Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

Čl. I.

Zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád), ve znění zákona č. 68/1952 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 432 zní:

"(1) Návrh na povolení exekuce má obsahovat i označení vymáhajícího věřitele, dlužníka, exekučního titulu, vymáhaného nároku, exekučního prostředku a předmětu exekuce.

(2) Návrh na povolení exekuce na pohledávky má obsahovat též důvod pohledávky a označení poddlužníka, návrh na povolení exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu též pokud možno číslo a označení účtu u peněžního ústavu (poddlužníka), z něhož má být vymáhaná pohledávka odepsána, a má-li vymáhající věřitel sám také účet u peněžního ústavu, název a adresu tohoto ústavu, číslo a označení účtu, v jehož prospěch má být vymáhaná pohledávka zúčtována.

(3) S návrhem na povolení exekuce má vymáhající věřitel, nepodává-li návrh u soudu uvedeného v § 433, předložit exekuční titul, opatřený doložkou vykonatelnosti."

2. § 437 odst. 1 včetně nadpisu celého paragrafu zní:

"Exekuce proti státu, rozpočtovým organisacím a proti hospodářským organizacím státního socialistického sektoru.

Proti státu, rozpočtovým organizacím a proti hospodářským organisacím státního socialistického sektoru lze povolit exekuci pro peněžité pohledávky jen tehdy, jestliže příslušný dozorčí orgán označí soudu části majetku, které mohou být exekucí postiženy, po případě označí exekuční prostředky, jichž lze užít. Soud vyzve příslušný dozorčí orgán, aby se vyjádřil do třiceti dnů, a jde-li o exekuci odepsáním z účtu u peněžního ústavu, do deseti dnů. Nevyjádří-li se tento orgán v uvedené lhůtě, lze exekuci povolit a v ní pokračovat, pokud je exekuce vůbec přípustná."

3. § 527 zní:

"Exekuce na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu se vykoná odepsáním vymáhané pohledávky z dlužníkova účtu; exekuce na ostatní peněžité pohledávky a na plat se vykoná jejich zabavením."

4. Za § 527 se vkládá § 527 a), který včetně nadpisu zní:

"Exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu.

(1) Usnesením o povolení exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu přikáže soud poddlužníku, aby po právní moci usnesení odepsal vymáhanou pohledávku z dlužníkova účtu a uhradil ji vymáhajícímu věřiteli; je-li dlužníkem soukromá osoba, zakáže jí soud, aby nakládala účtem až do výše vymáhané pohledávky.

(2) Usnesení o povolení exekuce doručí soud vymáhajícímu věřiteli a dlužníkovi; poddlužníku se doručí jen, je-li vymáhajícím věřitelem nebo dlužníkem soukromá osoba, a to ihned, je-li soukromá osoba dlužníkem, jinak až po právní moci. Poddlužník nemá práva stížnosti.

(3) Výkon exekuce upravují zvláštní předpisy o příkazech k vybrání; je-li vymáhájícím věřitelem soukromá osoba, platí tyto předpisy obdobně s tou odchylkou, že se příkazu k vybrání nepoužije.

(4) O pořadí úhrady platí zvláštní předpisy. Je-li však dlužníkem soukromá osoba, je pro pořadí úhrady rozhodná doba, kdy bylo usnesení o povolení exekuce doručeno poddlužníkovi; bylo-li mu téhož dne doručeno několik usnesení o povolení exekuce odepsáním z účtu téhož dlužníka a prostředky na účtě nestačí, uhradí se, vymáhané pohledávky poměrně.

(5) Ustanovení § 541 odst. 1 a §§ 542 až 546 se užije obdobně.

(6) Zvláštní předpisy vylučující nebo omezující použití prostředků k jiným než stanoveným účelům nejsou ustanoveními o této exekuci dotčeny."

