravovanou novou úpravou územního plánování.

Nedostatkem dosavadních předpisů v projektové přípravě staveb bylo, že tyto předpisy neřešily vztah mezi schvalováním, dokumentace příslušnými orgány řídícími investiční výstavbu a stavebním řízením. Osnova upravuje tento vztah, při čemž nemění vlastní předpisy o stavebním řízení vzhledem k tomu, že tyto předpisy se vztahují též na soukromé provádění staveb a vzhledem k tomu, že by jejich úprava přesahovala rámec této osnovy. Nová úprava stavebního řízení má být, podle usnesení vlády, připravena do konce tohoto roku. Je nepochybné, že nová úprava bude u staveb prováděných jako investory organisacemi socialistického sektoru vycházet z jiných hledisek než dosavadní předpisy o stavebním řízení, po případě o živnostensko právním schvalování provozoven. Úprava vztahu mezi stavebním řízením a schvalováním dokumentace, provedené v této osnově, není v rozporu ani s předpokládanou novou úpravou stavebního řízení, neboť zajišťuje orgánům národních výborů možnost účinného uplatňování jejich zájmů a umožňuje plný soulad těchto zájmů s potřebou i investora, po případě cestou jednání mezi příslušnými orgány národních výborů vyšších stupňů a nadřízenými orgány investora.

Osnova nevznáší žádných nároků na systematisaci dalších pracovníků ani v projektových organisacích, ani u schvalujících orgánů. Neznamená rovněž žádný nárok na státní rozpočet. Naopak zjednodušení dokumentace přinese snížení nákladů na provádění projektové přípravy. Práce na technických projektech představují dnes asi 40 % objemu projektových prací. Zavedením dvoustupňové dokumentace se technické projekty omezí na výjimečné případy. Část projektových prací připadajících dosud na technické projekty bude sice prováděna v rámci úvodního projektu, po případe prováděcího projektu, avšak nejméně 50 % tohoto objemu prací odpadne. Nová úprava přinese tedy snížení dosavadních nákladů na projektové práce přibližně o 20 %.

Osnova předpokládá vydání nových základních prováděcích předpisů, jimiž bude zejména podrobněji stanoven obsah investičního úkolu a jednotlivých stupňů projektové a rozpočtové dokumentace.

Spolu s vládním nařízením č. 8/1956 Sb. o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), s připravovanou novou úpravou stavebního řízení a připravovanou novou úpravou územního plánování bude osnova tvořit čtyři základní předpisy o investiční výstavbě.

B. K jednotlivým ustanovením.

K § 2: Ustanovení zákonného opatření vztahují se na přípravu staveb, jejichž investory jsou organisace socialístického sektoru. Vztahují se tedy tato ustanovení nejen na organisace státního socialistického sektoru, ale též na přípravu staveb prováděných jako investory na příklad Ústředním svazem výrobních družstev, Ústřední radou odborů nebo jinými masovými organisacemi pracujících. Některé druhy staveb, které jsou uvedeny v odstavci 2, vyžadují však zvláštní úpravy; z toho důvodu platí pro ně ustanovení tohoto zákonného opatření pouze v rozsahu, který vymezí prováděcí předpisy. Plánovací a projektovou přípravu účelových staveb jednotných zemědělských družstev upravuje vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 17/1956 Ú. l. o sestavování projektové a rozpočtové dokumentace pro investiční výstavbu jednotných zemědělských družstev.

K § 3: Investiční úkol bude vycházet především z perspektivního plánu rozvoje národního hospodářství, po případě z výhledových plánů rozvoje příslušného odvětví. Ustanovením, že údaje investičního úkolu musí být v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství, a požadavkem progresivnosti technicko hospodářských ukazatelů se sleduje zajištění účelnosti a maximální úspornosti a efektivnosti zamýšlených staveb. Technicko hospodářskými ukazateli rozumí se na příklad investiční nebo provozní náklady na jednotku výroby a jiné. Zásadně nebude investiční úkol obsahovat technické řešení jednotlivých otázek. Technickou proveditelnost stavby prokazuje úvodní projekt. Ustanovení o vyvolaných investicích je odůvodněno tím, že vyvolané investice mohou v mnoha případech podstatně ovlivnit hospodářskou účelnost zamýšlené stavby.

