Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

§ 1.

(1) Peněžité pohledávky z poměrů občanskoprávních vůči cizině a navzájem, u nichž počala běžet promlčecí doba před 1. lednem 1952 a které se podle § 1 odst. 1 zákona č. 101/1953 Sb., o přechodné úpravě promlčení některých peněžitých pohledávek, dosud nepromlčely, promlčí se dnem, který stanoví vláda nařízením.

(2) Peněžité pohledávky z poměrů občanskoprávních vůči cizině a navzájem, u nichž skončila promlčecí doba, nejméně tříletá, v době od 31. prosince 1948 do 31. prosince 1953, lze uplatnit, ačli tomu nebrání pravomocné rozhodnutí, až do dne, který stanoví vláda nařízením.

(3) Nařízení vlády podle odstavců 1 a 2 musí být vyhlášeno aspoň šest měsíců předem.

§ 2.

Ustanovení § 1 nelze užít pro pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona, pro pohledávky z poměru pracovního a ze zprostředkovatelských smluv a pro nároky z poměrů směnečných.

§ 3.

K započtení proti pohledávkám, jichž uplatnění umožňuje toto zákonné opatření, hodí se i pohledávky promlčené v době od 3l. prosince 1948 do konce roku 1955. Tím nejsou dotčena zvláštní ustanovení, vylučující započtení pohledávek proti státu.

§ 4.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1955; provede je ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Zákonem č. 101/1953 Sb., o přechodné úpravě promlčení některých peněžitých pohledávek, byla promlčecí doba pro některé, ke dni účinnosti zákona dosud nepromlčené peněžité pohledávky z poměrů občanskoprávních prodloužena až do konce roku 1955; kromě toho bylo tímto zákonem umožněno uplatňovat až do konce roku 1955 některé poněžité pohledávky, které byly v den účinnosti zákona již promlčeny.

Uvedený zákon splnil svůj účel podstatně jen v oboru vnitrostátním. Nestalo se tak však, pokud jde o zahraniční pohledávky, a to pro různé překážky, které leží mimo čs. právní řád a nebyly způsobeny vinou čs. podniků. Následkem toho zůstane k 31. prosinci 1955 značný počet zahraničních pohledávek a závazků nevypořádán.

Je proto nutno, aby promlčecí doba, po případě možnost uplatňování, byla u zahraničních pohledávek nadále prodloužena, a to až do té doby, kdy uvedané překážky budou odstraněny. Kdy se tak stane, nelze předem odhadnout. Vyhrazuje se proto vládě, aby dodatečně nařízením stanovila den, kterým se tyto pohledávky promlčují nebo do něhož je lze ještě uplatnit. Tento den musí být vyhlášen aspoň 6 měsíců předem.

Z důvodů reciprocity přiznává se stejná právní úprava i odpovídajícím pohledávkám ciziny vůči nám, pokud se řídí čs. právem.

Osnova zákonného opatření umožňuje uplatňovat zahraniční peněžité pohledávky, které dospěly po 15. říjnu 1944.

Naproti tomu se netýká pohledávek z běžných obchodů, u nichž promlčecí doba začala běžet 1. ledna 1952 a později.

Provedení navrhovaného zákonného opatření si nevyžádá žádných výdajů z rozpočtových prostředků.