Čl. II.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1956; provedou je všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

I. Socialistické hospodářství vyžaduje, aby závazky a pohledávky vznikající z hospodářské činnosti mezi jednotlivými subjekty byly rychle a plynule vyrovnávány. I v nynější etapě budování socialistického hospodářství nelze se však vyhnout zjevu, že z objektivních příčin nebo z důvodů tkvících v jednotlivých pracovnících hospodářských subjektů je nutno splatné pohledávky vymáhat a dovolávat se v tom směru pomoci příslušných státních orgánů. Zásada hospodárnosti a požadavek, aby právní úprava postupu při takových opatřeních byla ve shodě se současnou hospodářskou základnou vyžadují, aby byly voleny donucovací prostředky a postup při jejich použití co nejúčelněji.

Podle dosavadního právního stavu lze soudní exekuci na peněžité pohledávky vykonat jen jejich zabavením. Toto zabavení provede se tím, že soud zakáže poddlužníku, aby svému věřiteli (dlužníku) platil, a dlužníku, aby jakkoli s pohledávkou nakládal, zejména ji vybral. Zabavením nabývá vymáhající věřitel k pohledávce zástavního práva a je oprávněn vlastním jménem uplatnit práva dlužníka na zabavenou pohledávku.

Jde-li o exekuci na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu, je tento postup dnes již nepraktický zejména tam, kde vymáhájícím věřitelem i dlužníkem jsou subjekty socialistického sektoru, které mají všechny své peněžité prostředky soustředěny na účtech v bance a pro něž bylo zavedeno t. zv. bezhotovostní placení. Dosavadní způsob vymáhání zabavením pohledávky na účtu u peněžního ústavu znamená, že po doručení usnesení o povolení exekuce poddlužníkovi až do doby plného uhrazení vymáhané pohledávky se zastaví provádění veškerých peněžních transakcí dlužníka, třebas národního podniku, který by na př. nemohl vyplácet mzdy a platy svým zaměstnancům, platit dodavatelům a pod., poněvadž v důsledku soustředění všech peněžních prostředků na jednom místě má všechny peníze u peněžního ústavu na účtu, který by byl exekučně obstaven. To je přímo v rozporu s potřebami hospodářského života.

Zavádí proto předkládaná osnova, pokud jde o exekuci na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu, nový způsob soudní exekuce, a to exekuci odepsáním z účtu u peněžního ústavu, jejíž podstata spočívá v tom, že vymáhaná pohledávka se odepíše z dlužníkova účtu, vedeného u jeho peněžního ústavu, a zúčtuje (připíše) se ve prospěch účtu vymáhajícího věřitele u téhož nebo jiného peněžního ústavu. Nedochází zde tedy k zabavení pohledávky (účtu) dlužníka.

Exekuce na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu prováděná soudem se touto úpravou přiblíží exekuci na tyto pohledávky, prováděné na základě rozhodnutí státní (resortní) arbitráže.

Zavedení nového způsobu exekuce vyžaduje provedení některých změn a doplňků dosavadního občanského soudního řádu:

1. Je třeba doplnit ustanovení o tom, jaké náležitostí má mít návrh na povolení exekuce (čl. I. č. 1 osnovy).

2. V zájmu plnění úkolů státního plánu je třeba ponechat v platnosti dosavadní úpravu, podle které může být exekuce proti subjektům socialistického sektoru povolena jen tehdy, jestliže příslušný dozorčí orgán označí soudu části majetku, které mohou být exekucí postiženy. U zaváděné exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu je však možno dosavadní všeobecnou lhůtu pro vyjádření dozorčího orgánu zkrátit z 30 dnů na 10 dní (čl. I. č. 2 osnovy).

3. Nový zjednodušený způsob exekuce je třeba uvést v občanském soudním řádu mezi exekučními prostředky, jichž je možno použít (čl. I. č. 3 osnovy).

