PŘEDSEDNICTVO NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ 1955.
II. volební období.
Č. 9-P.
Vládní návrh.
Zákonné opatření
předsednictva Národního shromáždění
ze dne ............... 1955,
o dětských příspěvcích a o ochranné výchově.
Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:
Část I.
Dětské příspěvky.
§ 1.
(1) Dětem, o něž není dostatečně postaráno jinak, zejména kolektivní péčí, mohou výkonné orgány okresních národních výborů poskytnout dětský příspěvek (dále jen "příspěvek") až do výše 140 Kčs měsíčně.
(2) Příspěvek lze poskytnout dítěti do dokonaného 16. roku věku. Jestliže se dítě starší než 16 let soustavně připravuje na budoucí životní povolání studiem na řádném učilišti nebo jiným školením (výcvikem) anebo jestliže si pro nemoc nebo tělesnou nebo duševní vadu nemůže vlastní prací opatřit výživu, lze poskytovat příspěvek až do dokonaného 25. roku věku.
(3) Podrobnosti o příspěvku upraví předseda statní komise důchodového zabezpečení.
§ 2.
(1) Má-li dítě, jemuž je poskytován příspěvek, vůči někomu narok na výživné na základě pravomocného soudního rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu, přechází tento nárok na stát, a to do výše poskytnutých příspěvků.
(2) Nároky, které přešly na stát, vymáhají výkonné orgány okresních národních výborů soudní exekucí.
§ 3.
Soudy a úřadovny ochrany mládeže jsou povinny poskytovat výkonným orgánům národních výborů potřebnou pomoc.
Část II.
Ochranná výchova.
§ 4.
(1) Ochranná výchova dětí nařízená soudem se vykonává ve výchovných zařízeních; vyžaduje-li to však zdravotní stav dítěte, vykoná se v léčebném ústavu.
(2) Výchovnými zařízeními, v nichž se vykonává soudem nařízená ochranná výchova dětí, které ještě nedokončily základní všeobecné školní vzdělání, jsou dětské domovy se zvýšenou výchovnou péčí, po případě, vyžaduje-li to duševní nebo tělesný stav dítěte, jiná výchovná zařízení, která určí ministr školství v dohodě s ministry spravedlnosti a zdravotnictví.
(3) Výchovnými zařízeními, v nichž se vykonává soudem nařízená ochranná výchova dětí, které dokončily základní všeobecné školní vzdělání, jsou výchovny dorostu, po případě, vyžaduje-li to duševní nebo tělosný stav dítěte, jiná výchovná zařízení, která určí ministr školství v dohodě s ministry spravedlnosti a zdravotnictví.
§ 5.
(1) Výchovná zařízení, v nichž se vykonává soudem nařízená ochranná výchova dětí, zřizuje a zrušuje ministerstvo školství, které též vykonává na ně ústřední dozor.
(2) Přímé řízení výchovných zařízení, jejich hospodářské zajištění a kontrolu obstarávají výkonné orgány krajských národních výborů.
(3) Podrobnosti o výchovných zařízeních, zejména o jejich úkolech, řízení a správě, o přijímání dětí do ochranné výchovy a o jejím výkonu, o nárocích dětí umístěných ve výchovných zařízeních a o možnosti jejich podmíněného umístění mimo výchovné zařízení, upraví ministr školství v dohodě s ministry spravedlnosti, zdravotnictiví a financí.
§ 6.
Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do osmnáctého roku chovancova; vyžaduje-li to chovancův zájem může soud ochrannou výchovu prodloužit do jeho devatenáctého roku.
Část III.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 7.
(1) V případech, ve kterých soudy do nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření o přiznání státního dětského příspěvku, jeho omezení nebo odnětí pravomocně nerozhodly, rozhodnou výkonné orgány okresních národních výborů.
(2) Statní dětský příspěvek přiznaný soudy vyplácejí v dosavadní výši jako dětský příspěvek podle tohoto zákonného opatření výkonné orgány okresních národních výborů, pokud nerozhodnou jinak.
