Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

§ 1.

(1) Aby byl lépe organisován dozor nejvyššího soudu na rozhodovací činnost soudů ve věcech trestních i občanskoprávních, zřizuje se presidium nejvyššího soudu.

(2) Presidium nejvyššího soudu se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků - předsedů trestního, občanskoprávního a vojenského kolegia a z dalšího soudce nejvyššího soudu, kterého ustanoví ministr spravedlnosti, a to jednak z členů trestního nebo vojenského kolegia pro jednání presidia ve věcech trestních, jednak z členů občanskoprávního kolegia pro jednání presidia ve věcech občanskoprávních.

§ 2.

Presidium nejvyššího soudu

1. připravuje podklady pro jednání pléna nejvyššího soudu,

2. projednává otázky organisace dozoru nejvyššího soudu na rozhodovací činnost soudů,

3. rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutí senátu některého soudního kolegia nejvyššího soudu, ač-li v jednotlivých případech nerozhodne předložit takovou stížnost plánu nejvyššího soudu.

§ 3.

O zasedání presidia nejvyššího soudu platí obdobně ustanovení § 26 odst. 2 a § 27 zákona č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů.

§ 4.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnen vyhlášení; provede je ministr spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Nejvyššímu soudu svěřil zákon o organisaci soudů důležitou úlohu v dozoru na rozhodovací činnost soudů; nejvyšší soud kromě toho, že rozhoduje o opravných prostředcích, sleduje rozhodovací činnost nižších soudů, zajišťuje jednotnost judikatury a pomáhá soudům, v jejich rozhodovací činnosti, zejména vydáváním směrnic pro správný výklad zákonů.

Senáty i plénum nejvyššího soudu musí být proto dokonale a pohotově zpravovány o důležitých otázkách soudního rozhodování, aby mohly účinně a včas pomáhat nižším soudům v jejich činnosti a odstraňovat nedostatky v judikatuře.

Tato mnohotvárná a rozsáhlá činnost vyžaduje, aby dosavadní organisace nejvyššího soudu byla zdokonalena.

Bude účelné, aby se předseda nejvyššího soudu ve své organizující činnosti opíral o stálý orgán, který by kolektivně posuzoval zásadní otázky, vyskytující se při organisování dozorčí činnosti nejvyššího soudu.

Prohloubení činnosti pléna nejvyššího soudu, které je zákonem výlučně povoláno usměrňovat soudní praxi vydáváním směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů, prospěje, bude-li předseda nejvyššího soudu předkládat plénu nejvyššího soudu své návrhy na základě projednání v kolegiálním soudcovském orgánu.

Zřízením presidia nejvyššího soudu, které je složeno z pěti nejzkušenějších soudců nejvyššího soudu, bude vytvořen soudcovský sbor, jemuž je účelné svěřit též rozhodování o konkrétních stížnostech pro porušení zákona (§ 26 odst. 1 věta 1 zákona č. 66/1952 Sb.). Projednávání těchto stížností vyžaduje důkladného studia konkrétního materiálu a zevrubného kolektivního posouzení, což se v početném plénu nedá vždy organisačně zajistit bez neúměrných obtíží. Plénum nejvyššího soudu bude ovšem rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona i nadále, a to zejména tehdy, když rozhodnutí bude podkladem pro všestranné posouzení návrhu směrnic k zajištění jednotnosti soudního rozhodování.

S provedením tohoto zákonného opatření nejsou spojeny vyšší náklady.