Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

§ 1.

Účel úpravy.

Péče o ochranu dětí vyžaduje, aby bylo lépe než dosud postaráno o plynulou úhradu osobních potřeb dětí v těch případech, kdy je nutno plnění vyživovací povinnosti vynucovat zákrokem se strany státu. Proto se postup při vymáhání úhrady osobních potřeb nezletilých dětí, stanovený předpisy o občanském soudním řízení, zjednodušuje a urychluje.

§ 2.

Zabavení platu.

(1) Změní-li dlužník zaměstnavatele poté, kdy byl zabaven jeho plat pro pohledávky na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí, vztahuje se zákaz daný při povolení exekuce dlužníkovu zaměstnavateli (poddlužníkovi), aby dlužníkovi platil, jakož i zákaz daný dlužníkovi, aby jakkoli nakládal se zabaveným platem, i na dlužníkův plat u každého dalšího zaměstnavatele (poddlužníka).

(2) Dlužníkův plat je u každého dalšího poddlužníka zabaven dnem, kdy bylo poddlužníkovi soudem do vlastních rukou doručeno vyrozumění o tom, že proti dlužníkovi byla povolena exekuce na plat; tímto dnem nabývá také vymáhající věřitel k dlužníkovu platu zástavní právo. Na to soud zároveň s doručením vyrozumění poddlužníka upozorní; vedle toho mu zašle vyúčtování srážek provedených dosavadním poddlužníkem a vyrozumí o provedených opatřeních vymáhajícího věřitele.

§ 3.

Povinnosti poddlužníka.

(1) Poddlužník je povinen oznámit do tří dnů soudu, kterým dnem dlužníkův pracovní poměr u něho skončil a kdo je novým zaměstnavatelem dlužníka, je-li mu tato skutečnost znána; s tímto oznámením je povinen zaslat soudu dvojmo vyúčtování, srážek provedených s dlužníkova platu na úhradu vymáhané pohledávky. Na tyto povinnosti upozorní soud poddlužníka již v usnesení, kterým povoluje exekuci, a každého dalšího poddlužníka ve vyrozumění podle § 2 odst. 2.

(2) Lhůta pro vyjádření poddlužníka stanovená podle § 542 a) odst. 1 o. s. ř. zkracuje se na 15 dní.

§ 4.

Povinnosti dlužníka.

(1) Dlužník je bez újmy povinností uvedených v § 542 o. s. ř, povinen oznámit do tří dnů soudu

a) den, kdy skončil jeho pracovní poměr u poddlužníka,

b) jméno a adresu nového zaměstnavatele.

(2) Při nástupu do práce u nového zaměstnavatele je dlužník povinen učinit prohlášení podle § 5 odst 1.

§ 5.

Povinnosti zaměstnavatele.

(1) Zaměstnavatel je povinen vyžádat si od zaměstnance při nástupu do práce prohlášení, zda se proti němu nevede exekuce na plat pro pohledávku k úhradě osobních potřeb nezletilých dětí, po případě, kterým soudem a pro jakou pohledávku tohoto druhu je exekuce vedena.

(2) Zjistí-li zaměstnavatel, že proti zaměstnanci je vedena exekuce tohoto druhu, oznámí neprodleně soudu, který exekuci povolil, že zaměstnanec nastoupil u něho do práce.

§ 6.

Následky porušení povinností uložených dlužníku a zaměstnavateli (poddlužníku).

(1) Učiní-li dlužník při nástupu do práce nepravdivé prohlášení o exekuci vedené proti němu pro pohledávku k úhradě osobních potřeb nezletilých dětí, neoznámí-li do tří dnů soudu skončení dosavadního pracovního poměru nebo neoznámí-li do tří dnů soudu po nástupu do práce jméno a adresu nového zaměstnavatele, bude potrestán - bez újmy případné trestní odpovědnosti podle ustanovení § 210 tr. zák. - pro přestupek pokutou do 2.000 Kčs nebo odnětím svobody až na 14 dní.