§ 8.
(1) Zrušují se všechna ustanovení, která odporují tomuto zákonnému opatření.
(2) Zejména se zrušují:
1. §§ 11 až 14 a dále §§ 21 a 22 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže,
2. §§ 31 až 39 nařízení ministra spravedlnosti č. 70/1952 Sb., kterým se provádí zákon o sociálně právní ochraně mládeže, ve znění nařízení ministra spravedlnosti č. 88/1953 Sb., kterým se upravuje výše státního dětského příspěvku.
§ 9.
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1956; provedou je ministři spravedlnosti a školství a předseda státní komise důchodového zabezpečení v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. Všeobecná část.
I. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže, přispívá stát v rámci individuální sociální péče na úhradu osobních potřeb dětí, o něž není postaráno jinak, zejména péčí kolektivní, tím, že jim poskytuje státní dětský příspěvek. Příspěvek povoluje na žádost poručenský (opatrovnický) soud a vyplácí jej správa ministerstva spravedlnosti při KNV.
V posledních létech dochází k soustřeďování individuální sociální péče u Státního úřadu důchodového zabezpečení, který postupně přebírá sociální agendu vykonávanou jinými resorty. Tak převzal Státní úřad důchodového zabezpečení od ministerstva pracovních sil agendu umísťování osob se změněnou pracovní schopností, od ministerstva zdravotnictví ústavní péči o osoby přestárlé a neschopné práce (domovy odpočinku) a od ministerstva vnitra individuální doplňkovou péči. V rámci individuální doplňkové péče poskytují odbory sociálního zabezpečení rad ONV potřebným osobám, o něž neni jinak dostatečně postaráno, podpory na úhradu nutných životních potřeb. I když tato individuální doplňková péče má především zlepšit životní podmínky osob, které si pro stáří nebo pro ztratu pracovní způsobilosti nemohou již prací opatřit dostatečné prostředky, není příčiny, proč by z ní neměly být poskytovány též podpory těm, kdož si pro nedostatek schopností ještě nemohou prací opatřit prostředky k živobytí, tedy dětem.
Je proto účelné, aby byla na Státní úřad důchodového zabezpečení přenesena i individuální sociální péče, kterou dnes soudy poskytují potřebným dětem ve formě státního dětského příspěvku.
Spojením individuální sociální péče v jedinou instituci, řízenou z jediného místa, ze Státního úřadu důchodového zabezpečení, dosáhne se potřebného přehledu o všech sociálně potřebných osobách na celém statním území bez rozdílu věku. Soustředěním sociálních podpor předejde se neodůvodněnému poskytování příspěvků z různých pramenů do jedné rodiny. Řízením veškeré individuální sociální péče z jediného místa zaručí se jednotnost hledisek na sociální potřebnost; tím se zaručí i hospodárnost v poskytování podpor.
Důsledkem vplynutí dětského příspěvku do ostatní individuální sociální péče bude, že dětský příspěvek bude poskytován podle volné úvahy, což však nebude zhoršením dosavadní úpravy. Zárukou toho bude kontrola lidu, jemuž národní výbory za svou činnost odpovídají. Lze proto očekávat, že odbory sociálního zabezpečení rad ONV, které budou o poskytnutí dětských příspěvků rozhodovat, spolehlivě zjistí za součinnosti úřadoven ochrany mládeže všechny případy, kdy bude odůvodněno poskytnutí příspěvku, a že tam, kde to sociální zřetele budou vyžadovat, poskytnou příspěvek vyšší na úkor případů, v nichž poakytnutí podpory nebude nezbytné.
II. Vedle soustředění individuální sociální péče provádí se v předkládané osnově i soustředění výchovné péče o mravně narušenou mládež.
