Předsednictvo Národního shromáždění usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

Čl. I.

Zákon č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění vládního nařízení č. 9/1954 Sb., se mění takto:

§ 7 zní:

"(1) Zaměstnanci povolanému k službě v branné moci, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku trvá v den stanovený povolávacím rozkazem (určovacím lístkem) k nastoupení služby aspoň 2 týdny, přísluší před jejím nastoupením od zaměstnavatele mzda za první 2 týdny od uvedeného dne. Zaměstnanci, který základní nebo náhradní službu vykonává ve dvou nebo více částech, přísluší před nastoupením druhé nebo další části služby od zaměstnavatele mzda za 1 týden ode dne stanoveného k nastoupení druhé nebo další části služby. Zaměstnanci, který bez vážného důvodu opustil práci před prvním dnem pracovního volna, jež mu náleželo, krátí se nárok na mzdu podle ustanovení první a druhé věty o jednu šestinu za každý neomluveně zameškaný pracovní den (směnu).

(2) Vykonává-li zaměstnanec uvedený v odstavci 1 větě první službu v branné moci vyjma službu základní nebo náhradní, přísluší mu vedle nároku podle odstavce 1 po dobu vykonávání služby, pokud přesahuje dva týdny, od zaměstnavatele mzda, snížená o částku, která bude stanovena podle odstavce 4. Nárok na tuto sníženou mzdu vzniká jen tehdy, má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, jejichž zaopatření na něm podstatně závisí a o něž není v té době postaráno jinak.

(3) Vykonává-li zaměstnanec po ukončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v branné moci, posuzuje se navazující služba s hlediska mzdových nároků jako pokračování předcházející služby.

(4) Bližší úpravu provede vláda nařízením, které také stanoví, o jakou částku se snižuje mzda podle odstavce 2.

(5) Mzda podle odstavců 1 a 2 se nezapočítává do vyměřovacího základu podle předpisů o národním pojištění.

(6) Po skončení služby v branné moci přísluší zaměstnanci mzda ode dne opětného nastoupení práce. Nemůže-li však nastoupit práci pro nemoc nebo úraz a zaměstnankyně také z důvodů těhotenství nebo mateřství, přísluší jim mzda podle obecných předpisů."

Čl. II.

Podle tohoto zákonného opatření se posuzují i nároky osob, které byly povolány k službě v branné moci po 1. lednu 1956.

Čl. III.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provelou je ministři vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany.

Důvodová zpráva.

Část všeobecná:

Podle dosavadních předpisů o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků má zaměstnanec při nástupu vojenské služby po dobu prvých dvou týdnů nárok na plnou mzdu od zaměstnavatele. Nastupuje-li zaměstnanec vojenskou službu jinou než základní nebo náhradní, přísluší mu kromě toho po dobu dalších 6 týdnů od zaměstnavatele snížená mzda. Uplynutím této doby, celkem tedy 8 týdnů, končí jeho mzdové nároky bez ohledu na délku vojenské služby. Toto ustanovení je poněkud nepružné, poněvadž nepočítá s možností případného prodloužení vojenského cvičení a pod.

Navrhovaná osnova řeší věc tak, že zaměstnanec, který měl dosud nárok na sníženou mzdu po dobu 3.-8. týdne vojenské služby, bude mít nyní nárok na sníženou mzdu po celou dobu vojenské služby. Navrhovaná úprava si sice vyžádá určitý finanční náklad, avšak jeho úprava nebude podnikům a úřadům činit potíže, poněvadž mzda zaměstnanců, povolaných k vojenskému cvičení je plánována ve mzdových fondech a místní vojenská správa oznamuje vždy předem jednotlivým podnikům počet osob, které budou k vojenskému cvičení povolány, takže lze předem učinit potřebná opatření k zajištění jejich nároků.

Část zvláštní:

K čl. I:

Předkládaná osnova zákonného opatření novelisuje § 7 odst. 2 zák. č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků tak, že vypouští z textu určení doby, po kterou se zaměstnanci poskytuje snížená mzda. Zaměstnanec, na něhož se vztahuje odst. 2 citovaného paragrafu, bude tedy pobírat po celou dobu vojenské služby, počínaje třetím týdnem sníženou mzdu.

Pro větší přehlednost byla poslední věta dosavadního odstavce 2 zařazena do textu jako zvláštní odstavec, při čemž číslování dalších odstavců bylo upraveno.

Vzhledem ke změně odstavce 2 byl změněn i dosavadní odstavec 3 citovaného paragrafu.

K čl. II:

Vzhledem k tomu, že dnem 1. ledna 1956 počalo ministerstvo národní obrany povolávat některé vojáky na vojenské cvičení, jehož délka převyšuje 8 týdnů a poněvadž nelze dobře stanovit zpětnou účinnost zákonného opatření, bylo nutno tímto článkem stanovit, že případy osob, povolaných na vojenské cvičení po 1. lednu 1956, se budou posuzovat podle tohoto zákonného opatření bez ohledu na to, zda nárok vznikl před účinností nebo až po nabytí účinnosti zákonného opatření.

Tím bude umožněno uspokojit mzdové nároky všech osob, které byly povolány od počátku roku 1956 na vojenské cvičení.