4. Konečně je třeba v obč. soudním řádu upravit vlastní podstatu zaváděného způsobu exekuce. Podle této úpravy spočívá nový způsob při exekuci odepsáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu v tom, že soud v usnesení, kterým povoluje tento způsob exekuce, přikáže poddlužníkovi, aby po právní moci usnesení odepsal vymáhanou pohledávku z dlužníkova účtu a uhradil ji vymáhajícímu věřiteli. Tato úhrada se stane buď zúčtováním na věřitelův účet u peněžního ústavu, nebo, nemá-li vymáhající věřitel takového účtu, proplacením v hotovosti. Pokud jde o vlastní výkon exekuce, odkazuje osnova na vzláštní předpisy o příkazech k vybrání. Tímto předpisem je vyhláška č. 372/1953 Ú. l. Věřitel za pomoci příkazu k vybrání zařídí odepsání pohledávky z účtu u peněžního ústavu a převedení na svůj účet. Příkazu k vybrání se nepoužije, je-li vymáhajícím věřitelem soukromá osoba; v těchto případech doručí soud peněžnímu ústavu jako poddlužníku usnesení o povolení exekuce.

Zvláštního způsobu řešení vyžaduje otázka pořadí úhrady. Zde je totiž třeba zabezpečit, aby postavení vymáhjícího věřitele - subjektu socialistického sektoru nebylo horší než postavení vymáhajícího věřitele - soukromé osoby. Podle dosavadní zákonné úpravy je pořadí pohledávky vymáhajícího věřitele ze socialistického sektoru nevýhodnější proto, že pro vymáhajícího věřitele - soukromou osobu - platí ustanovení, podle kterého pro pořadí pohledávek je rozhodná doba, kdy bylo usnesení o zabavení doručeno poddlužníku. Pro vymáhajícího věřitele ze socialistického sektoru platí již nyní vyhláška č. 372/1953 Ú. l., podle které peněžní ústav provádí úhradu exekučně vymáhané pohledávky vymáhajícího věřitele teprve dnem, kdy mu došel příkaz vymáhajícího věřitele k vybrání, a to ještě - jde-li o dlužníka ze socialiotického sektoru - v pořadí stanoveném předpisy o platebním a zúčtovacím styku. Tato nevýhoda pro vymáhajícího věřitele ze socialistického sektoru se odstraňuje tím, že osnova rozšiřuje na vymáhajícího věřitele - soukromníka platnost zvláštních předpisů a pořadí úhrady, tedy nyní vyhlášky č. 372/1953 Ú. l. s tou odchylkou, že se zde příkazu k vybrání nepoužije. Je-li vymáhajícím věřitelem soukromník, doručí se peněžnímu ústavu jako poddlužníku usnesení o povolení exekuce po právní moci; vymáhající věřitel ze socialistického sektoru má pak možnost zaslat peněžnímu ústavu usnesení o povolení exekuce ihned po právní moci spolu a příkazem k vybrání. Dosáhne se tak toho, že pořadí úhrady pohledávek pro vymáhajícího věřitele ze socialistického sektoru i pro věřitele-soukromníka bude stejné.

Příkaz k vybrání se vztihuje i na částky, které na účet u peněžního ústavu dojdou později, t. j. po doručení usnesení o povolení exekuce.

Zvláštními předpisy vylučujícími nebo omezujícími použití prostředků k jiným než stanoveným účelům (čl. I č. 4 odst. 6) jsou. na př.: § 4 odst. 2 zákona č. 106/1951 Sb., směrnice ministerstva financí pro výkonné orgány národních výborů k zajištění řádného a jednotného postupu při hospodaření rozpočtovými prostředky v r. 1955 (poř. č. 16/1955 Sb. instr.) a obdobné směrnice ministerstva financí pro hospodaření ústředních rozpočtových organisací (č. j. 112/151.000/1954).

Tato úprava v podstatě odpovídá také úpravě sovětské s některými odchylkami, jichž vyžadují zvláštnosti našeho občanského soudního řádu, a některých jiných souvislých úseků právního řádu.

III. Osnova nebude mít v zápětí vznik nových výdajů pro státní pokladnu.