(2) Nevyžádá-li si zaměstnavatel od zaměstnance po nástupu do práce prohlášení o tom, zda a jaká exekuce pro pohledávku k úhradě osobních potřeb nezletilýoh dětí je proti němu vedena, neoznámí-li do 3 dnů soudu, že dlužník u něho vstoupil do pracovního poměru, neoznámí-li do 3 dnů soudu, že praoovní poměr s dlužníkem skončil nebo nezašle-li soudu vyúčtování podle § 3, bude bez újmy hmotné odpovědnosti potrestán pro přestupek pokutou do 1.000 Kčs nebo odnětím svobody až na 7 dní.

(3) Je-li zaměstnavatelem stát nebo právnická osoba stíhá odpovědnost podle odstavce 2 toho pracovníka, který je pověřen u zaměstnavatele pracemi spojenými s přijímáním zaměstnanců.

§ 7.

Všeobecné ustanovení.

To, co je ustanoveno o zaměstnavatelích i zaměstnancích, platí přiměřeně i tam, kde plat je poskytován na podkladě členských vztahů, na podkladě sociálního zabezpečení nebo, kde jde o pracovní odměnu vyplácenou nikoli na podkladě pracovního (učebního) poměru.

§ 8.

Přechodná ustanovení.

U exekucí na plat pro pohledávky na úhradu osobních potřeb nezletilýoh dětí, pokud byly zahájeny před účinností tohoto zákonného opatření, jsou dlužníci a poddlužníci povinni splnit povinnosti uložené tímto zákonným opatřením do 15 dnů od účinnosti tohoto ustanovení.

§ 9.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1956; provedou je všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

I. Nynější předpisy dostatečně neumožňují, aby bylo postaráno o plynulou úhradu hmotných potřeb dětí, zejména tam, kde osoby k výživě povinné plní svou povinnost liknavě nebo se jí vyhýbají. Tato snaha vedla již ministerstvo spravedlnosti k tomu, aby v prvé řadě v rámci platných předpisů učinilo potřebná opatření vydáním směrnic, které sledují snahu urychlit určování a vymáhání výživného pro nezletilé děti.

Tato opatření však nestačí k plně vyhovujícímu řešení uvedeného úkolu, jak jsou toho dokladem stížnosti pracujících, že se dětem nedostává prostředků na úhradu osobních potřeb plynule, je-li nutné tyto prostředky vymáhat exekučně.

Je pociťováno jako nedostatek, že při exekuci na plat se vztahuje provedené zabavení jen na konkrétní plat u určitého zaměstnavatele - poddlužníka a že při změně zaměstnavatele je třeba nového návrhu a nového usnesení o povolení exekuce a že toto nové usnesení musí být poddlužníku znovu doručováno.

Vymáhajícímu věřiteli nastává často svízelné a nákladné pátrání po novém místě zaměstnání dlužníka a vzniká mezidobí, v kterém se dítěti nedostává prostředků na výživu. Ani trestní sankce nejeví se v řadě případů dosti účinnou.

II. Těmto nedostatkům se snaží novelisováná osnova odpomoci tím, že jednak zajišťuje řádnou evidenci pracovních poměrů takových dlužníků - fluktuantů, jednak urychluje i celé exekuční řízení proti nim vedené.

V podstatě spočívá v osnově navrhované řešení na těchto základních zásadách:

1. Jednou povolené zabavení dlužníkova platu potrvá i tehdy, jestliže dlužník změnil zaměstnavatele. To znamená, že při změně dlužníkova zaměstnavatele nebude třeba - jak je tomu dosud - nově povolovat exekuci na dlužníkův plat na základě nového návrhu vymáhajícího věřitele, nýbrž že soud, jakmile se doví o novém dlužníkovu zaměstnavateli, vyrozumí tohoto zaměstnavatele o tom, že se proti jeho zaměstnanci - dlužníku vede exekuce na plat, při čemž ho současně vyzve, aby jako nový poddlužník pokračoval v provádění srážek s dlužníkova platu (§ 2 osnovy).