U rozsáhlé nebo dlouhodobé investiční výstavby, která má zahrnovat více staveb, je třeba při posuzování a schvalování investičního úkolu znát souvislost zamýšlené stavby s ostatní výstavbou. Tato souvislost musí být proto objasněna již s investičním úkolem na první stavbu. To je nutné na příklad u rozsáhlých směrových staveb, železničních uzlů, průmyslových kombinátů a podobně.

K § 4: Vypracování investičního úkolu je záležitostí investora. Zpravidla to bude přímý investor; investiční úkol může však vypracovat též vrchní nebo ústřední investor. Tato zásada je stanovena proto, že je úkolem investora stanovit druh a rozsah požadované výroby nebo služeb tak, aby tyto údaje byly v plném souladu s hospodářskými potřebami. Případnou technickou pomoc projektových organisací je při vypracování investičního úkolu nutno omezit na nejmenší míru.

Stanoví se povinnost investora projednat při vypracování investičního úkolu s příslužnými orgány a organisacemi předběžně možnost zajištění základních potřeb a podmínek pro provoz (užívání) zamýšlené stavby v určené oblasti nebo místě. Půjde zejména o možnost zajištění pracovních sil, zásobování surovinami, palivem, energií a vodou a splnění nároků na dopravu. U výrobních závodů půjde zvláště také o projednání kooperačních vztahů s hlavními dodavateli a odběrateli. Tím má být zabráněno, aby nedocházelo ke schvalování investičních úkolů staveb, jejichž vybudování by nebylo v souladu s požadavky proporcionálního rozvoje národního hospodářství.

Nepředpisuje se zvlášť povinnost projednat umístění nadlimitních staveb se státním úřadem plánovacím, jako tomu bylo v dosavadních předpisech. Státní úřad plánovací má možnost uplatnit své stanovisko, a to i s jiných hledisek, při sestavování plánu průzkumných a projektových prací. Umístění stavby v určité oblasti nebo místě projedná investor předběžně a příslušnými krajskými orgány.

Prováděcí předpisy uloží investorům, v jakém rozsahu mají k jednotlivým investičním úkolům opatřovat vyjádření krajských orgánů. Podle významu stavby půjde o vyjádření rady krajského národního vyberu, její plánovací komise a pod.

Výběr staveniště je součástí projektové přípravy. V něktrých případech (na příklad u některých staveb spojových, vodohospodářských nebo u rekonstrukcí) mohou prováděcí předpisy stanovit, že výběr staveniště provádí investor před zahájením projektové přípravy.

K § 5: Jednou z hlavních zásad, které jsou v osnově uplatněny, je zjednodušení projektové přípravy a to tím, že se upouští od dosavadní třístupňové dokumentace jako zásadní a stanoví se, že projektová a rozpočtová dokumentace se člení zásadně na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty.

Projektová příprava ve třech stupních se připouští v § 6 za určitých podmínek pouze jako výjimka.

Hlavním účelem úvodního projektu je komplexní řešení základních technicko ekonomických otázek zamýšlené stavby. Při tom je kladen obzvláštní důraz na ekonomickou účinnost navrhovaného řešení, která je prokázána stupněm progresivity dosažených technicko hospodářských ukazatelů. Kromě toho musí úvodní projekt obsahovat, též údaje pro objednání hlavních strojů, zařízení, výrobků, materiálů a montáží. Ostatní objednávky budou prováděny na podkladě prováděcích projektů, po případě (na příklad u běžných materiálů) dosavadním způsobem podle ukazatelů a stavu zásob. Prováděcími předpisy bude též připuštěno, zejména u atypických strojů, vypracování jejich specifikací jako podkladu pro objednávky podle dohody uzavřené s investorem při vypracování úvodního projektu. Takové specifikace nebudou stupněm dokumentace a nebudou podléhat schválení.

Pokud budou navrhovanou stavbou vyvolány jiné investice, musí být s úvodním projektem prokázána jejich nutnost a rozsah a zejména také musí být prokázáno zajištění jejich provedení. Jinak by mohlo dojít k tomu, že by skončená stavba nemohla být po případě uvedena do provozu, protože by nebyly vybudovány příjezdové cesty, nebylo by provedeno připojení vlečky a pod.

