Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření.

Soudci a prokurátoři.

§ 1.

(1) Vedle předpokladů stanovených v § 4 zákona č. 67/1950 Sb., o. pracovních a platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů, stanoví se jako další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo prokurátorem čekatelská praxe a justiční praxe.

(2) Ministr spravedlnosti nebo generální prokurátor mohou výjimečně z důležitých důvodů týkajících se rozmístění pracovníků upustit od splnění předpokladu čekatelské praxe nebo justiční praxe; ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 67/1950 Sb. zůstává nedotčeno.

§ 2.

Soudce nebo prokurátora lze ustanovit toliko na volné funkční místo.

§ 3.

Systemisace stanoví osobní stavy soudců a prokurátorů a jejich platy podle společenského významu, obtížnosti a rozsahu úkolů jimi obstarávaných a upravuje

a) označení (nomenklaturu) jednotlivých funkcí (funkčních míst), charakteristiku funkční činnosti, jakož i délku justiční praxe u funkcí, pro které se požaduje;

b) funkční platy za výkon jednotlivých funkcí;

c) počet funkčních míst podle jejich označení (nomenklatury) a podle schválené organisační struktury;

d) celkové průměry platů soudců a prokurátorů systemisovaného osobního stavu.

§ 4.

(1) O hodnocení soudců a prokurátorů a o jejich platových poměrech platí přiměřeně ustanovení §§ 5 až 10, 14, 16 odst. 4, 17, 19 až 31 vládního nařízení č. 17/1954 Sb., o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu.

(2) O nároku na funkční (osobní) plat po dobu nepřítomnosti v práci platí až do nové všeobecné úpravy dosavadní předpisy o poskytování základního platu po dobu této nepřítomnosti.

Právní čekatelé.

§ 5.

(1) Právní čekatele přijímá pro obor ministerstva spravedlnosti ministr spravedlnosti, pro obor prokuratury generální prokurátor.

(2) Pracovní poměr právních čekatelů se řídí obdobně ustanoveními zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců; platové poměry právních čekatelů upraví vláda.

(3) Ministr spravedlnosti stanoví, které jednotlivé úkony vyhrazené zákonem soudci nebo státnímu notáři může vykonat s právními účinky právní čekatel.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 3 se vztahují též na právní čekatele z řad vojáku; příslušná opatření podle těchto odstavců činí ministr spravedlnosti, po případě generální prokurátor v dohodě s ministrem národní obrany.

(5) Pro platové poměry právních čekatelů z řad vojáků platí ustanovení zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, a ustanovení jeho prováděcích předpisů.

§ 6.

(1) Účelem čekatelské praxe je vyškolit právní čekatele po ideové a odborné stránce pro jejich budoucí činnost. Čekatelská praxe je dvouletá; ukončuje se závěrečným zhodnocením, jímž se zjišťují politické, odborné a praktické znalosti právního čekatele.

(2) Výchovu právních čekatelů pro soudy a státní notářství během čekatelské praxe organisuje a řídí ministerstvo spravedlnosti. Výchovu právních čekatelů u prokuratur organisuje a řídí generální prokurátor.

(3) Pro výchovu advokátních koncipientů, kterou organisuje a řídí ministerstvo spravedlnosti, platí obdobně ustanovení odstavce 1.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 7.

(1) Bližší předpisy k provedení tohoto zákonného opatření vydá, pokud se v něm nestanoví jinak, vláda, po případě orgány, které k tomu zmocní.

(2) Vláda též vydá směrnice o převodu soudců a prokurátorů do nové platové úpravy stanovené tímto zákonným opatřením.

§ 8.

Dnem počátku účinnosti tohoto zákonného opatření pozbývají platnosti všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonným opatřením, zejména pozbývají platnosti

a) §§ 2, 3 a 4 odst. 1 č. 3 zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových porměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (soudcovského zákona);

b) vládní nařízení č. 71/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro soudce, prokurátory a právní čekatele s výhradou ustanovení § 4 odst. 2 tohoto zákonného opatření;

c) zákon č. 33/1953 Sb., o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury.