To ovšem nebude na překážku tomu, aby vymáhající věřitel nenavrhl povolení nové exekuce, jakmile se doví o tom, že dlužník pobírá plat od jiného subjektu, nepůjde zde totiž o tutéž věc ve smyslu § 57 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu.

3. Lhůta 30 dní, stanovená dosud v § 542 a) odst. 2 o. s. ř., pro povinnost poddlužníka oznámit soudu, že dlužník přestal být u něho zaměstnán, se zkracuje na tři dny. Nově se však poddlužníku ukládá, aby soudu zaslal dvojmo vyúčtování provedených srážek (§ 3 osnovy), a to za tím učelem, aby soud mohl jedno vyhotovení tohoto vyúčtování zaslat novému poddlužníku (§ 2 odst. 2 osnovy). Nový poddlužník bude totiž musit mít přehled o vymáhané pohledávce, jakož i o tom, do jaké míry byla u předchozího poddlužníka vymáhaná pohledávka již uhrazena.

3. Rovněž se zkracuje 30 denní lhůta stanovená v § 542 a) odst. 1 o. s. ř. pro vyjádření poddlužníka, jaký plat dlužník u něho pobírá.

4. Nově se stanoví povinnost dlužníka, aby hlásil soudu důležité skutečnosti, týkající se změny v jeho pracovním poměru, t. j. odchod od dosavadního zaměstnavatele a nástup do práce u nového zaměstnavatele (§ 4 osnovy).

5. V zájmu zajištění potřebné evidence pro exekuční řízení ukládá osnova všem zaměstnavatelům, aby si od zaměstnanců při nástupu do práce vždy vyžádali prohlášení, zda není proti nim vedena exekuce pro úhradu osobních potřeb nezletilých dětí, po případě prohlášení, kterým soudem a pro jakou pohledávku byla taková exekuce povolena. Přitom bude nerozhodné, zda půjde o zaměstnání hlavní nebo vedlejší (vedle dosavadního hlavního) nebo o zaměstnání krátkodobé, sezónní a pod. (§ 5 osnovy).

III. Aby bylo zajištěno plnění povinností, jež se ukládají dlužníku a poddlužníku, stanoví se správně-trestní sankce na porušení těchto povinností. Tím není dotčena trestní odpovědnost dlužníka podle § 210 tr. z., je-li skutková podstata tohoto trestného činu dána (§ 7 osnovy), ani hmotná odpovědnost poddlužníků vůči vymáhajícím věřitelům. Povahou věci je dáno, že u právnickýoh osob musí trestní sankce postihovat zaměstnance, který byl zaměstnavatelem pověřen pracemi při osobní agendě. Podle okolnosti může tato odpovědnost stíhat i několik osob, což záleží na vnitřním uspořádání a vzájemné odpovědnosti pracovníků v podniku.

Osnova obsahuje všeobecné ustanovení, podle kterého se při exekuci postupuje stejně také v případech, kde platy jsou poskytovány mimo pracovní poměry. Patří sem na př. nároky členů JZD na odměnu, členů výrobních družstev, advokátů jako členů advokátních poraden, důchodců, jakož i pracovní odměny chovanců různých výchovných zařízení (§ 7 osnovy).

Protože nově zaváděný postup se vztahuje i na exekuce, které již byly přede dnem účinnosti zákonného opatření zahájeny, je nutno stanovit, že dlužníci a poddlužníci jsou povinni v přiměřené lhůtě ode dne účinnosti tohoto zákonného opatření oznámit některé skutečnosti, jak to osnova ukládá (§ 8 osnovy).

Provedení tohoto zákonného opatření nebude mít vzápětí zvýšení rozpočtových výdajů.