Obdobně jako v investičním úkolu, předepisuje se při vypracování úvodního projektu na první stavbu, která je součástí rozsáhlé nebo dlouhodobé výstavby, povinnost prokázat vazbu této stavby s celou zamýšlenou výstavbou. Tato vazba se prokazuje generelním řešením celé výstavby. Obsah generelního řešení bude ovšem u jednotlivých druhů staveb (směrové stavby, rozšíření závodů) různý a může mít i různou formu. Podrobnosti stanoví prováděcí předpisy.

Vazbu úvodního projektu na území plánování prokazuje jednak zdůvodnění výběru staveniště, jednak ustanovení, že úvodní projekt musí řešit územní otázky stavby v souladu s územním plánem.

Organisace provádění stavby, stanovená v úvodním projektu, bude určovat hospodárný a technologicky správný postup a optimální dobu trváni stavby i podklady pro časové i místní rozvržení materiálních a výrobních potřeb a finančních prostředků.

U rozsáhlých nebo složitých staveb bude prováděcími předpisy jako součást prací na úvodním projektu připuštěno vypracování srovnávacích studií v potřebných variantách tak, aby bylo prokázáno nejvýhodnější řešení s hlediska technických možností a hospodářské účelnosti. V dalších pracích na úvodním projektu bylo by pokračováno na podkladě varianty doporučené expertisou schvalovacího orgánu. Tento postup předpokládá sledování projektových prací expertisou již v průběhu vypracování úvodního projektu.

Druhým stupněm dvoustupňové projektové dokumentace budou prováděcí projekty. Jejich funkce a jejich obsah nebude se podstatně lišit od dosavadních prováděcích výkresů. Rozdíl bude ovšem v tom, že prováděcí projekt bude komplexním rozvedením technického řešení objektu nebo jeho části, obsaženého v úvodním projektu, a že jeho součástí bude rozpočet určující odbytovou cenu. Z toho důvodu zavádí osnova u tohoto stupně dokumentace název "prováděcí projekt" místo "prováděcí výkresy".

Podrobněji bude obsah prováděcích projektů stanoven v základních prováděcích předpisech, neboť i dosud docházelo při určování rozsahu prováděcích výkresů k nejčastějším sporům. Zásadně bude platit, že stavební práce budou prováděny podle prováděcích projektů, které budou též zajišťovat koordinaci montážních prací. Vlastní montáž technologických zařízení a rozvodů bude však prováděna podle výrobní dokumentace, kterou projektová organisace zajišťovat nebude. Osnova proto výslovně stanoví, že konstrukční, dílenské a montážní výkresy, které jsou výrobními výkresy dodavatelů, nejsou součástí provádácich projektů. Stejně tak nebude ovšem součástí dokumentace výrobní příprava dodavatelů stavebních prací. Vzhledem ke složitosti této otázky odkazuje osnova v tomto ustanovení zvlášť na prováděcí předpisy.

K § 6: Technický projekt, pokud se výjimečně vypracovává, řeší technické otázky, jejichž řešení v úvodním projektu nepostačuje pro vypracování prováděcích projektů. Toto řešení může se vztahovat na celý objekt nebo jenom část objektu. Na celý objekt může být technický projekt vypracován na příklad u složité nebo rozsáhlé stavby vodní hráze; na část objektů bude technický projekt vypracováván na příklad u objektů stavebně jednoduchých avšak s novým nebo složitým technologickým zařízením. Ustanovení o tom, že technický projekt může být vypracován, jen povolí-li jeho vypracování stanovený orgán, má zajistit co nejdůslednější uplatňování dvoustupňové dokumentace.

K § 7: Zmocnění Státního výboru pro výstavbu stanovit podmínky, za nichž bude projektová a rozpočtová dokumentace vypracovávána pouze v jednom stupni, se jeví nutným vzhledem k tomu, že ani v zákonném opatření, ani pomocí seznamů nelze v plném rozsahu postihnout všechny případy, kdy takové zjednodušení bude možné.

K § 8: Stanoví se, že projektovou a rozpočtovou dokumentaci dodávají generální projektanti, jimiž mohou být projektové organisace (zpravidla státní ústavy pro projektování), ale též jiné organisace k tomu oprávněné. O tom, které jiné organisace mohou být generálními projektanty, přísluší rozhodnouti Státnímu výboru pro výstavbu. Vymezuje se funkce generálních projektantů, a to určením rozsahu jejich odpovědnosti za projektovou a rozpočtovou dokumentaci. Nevylučuje se možnost vypracování některých částí projektové a rozpočtové dokumentace jinými orgnnisacemi jako poddodavateli generálního projektanta.