§ 9.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnen 1. listopadu 1955; provede je předseda vlády a ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Význam hospodářsko-organisátorské a kulturně výchovné funkce lidově demokratického státu při budování socialismu vyžádal si již v roce 1954, aby platová soustava zaměstnanců státního aparátu byla - v souvislosti se systemisováním osobních stavů - zrevidována, ježto nevyhovovala novým zvýšeným požadavkům a úkolům státního aparátu a stávala se dokonce brzdou dalšího jeho zdokonalování, zlepšování a zhospodárnění.

Přistupuje-li se nyní k systemisaci osobních stavů u justičních složek, je nezbytné, aby byla pod zorným úhlem platové úpravy, která byla pro zaměstnance státního aparátu provedena vládním nařízením č. 17/1954 Sb., zrevidována i platová soustava soudců a prokurátorů za současného rozšíření předpokladů požadovaných pro ustanovení soudcem nebo prokurátorem.

Nová platová soustava vychází ze systemisace osobních stavů, funkčních míst a funkčních platů, které rozlišuje nejen podle množství a jakosti prací spojených se zastáváním takového funkčního místa, ale přihlíží i ke společenskému vyznamu každé funkce. Přitom je brán zřetel na typickou náplň soudcovských a prokurátorských funkcí, aniž by soustava těchto platů byla mechanlcky připodobňována platové úpravě zaměstnanců správního aparátu, neboť soudce je povolán ústavou, aby rozhodoval o práveoh a svobodách občanů a jeho postavení je kvalitativně zcela jiné než u administrativních pracovníků.

Jinak se otázka hodnocení soudců a prokurátorů, jejich funkčního platu, osobního platu atd. upravuje souhlasně s úpravou platnou pro zaměstnance státního aparátu.

Pokud jde o právní čekatele, vychází osnova ze zásady, že jsou dorostem, který prochází stanovenou dobou praxe a že nekonají funkční činnost. Tento jejich charakter vyžaduje zvláštní platovou úpravu, která má sloužit hmotnému zajištění, aniž je třeba plat blíže diferencovat podle povahy prací. Proto osnova zmocňuje vládu, aby provedla platovou úpravu u právních čekatelů zvláštním usnesením. Přitom zároveň rozděluje, pokud jde o výchovu právních čekatelů, působnost mezi ministerstvo spravedlnosti a generální prokuraturu. Politická i odborná průprava právních čekatelů bude napříště operativně řízena podle zvláštních instrukcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Se systemisací soudců se systemisuje také správní aparát soudů a ostatních organisací podřízených ministerstvu spravedlnosti; vyšší mzdové náklady po odpočtu kvalifikačních srážek budou činit na celkový osobní stav 359.000 Kčs měsíčně, t. j. do konce r. 1955 částku 538,000 Kčs. Obdobně budou činit vyšší mzdové náklady na prokurátory a správní aparát v oboru prokuratury po odpočtu kvalifikačních srážek 261,000 Kčs měsíčně, t. j. do konce r. 1955 391,000 Kčs.

Tento vyšší náklad spojený s provedením systemisace v oboru ministerstva spravedlnosti a v oboru prokuratury za dobu od 1. listopadu do 31. prosince 1955 se uhradí v rámci úspor příslušných rozpočtových prostředků kapitoly ministerstva spravedlnosti a kapitoly generální prokuratury určených v roce 1955 na mzdové fondy, po případě na osobní výdaje mimo mzdové fondy s použitím úspor na těchto prostředcích za dobu od 1. ledna 1955 do 31. října 1955.

Vyšší náklady na pojistné národního pojištění ve 4. čtvrtletí 1955 činí v oboru ministerstva spravedlnosti 54.000 Kčs, v oboru prokuratury 39.000 Kčs. Toto zvýšení se uhradí v rámci rozpočtových prostředků určených v kapitole ministerstva spravedlnosti a generální prokuratury na pojistné národního pojištění.