Za dnešního právního stavu spravuje výchovná zařízení, v nichž se vykonává soudem nařízená ochranná výchova mravně narušené mládeže do 15 let, ministerstvo školství; výchovná zařízení, v nichž se vykonává ochranná výchova mravně narušené mládeže starší než 15 let (t. zv. výchovny dorostu), spravuje ministerstvo spravedlnosti.
Okolnost, že výchovny dorostu spravuje ministerstvo spravedlnosti, přináší však řadu obtíží:
Ochranná výchova mravně narušené mládeže starší než 15 let, vykonávaná ve výchovnách dorostu, se provádí buď v domovech výchovy mládeže s vlastními dílnami (Obořiště, Kostomlaty, Brno, Hlohovec) nebo v domovech výchovy mládeže, zřízených při závodech (Pilníkov u Trutnova, Dobřenice, Nejdek). Zvláštní formou výchoven dorostu jsou domovy mládeže, t. zv. záchyty (Praha, Brno, Hlohovec), v nichž se v naléhavých případech umisťují mladiství, o jejichž ochranné výchově se teprve rozhoduje.
Ve všech domovech výchovy mládeže i ve všech domovech mládeže jsou zřízeny školy (ať již školy charakteru všeobecně vzdělávacího nebo určité odborné třídy a p.), které podléhají orgánům školské správy. Následkem toho dochází v uvedených ústavech k tomu stavu, že zaměstnanci vlastní výchovny dorostu, v čele s ředitelem výchovny, podléhají ministerstvu spravedlnosti, kdežto zaměstnanci školy, zřízené ve výchovně dorostu, v čele s ředitelem školy, podléhají ministerstvu školství.
Poněvadž se však ve výchovnách dorostu všech druhů plní výhradně úkoly výchovné a poněvadž otázka výchovy mládeže náleží především do oboru působnosti ministerstva školství, je třeba celou správu výchoven dorostu a jejich řízení převést z oboru působnosti ministerstva spravedlnosti do oboru působnosti ministerstva školství, kam tato působnost podle své povahy správně patří.
Navrženou úpravou bude dosaženo větší jednotnosti v řízení těchto ústavů. Po stránce výkonu péče přispěje pak převod těchto ústavů do resortu ministerstva školství ke zkvalitnění výchovné péče ve výchovnách dorostu a poskytne pedagogům politicky významná pracoviště pro prohloubení a další rozvoj naší pedagogické vědy.
B. K jednotlivým ustanovením.
K § 1:
Dětský příspěvek bude možno - jako dosud - poskytnout jen dětem, o něž není postaráno ani v péči kolektivní, ani jinak, t. j. zejména tím, že jejich osobní potřeby mohou být uhrazovány z jejich vlastního příjmu nebo majetku anebo že jsou kryty se strany osoby výživou povinné (ze zákona nebo na základě smluvního závazku) nebo někým, kdo úhradu poskytuje dobrovolně, aniž je k tomu zavázán (dítě je zaopatřeno v rodině dobře situovaného strýce a pod.).
Řízení o poskytnutí dětského příspěvku bude zpravidla zahajováno na podkladě žádosti. Podání žádosti nebude však - na rozdíl od dnešního právního stavu (srov. § 13 zák. č. 69/1952 Sb.) -nezbytně nutné, neboť odbory sociálního zabezpečení rad ONV budou poskytovat dětský příspěvek i v případech, na něž přišly samy při sociálním průzkumu nebo na než byly upozorněny občany, zejména svými aktivisty, orgány statní správy nebo masovými organisacemi.
Potřebné šetření provedou odbory sociálního zabezpečení ve spolupráci s příslušnými výkonnými orgány místních národních výborů, event. prostřednictvím aktivistů. V případě potřeby se obrátí na soudy a úřadovny ochrany mládeže, zejména pokud jim půjde o to zjistit, kde a jak bylo vyměřeno výživné na dítě, zda bylo zjištěno otcovství a pod. O řízení budou platit předpisy správního řádu (vl. nař. č. 20/1955 Sb.). Přiznané dětské příspěvky budou vyplácet odbory sociálního zabezpečení rad ONV.