Osnova připouští možnost vypracování prováděcích projektů nebo jejich částí dodavateli stavebních a montážních prací v případech a za podmínek, které stanoví Státní výbor pro výstavbu. Tímto ustanovením bude umožněno řešit otázku převedení vypracování prováděcích projektů nebo jejich částí na stavební výrobu, jestliže to bude účelné, zejména při postupném zprůmyslnění stavebnictví. Generálnímu projektantovi se ukládá projednat s příslušnými orgány a organisacemi zajištění základních podmínek pro provedení a provoz (užívání) navrhované stavby. Tímto ustanovením má osnova na mysli zejména otázky, které již předběžně projednával investor podle ustanovení § 4 odst. 2, na př. připojení k železničním tratím, možnost přepravy nákladů nezbytných pro závod, zásobování závodu elektřinou a pod.

Schvalující orgány mohou působit na omezování dokumentace nejen při jejím schvalování, ale svými expertisami již v průběhu provádění projektové přípravy. Výběr staveniště je zásadně záležitostí generálního projektanta s výjimkou případů, o nichž byla zmínka vpředu. Osnova nepojednává o předběžném výběru staveniště jako o samostatné fázi výběru staveniště a to z toho důvodu, že provádění předběžného výběru staveniště, jakožto komisionelního řízení s přesně vymezeným postupem v plánovací přípravě, bylo dosud jednou z častých příčin nadměrnosti investičního úkolu. Tím ovšem nemá být vyloučeno, aby při projednávání podmínek podle § 4 odst. 2 nebylo předběžně uvažováno bližší určení místa stavby.

K § 9: Orgánem příslušným k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby bude zpravidla odbor pro výstavbu rady okresního národního výboru, po případě ústředního národního výboru. Tímto orgánem může však být též místní národní výbor, pokud vykonává funkci stavebního úřadu, po případě jiný orgán příslušný podle zvláštních předpisů, na příklad dopravní správní úřad, vojenská stavební správa nebo odbor pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru.

Ustanovení osnovy sleduje též soustředění stavebního řízení s projednáním projektu s jinými orgány příslušnými k tomu podle zvláštních předpisů, jako jsou na př. orgány CO nebo krajský hygienik. Tím bude dosaženo zjednodušení a urychlení projednávání těchto otázek. Při stanovení podmínek, za nichž bude vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby, může si orgán, který řízení provádí, vyhradit též, aby mu byly předloženy čáati prováděcích projektů, po případě technických projektů po jejich vypracování. I v případě stanovení takové podmínky vydá však příslušný orgán rozhodnutí o přípustnosti stavby na žádost investora vždy již na podkladě schváleného úvodního projektu. Živnostensko-právní schvalování provozoven je u staveb, pro které se provádí projektová příprava podle této osnovy, nadbytečné. Osnova proto stanoví, že předpisy o živnostensko-právním schválení provozoven se na tyto stavby nevztahují.

K § 10: Investiční náklady budou stanoveny v investičním úkolu pouze na podkladě progresivních ukazatelů. Ukazatele lze po případě sestavit též podle podobné výstavby v Československu nebo v zahraničí, je však nutno je zdůvodnit rozborem dosažené světové úrovně. Rozpočet k úvodnímu projektu bude sestavován vždy na celou stavbu, a to při dosavadní rozpočtové soustavě podle sborníků kalkulačních normálů I. stupně u stavebních prací a podle ceníků, katalogů, po případě nabídek dodavatelů u ostatních prací a dodávek. Rozpočty k prováděcím projektům, které budou sestavovány na jednotlivé objekty, po případě jejich části budou při dosavadní rozpočtové soustavě vypracovány podle sborníků kalkulačních normálů II. stupně u stavebních prací a podle ceníků, katalogů, po případě nabídek dodavatelů u ostatních prací a dodávek. Tam kde to bude možné, připouští osnova vypracování rozpočtů se závaznou odbytovou cenou již k úvodnímu projektu. Takovým způsobem může být rozpočet sestaven po případě jen na některé objekty stavby. Členění rozpočtu k úvodnímu projektu na jednotlivé objekty nestanoví sice nepřekročítelné limity pro jednotlivé objekty, avšak přímí investoři mohou schválit rozpočty k prováděcím projektům, u nichž dojde k překročení nákladů na jednotlivé objekty oproti rozpočtu k úvodnímu projektu, jenom za předpokladu, že nedojde k překročení limitu investičních nákladů na celou stavbu.

