Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

§ 1.

Jednotný fond pracujících se ruší ke dni 31. prosince 1955. Jeho likvidaci provede Ústřední rada odborů v dohodě s ministerstvem financí.

§ 2.

Zrušují se:

1. ustanovení §§ 24, 24 a) a 32 dekretu č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění zákona č. 188/1948 Sb.,

2. ustanovení §§ 45 a 46 vládního nařízení č. 216/1946 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení dekretu č. 104/1945 Sb.

§ 3.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Dekretem o závodních a podnikových radách č. 104/1945 Sb, byla zavedena povinnost správ závodů poskytovat závodním radám na kulturní a sociální potřeby zaměstnanců příspěvek podle hospodářských výsledků podniku a sociálních potřeb zaměstnanců, nejméně však ve výši 10 % čistého zisku a v zařízeních veřejné správy paušální částkou. Aby bylo možno účelněji využít takto získaných prostředků ve prospěch všech pracujících, byla příslušná ustanovení tohoto dekretu pozměněna zákonem č. 188/1948 Sb. tak, že byl zřízen Jednotný fond pracujících, do kterého byly soustředěny tyto příjmy ze všech závodů i úřadů za tím účelem, aby jich mohlo být používáno na zlepšování sociálních, zdravotních a kulturních podmínek všech pracujících. Jednotný fond pracujících byl zřízen jako samostatná právnická osoba při jednotné odborové organisaci s tím, že do té doby, než budou vydány vládním nařízením jeho stanovy, bude vykonávat jeho práva a povinnosti příslušný orgán jednotné odborové organisace. K vydání těchto stanov nedošlo a uvedenou působnost vykonává dosud Ústřední rada odborů.

V rozsahu prostředků, které planou do Jednotného fondu pracujících nastaly ovšem v mezidobí podstatné změny. Po reorganisaci národních podniků ukázalo se totiž účelným podnítit hmotný zájem zaměstnanců na dosažení příznivých hospodářských výsledků tím, že podíl na zisku zůstane vyhrazen k použití ve prospěch zaměstnanců podniku, který zisku dosáhl. Proto podle zákona o národních podnicích průmyslových č. 103/1950 Sb. byly vytvořeny t. zv. podnikové fondy pracujících, do kterých plynul podíl na čistém zisku podniku, a podniky, ve kterých došlo k vytvoření podnikových fondů pracujících, byly zproštěny povinnosti odvádět podíl na čistém zisku Jednotnému fondu pracujících. Disposice prostředky podnikového fondu pracujících byla svěřena řediteli podniku, takže tyto fondy tvořily již přechod k ředitelským fondům, k jejichž zřízení došlo v národních a komunálních podnicích průmyslových, stavebních, montážních a na železnicích vládními nařízeními č. 27 až 29/1953 Sb. Tyto ředitelské fondy jsou zřizovány přímo na jednotlivých závodech a závody, kde byly zřízeny, jsou rovněž zproštěny povinnosti odvádět podíl na čistém zisku Jednotnému fondu pracujících, poněvadž tento podíl je odváděn přímo do ředitelských fondů. Postupem doby i ostatní národní a komunální podniky přestaly vůbec odvádět podíl na zisku tomuto fondu, opírajíce se o vyhlášky ministra financí č. 368/1951 Ú. l. a zejména č. 5/1953 Ú. l., po případě č. 248/1954 Ú. l., které upravují odvod zisku docíleného národními podniky a jinými organisacemi. Pokud v těchto podnicích nedošlo k zřízení ředitelského fondu, trvala ovšem pro ně po právu i nadále povinnost odvádět podíl na zisku Jednotnému fondu pracujících. I když jejich postup nebyl proto zcela správný, nebyly nároky Jednotného fondu pracujících vůči nim uplatňovány, zejména když v mezidobí docházelo k vytváření ředitelských fondů v dalších sektorech. Vládním nařízením č. 113/1953 Sb. byly totiž vytvořeny ředitelské fondy také v hospodářských organisacích dopravních a vládním nařízením č. 34/1955 Sb. také v podnicích státního obchodu, jiných chozrasčotních, odbytových, obchodních a zásobovacích organisacích a v podnicích turistického a cestovního ruchu.

Se zřetelem k usnesení vlády ze dne 12. března 1954 č. 416, o zřízení zvláštních fondů ve výrobních družstvech, byla dohodou mezi Ústřední radou odborů a Ústředním svazem výrobních družstvech zproštěna povinnosti odvádět Jednotnému fondu pracujících podíl na čistém zisku výrobní družstva počínaje rokem 1953.

V současné době tvoří hlavní zdroj příjmů Jednotného fondu pracujících již jen podíly na zisku od nevýrobních družstev, u kterých však má dojít již v brzské době rovněž k vytvoření fondu obdobného ředitelskému fondu, a příspěvek od státní správy, která mu odvádí 20 Kčs ze každého zaměstnance.

Vzhledem k tomuto trvalému snížení příjmů Jednotného fondu pracujících nebylo by možno nadále z jeho prostředků budovat větší kulturní a tělovýchovná zařízení Revolučního odborového hnutí v dostačujícím rozsahu. Proto byl opatřením Ústřední rady odborů o změnách v organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněným vyhláškou předsedy vlády č. 65/1955 Sb., zjednán právní podklad k tomu, aby potřebné finanční prostředky pro tyto účely byly zajištěny v rozpočtu nemocenského pojištění. Za tohoto stavu jeví se účelným Jednotný fond pracujících zrušit.

Očekávaný likvidační zůstatek Jednotného fondu pracujících bude činit přibližně asi 101 milionů Kčs a bude ho použito pouze k úhradě nákladů na výstavbu, vybavení a stavební údržbu kulturních a tělovýchovných zařízení Revolučního odborového hnutí; ze státního rozpočtu kapitoly nemocenského pojištění budou uvedené základy hrazeny teprve po vyčerpání tohoto zůstatku.