Maximální výše nově upravovaného dětského příspěvku je přizpůsobena maximální výši dosavadního státního dětského příspěvku (srov. nař. min. sprav. č. 88/1953 Sb.).
K § 2:
Bude-li tu někdo - třebas až později - vůči komu má dítě, pobírající dětský příspěvek, nárok na výživné, ať již na základě pravomocného soudního rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu (na př. na základě vykonatelného soudního smíru), přejde nárok dítěte na výživné přímo ze zákona na stát, a to až do výše vyplacených příspěvků. Příspěvek tu bude tedy mít povahu zálohy. Obdobně tomu bude v případech, kdy soud někomu podle § 225 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením nařídil, aby dítěti plnil výživné předběžně určené.
Nároky, které přešly na stát, včetně těch, které přešly na stát před nabytím účinnosti této osnovy, budou uplatňovat odbory sociálního zabezpečení rad ONV; v řízení před soudy, úřady nebo jinými orgány budou stát ve věcech těchto nároků zastupovat finanční odbory rad ONV, po případě KNV (srov. směrnice ministerstva financí poř. č. 647/1952 Sb. ob. KNV).
K § 4:
Ochrannou výchovu dětí může nařídit buď trestní soud podle § 71 odst. 1 tr. zák. nebo poručenský (opatrovnický) soud podle § 71 odst. 2 tr. zák. anebo podle § 60 zákona o právu rodinném.
Ve výchovnách dorostu se dnes vykonává ochranná výchova dětí starších než 15 let. Podle nové úpravy bude pro umístění dítěte ve výchovně dorostu rozhodnou okolnost, že dítě již dokončilo základní všeobecné školní vzdělání; přitom nemusí být dítě vždy umístěno ve výchovně dorostu; jestliže, to nedovoluje jeho tělesný nebo duševní stav, můze být umístěno i v jiném výchovném zařízení.
K § 5:
Ustanovení § 5 odst. 1 se nevztahuje na zařízení v oboru ministerstva zdravotnictví, pokud se v nich bude vykonávat ochranná výchova podle § 4.
K § 6:
Ochrannou výchovu bude lze podle navržené úpravy prodloužit jen do dovršeného 19. roku chovancova. Prodlužovat tuto hranici až do 21. roku chovancova se v praxi neosvědčilo. Není totiž dobře možné převychovávat chovance ve věku 15 nebo 16 let s chovanci téměř 21 letými, a to nejen proto, že výchovné prostředky použitelné u jedněch se nehodí již pro druhé, nýbrž i proto, že starší chovanci působí výchovně nepříznivě na chovance mladší.
V rámci provedení navrhovaného přechodu agendy státního dětského příspěvku bude k posílení aparátu rad ONV převeden z resortu ministerstva spravedlnosti do resortu ministerstva vnitra s určením pro odbory sociálního zabezpečení rad národních výborů přiměřený počet pracovních míst, odpovídající rozsahu této agendy v poměru k ostatní agendě justičních organisací, a to i s příslušnými mzdovými náklady; v souladu s tím budou upraveny i plány práce obou resortů.
S přechodem agendy výchoven dorostu do oboru působnosti ministerstva školství budou převedena z resortu ministerstva spravedlnosti do resortu ministerstva školství všechna pracovní místa plánovaná pro výchovny dorostu, včetně pracovních míst pracovníků nepodléhajících platovému řádu, a dále z funkčních míst systemisovaných v ministerstvu spravedlnosti dvě funkční místa odborných výchovných pracovníků a jedno funkční místo pracovníka pro hospodářské věci výchoven. V souladu s tím budou upraveny i plány práce obou resortů.
Přechod obou druhů agendy nevyžádá si zvýšení finančních nákladů ani po stránce personální, ani po stránce věcné.
V Praze dne 9. listopadu 1955.
Předseda vlády:
Viliam Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Jan Bartuška v. r.