K § 11: Stanoví se zásadní význam a účel schvalování dokumentace jako aktu, při kterém se ověřuje, zda schvalovaná dokumentace splňuje úkoly plánovací a projektové přípravy staveb. Tím je současně zdůrazněna důležitost a závažnost schvalování plánovací, projektové a rozpočtové dokumentace. Schválení podléhají investiční úkoly, při jejichž posuzování a schvalování zjišťují příslušné orgány zejména hospodářskou účelnost a účinnost zamýšlené stavby. Schválení podléhají dále úvodní projekty a technické projekty, při jejichž posuzování a schvalování zjišťují příslušné orgány zejména, zda navrhovaným řešením je zabezpečena nejpokrokovejší technika a nejvyšší hospodárnost v provádění i provozu užívání) navrhovaných staveb a zda úvodní projekt dosahuje účelu stanoveného v investičním úkolu zejména zda dosahuje v investičním úkolu určených technicko hospodářských ukazatelů. Ustanovení o zákazu pracovat na dalším stupni dokumentace před schválením předchozího stupně odpovídá jednak tomu, že teprve, schválená dokumentace může být podkladem pro další projektové práce, jednak má zabránit zbytečnému plýtvání kapacitou projektových organisací v případě neschválení předchozího stupně. Ustanovení o předkládání dokumentace ke schválení sleduje v podstatě urychlení schvalovacího řízení. Tímto ustanovením není zamýšelno vyloučit vrchního investora z posuzované dokumentace, ale pouze soustředění posuzování dokumentace u ústředního investora. V mezích tohoto ustanovení mohou jednotliví ústřední investoři učinit potřebná a vhodná vnitřní opatření.

K § 12-14: Orgánem řídícím veškerou investiční výstavbu je vláda. Tato činnost v oboru schvalování investičních úkolů a úvodních projektů je účelná decentralisována na ministry, na Slovensku na pověřence a na rady krajských národních výborů. Při tom je plně zachována řídící funkce vlády, která si může vyhradit schválení kterékoliv dokumentace staveb prováděných jako investory organisacemi státního socialistického sektoru. Nižší orgány, které budou schvalovat investiční úkoly nebo úvodní projekty, zmocní ke schvalování ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů), pověřenci a rady krajských národních výborů; při tom jsou povinni přihlédnout k rozsahu, významu a složitosti staveb a ke způsobilosti zmocňovaného orgánu tak, aby byla plně zajištěna úspornost a efektivnost navrhovaných staveb.

K § 15: Prováděcí projekty schválení nepodléhají vzhledem k tomu, že základní technicko-ekonomické řešení navrhované stavby musí být provedeno již v úvodním projektu, po případě v technickém projektu. Tato zásada odpovídá též sovětským instrukcím o sestavování projektů a rozpočtů staveb. Souhlas přímého investora s prováděním stavby podle prováděcích projektů bude vyjádřen tím, že prováděcí předpisy stanoví, že prováděcí projekty, odevzdávané dodavatelům stavebních a montážních prací, musí být podepsány pověřeným orgánem přímého investora. Rozpočty k prováděcím projektům musí ovšem podléhat schválení, a to jednak proto, že stanoví závaznou odbytovou cenu, jednak proto, že jejich schválením se zajišťuje, že limit investičních nákladů na stavbu nebude překročen.

K § 16: Výjimečnému vypracování technických projektů a také tomu, že též rozsah technického projektu může být různý, odpovídá ustanovení, že o tom, kdo schválí technický projekt, rozhodne orgán, který povolil jeho vypracování.

K § 19: Vláda stanoví zejména též které stupně projektové dokumentace, v jakém rozsahu a v jakých lhůtách budou odevzdávány dodavatelům. Které stupně projektové dokumentace budou podkladem pro uzavírání hospodářských smluv, přísluší stanovit hlavnímu arbitrovi.